Pražský hrad

Nediskutuje se o tom proto, že by nastal pád dalších navazujících teorií. Nebyl by prvním Bořivojovým kostelem kostel Na Baště. Rotundu by nepostavil (založil) sv. Václav. Jeho hrob v apsidě by nebyl prvotní po přenesení z Boleslavi. A hlavně by měl pravdu E. Vlček s přisouzením hrobu K 1 Bořivojovi :-) :-) :-).

Rozbory malt se dělaly, ale nevím z hlavy z kterého konkrétního místa na vnitřním prstenci. Zdivo je tzv. lomové, kameny se získaly štípáním a případně jednoduchým přiotlučením a zdivo bylo omítnuto. Nedochovalo se jen základové zdivo, ale i pár řádek vrchního zdiva, jak je viditelné z východní strany. Neuvědomuji si, že by se někdy použil jíl ve spárách základů zděné stavby. Když uměli zdít a měli nějaké zkušenosti, tak by asi věděli, že stavba bude s jílem nestabilní.

Zas bych se na chvilku vrátil na Pražský hrad.
Otázka pro Jana Cinerta: vnitřní prstenec základů jižní apsidy pod Svatováclavskou kaplí je nyní považován za starší než ten vnější. Nikdy by mě nic jiného nenapadlo... Taky vás i mě (mě jako laika) napadlo, že se vnitřní, tedy menší, apsida vztahuje k menší rotundě, tedy rotundě předcházející. Taky se divím, že to nikdo jiný nediskutuje. Ono se to těžko prokazuje, když dotyčné partie podzemí zanikly v masivu základů katedrály a zbytek před tím v kryptě baziliky, která je hlubší než základy.
Nicméně, nikde jsem se nedočetl o rozboru malty a způsobu opracování kvádříků, nevíte, jestli se dělaly? A pokud by vnitřní prstenec byl z doby Bořivojovy, jak říkáte a já si to taky vždycky myslel (a jelikož jde o základy, asi by nebyly později přezděny), použili by maltu a ne třeba jíl?

Jak je vidět, tak Hněvín je opředen naivními pověstmi v bohaté míře. Na kopci bylo halštatské hradiště opravené později Slovany v raném středověku. Nebyla zde tvrz ani románský hrad, aby jej mohl založit šlechtický předek Hněva. Zcela bez pardónu platí, že Gnewin Pons je Gnevin most, tedy TÉ Gnevy. Totéž platí pro Gnevin hrad, zkráceně Gnevín. Hněvův most by byl Gnewov Pons, tedy rovněž zkráceně Gnevov pro název hradiště a kopce. Zcela jistě je název odvozen ze jména v ženském rodě a nic na tom nemění vymyšlený Hněva s koncovkou -a.

V Kosmově kronice je psáno: ...zastavil se Hněvina mostu nad řekou Bílinou, jsa na velkých rozpacích, zda se má pokoušeti o štěstí v boji... S kým by měl bojovat, nežli s obránci hradiště Hněvín, před nímž byl onen most?

Je možné, že název Hněvín se uplatnil novodobě pod vlivem Kosmovy kroniky. Jenže popis odpovídá skutečně této lokalitě.

Praní košil je zajímavé. Jsme tím zase u vody, původně přílivů a odlivů. Přičemž je jedno, zda se Betsabé myje, Božena pere roucha, Morrigen krvavé košile nebo Zlatovláska posílá krkavce pro živou a mrtvou vodu.

Jan Cinert: Leda by tedy místo Gnewin Pons bylo něco takového, kde Morrigan právala krvavé košile. Pověst o praní krvavých košil má Kadaň - a měla je prát žena pána kadaňského hradu - jakási pohanka, kterou si dovezl z nějaké válečné výpravy a ona jej pak zabila a jeho zkrvavené košile pak prala pod hradem v řece (tuším, že pověst se jmenuje "Pohanka Valpurgis").

A nebo něco takového, kde Oldřich potkal Boženu.

Jan Cinert: Franta neraguje, dlí o víkendech v místech bez internetu.
Gnewin Pons se připisuje Hněvovi z rodu Hrabišiců. Jesli byl Hněva historická postava nevím. Fakt je, že jméno vrchu Hněvín má být novodobé, někde z přelomu 19 a 20 století. Vrch byl nazýván Schlossberg, hradu se ve středověku říkalo Landeswarte.

Gnewin Pons měl být tedy "Hněvův most" - snad od toho, že mýto tam vybíral Hněva?

Na MUK jsou další mapy, možná jsem tu už odkaz dával.
Na veduty.bach.cz (možná jsem to viděl i jinde) je řada vedut podobných té z r. 1757, nevím, jestli vycházejí z jednoho zdroje, nikdy jsem si nedal práci identifikovat stavby Nového Města, zajímalo mě něco jiného. Např. III/1-242, viz níže.

