Pražský hrad

Marast musel být také v Motolském, Břevnovském a Dejvickém údolí, ale tudy asi důležité cesty nevedly. Je otázka, jestli se marastem rozuměly jenom mokřiny a bažiny. Do měst se sbíhaly cesty a okolí bylo hustěji osídleno. Na cestách v okolí měst byl silný provoz. Na jaře a během dešťů se rozbahnily i cesty vedoucí po vyvýšeninách. Bahno smíchané s výkaly pak tvořilo nevábnou břečku.

V souvislosti s Ibrahimem plavbu po řece neprosazuji, ostatně by se asi zmínil. Nicméně kousek pod Kadaní už řeka meandruje nivami, jinými slovy je v klidu splavná, pokud se vyčistí od padlých kmenů. Do Litoměřic je to 124 km, po Labi 44 km, po Vltavě 52 km, celkem tedy 220 km. Pěšky je to polovina, ale na s nákladem hřbetech, 124 km po lodí proudu je podstatně rychlejší než pěšky.

Frolík v PPH uvádí oba přepisy Ibrahimovy zprávy, ovšem jen co se přímo týká Prahy, v první části velmi korektně, pak si však je jistý, že Ibrahim přišel Nakléřovským průsmykem (co teď vede dálnice). Buď tedy fabuluje, nebo je v jiné části Hímjarího takový údaj. Bohužel se mi nepodařilo najít plný text Himjariho (Abdal Munin al Himyari). Jinak ten německý přepis se mi díky poznámkovému aparátu s arabštinou zdá důvěryhodný. Ale kolikrát i českou větu lze vykládat různě...

Ohře asi nebyla moc vhodná pro lodní dopravu. Moc se klikatí a cesta by byla zdlouhavá. Stejně i ústí do Vltavy je moc z ruky.

Když jsem pracoval na článku o prvním pražském mostu, tak jsem narazil na úvahu J. Čihákové. Po nálezu mokřiny a související fortifikace v jihozápadním rohu Malostranského náměstí (Hartigovský palác) uvedla, že by se mohlo jednat o onu mokřinu (marast) a že zde by mohl být také onen most. Všechno to zřejmě pochází právě z onoho německého překladu a navazují výklady, že je míněn most v Praze, přes který se vstupuje do Prahy. Pak jsem našel vyvrácení takové myšlenky odvolávající se na přesnější překlad. Jenže teď to nemohu najít a do knihoven je daleko.

Přísečnická stezka se mi líbí ;). Není tam ovšem uvedeno, kdy byla používána.

Mohli využít dlabanky a od nejbližšího přístupu k řece Ohři (Kadaň) se dostat po vodě až do Prahy? Vltava má mezi Prahou a Terezínem spád 0.6 promile, tedy velmi malý.

To samé píšou tady, ale také to nedává smysl v kontextu s těmi dalšími mílemi, a bůhví, jestli to překladatel účelově nezkreslil, resp. to nepřizpůsobil své představě. Kdo to přeložil a z jakého zdroje, nevíte? Ten německý překlad je z Al Bakriho, existuje ještě přepis Al Hímjarího.

Z Hory sv. Šebestiána se dá stejně snadno sejít i do Kadaně, šlo se hvozdem a ne bažinami, těžko si představit, co bylo schůdnější. Spíš je důležité, které sídlo bylo v té době významnější a lépe spojené s Prahou. Taky jsem si všiml, že na těch mapách nejsou stezky přes Čechy, na Klaudiánově mapě jsou, ale ta je halt o 600 let pozdější.

Všiml jsem si, že Fraga i Braga jsou v témže textu. Dneska se, jak tvrdí Google překladač, čte arabsky Praha Brág.

Mapy jsou opravdu skvělé úlovky. Jako na potvoru žádná ze stezek nevede Čechami, jen kdyžtak do Říma.:-)

Cesta přes Kadaň by musela vést až přechodem u Vejprt a to je už velká oklika. Možnou alternativou by bylo přes Chomutov, neboť zde byl a je tradiční přechod přes Horu sv. Šebestiána a je zde i pravěké a slovanské hradiště u Černovic. Jenže je popisován "marast" a kde by pak byl most?

