Pražský hrad

na okraj:
Libuše je prý věštkyně typu "veleda" - tedy vědma, která věštila z vyvýšených míst a v germánské oblasti musely být okolo 10 století běžně známé. Nemám tu odkaz, ale prý byly trnem v oku křesťanským misionářům. Údajně od "veleda" má mít odvozené jméno Falada - kůň princezny husopasky od bratří Grimmů, s jehož hlavou si po jeho smrti povídala - to by mohl být prototyp "inteligentního" Libušina koně.

To, že Libuše věštila ze Šárky se tu už probíralo. Když jste zmínil místní pověst (tedy Kosmas ji literárně zpracoval), říká Vám nebo někomu z ostatních pánů, jak moc je reálná tato pověst? Tím reálná myslím to, jestli je to opravdu doložená místní pověst. Zkoušel jsem hledat nějaký další zdroj, ale tehdy jsem nic nenašel. Odkaz, který tam mám uveden na civilizace.mysteria.cz, blokuje AVAST! jako stránku se škodlivým kódem.

Franta: Téměř bingo. Jedná se již o místní pověst, takže ke světovému mýtu byly přidány místní reálie. Pověst vyjadřuje, že před Prahou bylo ústředím hradiště v Šárce. Odtud Libuše ukazuje směrem k východu, kde se nalézá místo budoucí Prahy ve vzdálenosti přibližně 30 honů. V mýtu nemohla říct: Běžte odsud na východ, směr musel být určen mýtickou postavou. Také nejde o přesný směr, jak to vidíme dnes my na mapě. Ze Šárky není na Hrad vidět, takže se jednalo o směr cesty vedoucí od šáreckého hradiště. Nad Libocí jsem také přemýšlel v tom smyslu, jestli zde nemůže být název zpětně odvozen právě z této pověsti. Ale je to nedoložitelné. Místo věštění je "vsí" proto, že v 11. a na poč. 12. století šárecké hradiště již neexistovalo a bylo zde jen vesnické osídlení. Ve světové mytologii je založení sídla určeno věšteckou radou. Naší věštkyní je Libuše, takže ta role připadla na ní. Další smysl v tomto případě u Libuše já osobně nevidím.

ZH: "Est locus in silva, villa qui distat ab ista Terdenis stadiis,..." bych přeložil, byť nelatiník, jako: "Je místo v lese, ves tato je vzdálena odsud 30 honů, ...". Níže je pak, že muž tesá práh uprostřed lesa, takže nemůže být míněna ves, ta by nebyla uprostřed lesa.

Také mi vadilo, že linie Ládví-Janský vrch není slunovratová, ale abych neztratil motivaci k bádání, uvažoval jsem o tom, že by to mohl částečně zachránit Lughnasad, precese a nepřesnosti.
Spočítal jsem si azimuty a výškové úhly. Vyšlo mi, že z nového stanoviště je vidět Janský vrch vlevo vedle Srdova.

Když Libuše, tak v Liboci, 30 honů západně od hradu. Tedy 30 honů před ní východním směrem by měl být založen hrad? No a nejsou zemské desky trochu vzdálené od 11 století? Je-li muž otesávající práh symbol jarní rovnodennosti, co je potom Libuše v tomto kontextu? Ona by měla být výchozím bodem. Pokud by měla být novolunním, tak jak by se zkonstruovala astronomická poučka?

Doporučuji to vždycky prověřit v originále, pokud možno v oskenovaném Budyšínském rukopisu, ne že bych za to ručil, ale je tam psáno "ab ista", což je podle mě "odsud", nikoliv od této vsi. Naopak Praha je locus in silva, villa, tj. místo v lesích, obec...

(PS - dodatečně zjištěno, že se mýlím.)

Kvíz - nápověda: Já bych spíše vycházel z délky 153,8 m podle Zemských desek, což je i bližší římskému stadiu. Ale stejně je to přibližná délka, protože nejbližší mýtické číslovky jsou 12 (Jupiterův rok) a 50 (polovina lunací ve Venušině cyklu). Kdyby bylo pužito 40, tak by se tím v mýtu nejspíše vyjádřilo "neurčitě mnoho". Výraz "ves" použil Kosmas proto, že tam v 11. století bylo vesnické osídlení.

Kvíz: nevím, kde stála v 11. století Libuše, ani co měl na mysli Kosmas ve 12. století. Hon je sice 125 metrů, ale v originále latinské kroniky je "třicet stadií", tj. pokud měl Kosmas na mysli římská stadia, pak 30*185 m = 5.5 km (českých honů by to bylo tři a tři čtvrtě km, tedy nejspíš Vyšehrad).

Několikrát jsem se tu zmínil o připravované knize, jenže každý měsíc chodí složenky, které se musí zaplatit, takže práce na ní se protahuje. Dám sem tedy zatím jen takovou vějičku formou zábavného kvízu.

Probírali jsme tady různé "Osáky", héroie jarní rovnodennosti, kteří jsou na ose, čili uprostřed mezi slunovraty a mají jednu ruku nebo v ruce drží sekeru, nebo jsou přímo tesaři. Jeden takový "Jarňák" (Arés) či "Osák" (Esus) byl v Praze. Podle Kosmy měla být Praha založena v místě kam ukazuje Libuše a kde muž uprostřed lesa tesá práh.

Kvíz: V jaké vesnici v 11. století stála Libuše, když byla zároveň vzdálena od Prahy 30 honů?

Ze stanoviště 50°8'23.211"N, 14°28'16.104"E jsem udělal fotografii středohoří směrem na Mostecko. Kvalita je nízká, ale dostatečná k rozeznání středohorských kopců. V červenci asi nebude možné pořídit lepší snímky. Z vrcholu Ládví není nikam vidět, dokonce i geodetická věž je schovaná mezi korunami stromů. Kdysi odtud býval lepší výhled do středohoří a snad i dále. Zajímalo by mě, které menhiry jsou kolem linie Ládví-Medvědí skála zaručeně pravé.

Našel jsem další náhražkové stanoviště pro fotografování, odkud je vidět Oblík, Milá, Srdov a Brník. Za nimi je část Krušných hor nazývaná Rudolická hornatina s nejvyšším vrcholem Medvědí skála. Raná vidět není, je o 52 m nižší než Oblík a před ní leží nevýrazné návrší. Pozorování však ruší opar a viditelnost je nevalná. Zatím nic pro dálkové fotografování.

Omlouvám se za chybnou identifikaci telekomunikační věže. Dálkové fotografie bývají klamné. Jedná se o Nehošť, 50°13'36.379"N, 14°18'56.621"E, 310,92˚, 14,7 km.

Na složené fotografii je vlevo malý kuželový vrch Číčov, 50°27'39.885"N, 13°48'4.870"E, 307,09˚, 477 m.