Jan Cinert (Neděle 13. října 2013)
Mapy pěkné. U té z r. 1757 je pro mne podstatné, že je zde opět tvar Zalov pro Žalov u Levého Hradce, byť by mělo být Zialov nebo vlnovkou nad Z- vyjádřena měkost. To souvisí s původem názvu v Za-Lev, tedy nikoliv od slova želet.

Na obrázku Prahy je nějaká chyba. Prašná brána je umístěna jakoby na dolním konci Václavského náměstí. Není to jen nějaký návrh na zřízení barokních bastionů kolem Karlova gotického opevnění? Takže jsou důležité bastiony a hezkost obrázku, oproti věcné správnosti?


Jan Cinert (Neděle 13. října 2013)
Text podle Himyarího jsem také nikde nenašel. Podle P. Charváta str. 169 by mohly být texty v Nazmi. Ale autor své výklady trochu motá, takže není jisté, co vlastně odkazem na knihu myslí.

Našel jsem jen toto. Na str. 100 začíná text al-Masúdího s částečně překonaným výkladem názvů lidů (kmenů).


ZH (Sobota 12. října 2013)
Další mapky 1757 s cestami (gasset.cz), 1590 (1609) Wikipedie, 1657, 1635 (raremaps.com).


ZH (Sobota 12. října 2013)
Nevíte, kde lze získat celý text od Hímjarího?

Napadlo mě, že ta diskutovaná pasáž o městu z kamene a vápna by mohla vzniknout tak, že ímjarí smísil Ibrahimovy údaje se svými dobovými.


Jan Cinert (Sobota 12. října 2013)
Náhodou jsem narazil na přístupný Archeologický atlas Pražského hradu I. Zde.


Jan Cinert (Sobota 12. října 2013)
Také jsem došel k tomu, že se jedná o fragmenty, které opisovači připadaly v jeho době aktuální. Proto není pokračující popis do Prahy, protože u Mostu došlo k napojení na křižovatku známých stezek od Nakléřova a Chebu do Prahy. Ale mohl to být i popis jen nově používané a záměrně prozkoumávané stezky. Neúplné a trochu pozměněné jsou také údaje opsané z al-Masúdího Zmínky o Slovanech. To je stejný případ. Nakléřovský průsmyk hned spontánně napadne každého, protože je nejschůdnější, ale tady popis po prozkoumání sedí nejlépe na zmiňovanou Solnou stezku.

Mám nějaké čerstvé zkušenosti s vlastními překlady z latiny do připravované knihy. Stávající překlady často mění slovosled v domění, že se přiblíží současné češtině, ale někdy se změní smysl věty. To samé dělal už tzv. Kristián při použití Bödeckého rukopisu, i jemu někdy vyšel jiný smysl věty oproti originálu. Proto má nedůvěra k onomu německému překladu a větší důvěra k neuhlazenému uvedenému českému znění.

Bohužel musím smutně konstatovat, že dokončení připravované knihy je opět posunuto na konec jara, aby na to byl větší klid.

Tajně jsem si myslel, že Franta se chytí nově objevené "Gnevy", protože já nyní v hlavě keltské mýty moc nemám. Guinevra byla manželkou (oráče) Arthura - Artuše a v jejich příběhu je skryta již notoricky známá klasika. Příběh o Šovovi a Gebovi, kteří soupeří o přízeň Novolunní dívky alias Letní bohyně Nut - Guinevry.


ZH (Sobota 12. října 2013)
Já jsem si to ještě doslovně přeložil, protože zjišťuji, že si to asi neinterpretuji přesně: "... Odtud (Fest Bürdschin (Würzen)) k okraji lesa: 25 mílí. Tento (les) měří od svého začátku ke svému konci 40 mílí a rozprostírá se přes neschůdné (bezcestné) pohoří. Tam je dřevěný most přes bažinu asi 2 míle. Od konce lesa se vkročí do města Braga."

J. Cinert uvádí jiný překlad: "A od toho lesa až k mostu dřevěnému močálem asi dvě míle, od konce lesa a přes ten most přijdeme do města Bragy".

Připomínám ještě rozsáhlé bažiny na hřebenech Krušných hor, dále v údolích meandrujícíh řek..
Okolí Prahy bylo jistě v té době již frekventované a nebyl by důvod, aby se tam potýkali s bažinami. Rokytka se mi nezdá, to by musel dvakrát překročit velkou řeku velkou oklikou. Bažinami motolského údolí jít nemusel, byly tam jistě cesty horem, taky co s tím mostem...

Otázka je, jestli to Bakri bral jako překlad, nebo použil Ibrahimovy údaje pro své potřeby a proto uvedl jen známá města na německé straně a případný popis cesty na českém území ignoroval, protože by to stejně nikom u nic neřeklo, krom Prahy. Taky jde o fragmetny možná fragmentů.