Uvedl jsem onen jiný překlad: "...A od toho lesa až k mostu dřevěnému močálem asi dvě míle, od konce lesa a přes ten most přijdeme do města Bragy". Ten je méně uhlazený a tudíž bude přesnější, nežli ten starý německý. Ale ani z něho nevylývá, že marast a most by měl být součástí lesa, když je pro to uvedena samostatná délka 2 míle.

Arabské zápisy Frága a Brága nemají P-, protože arabština tuto hlásku nezná. Proto se -p- nahrazuje někdy -f- a někdy -b-.

Jenže na konci lesa není marast, ale Praha, a marast je v lese. Proto jsem ten příspěvek psal, že mi ten zázračný hup z Mostu do Prahy chyběl.

"Der Weg von Mädifurg (Magdeburg) nach dem Lande des Bûîṣlâ[w] und von da nach der Feste Kalbe [beträgt] 10 Meilen und von da nach Nüb Grad (Nienburg) 2 Meilen; das ist eine Feste aus Steinen und Mörtel (särüdsch) gebaut, und sie liegt ebenfalls am Fluß Saläwa (Saale), und in ihn fällt der Fluß Bode. Von der Feste Nienburg bis zum Salzwerk (melläha) der Juden, und es liegt auch an der Saale: 30 Meilen. Von da nach der Feste Bürdschin (Würzen) — und sie liegt am Flusse Muldâwa (Mulde) — und von da bis zum Rande des Waldes: 25 Meilen. Dieser mißt von seinem Anfange bis zu seinem Ende 40 Meilen und erstreckt sich über unwegsame Gebirge. Dort ist eine hölzerne Brücke über den Morast 9) etwa 2 Meilen. Vom Ende des Waldes betritt man die Stadt Brâġa (Prag)."

Protože v překladu jsou poznámky s arabskými slovy, je to asi opravdu přímý překlad z arabštiny. Pokusil jsem se přijít na kloub tomu Brâġa, ale je to opravdu jiný svět, usoudil jsem, že by se to mohlo číst jako Brágha nebo Brágham nebo Brahgha.

V Africe se domorodci na obranu proti moskytům mazali hlínou s popelem. Ale když jsem to poradil známé archeoložce, která si stěžovala na hradbu komárů, když se zamíří z mikulčického hradiště k řece, myslela, že si utahuju z toho, že archeologové jsou také furt pomazaní hlínou a popelem; to prý u nás nepomáhá ;).

Seznam mílí: viz.

Text Ibrahima vč. pasáží netýkajících se Čech, lze tam dobře odečíst délkové relace na celé cestě z Magdeburgu do Prahy - viz. Z Wurzenu je to na kraj lesa 25 mílí, přes les 40 mílí a 2 míle dřevěným mostem přes marast, ten je ovšem v rámci lesa. Hned za lesem je Praha. Čili z Wurzenu do Prahy je to 25+40 = 65 mílí, dnes je to autem 240 km. Takže by míle byla 3.7 km, to na kraj lesa a lesem by proporcionálně mohlo odpovídat. Ovšem na cestě jsou marasty v Mostecké pánvi, v Poohří, Polabí, Povltaví, které by zabíraly dvě pětiny cesty. Tedy musel Ibrahim jít oklikou, aby byla bažina jen na 1/32 cesty, aby překročil Ohři, bůhví kudy vlastně šel, zkoušel jsem to pěšky na reliefní mapě (Bronto). Pokud by opravdu šel delší cestou, pak by mohlo jít o jednu z mílí španělských a portugalských, které mají přes 5 km.

S komáry bych dal za pravdu J. Čihákovi. Při návštěvě Mikulčic bylo tehdejší soužití s komáry mezi prvním, co mne onehdy napadlo.

Jinak Gnewa (*Genwa, Genewa) začíná být docela zajímavá: Geneva ge-ne-va as a girl's name is of Old French origin, and the meaning of Geneva is "juniper tree". May refer to the Swiss city or refer to the juniper tree, whose old Dutch name was "genever", hence "gin", which is flavored with juniper berries.
Geneva has 18 variant forms: Gena, Genever, Genevia, Genevra, Genevre, Genovefa, Genoveffa, Genoveva, Ginebra, Ginevra, Ginevre, Janeva, Janevra, Jenovefa, Jineeva, Jineva, Joneva and Jonevah.

Indoevropejský filolog by hned podotkl, že ve jméně se skrývá indoevropský kořen gena - žena.