Pražský hrad

Tady se píše, že z Hornojizerského krajiště zachycoval ohňové signály Kozákov, předával je na Mužský vrch u Mnichova Hradiště a odtud je přebíralo Ládví nad Prahou. Zřejmě to mají ověřeno, takže Ládví nebylo bezvýznamné a na vrcholu asi byly nějaké stavby. Podle jednoho výkladu název Ládví vznikl z Hledví (hleděti a věděti, pozorovatelna). Viz také diskuze 22.-23.ledna 2010.

Řekl bych, že lepší je využívat GPS Path místo GPS Visualizeru, protože tam jde nasimulovat zakřivení zeměkoule i refrakci, jakož i zvýšit pozorovatlelnu či cíl. Pokud potřebobvali vidět přes les či kopec, asi mohli využít vysoký strom či nějaký triangl. Otázka je, k čemu potřebovali vidět z hradiště na spřátelené hradiště, na takovou dálku asi byla vidět jen kouřová znamení.
Předpokládám, že satelitní výškopis zabírá i lesní porost či zástavbu. Ještě mě právě napadlo, že nepřesnosti ve výškách kopců mohou být způsobeny i tím, že se satelitní mapa nemusí shodovat s ortofotomapou, potažmo trigonometrickou mapou.

Snad jsem pochopil podle ZH, že zakřivení Země vyrovnává refrakce. Ovšem na tak blízkém obzoru je nutné počítat s případným porostem. To je problém, se kterým se potýkám také. Ono totiž není zcela dáno, že všude na návrších byl porost - prales. Jestliže tam byly četné skalní výchozy a málo humusu, tak tam stromy nerostly. Také je nutné počítat s pastevectvím, protože dobytek spásal výhonky stromů a dostupná návrší byla často bez porostu. Takže není universální recept, jistotu by mohl dát jen paleobotanik, který by v místě dělal výzkum.

U hradiště Královice jsem vyfotil Strahov, Petřínskou rozhlednu, Žižkovskou věž a další objekty na vzdáleném obzoru. Ovšem profil z GPS Visualizer přinesl zklamání. Stačí si představit středověký prales na 2 km vzdáleném návrší a Petřín snížit o zakřivení zemského povrchu, cca 24 m.

Na rozdíl od "tradičních" mytologů, já si žádné komplikované otázky nekladu. Jak se rozvíjely poznatky o přírodních a astronomických zákonitostech, tak se rozvíjela i "mytologie", původně poučky o principu času. Předávaly se ústně, a aby se lépe zapamatovávaly, tak se postupně přidávaly personifikace a zoomorfikace. Učili se je adepti na šamana a spol. od starých. Poučky - příběhy se pak vyprávěly veřejně. Po vzniku písma vznikla i literatura a další posun původních pouček do epických příběhů s chováním héroiů, jako by byli lidmi. Již v antice si z toho učenci dělali legraci. Po přijetí křesťanství bylo ústní přenášení mýtů postupně zakázáno a nadále se vyprávěly "starci" již jen jako pohádky a místní pověsti.

Došlo k přebírání znění mýtů i se jmény héroiů, ale jen proto, že i přijímající je chápali, neboť věděli, že se jedná o jim známé principy. Veřejným vyprávěním byly mýty známé všem a o zneužívání mýtů mocnými já nic nevím. Jen pro povýšení účinku vyprávění o životě vládců k jejich životu přidávali zapisovatelé mýtické prvky.

A myslíte tedy, že "světová mytologie" se přenášela a přenáší
a) ústní tradicí,
b) jest přírodním zákonem, že si člověk přírodní děje vysvětluje vždy obdobným způsobem (jinak by si s nimi nedokázal poradit a přežít),
c) existuje kolektivní nevědomí, v němž jsou mýty zakódované,
d) sdělovacími prostředky, jako je zejména internet?

Byli "užiteční idioti", kteří produkovali mytologická vysvětlení přírodních jevů, využívání či zneužíváni pro mocenské účely a tím se mýty šířily a petrifikovaly v okruhu dotyčné moci?

Existovali ve všech dobách lidi typu hnutí Volná myšlenka, mohli být takoví lidé svou nukleární komunitou exkomunikováni, své děti vychovávali bez světových mýtů? Byli v atomizované společnosti skupiny, které nebyly rozvážné a jen dřely, aby přežily, na mýty neměly čas a zkrátka je zapomněly?

;)

"Nejspíš ten názor v knize ale pochází jen právě z toho, že jména nikde v kronikách uvedena nejsou." Je to tak, tato myšlenka byla hodně citovaná v době, která se kryla s komunistickým režimem. Kdyby to byla pravda, tak by Slované museli převzít i veškeré pohádky a místní pověsti, ve kterých je základem světová mytologie. Je to založeno na materialistické filosofii, že vše se odvíjí od rozvinutí společenské dělby práce a na ní je pak teprve závislá představa o bozích. Zaostalí Slované tedy měli být bez rozvinuté mytologie a teogonie. Jenže přírodní jevy a jejich zbožnění byly dříve nežli K. Marx se svými představami. Nemohla existovat populace, která se vymkla 40 000 let trvajícímu vývoji.

