Pražský hrad

S jedním takovým "počítačovým mazákem" musím takto komunikovat, ale tady mi to vůbec nedošlo. Navíc MŮJ Mac mi hlásí, když zadám nepřípustný popisek.

Asi jsme si teď trochu přestali rozumnět, tak to raději znovu zrekapituluji. Ostatně to má hektický průběh a je to složité.
1. Podlaha měl na mysli malinkaté pošinití osy k jihovýchodu spodního kvádrového zdiva s obrubou na vrchu. Domníval se tehdy, že odchylka byla způsobena shodnou orientací s "románskou" apsidou: "Bylo viděti, že osa jeho jest poněkud pošinuta k jihovýchodu, z čehož lze souditi, že vestavěn byl v osu bývalého románského zdiva". Myslel tím "v osu" střed apsidy, nikoliv shodu azimutu. Karel IV. to měl napravit v roce 1364. Jenže asi spíše zapůsobil "pan Šlendrián" a teprve při osazování mensy byla zjištěna odchylka a mensa byla trochu natočena tak, jak vycházela pravoúhlá gotická dlažba. (Červeně v odkazovaném obrázku.)
2. My jsme se dostali dál. Kvádrové zdivo tvořící základ gotické mensy je vklíněno do staršího lomového zdiva, jehož dochovaný severní líc má shodnou orientaci s románskou bazilikou. (Na obr. modře.) Jedná se o pozůstatek hrobu, který nechal zhotovit Karel VI. v roce 1348, nebo je ještě starší. Zároveň je to hrob, který Hilbert považoval za původní na svém černobílém náčrtku.
3. Románská dlažba za hrobem na jižní straně je orientována podle apsidy rotundy a je jen uvnitř "vnějšího prstence". To navozuje možnost, že původní hrob po přenesení z lodi rotundy do ponechané apsidy byl, celkem logicky, orientován podle hrobu K 1, tedy podle kolmice na osu jižní apsidy (vnějšího prstence). V ponechané apsidě byla položena dlažba v "románské" úrovni a za hrobem byla ponechána i po zboření apsidy a položení další románské dlažby shodně orientované s bazilikou. Toto si datovat netroufám. Nejasné zůstává, že prvotní románská dlažba za hrobem je podle "plánu dlažeb" K. Hilberta přitažena až ke gotickému kvádrovému zdivu.

Co se týče vkládání souborů, ony se tam soubory načetly, ale zobrazí se jen ten druhý a čtvrtý. Problém je, že si cosi neporadí s kroužkovaným ů a další diakritikou v http adrese, možná ani s mezerami, já žiju v představě, že to každý počítačový mazák ví a pojmenovává soubory v ASCII znacích ;). Řešením je, aby můj script takové soubory automaticky přejmenoval na tvar bez diakritiky a mezer, už jsem to párkrát řešil, až si vzpomenu kde, předělám to. Zvětšil jsem kapacitu na 1MB.
Obdivuju, že se v těch strukturách vyznáte, já ne. Ale odchylka je je příliš malá oproti zdi baziliky, zdá se mi.

On Sborník asi vycházel postupně, já mám zažitý rok 1939, asi se to týká částí s legendami, se kterými pracuji. Podlahův text vyšel podle Wiki v roce 1934.