J. Čihák (Sobota 12. října 2013)
Marast musel být také v Motolském, Břevnovském a Dejvickém údolí, ale tudy asi důležité cesty nevedly. Je otázka, jestli se marastem rozuměly jenom mokřiny a bažiny. Do měst se sbíhaly cesty a okolí bylo hustěji osídleno. Na cestách v okolí měst byl silný provoz. Na jaře a během dešťů se rozbahnily i cesty vedoucí po vyvýšeninách. Bahno smíchané s výkaly pak tvořilo nevábnou břečku.


ZH (Sobota 12. října 2013)
V souvislosti s Ibrahimem plavbu po řece neprosazuji, ostatně by se asi zmínil. Nicméně kousek pod Kadaní už řeka meandruje nivami, jinými slovy je v klidu splavná, pokud se vyčistí od padlých kmenů. Do Litoměřic je to 124 km, po Labi 44 km, po Vltavě 52 km, celkem tedy 220 km. Pěšky je to polovina, ale na s nákladem hřbetech, 124 km po lodí proudu je podstatně rychlejší než pěšky.

Frolík v PPH uvádí oba přepisy Ibrahimovy zprávy, ovšem jen co se přímo týká Prahy, v první části velmi korektně, pak si však je jistý, že Ibrahim přišel Nakléřovským průsmykem (co teď vede dálnice). Buď tedy fabuluje, nebo je v jiné části Hímjarího takový údaj. Bohužel se mi nepodařilo najít plný text Himjariho (Abdal Munin al Himyari). Jinak ten německý přepis se mi díky poznámkovému aparátu s arabštinou zdá důvěryhodný. Ale kolikrát i českou větu lze vykládat různě...


Jan Cinert (Pátek 11. října 2013)
Ohře asi nebyla moc vhodná pro lodní dopravu. Moc se klikatí a cesta by byla zdlouhavá. Stejně i ústí do Vltavy je moc z ruky.

Když jsem pracoval na článku o prvním pražském mostu, tak jsem narazil na úvahu J. Čihákové. Po nálezu mokřiny a související fortifikace v jihozápadním rohu Malostranského náměstí (Hartigovský palác) uvedla, že by se mohlo jednat o onu mokřinu (marast) a že zde by mohl být také onen most. Všechno to zřejmě pochází právě z onoho německého překladu a navazují výklady, že je míněn most v Praze, přes který se vstupuje do Prahy. Pak jsem našel vyvrácení takové myšlenky odvolávající se na přesnější překlad. Jenže teď to nemohu najít a do knihoven je daleko.


ZH (Pátek 11. října 2013)
Přísečnická stezka se mi líbí ;). Není tam ovšem uvedeno, kdy byla používána.

Mohli využít dlabanky a od nejbližšího přístupu k řece Ohři (Kadaň) se dostat po vodě až do Prahy? Vltava má mezi Prahou a Terezínem spád 0.6 promile, tedy velmi malý.


Franta (Pátek 11. října 2013)
Některé staré stezky


ZH (Pátek 11. října 2013)
To samé píšou tady, ale také to nedává smysl v kontextu s těmi dalšími mílemi, a bůhví, jestli to překladatel účelově nezkreslil, resp. to nepřizpůsobil své představě. Kdo to přeložil a z jakého zdroje, nevíte? Ten německý překlad je z Al Bakriho, existuje ještě přepis Al Hímjarího.

Z Hory sv. Šebestiána se dá stejně snadno sejít i do Kadaně, šlo se hvozdem a ne bažinami, těžko si představit, co bylo schůdnější. Spíš je důležité, které sídlo bylo v té době významnější a lépe spojené s Prahou. Taky jsem si všiml, že na těch mapách nejsou stezky přes Čechy, na Klaudiánově mapě jsou, ale ta je halt o 600 let pozdější.

Všiml jsem si, že Fraga i Braga jsou v témže textu. Dneska se, jak tvrdí Google překladač, čte arabsky Praha Brág.


Jan Cinert (Pátek 11. října 2013)
Mapy jsou opravdu skvělé úlovky. Jako na potvoru žádná ze stezek nevede Čechami, jen kdyžtak do Říma.:-)

Cesta přes Kadaň by musela vést až přechodem u Vejprt a to je už velká oklika. Možnou alternativou by bylo přes Chomutov, neboť zde byl a je tradiční přechod přes Horu sv. Šebestiána a je zde i pravěké a slovanské hradiště u Černovic. Jenže je popisován "marast" a kde by pak byl most?

Uvedl jsem onen jiný překlad: "...A od toho lesa až k mostu dřevěnému močálem asi dvě míle, od konce lesa a přes ten most přijdeme do města Bragy". Ten je méně uhlazený a tudíž bude přesnější, nežli ten starý německý. Ale ani z něho nevylývá, že marast a most by měl být součástí lesa, když je pro to uvedena samostatná délka 2 míle.

Arabské zápisy Frága a Brága nemají P-, protože arabština tuto hlásku nezná. Proto se -p- nahrazuje někdy -f- a někdy -b-.


ZH (Pátek 11. října 2013)
A ještě lahůdka -Fra' Mauro 1459 - viz.