Pro Jana Čiháka: na těchto vedutách jsou kopce v okolí Prahy, upozorňuji zejména na věž na Ládví z r. 1830: III/1-149, 150, 154, 137, 138. Server veduty.bach.cz obsahuje neskutečné poklady, to ovládání ale mně pije krev. Odkaz se hledá se tak, že se III/1-149 zadá nikoli do Hledat, ale do Filtrovat. Normální odkazy zpravidla nefungují. Při listování v miniaturách se nesmyslně přechází do jiných režimů, člověk si na to musí vymyslet fintu. Fultextové vyhledávání funguje jen částečně.

Mapy pěkné. U té z r. 1757 je pro mne podstatné, že je zde opět tvar Zalov pro Žalov u Levého Hradce, byť by mělo být Zialov nebo vlnovkou nad Z- vyjádřena měkost. To souvisí s původem názvu v Za-Lev, tedy nikoliv od slova želet.

Na obrázku Prahy je nějaká chyba. Prašná brána je umístěna jakoby na dolním konci Václavského náměstí. Není to jen nějaký návrh na zřízení barokních bastionů kolem Karlova gotického opevnění? Takže jsou důležité bastiony a hezkost obrázku, oproti věcné správnosti?

Text podle Himyarího jsem také nikde nenašel. Podle P. Charváta str. 169 by mohly být texty v Nazmi. Ale autor své výklady trochu motá, takže není jisté, co vlastně odkazem na knihu myslí.

Našel jsem jen toto. Na str. 100 začíná text al-Masúdího s částečně překonaným výkladem názvů lidů (kmenů).

Také jsem došel k tomu, že se jedná o fragmenty, které opisovači připadaly v jeho době aktuální. Proto není pokračující popis do Prahy, protože u Mostu došlo k napojení na křižovatku známých stezek od Nakléřova a Chebu do Prahy. Ale mohl to být i popis jen nově používané a záměrně prozkoumávané stezky. Neúplné a trochu pozměněné jsou také údaje opsané z al-Masúdího Zmínky o Slovanech. To je stejný případ. Nakléřovský průsmyk hned spontánně napadne každého, protože je nejschůdnější, ale tady popis po prozkoumání sedí nejlépe na zmiňovanou Solnou stezku.

Mám nějaké čerstvé zkušenosti s vlastními překlady z latiny do připravované knihy. Stávající překlady často mění slovosled v domění, že se přiblíží současné češtině, ale někdy se změní smysl věty. To samé dělal už tzv. Kristián při použití Bödeckého rukopisu, i jemu někdy vyšel jiný smysl věty oproti originálu. Proto má nedůvěra k onomu německému překladu a větší důvěra k neuhlazenému uvedenému českému znění.

Bohužel musím smutně konstatovat, že dokončení připravované knihy je opět posunuto na konec jara, aby na to byl větší klid.

Tajně jsem si myslel, že Franta se chytí nově objevené "Gnevy", protože já nyní v hlavě keltské mýty moc nemám. Guinevra byla manželkou (oráče) Arthura - Artuše a v jejich příběhu je skryta již notoricky známá klasika. Příběh o Šovovi a Gebovi, kteří soupeří o přízeň Novolunní dívky alias Letní bohyně Nut - Guinevry.

Já jsem si to ještě doslovně přeložil, protože zjišťuji, že si to asi neinterpretuji přesně: "... Odtud (Fest Bürdschin (Würzen)) k okraji lesa: 25 mílí. Tento (les) měří od svého začátku ke svému konci 40 mílí a rozprostírá se přes neschůdné (bezcestné) pohoří. Tam je dřevěný most přes bažinu asi 2 míle. Od konce lesa se vkročí do města Braga."

J. Cinert uvádí jiný překlad: "A od toho lesa až k mostu dřevěnému močálem asi dvě míle, od konce lesa a přes ten most přijdeme do města Bragy".

Připomínám ještě rozsáhlé bažiny na hřebenech Krušných hor, dále v údolích meandrujícíh řek..
Okolí Prahy bylo jistě v té době již frekventované a nebyl by důvod, aby se tam potýkali s bažinami. Rokytka se mi nezdá, to by musel dvakrát překročit velkou řeku velkou oklikou. Bažinami motolského údolí jít nemusel, byly tam jistě cesty horem, taky co s tím mostem...

Otázka je, jestli to Bakri bral jako překlad, nebo použil Ibrahimovy údaje pro své potřeby a proto uvedl jen známá města na německé straně a případný popis cesty na českém území ignoroval, protože by to stejně nikom u nic neřeklo, krom Prahy. Taky jde o fragmetny možná fragmentů.