Koukám, že jsem zapomněl více vysvětlit svou alternativní úvahu ohledně dlažby jižně od hrobu, ale v podstatě jste k tomu došel sám také. Takhle jsem to myslel, že by dlaždice byly orientovány podle původního hrobu po přenesení z lodi rotundy do jižní apsidy. Ovšem nebyly by z doby druhé rotundy, ale jednalo by se o úpravu z doby výstavby románské baziliky. Tehdy byl srovnán terén na celé ploše stavby baziliky, takže v ponechané jižní apsidě (vnější prstenec) byl vytvořen násep a na něj a na zdivo vnitřního prstence by byly položeny ony dlaždice. V takovém případě by musel být hrob orientován podle apsidy, tudíž i podle K 1. V řezu K. Hilberta je právě chybně zakreslen jižně od hrobu rostlý terén, má tam být také násep, jako před hrobem. Kvůli tomu je také tento řez zpochybňován, ale výškově je správně. Celé té možnosti poněkud odporuje stratigrafie, jak jsem si dodatečně uvědomil. Dlažba je přitažena až k "obrubě", takže nejprve by měl být vytvořen gotický hrob s "obrubou" a pak dlažba až k nově vzniklému hrobu. Jenže dlažba je románská a hrob gotický, takže je to obráceně. Tudíž správně by měla být dlažba kolem hrobu rozrušena, k čemuž by došlo při vytváření pozdějšího gotického hrobu. Tak je otázka, do jaké míry je plán dlažeb přesně udělán. Nebo po vytvoření gotického hrobu byla dlažba nadále funkční a tudíž citlivě opravena. To by znamenalo, že "obruba" pochází z roku 1348, kdy románská kaple byla stále funkční.

Logicky je ovšem původní orientace hrobu podle apsidy velmi přijatelnou alternativou a z tohoto hrobu se nic nezachovalo, jak také uvádíte. Potom vychází toto pořadí :
1. Hrob v apsidě se shodnou orientací a ona dlažba za hrobem.
2. Hrob s orientací podle románské baziliky, z čehož pochází dolní lomové zdivo a nová románská dlažba. Podle Podlahy by to byla úprava z r. 1348, ale může to být jinak, jak je uvedeno výše.
3. Hrob s orientací podle gotické kaple, z něhož pochází vyšší zdivo z kvádrů.

Není to ještě všechno. V Maříkové - Příloha 1, AV 11 je onen Plán dlažeb a byť je to na netu rozostřené, přeci jen je tam viditelný obrys nejspodnějšího lomového zdiva. Výřez (pozn.admin:soubor byl zrušen pro chybný název) s označující šipkou. V Maříkové 3 je na Obr. 1/18 více vidět odchylka lomového zdiva od kvádrového, výřez (odkaz zrušen pro chybnou adresu). Z něho je vidět, že lomové zdivo dosahovalo skoro až k obrubě a bylo viditelné hned při odkryvu obruby. Takže zase jsme u toho, že Podlaha spojil kvádrové zdivo s menzou a původně by měl mít na mysli pošinutí celého tohoto útvaru oproti lomovému zdivu orientovanému podle románského zdiva baziliky. Obruba je na našich fotkách schována za betonovým trámem.

Podlahova monografie je datována 1911 a pojednává o akci, která se stala téhož roku kolem Velikonoc, mezitím výroba knihy atd... Jestli průzkum kaple začal průzkumem hrobu, Podlaha nemohl tušit, jaké zdivo je tam skryto, a jeho poznámka o natočení osy podle románského zdiva je jen předpoklad.

Vzhledem k hloubce hrobu z r. 1348 a úrovni rostlého terénu, kde je pod hrobem jen mělká prohloubenina, musel být hrob z r. 1348 vytesán do či vykopán do hrobu původního. Ten ovšem nemusel být zděnou hrobkou, pokud ovšem byl, zachovaly by se jen ty vnější struktury z lomového kamene. Ovšem pokud zděný nebyl, mohli najít nanejvýš pod spodním vydlážděním hrobu jen nezřetelnou prohloubeninu bez šance odečíst její orientaci.

