Pražský hrad

Je to inspirující, ale pro mě jinak. Nemyslím, že by dveře dvou domů byly párem, aby byly vyjádřeny duálem.
Zato ta moje představa soudního dvorce s dvěma branami (prahy), kde se musely znesvářené osoby sehnout, mi takový pár implikuje.

Latinsky neumím, ale možná se původně myslelo práh královského a práh biskupského domu (srubového paláce). A hned můžeme odvodit duál Praha. Je to samozřejmě jen spekulace, ale co když Libuše ve skutečnosti věštila založení královského a biskupského paláce? Byla moudrá a věděla, že sjednocení a kristianizace umožní vyrovnat se Velkomoravanům a Frankům.

Další zaniklá přízemní skalka, zvaná Malá skála, byla na 50°7'43.301"N, 14°25'29.967"E. Dnes je zasypaná.

Mimochodem silva je též háj, takže větu "invenietis hominem in media silva limen domus operantem" bych navrhl přeložit jako: najdete člověka, který ve středu (posvátného) háje zhotovuje bránu do soudního dvora (dvůr ten měl dvě brány (v) a obě strany, které přišly k soudu, se musely sehnout, aby si byly před soudem rovny). ;)

Protože Kosmas evidentně ležel v antických pramenech, je také možné, že jde o převzatou metaforu. Řím byl založen R&R na vršku Palatinum, palatum je patro v puse, od Palatinum (Palatium) pochází slovo palác. U nízkého prahu se i velcí pánové sklánějí, zní český překlad - v originále stojí humile limen, což se dá různě přeložit, krom nízký práh (tj. zřejmě horní zárubeň) například "malé dveře". Každopádně mi to připomíná poměry v ústní dutině, kde je ono palatum ;).

Věta by se dala přeložit jako "zhotovuje dveře domu" (o tesání tam nic není, je tam operantem, tedy tvar od dělat (opus je dílo)). Pozoruhodné je, že celé souvětí v latině nedává ten pravý smysl, protože je použito slovo limen, které vůbec slovo Praha nepřipomíná (jako je tomu v češtině - práh-Praha).

Krom toho lze domus přeložit i jako domov, vlast ap.

Takže ta prvoplánová představa muže, který sedí se sekerou před srubem, nemusí být vůbec na místě, pastýři Romulus a Remus např. "podle pradávných zvyků vyhloubili pomocí pluhu hlubokou brázdu, která byla několikrát přerušena".

ZH: Bájesloví může být zdrojem poznatků, pokud ho umíme dobře zhodnotit. Nejstarší zápisy mýtů však bývají silně zkreslené. Když to nedokážeme odhadnout, můžeme dospět ke zcela chybným výkladům. Jak to vlastně bylo s Libuší, tesařem a prahem? Třeba je to vcelku výmysl. Třeba je to překroucená skutečnost, kdy samotný práh měl nějaký význam. Mohla tady být prahá země, prahá ohrada, prahá cesta nebo něco jiného - prahého.

I na západní straně Prahy a vně jsem našel na oné mapě různé zaniklé skalky, či možná i mohyly. Zajímavá skalka byla v Nebušicích blízko náměstí.
V rámci doplňování Zaniklých kostelů - nevíte (hlavně Jan Cinert) něco o kapličce a křížku na severní části náměstí v Nebušicích? Zdá se, že o nich nejsou stopy v reálu ani v mně dostupné literatuře.

No, mě Ládví zajímá, mám tam blízko druhý domov... Teprve teď jsem si všimnul, že mapy III. v. mapování 1:25000, které jsem opomíjel, protože mapový list Prahy chybí, jsou v oblasti Ďáblic a okolí zachované. Ve starých mapách se používá Ladwie, Ládví Berg, Dablitz Berg, ve stabilním katastru je sama (zelená) hora Dablitzer Berg, a okolní (šedý) les a louka (bledě zelená) Ladwy.
Na II.v.m. je mimochodem hlavní vrchol úplně v západní části kopce, ne tam, kde je dnes. Vypadá to, že všude kolem Prahy opravdu byla spousta skalek, které vzaly za své.
Na mapách je vypichován ovčín (Schäferei) pod dnešní hvězdárnou, budova tam tuším stále je. Lado prý souvisí s germánským land. Zkoušel jsem najít, zda v chovatelské terminologii se lado ap. nekryje s pastvinami, ale nic jistého jsem nenašel.

Nechme zatím Ládví na pokoji, ikdyž slova Ládví a Ledvý mají k sobě hodně blízko. Je to lepší, než srovnávání s ledví a hledví.

Kdo si hraje nezlobí a tak jsem si vzpomněl na družstvo Igra, které nám vyrábělo hračky už v dobách minulých, abychom moc nezlobili. Název družstva pravděpodobně vznikl z ruského igra-hra.

A nebylo by libo třeba Prajgra? Staroslověnsky igra a velkomoravsky jьgra je tanec, hra, zábava.

No, Ladoves asi bude hezká ves a pohledný vrch bych spíše nazval Ladovrch.

V článku o vsi Loužná, která stávala při cestě vedoucí ze Skočic do Albrechtic a zanikla v průběhu 16. století, jsem našel zmínku o lese Ledvý.
“V 13. století daroval Bedřich, maršálek králové Kunhuty (zemřela r.1248), vsi Humprechtice, Drahonice, Radějovice, Víckovice a Dunovice křížovníkům s červenou hvězdou. Řád tento byl sice ještě roku 1253 v držení těchto vesnic, ale nedlouho potom odňal jim král Přemysl Drahonice a připojiv je k městu Písku, oddal řádu náhradou (r.1254) les Ledvý.“

Název lesa Ledvý mohl vyjadřovat jeho bezvýznamnost. Dřeva bylo dost i v okolí a možná se nehodil ani k lesní pastvě. Tak tam rostl bez užitku. A nakonec se tomu místu začalo říkat to Ledví a Ládví. Je to jenom spekulace, ale třeba i vrch Ládví byl v dávných dobách ledvým kopcem.

Ládví je také vesnice, součást obce Kamenice. V článku o historii vesnice mě zaujal pravděpodobný původ názvu.
“Asi 26 km jihovýchodně od Prahy, v krásné kopcovité krajině uprostřed lesů na úpatí vrchu Vlková, leží vesnička Ládví. Jméno uvádí se roku 1254, tehdy však patrně ještě co pouhý les - praví se v staticko-historickém průvodci okresu Jílovského - spíše snad co lada od čehož jméno.“