Pražský hrad

U "sporů o jednorožce" je nejpozoruhodnější, že roh byl považován za léčivý. Dodnes i roh nosorožce v Asii, zejména je spojen s mužskou potencí. Tím jsme zase u léčivosti jara a "samce", tedy héroiů se zdůrazněným pyjem, jinak nastávajícího plodného období Letní bohyně.

Přece jen je vyobrazení s rohy v zákrytu. Zajímavé je, že zde Lev napadá Jednorožce. Jako by rovnodennostní Jednorožec byl bodem mezi souhvězdími Býka a Lva, což odpovídá stavu ve 3. tis. př. n. l. Je to stále složité. :-(

Je to příklad výkladu, kdy se nejprve stanoví, že jednorožec neexistuje a tak tedy vznikl omylem. Autor by se měl nejdříve seznámit s vyobrazeními a položit si otázku, jak to, že mimo jednorožce jsou jiná rohatá zvířata vždy se dvěma rohy a proč jen jednorožec by měl vzniknout omylem ze zákrytu dvou rohů, vypadajících jako jeden roh. Já osobně o takovém vyobrazení "zákrytu" nic nevím. Býk vyjádřením "podzemní vody"? Nikdy jsem takový nesmysl nečet. Vždy je jen "nebeský býk".

Proč se ve středověku uplatnil kůň jako nositel jednoho rohu, je také celkem jasné. Severní zoomorfikací pohybu Slunce byl kůň, takže suploval funkci orla.

Podstatou debaty je, proč se od harappské kultury až po renesanční relief v Pardubicích objevuje zabití/zkrocení býka/zubra héroiem.

Také jsem si všiml, že "býk" má jen jeden roh, byť tělem na býka vypadá, nepřikládal jsem tomu váhu, ale je vidět že z toho není úniku. Nejedná se tím pádem o Caprikorna, ale o Unicorna - Jednorožce. Ten je znám opět napříč kulturami, dříve jako nosorožec, později jako kůň s jedním rohem. Je celkem jasné, že se jedná o prostřední roh "býčí hlavy", tedy bod rovnodenností. Tím by Jednorožec náležel Šamašovi, ale se souhvězdím Býka by neměl nic společného, ostatně je možné, že definování prvotních zodiakálních souhvězdí bude pozdější, než akkadská říše v 2. pol. 3. tisíciletí. Takže jsme zase tam, kde jsme byli. :-)

Nakonec jsem to napsal jinak, než myslel. První plán se zvířaty by oznamoval zoomorfikovanou podstatu, tedy počátek stoupání Slunce díky Orlovi během souhvězdí Býka a pokračující do léta, tedy do souhvězdí Lva. Postavy by byly druhým plánem, neodpovídajícím zcela prvnímu plánu. Je o tom třeba ještě přemýšlet. Mimochodem, v "rovnodennostní" Lučanské válce vypustili Lučané ptáky, které si přinesli sebou. To je ve válce nemožné, takže se jedná o motiv, v němž původně hráli důležitou roli ptáci/pták.

Je to rostlina. V mýtu o Etanovi hledá hrdina "rostlinu porodu" pro svou ženu, která nemůže otěhotnět. Konec chybí, takže není jasné od koho a jak jí Etana získal. Ale zdá se, že by se mohlo jednat o něco, jako je petrklíč, který otevírá na jaře zemi. Tím by Etanova manželka Letní bohyně začala rodit.

Možná, že výjev na pečeti má také dva plány, jako jsou u Cernunna na kotli z Gundestrupu. Býk by náležel k Šamašovi, protože v té době vycházelo Slunce za jarní rovnodennosti v souhvězdí Býka a Enlilovi Lev. To by ovšem znamenalo, že Enlil je letním slunovratem, neboť ten nastal tehdy při východu v souhvězdí Lva. Takhle by to logiku celkem mělo, včetně umístění Šamaše na ose a Enlila vlevo. Jenže to nevysvětluje, proč odedávna nějaký héroi zabíjí býka, později héroi identifikovaný jako jarní rovnodennost. Rovněž je i zde býk ležící, neaktivní, snad tedy unavený.

Aha, jsem už nějaký slepý, omlouvám se. Opravdu je tam býk. Takže tam máme tři zoomorfikace a jeden strom na pět postav, přičemž blíženecký Isimu by měl být bez zvláštního atributu. Orel jistě náleží Šamašovi a snad je předáván Enkim, jako síla která nadzvedne dráhu slunce během letního období. Lev snad podle umístění náleží "Enlilovi", strom (vegetace) Innaně, no a komu náleží tak divně umístěný býk? Enkimu? V té době připadal Býk na jaro a Lev na letní slunovrat, takže takhle to nevychází. Když má Šamaš Orla, tak že by byl Enki hledaným býkem/zubrem?

Šamaš určitě vylézá přesně na východě na obzoru za jarní rovnodennosti. Je to častý tvar, asi opravdu pocházející z slunovratových býčích rohů, užívaný v Mykénách a Egyptě (tam je považován za značku obzoru). Vidím to ale jako znázornění vizíru směrovaného přesně na východ.

Jestli to chápu dobře, tak heliatický (tuto koncovku jsem převzal z odborného článku, jinak se používají různé) východ je pozorovatelný jen jednou ročně. Pak se východ souhvězdí objevuje dříve, až se přesune na západ a stane se heliatickým západem. Následně souhvězdí mizí, protože je vidět z přivrácené strany Země ke Slunci a tudíž není v noci vidět.

Všiml jsem si, že u téměř všech internetových pojednání se píše, že "v minulosti byl heliatický východ..." Orientačně, podle 72 roků x 30°, připadalo kolem přelomu letopočtu na jarní rovnodennost znamení Berana. Tak se dodnes používá soustava zvěrokruhu. Jeho původ je to totiž až v dobách posledních staletí př. n. l. Ovšem v době starověkých říší a počátcích záznamů ve 3. tis. př. n. l. to bylo znamení Býka a Lev připadal na letní slunovrat. Kolem 9000 let př. n. l., tedy v počátcích usedlého života, na jaro připadalo znamení Lva. Zároveň prý byla hlouběji v minulosti nejprve stanovena zodiaková souhvězdí Býka, Lva, Štíra a Jižní ryby, odpovídající ve 3. tis. rovnodennostem a slunovratům. Takže je třeba přesně odlišovat jednotlivé epochy a jim příslušná souhvězdí zvěrokruhu, tím také dobu heliatických východů např. Síria. Trochu v tom asi dělá nějaký rozdíl posun bodu otáčení hvězdné oblohy. Snad proto se rozchází jednoduchý výpočet podle posunu o 1° za 72 roků oproti Heliacu, je se dříve ukázalo.

Na odkazovaném Akkadském válečku Býk není. Zprava je Isimu se dvěma tvářema (spíše se to pozná podle dvojích vousů), pak je Enki (Ea). Následuje Šamaš s pilou vystupující mezi dvěma kopci, tedy ve vizíru, na něj míří orel, nyní již identifikovaný jako jeho zoomorfikace. Dále je Innana a lučišník, dosud ztotožňovaný s Enlilem, podle mne prozatím duplicitní Šamaš.