Pražský hrad

Ano to je obruba hrobu, jenž je z pískovcových kvádrů viditelných od betonovým stropem v podzemí. Podlaha jej označuje za první Karlem zbudovaný. Potíž je v tom, že není orientovám podle románského zdiva, jak uvádí Podlaha. To je i zřetelné právě podle románských dlaždic s jiným směrem (bazilikálním), nežli obruba hrobu.

Podlaha to popisuje tak, že nad touto obrubou byla mensa, viditelná nad gotickou podlahou a ta byla již orientována podle gotické kaple. To je ovšem divné, z přístupné fotodokumentace vzájemné natočení obou útvarů výškově v násypu mezi románskou dlaždicovou podlahou a gotickou podlahou vidět není. Podle mne, Podlaha v pozdním zápisu nejspíše přesunul vzájemné pootočení o patro výše a natočené bylo a je jen lomové zdivo vůči kvádrovém, jak jsem již napsal. Pokud by pootočení bylo opravdu nahoře, bylo by to asi hojně zdokumentováno a diskutované.

J. Čihák: Archeologové vedou diskuzi o tom, že na levém břehu se nenašel dostatečný počet hrobů, odpovídající zdejšímu osídlení. Jako jedno z možných vysvětlení se uvádí, že pohřebiště měli na pravém břehu. Já se k tomu samozřejmě nedokáži vyjádřit, ale je tím také otázka, zda uvedené hroby souvisí skutečně s osídlením pravého břehu. Ale může to tak být. Podstatné je, že zde bylo počínající osídlení, ale neopevněné, a jeho výrazný rozvoj nastal až po založení Vyšehradu.

Tak přeci jen je v AA PH vidět odchylka červeně vyznačeného geodeticky zaměřeného hrobu od betonového trámu tak, jak jsem to popsal na naší fotce. To souhlasí s Vašimi 2°.

Problém je, že Podlaha nazývá "románským" jak zdivo baziliky, tak i "románskou" rotundu. Pro nás by mohlo být řešením, že Svatováclavský zborník byl dokončen v roce 1939 a Podlaha v něm napsal text podle zápisků v roce 1911. Zpožděním by se daly vysvětlit nesrovnalosti, jím uváděné. Povšiml jsem si totiž na našich fotkách, že pískovcové kvádry gotického základu hrobu dosedají nepravidelně na rozrušené lomové opukové zdivo. Na východní straně (vlevo) předstupuje lomové zdivo před kvádry, zatímco na západní lícuje. To bude zřejmě ona Podlahova odchylka a správně by mělo být, že "osa nového gotického hrobu je pošinuta k jihovýchodu a původní hrob byl orientován shodně se zdivem románské baziliky". Je totiž také podezřelé, že o tomto důležitém poznatku se Podlaha zmiňuje tak stručně. No, chtělo by to ještě jednu návštěvu podzemí, třeba s nějakou danou exkurzí, aby se to nemuselo samostatně domlouvat. Uvedená odchylka zdiv asi není nikde zakreslena?

Nemám teď po ruce AA a kopie na internetu není kvalitní, nicméně je tam zakreslen i obdélník, ukloněný, jak říkáte. Někde v Podlahově textu mě překvapilo, že dává přednost ose severojižní, pak tepr mluví o východozápadní. Tudíž zřejmě myslel pošinutím a nakloněním k jihovýchodu osu severojižní, pak to sedí. Dotyčné zdivo považuje Podlaha za Karlovo z r. 1348, kdy nechal ještě v románské bazilice postavit nový náhrobní oltář sv. Václava. Osa toho zdiva je dle AA odklonděna asi o 2° od osy katedrály proti směru h. ručiček, osa apsidy o 4° po směru, osa baziliky o 10.5° proti směru. Takže podlaha asi nemyslel románské zdivo apsidy. Možná šlo o nějaký kmpromis mezi osou baziliky a apsidy, což docela geometricky odpovídá.

Mimochodem, ty zbytky apsid byly, pokud se nemýlím, skryty v době bazliky celé pod podlahou baziliky. Tudíž nic nenaznačuje, jaký tvar měla apsida baziliky, ne?

Tak mi to nedalo a koukám na fotky, které jsme pořídili. Spodek náhrobku sv. Václava, podle Podlahy oltáře, se jeví rovnoběžný s K 1. Hlavně je zjevně neporušený, protože na východní straně je viditelné Podlahou uvedené cihlové zakončení. Takže chyba je v zaměření. Škoda, že nám tehdy nebyla dána šance se tím více zabývat.

Ještě jsem zapomněl dodat, že je až dojemné, jak Podlaha popisuje spolupráci s církevními hodnostáři, sám byl kanovník, vědci a stavitelem Hilbertem ve společném zájmu, co nejvíce zjistit o knížeti Václavovi. Dnes vědci brání vědeckým výzkumům ...