Za diskusi stojí ty dlaždice jižně od hrobu, které se opravdu zdají být orientovány stejně jako apsida rotundy. Podle příčného řezu je v tom místě ovšem jen podlaha v úrovni bazilikální. Ta má ovšem na sever od hrobky dvě vrstvy, a tato odpovídá té svrchní. Krom toho je z půlky přímo na rostlém terénu (nebo násypce), z druhé půlky na čemsi, co je zřejmě základ vnitřního prstence. Z toho by plynula podivná situace v apsidě rotundy, ze severu sahá podlaha k hrobce, za hrobkou je o 70cm vyšší val z hlíny, pak zeď apsidy. Naše dlaždice ovšem beze změny pokračují přes onen základ apsidy, čili nemohou být z první rotundy, jsou tedy z druhé rotundy, zatímco ta spodní severní dlažba z rotundy první. Hrob je ovšem vzhledem k této dlažbě příliš mělký, takže v první rotundě být nemohl. Dodatečně si vzpomínám, že tyto věci řešíte ve svém článku...

Mně z toho vychází, že v době baziliky byly dlaždice (ať už původní z druhé rotundy, nebo po modernějším předláždění) orientovány shodně s druhou rotundou, tedy i hrobka tak musela být orientována, jinak by byly dlaždice shodně s bazilikou. Tudíž nikdy hrobka nebyla orientována jako bazilika (těch cca 60°), ale vždycky cca 70°, nejdřív o 1.5-3° víc, později tak jak dneska.

Na všech těch vyobrazeních se zdá "obruba" malilinkato pootočená oproti jižní stěně gotické kaple. Jenže Podlaha uvažuje o původní orientaci podle románského zdiva, a to je rozdíl velký. Nicméně, buď Podlaha píše o velmi malé odchylce vrchní mensy oproti "obrubě", nebo o velké odchylce nejspodnějšího lomového zdiva. Asi důležitý je původní "černý náčrtek", a Vámi uvedený přípisek "POD NÍM HROB PŮVODNÍ". Pořád mi to vychází spíše tak, že Podlaha to s odstupem času trochu popletl. Stejný problém je s řezy K. Hilberta hrobem sv. Václava. I ty vznikly až pro Sborník a jsou s chybami.

Přehlédl jsem, že na tom známém černém náčrtku Hilbertově je na hrobu napsáno: HROB SV. VÁCLAVA Z R. 1348, POD NÍM HROB PŮVODNÍ. Podlaha píše: "Jelikož zmíněný dřívější oltář Karlem IV. asi r. 1348 vystavěný měl osu k nově zbudované kapli poněkud k jihovýchodu nakloněnou, dal Karel IV. mensu jeho odbourati až k deskami pokrytému dolejšímu hrobu, načež vystavěti dal mensu novou, podobně jako dřívější ozdobenou, ale přesně rovnoběžně se zdí nové kaple. Nový oltář byl pak spolu s kaplí r. 1367 vysvěcen."
No, a o Hilbertem zmíněném původním hrobě nikde nic psáno není, ovšem s výjimkou toho, co jste tu napsal vy, že ta vrstva lomového kamene pod pravidelným zdivem z r. 1348 je na obou stranách podstatně otočena proti směru ručiček, pravda, že můžeme vidět jen nerovný venek.

To je názorné. Akorát naše kopie je křivá... Řekl bych přesto, že na tom druhém nákresu to rovnoběžné není. Právě tak na poslední z fotek hrobu v originálu Podlahy (je přístupný na mlp.cz) lze podle dlaždic katedrály soudit, že to trochu odkloněné po směru ručiček je.

Pokud by ty dlaždice jižně od hrobu byly z rotundy, mělo by to být v nižší vrstvě, je?

Doma jsem si zvětšil nákres kaple z AA, ale jen jsem se ujistil, že je to zfušované a vůbec se na to nedá spolehnout. Tuším to dělala nějaká namachrovaná komerční firma a moc si s tím hlavu nelámala, viz třeba ty zevní nárožní pilíře kaple. A mluvit si do toho taky nenechala...

Na známém místě je další z fotek při vykopávkách. V archivu PH musí být ještě pokladů, nevěřím, že by to Hilbert a spol. nezdokumentovali dokonale, když věděli, že to nenávratně zničí.