Pražský hrad

Již ibn Jakúb se v popisu své cesty zmiňuje o mostu, nejspíše přes Bílinu. Most musel být na významné stezce a tou byla cesta od Nakléřovského průsmyku kolem Hněvína, kde se dělila na cestu do Dolního Poohří a do Plzeňské pánve. Zřejmě je tedy míněn stejný most. Koncovka -ín určuje, že základem je osobní jméno ženského rodu Gnewa, takže asi nějaká zakuklená Libuše. Mohlo se tak jmenovat již hradiště, ale to už nikdo nezjistí. Jen to datování je nějaké neurčité. Nestudoval jsem to, ale spíše šlo o údělné hradiště nejdříve ze závěru 9. století.

Když je řeč o mostu na hatích tak Most je ukázka, kde to pojmenování snad opravdu proběhlo po mostu.
k roku 1040: Pons Gnewin - podle Kosmy Hněvův most

Wikipedie:
Podle archeologických průzkumů, které v areálu hradu probíhaly v 60. letech 20. století, bylo opevněné dřevěné hradiště na vrcholu hory vybudováno již v 9. století.

Jak se asi jmenovalo to hradiště, eventuálně tržní osada, která měla na úpatí Hněvína být?

Tak jsem se do toho v rychlosti zamotal. Samozřejmě chápu, že se jedná jen o porovnání tvarů Praha - blata. Ještě mohu přidat dl-áto, od slov dělat a dělit. Takže opět střední rod s kořenem dl- a koncovkou -áto.

Tady to vypadá spíše na multilingvistický kořen "pleu-/bleu-" spojený s vodou, deštěm, mokrostí atd. Z něho naše "plavat" či "plout". Potom je "bl-áto", čili koncovka je -ato/-áto. Takže singulár "bláto", plulár "bláta", nářečně "blata". Opět hlavně vyvstává problém, proč by pouze Praha měla být pojmenována podle všude běžného zpevňování cest.

V.V. Štěch prý napsal, že “ta Praha“ jako “ta blata“. Myslel to snad tak, že praha jsou hatěmi zprůchodněná blata? Že by Praha byla středního rodu, mn. čísla, vzor města? Tento zapomenutý výklad mi připadá brilantní.

Všechny výskyty !"Pragis! jsou zřejmě z tohoto zdroje, jde o přepis z archivních originálů, po zkušenostech z Kosmovy kroniky bych si tipnul, že Prag.is mohli přepsat buď jako Pragensis, nebo jako Pragis, podle toho, jak byly vzděláni v paleografii, originál ovšem nemáme.

"In Pragis" z roku 1234 by také mohlo být výjimečně míněno jako dvě samostatná města, dnešní Malá Strana a Staré Město. Čili dvě Prahy. Na ojedinělém zápisu s krátkodobou platností se ovšem hypotéza stavět nedá, ani toto promítat do minulosti.

Původní je Praga, z toho palatalizovaně v Praze a Pražané. Teprve někdy od průběhu 12. století je možno počítat s přeměnou G/H a tím vznikl tvar Praha. "Prahani" z toho ovšem nevznikli.

Posbíral jsem nějaká moudra ze známého zdroje, in Pragis je ablativ plurálu (předložka in se pojí s ablativem), přičemž to může být u mužského, ženského i středního rodu.
Mně napadlo, že by mohlo jít o obdobu plurálu maiestatis, když jde o královské hlavní město, ale to je spíš vtip.

Řešení je, že Pragis je zkratka Pragensis (pražský), tj. v daném případě pražské datum. Že se takové spojení používalo, viz zde k roku 1361.

Zajímavý je ruský plurál лесá. Slovo берегá je také plurál, ale pokud se břehy vztahují k řece, není to spíše duál?
Jak to vlastně bylo, v Praze nebo v Prahách, Pražani nebo Prahani?
O podivném plurálu, viz Naše řeč.

Diskuze zamrzla, asi bude dobré vrátit se zpátky na hrad Paraga.

V časopise Naše řeč se píše o výkladu E. Zeinera, který byl uveřejněný roku 1900 v Pelclových Rozhledech, ale Profous ho pokládá za nevědecký.
“Zeiner našel ve Fickově srovnávacím slovníku indoevropském slovo para = opevnění a gam = země. Tato slova uvádí Fick jako vlastní útvary, jež získal theoretickou dedukcí pro indoevropský prajazyk. Zeiner je docela bezdůvodně pokládá za keltická. Spojením obou slov pargam vzniklo prý české Praga — Praha, t.j. opevněná země, a má své příbuzné po celém světě: v Brémách, Berlíně, Brně, ano i v Paříži (Paris). Slovo pargam prý u nás zaniklo a vrátilo se později z ciziny v podobě slova parkán.“
Dále jsem našel: “929 (Henricus rex ... Pragam adiit cum omni exercitu ...), 967/85 (Pragam, Boemiae civitatem), 993 (ad civitatem Pragam).“

Jméno Praha bylo někdy chápáno jako plurál, doklad z roku 1234 „in Pragis“ (oblaky i oblaka).