Pražský hrad

Cinert: V článku je naznačeno, že uctívání devatera bohů v některých starověkých kulturách (včetně egyptské) mohlo mít vliv na rozdělení roku na 9 částí. Počítá se také s tím, že každému bohu byla zasvěcena jedna část roku.

Keltský kalendář měl 13 měsíců po 28 dnech. 28x13=364 dnů + 1 den "mimo čas". Do kalendáře byla vsunuta čtyřicetidenní období, která byla patrně převzata od jiných kultur.

V článku dole je také odkaz na význam 7 a 70 let. Níže se diskutovalo o období 70 dnů.

Odkazovaný článek o významu 40 dnů jsme tu, myslím, již probírali. Připadá mi, že autor nejprve vytyčil cíl, že mezi v pramenech uváděnými číslovkami 9 a 40 je nějaký vztah a pak počítal, až mu to nějak vyšlo. Bez ohledu na to, že někdy je význam "mnoho", jak více než 8letý cyklus, tak i více než 30letý Saturnův rok. Někdy je také smysl "v devátém roce", nikoliv 9 roků. Třeba tomu článku nerozumím správně, ale držím se toho, že v pravěku nebylo nic tak vyspekulované, ale odvozené z viditelného.

Zmínil jsem se dříve, že zatím nerozumím symbolice orla. Už jsem pochopopil Epos o Etanovi. "Osou" příběhu je strom, tedy ten který také rozsekává Esus. V koruně hnízdí orel, v kořenech had. Takže stejné schéma, jako gundestrupský pes a kanec, a také Šov a Geb. Orel pak vynáší Etanu do výše, stejně jako stoupá po jarní rovnodennosti dráha Slunce. Orel je tedy zoomorfikací síly, která způsobuje zvedání dráhy Slunce v létě. Takže i symbol jarní rovnodennosti, zřejmě také díky svému zahnutém zobáku (jednorohu), který je podobný vyobrazením, jako je roh na Šovově hlavě. Přemyslovci vyměnili orla za "levého" lva, což je modernizace téhož principu, protože po jarní rovnodennosti postupují východy Slunce doleva. Po Vánocích o tom asi napíšu samostatný článek.

V pernštejnské pověsti je to o tomtéž. Vaněk je jarním vlahým vánkem, proto má na pardubickém reliéfu sekeru v ruce a pták na stromě může být symbolika pocházející třeba až od Etany. Jenom stále zůstává problém s obětováním býka/zubra. Franta tu několikrát psal o pověsti, že Vojtěch zkrotil zubra. Odkud pochází a jak je to hodnověrné? Vojtěch je totiž totéž co Vaněk, Vějící-tach (světlo), takže přicházející/sílící světlo.

S Plejádami se opět vracíme k "záhadě" šestky/sedmičky. Ale zdá se mi to perspektivní. Takže máme asi několik typů použití čísla 40. Náhrada za "mnoho", převážně v překladech Bible, protože nejdelší viditelý cyklus/rok je 30denní Saturnův. Možná by měl i vysvětlení zdatný jazykovědec, protože např. něm. "vier" (čtyři) je obdoba "viele" (mnoho). Pak je 40 dní schování Plejád, které určily svátky spojené se zemědělstvím. Teď jsme zase u toho, jestli se pohyb Plejád někdy kryl se solárním principem, tedy např. rovnodenností a jestli to mohlo mít vliv na posunutí keltských svátků.

Schování se Plejád za Slunce na 40 dnů bylo prý v Babylonii sdruženo s deštěm, slotou a nebezpečím (viz). Ovšem tomu astronomickému ani mythologickému mechanismu moc nerozumím nebo jsem si to špatně přeložil. Chápu, že souhvězdí bylo schováno 40 dní za Sluncem, ale jak to pozorovali, když za slunečního svitu není vidět na nebi z hvězd prakticky nic, kór za sloty, nechápu.

S posunem o osminu kvůli zemské šířce se to zdá být logické, ale co slovanské Velikonoce a rovnodennostní schéma na kotli z Gundestrupu, které je stejné, jako jižní vyobrazení se Šovem a Gebem? Svátky mají určitou setrvačnost a jsou závislé na astronomických principech, takže svléknutí a obléknutí kabátů je ovlivnilo méně pravděpodobně. Ale kdo ví, je to zatím složité a nevyjasněné. Spíš mám pocit, že za tím je právě podobný princip, jako schování se Síria na 70 dnů. Nemůže to mít něco společného s Arkturem, o němž nic nevím?