Tak s "pošinutím k jihovýchodu" je to docela bomba. Také mi to dosud uniklo a chápu to rovněž také tak, že hrob byl orientován shodně s K 1 a tím i s osou rotundy. Hned v úvodu je zmíněno: "Tehdáž uloženo bylo v prvotním kostele sv. Víta, románské rotundě samým sv. Václavem zbudované. Když pak v XI. stol. zbudována byla větší románská basilika, přeneseno bylo do kaple, jež tu ke cti světcově byla zřízena." Takže se svým tvrzením, že Václavův hrob byl nejprve v lodi rotundy a až v době výstavby románské baziliky byl přenesen do apsidy ("románské kaple") objevuji Ameriku. Tím vším je více uchvatné, že v literatuře se dočteme pouze dogma, že stávající hrob je původní po přenesení z Boleslavi. Dokonce archeologové v CP 3 tomu přizpůsobili výklad revizního archeologického výzkumu a stratigrafii nálezů. Už vůbec nechápu, proč je v půdorysu v AA PH podle geodetického zaměření stejná orientace spodku náhrobku, jako vršku, tedy shodně s orientací katedrály. Podle A. Podlahy byl celý náhrobek nově sestaven: "Při opravě kaple Svatováclavské provedené v letech 1912 a 1913 byl proveden nynější náhrobní oltář sv. Václava, a to podle návrhu stavitele dómu architekta Kamila Hilberta. Oltář koncipován jest vzhledem ke zbytkům původního oltáře, objeveným r. 1911, a celkovým svým tvarem podobá se onomu oltáři původnímu. Takže K. Hilbert opravil původní "pošinutí k jihovýchodu", nebo je zase jen chyba v novějších zakresleních podle svršku náhrobku jako by se jednalo i o spodek?

Antonín Podlaha byl opravdu výborný, ale má tam jednu chybu: "Hlava sv. Václava, jak již výše bylo řečeno, vyňata byla z hrobky nepochybně již r. 1346." Ve skutečnosti už roku 1305 na Václavovu lebku přísahal Václav III.

O "úpravách na Boží hrob" nic nevím. Jen bych upozornil, že je třeba odlišit rotundy velkomoravské tradice, což je čtyřapsidová Bořivojova i její kopie Boleslavova, od rotund jako kopií Božího hrobu. To je až důsledek křížovách výprav ve 12. století. Také mají často vnitřní ochoz, zvenku se to pozná tak, že "jakoby lucerna na kopuli" je široká, takže je právě zastřešením centrálního modulu nad ochozem, nikoliv skutečnou lucernou. No, uvedenou možnost s kryptou sv. Gaudensia by bylo nutné více prozkoumat.

OK.
Přesunul bych se zase kousek výš do Svatováclavské kaple, jak jsem se zmínil soukromě, snažím se tam zorientovat a udělat 3D model. Tento text jsem sice kdysi přelít, ale teď jsem tam objevil několik zajímavostí. Za prvé A. Podlaha (na nějž nedám dopustit, protože má na historika opravdu brilantní myšlení ;)) se zmiňuje, že "že osa jeho (tj. předgotického hrobu Václavova) jest poněkud pošinuta k jihovýchodu, z čehož lze souditi, že vestavěn byl v osu bývalého románského zdiva", pořád jsem nikde nemohl najít, jak byl ten původní hrob orientován, zdá se tedy, že shodně s hroby K1 a K2 a s osou vnitřní apsidy, gotický hrob je shodný s osou katedrály. Poněkud mě to mrzí ohledně té mé staroboleslavské linie... Jestli teda dobře rozumím, co je to pošinutí k jihovýchodu.

Taky je tam dobová zmínka "Jelikož kaple Svatováclavská musila býti tehdáž (r. 1911) pro Svatý týden upravena v Boží hrob, bylo vyzdvižení veliké té truhly a prozkoumání jejího obsahu odloženo na dobu po svátcích velikonočních". Víte někdo o takové tradici a od kdy dokdy trvala? Přeci jen bych měl jeden kostel navíc ;). Ona třináctimetrová rotunda, soudě podle severní a jižní apsidy, má střed v ose východní krypty. Pravda, že apsidy na tu osu kolmo zdaleka nejsou. Nicméně, jak už jsem tu psal, mi to připomíná jerusalémskou rotundu Anastasis, o jejíž volnou kopii se mohl Šebíř nebo kdo pokusit. V jeho době začala postupná rekonstrukce jerusalémské rotundy po předchozím totálním zničení. No, a nemohla tam scházet kaplička Božího hrobu ;). Mohla být nad tzv. kryptou sv. Gaudensia, to je takové to dnes zasypané a zazděné se sloupky vedle krypty sv. Kosmy a Damiána.

Zajímavá rotunda v Mantově - viz, 18 m v průměru dle Google Maps, založena 1046.