Zmizení stínu před světlem je nyní zajímavé už jen ve vazbě na mýty, ve kterých jako první umírá stín a naopak se na začátku jako první objevuje světlý blíženec.

Jak už tu bylo řečeno, je velmi jednoduché, přesné a prvoplánové pozorovat přímo východ/západ Slunce nad obzorem, takže pro potřeby určení azimutu východu Slunce není pozorování stínu přínosné, když je tak všemožně komplikované.

V knize Zeměpisná jména ČS (nemám ji teď k dispozici) jsem se dočetl, že naši slovanští předkové prý neměli jména vyšších bohů, tedy asi ani ty bohy. Jména slovanských bohů prý vznikla jen u východních a severních Slovanů dle cizích vzorů. Nevím, jestli je to tvrzení validní, ale je to zajímavé, mně nenapadlo, že by tomu tak mohlo být. V podstatě nám ta tendence vydržela dodnes, protože jsme nejsekulárnější národ na světě, asi nejen díky komunistické výchově (jinde se to sekularizovat nepodařilo).
Tedy to, že Kosmas uvádí římská jména bohů, by mohlo znamenat, že pohanské bohy nezamlčuje, ani že by je neznal, ale že prostě nebyli a že to pro Kosmu bylo nepředstavitlené, nebo že si je přimyslel, aby pohanští předci nevypadali úplně zaostale...
Nejspíš ten názor v knize ale pochází jen právě z toho, že jména nikde v kronikách uvedena nejsou.

Včera byla hodně znečištěná atmosféra a obzor byl zahalen silným oparem, což se projevilo na západu Slunce. Ve 21:00 Slunce zesláblo a vypadalo jako pomeranč. Mával jsem rukou před dřevěnou deskou a pozoroval jsem sotva znatelný stín. Stíny v krajině prakticky zanikly. Poslední paprsky zmizely až ve 21:12. Tento úkaz se však nevidí pokaždé. Jindy Slunce silně svítí ještě v době, kdy zalézá za horizont. Osvětlená místa jsou červenooranžová, stíny světlejší, ale vydrží až do konce západu. Nyní je příležitost sledovat zánik stínů před západem Slunce, ale situace v ovzduší nemusí trvat dlouho.

Sluneční světlo se v atmosféře ohýbá a tak se stíny různě rozmazávají. Je to patrné i během dne při ostrém slunečním svitu. Např. stín u spodku sloupu veřejného osvětlení je tmavý a ostrý. Na konci je bledý a má znatelně rozmazané okraje. Během východu Slunce a vlivem ranního oparu se nejspíše tvoří slabé polostíny, které jsou v přírodě špatně pozorovatelné.

Dnes ráno jsem při jízdě po silnici Chomutov-Praha sledoval východ Slunce. Byla úplně čistá obloha, jen s oparem. Zřetelný rozdíl mezi stínem a světlem byl už při výšce čtyř kotoučů nad obzorem. Jinak bylo zajímavé různé zbarvení stíněných kopců Středohoří podle vzdálenosti.

Pověst o kněžně Libuši obsahuje etymologické vysvětlení, že město dostalo název Praha podle prahu, který symbolizuje sílu a úctu. Zdá se nepochopitelné, proč je město Praha ženského rodu, ale je to možná jenom klam, protože staroslověnská přídavná jména střední mají koncovku -a, např. dobra lěto-dobré léto. Proto si myslím, že město dostalo podle prahu název Prahové, staroslověnsky Praha. Vysvětlení v pověsti tedy nemá chybu, ikdyž je nejspíše vybájené.

Z nějaké etymologické knihy si pamatuji, že koncovka -a je původně -ja/-já a koncovka -ava z -java/-javá. Což mimochodem nabourává tradiční tvrzení, že -ava je druhý kořen znamenající "voda". Ostatně "dálava" nemá s vodou nic společného. Výztižné je v tomto "modravá" obloha, kde je zřetelný původ v tvorbě přídavného jména přidáním koncovky původně -javá. Rus by řekl po staru "modrája" s -j-.

S koncovkou -a je potíž, ale dají se najít zajímavé příklady. Třeba Prahova – prašné údolí v Rumunsku. Ve stsl. mají příd. jm. stř. r. koncovku -a.
ZH tady zmiňoval podobnost mezi prag/prach a z toho praga/pracha. Jen tak mě napadlo, že Pracha byla třeba prašná hora, prostě Prašná, stsl. Prachaě.
Podle J.Cinerta je Praga země na prazích-vyvýšeninách. Má tuto vlastnost, tedy je to Prahová země, stsl. Pragaě zemlja, zkráceně Prahová-Pragaě a dále Praga.