Pražský hrad

Všechny výskyty !"Pragis! jsou zřejmě z tohoto zdroje, jde o přepis z archivních originálů, po zkušenostech z Kosmovy kroniky bych si tipnul, že Prag.is mohli přepsat buď jako Pragensis, nebo jako Pragis, podle toho, jak byly vzděláni v paleografii, originál ovšem nemáme.

"In Pragis" z roku 1234 by také mohlo být výjimečně míněno jako dvě samostatná města, dnešní Malá Strana a Staré Město. Čili dvě Prahy. Na ojedinělém zápisu s krátkodobou platností se ovšem hypotéza stavět nedá, ani toto promítat do minulosti.

Původní je Praga, z toho palatalizovaně v Praze a Pražané. Teprve někdy od průběhu 12. století je možno počítat s přeměnou G/H a tím vznikl tvar Praha. "Prahani" z toho ovšem nevznikli.

Posbíral jsem nějaká moudra ze známého zdroje, in Pragis je ablativ plurálu (předložka in se pojí s ablativem), přičemž to může být u mužského, ženského i středního rodu.
Mně napadlo, že by mohlo jít o obdobu plurálu maiestatis, když jde o královské hlavní město, ale to je spíš vtip.

Řešení je, že Pragis je zkratka Pragensis (pražský), tj. v daném případě pražské datum. Že se takové spojení používalo, viz zde k roku 1361.

Zajímavý je ruský plurál лесá. Slovo берегá je také plurál, ale pokud se břehy vztahují k řece, není to spíše duál?
Jak to vlastně bylo, v Praze nebo v Prahách, Pražani nebo Prahani?
O podivném plurálu, viz Naše řeč.

Diskuze zamrzla, asi bude dobré vrátit se zpátky na hrad Paraga.

V časopise Naše řeč se píše o výkladu E. Zeinera, který byl uveřejněný roku 1900 v Pelclových Rozhledech, ale Profous ho pokládá za nevědecký.
“Zeiner našel ve Fickově srovnávacím slovníku indoevropském slovo para = opevnění a gam = země. Tato slova uvádí Fick jako vlastní útvary, jež získal theoretickou dedukcí pro indoevropský prajazyk. Zeiner je docela bezdůvodně pokládá za keltická. Spojením obou slov pargam vzniklo prý české Praga — Praha, t.j. opevněná země, a má své příbuzné po celém světě: v Brémách, Berlíně, Brně, ano i v Paříži (Paris). Slovo pargam prý u nás zaniklo a vrátilo se později z ciziny v podobě slova parkán.“
Dále jsem našel: “929 (Henricus rex ... Pragam adiit cum omni exercitu ...), 967/85 (Pragam, Boemiae civitatem), 993 (ad civitatem Pragam).“

Jméno Praha bylo někdy chápáno jako plurál, doklad z roku 1234 „in Pragis“ (oblaky i oblaka).

Na Nový rok o slepičí krok

Okolo slunovratu se Slunce posunuje po obzoru nepatrně (Azor pro Prahu: 128,29 a 127,56 - rozdíl je trochu více než dva sluneční kotouče). Pro jednoznačné určení polohy je potřeba aby Slunce mezi jednotlivými dny dělalo větší kroky - maximální jsou o rovnodennosti. 9 dnů okolo slunovratu se mi zdá málo.

Je orientačně, návrat Slunce k minor standstill limit (zimní nejjižnější východ Měsíce) na této stránce a podle Azora trvá přibližně 70 dní

Mohlo to tak být, já osobně těžko mohu posoudit praktickou realizaci. V mýtech má výsadní postavení bůh/héroi jarní rovnodennosti, na vyobrazeních jsou také mezní slunovratové body zastoupené rohatými zvířaty méně důležité. Tak mne v této souvislosti napadá, že vlastně počátek roku 1. 1. je nejsnadněji zachytitelný o jarní rovnodennosti, oproti zimním slunovratu. Východy Slunce se posouvají rychle a VZ osa je kolmice na neměnné poledne.

Když byl "nízký měsíc" pozorován a jeho krajní poloha byla fixována na obzoru, tak se nabízí pozorovat v tom směru i vycházející Slunce. A když už se v tom bodě obzoru pozorovalo SLunce, mohlo se přijít na to, že se za určitý počet dnů zase na to samé místo vrací.

"Jestli to dobře chápu", tak v tomto případě: "Východ nízkeho Mesiaca pri zimnom slnovrate - v tomto smere Slnko vychádza 3.XI a 6-7.II.", by se mělo jednat o situaci vzniklou jednou za 18,6 roku. To by se těžko mohlo projevit v každoročních svátcích. Pozdní objevení 19letého cyklu je zřejmě závislé na vyspělosti pozorování východů Slunce a až dobré znalosti bodu zimního slunovratu. Zřejmě si se stanovením tohoto dne nějak empiricky poradili, byť skutečně museli asi půlit nějaký počet dní. Nevím, ale 2 x 40 dnů mi přijde zbytečně mnoho. Co vlastně ten 1. leden? Je to 9 dnů po slunovratu.