ZH: Ještě jde o to, kdy citaci, tuším J. Frolík, napsal. Mnou zmíněný úsek byl nalezen v roce 2008. Navíc je boužel taková situace, že hradní archeologové poněkud podléhají hradocentristickému smýšlení a příliš nepřihlíží k nálezům tam dole, v nějakém podhradí.:-) Proto to uvedení starší představy: "Cesta vycházela z dnešního Pětikostelního náměstí". Raně středověká brána se musí nalézat ještě v nižších vrstvách, nežli brána v románské Jižní věži. Ta byla opravdu zrušena v souvislosti se založením samostatného gotického města, dnes Malé Strany. Zjevně hlavně proto, že po postavení Juditina mostu už jí vedoucí cesta od brodu neměla smysl. Proto také bylo ukončeno v 13. století souvrství cest v Pálffyho paláci.

S "proraženou cestou" je to dobrá připomínka. Teď ale jde o to, že Kosmas popisoval stav v roce 1004 v době dřevohliněného opevnění, kdy branky vedle brány nebyly. Tento stav ovšem trval až do Kosmovy smrti, protože románská Černá věž byla postavena až kolem roku 1135. Ovšem ani tehdy nejsou fortny vedle brány v Praze doloženy. Poláci utíkali z vnitřku Hradu, takže si bránu mohli otevřít.

Hospodin upřednostňoval nejprve Saula, ale potom Davida a oba jsou si navzájem opozicí. V Saulově jméně je kořen SOL- (slunce) v Davidově D-V (dva, druhý). Saul byl nalezen schovaný mezi (ženským) nádobím, Achilles v přestrojení mezi dívkami. David se nejprve oblékl do Saulovy zbroje, pak ji svlékl a šel proti Goliášovi jen s prakem - zvítězil. Patrolkos se oblékl do Achillovy zbroje a zemřel v ní při souboji s Hektórem. Náš Tyr se převlékl do Neklanovy zbroje a ve válce s Lučany v ní zemřel. Mytograf potřeboval, aby David dál žil, proto se David raději vysvlékl ze Saulovy zbroje, aby v ní podle úzu nemusel zemřít. Jinak by nemohl být použit další úzus rovnodennostních hérojů, nám již známé soupeření Šova a Geba o měsíční dívku Nut.

David spatřil myjící se Betsabé a zařídil, aby její manžel Uriáš (jarní rovnodennost) zemřel ve válce a mohl ji pojmout ze ženu. Ze svazku se narodil moudrý Šalamoun (SOL-MOON), čili moudrý Přemysl, héroj devatenáctiletého cyklu. Náš Oldřich spatřil peroucí Boženu, manželku Křesinovu, pojal ji za ženu a ze svazku se narodil hrdinný Břetislav. Václav (Uriáš) jednou za noci spatřil, jak je mu jeho partnerka nevěrná s družiníkem (Davidem), ale protože byl dobrý křesťanský kníže sám zařídil jejich svatbu. Soupeření Lleua a Gronwa o ženu jsme již probírali. Jsou to tedy vše různě použité základní motivy příslušející hérojům rovnodenností.

Samozřejmě, že cesta k Jižní bráně byla frekventovaná, spojovala podhradí s hradem. Nicméně Jižní brána byla snad již za Přemysla Otakara II. zrušena (proč asi). Citoval jsem zde: "Pod Jižním palácovým dvorkem se nachází několik tarasních zídek, které vymezovaly cestu, směřující od 12. století do zaniklé brány v Jižní věži vedle knížecího paláce. Cesta vycházela z dnešního Pětikostelního náměstí na Malé Straně a strmý svah překonávala několika serpentinami. Severní vyústění této cesty v podobě hlubokého obezděného úvozu je dochováno pod Sloupovou síní Václava IV. v západní části Starého královského paláce. Žádný z uvedených prostorů není návštěvnicky přístupný." (Námitka, že byla nalezena i jiná větev, tuto trasu nevylučuje.) Nicméně Jižní věž je dochována v masivu paláce včetně Jižní brány a její vnitřek je přístupný ze severního dvorku, ovšem jen vyvoleným, já tam tedy nebyl...

Co se týče východní "branky", je to, obávám se, pěkný příklad, jak chybná interpretace kousku textu může vést k dalekosáhlým chybným vývodům.

Za prvé v oné pasáži o utíkajících Polácích v Kosmovi je použito sousloví "per perruptam viam", což je přeloženo jako "po příkré cestě", doslova je to ovšem "skrze proraženou cestu", což lze chápat různě (například i probojovanou cestu), ale ne jako po příkré cestě.
Za druhé "in arta posterula" je skutečně "v úzké zadní brance", ovšem nelze to vykládat tak, že tam velká brána nebyla. Ta byla pochopitelně zabedněná, jak je to nejen na války, ale vždy v noci ap. Proto je tam posterula pro pěší, která se dá zevnitř snáze otevřít nebo vylomit. Je to tam tak ostatně i dnes, byť z pozdější doby.