Také se tvrdívá, že Keltové dělili rok na teplou(světlou) a studenou (temnou) část. Hraniční data - beltine a samain. Což jsou tedy dva z tzv. cross quarter days - tedy dva o osminu roku posunuté svátky za rovnodenností. Možná že v severnějších končinách to lépe signalizovalo změnu ročních dob než někde podstatně blíže rovníku, kde se změny neprojevují tak intenzivně.

No a Židé byli zase ještě před Kelty, že? :-) A Keltové nepochybně přejali to čemu se dne říká belltine,... od předcházejících kultur.

Se systémovým posunem o osminu roku souhlasím.

Tvrdívá se, že mumifikační proces trval 70 dnů proto, že 70 dnů byla v Duatu hvězda Sopdet. Tak třeba jestli neexistuje nějaké podobné vysvětlení pro čtyřicítku.

Existuje ovšem pojem šestinedělí, doba, kdy se organismus ženy po porodu vrací do původního fyziologického stavu, který byl porodem změněn. Rozhodně netrvá přesně 42 dní, ale kolísá kolem té čtyřicítky, podle individuální kondice té, které ženy.

Doba mezi Popeleční středou a Velikonocemi trvá také 40 dnů. Ovšem do této doby se nepočítají neděle. Takže je to 40 dnů a není.
Kdoví jaký kalendář aplikovali Keltové.

Z. Ministr zmiňuje francouzský výraz pro osmdesátku: quatre-vingts, což znamená čtyři dvacítky a spekuluje o "Keltském kalendáři" s dvaceti dny.

Keltové byli dříve, než Evangelia a svátek Očišťování. Byť zde tedy čtyřicítka zřejmě nehraje roli, tak mi to pořád připadá jako systémový posun o jednu osminu roku. Proč by se Keltové lišili od ostatních, pro které byly zásadní rovnodennosti a slunovraty? Proč jsou svátky také čtyři a všechny stejně posunuté? Posun svátku podle fáze Měsíce to také nemůže být.

Už jsem tu jednou zmínil svátek slavený křešťany 2. února, viz Wikipedie:
Svátek Uvedení Páně do chrámu (do roku 1960 svátek Očišťování Panny Marie) v západní křesťanské tradici připadá na 40. den po slavnosti Narození Páně, tedy na 2. února.

Svátek připomíná biblickou událost popisovanou v evangeliu podle Lukáše Lk 2, 22 (Kral, ČEP). Ježíšova matka Maria podle židovských předpisů byla po narození chlapce 40 dní rituálně nečistá. Po uplynutí této doby bylo její náboženskou povinností navštívit jeruzalémský chrám, podrobit se očistným obřadům a přinést Bohu zástupnou oběť za prvorozeného syna. Vše prvorozené totiž náleželo Bohu Ex 13, 2 (Kral, ČEP).

V souvislosti s tím, že 24.12 + 40 dní je 2.2. a také s tím, že se tvrdí, že keltský lugnasad - svátek slavený v srpnu, se za nadvlády Římanů nad Galií přesunul na 1.8. - oficiální římský svátek "božského Augusta", mám pochybnosti, že tyto svátky jsou posunuty o 40 od rovnodenností nebo slunovratů. Podle všecho by se měly slavit uprostřed.

Zajímavá je ta židovská tradice o 40 denní rituální nečistotě. Jen doufám, že tato čtyřicítka není ta, která znamená "hodně".

Číslo 40 mohlo mít logický význam v nějakých zvláštních kalendářích. Např. Mayové měli kalendářní rok Tun o 360 dnech, který byl zachováván pouze pro zvláštní, blíže nespecifikované účely. Současně používali kalendářní rok o 365 dnech používaný zásadně v praktickém životě obyvatelstva. Byl rozdělen do 18 měsíců o 20 dnech, tj. celkem 360 dní, ke kterým se na konci roku přidávalo pětidenní (označované též za “bezejmenné dny”).
Pravděpodobně inspirován mayským kalendářem podal roku 1924 dr. H. Zeigler Společnosti národů v Ženevě návrh na rok o devíti měsících o 40 dnech. Každý měsíc by měl pět týdnů po osmi dnech, z čehož by bylo šest dnů pracovních a dva dny volna. Rok s devíti měsíci o 40 dnech by však měl celkem jen 360 dnů, a proto se navrhovalo pět mimořádných dnů na konci roku (šest o přestupných letech), což silně připomíná kalendář Mayů.