Pražský hrad

Ještě jsou zajímavé struktury zevní strany severní apsidy 1, 2, ale neumím z toho dedukovat...

Nicméně musím přibrzdit, na stříbrné destičce je uveden motiv, proč byla prsť uložena do truhly (»Zde jsou kosti a prach přesvatého Václava mučedníka, sebrané v zemi tohoto hrobu, aby hnilobou nebyly stráveny...«). Mám pocit, že se věřilo, že na soudný den Bůh vybrané nebožtíky zase sestaví a oživí. Je tam tedy napsáno v zemi TOHOTO hrobu.

Takže zůstávám v jižní apsidě. Rád bych souhlasil, že původní hrob byl otočen souhlasně s bazilikou, ale ty důkazy se mi nezdají přesvědčivé. Znamenalo by to, že hrob před r. 1348 byl vyzděn, bylo by v něm ale tolik prsti?

Pozoruhodné je, že Podlaha o prsti píše, že to byla "půda původně hřbitovní a nadto při pozdějších stavbách a opravách rumem promísená. Jsou v ní hojné drobné částečky kostí, dřeva ztrouchnivělého a spáleného", což vysvětluje tím, že rotunda byla na hřbitově, nicméně, proč by se ze hřbitova dostala do kaple, když kaple byla prastará. Zapomněl prsť porovnat s okolní zeminou. Tehdy to asi vypadalo jinak než teď, když je místo odvodněné do Plečnikových kolektorů.

Tak ještě k "podivné věci". Na odkazované fotce je vzadu vidět, že zdivo vnější zdi severní lodě baziliky dosedá na kolmou zeď, v jejímž popředí jsou ty diskutované kvádříky nadzemního zdiva apsidy rotundy. Z toho plyne, že příčné zdivo v severní lodi baziliky je z I. fáze baziliky, když k němu přiléhá stavební spárou severní zeď baziliky II. fáze. Pak zde bylo něco z I. fáze (ukončení původní severní lodě ?), co bylo využito dále v II. fázi baziliky. Proto mohly být i uchovány ony tři kvádříky. Napadlo mne, zda by nemohly být pozůstatkem vnitřní lizény, když jsou naskládány na sebe, ale nevím. Jinak jsem si nevšiml, že by celý tento blok příčného zdiva a jeho zvláštnost někdo důsledně řešil.

Ještě "ta struktura". Je přilepená z jihu k základu gotického oltáře 12. apoštolů. Takže stratigraficky naopak byl nejprve románský hrob sv. Václava a k němu byl od severu přizděn základ gotiského oltáře. Ale v základu oltáře zcela dole je lomové opukové zdivo považované J. Frolíkem a J. Maříkovou za pozůstaek zdi lodi rotundy před dodatečným přistavěním jižní apsidy. V článku to vyvracím, protože toto lomové zdivo vybíhá nad podlahu jižní apsidy, takže se stavbou jižní apsidy a vytvořením její podlahy by muselo být odstraněno. Uvažuji o původním knížecím sedadle, snad již Bořivoje. Za ním by byl zřízen románský hrob sv. Václava a pak základ sedadla teprve využit jako součást základu pro oltář.

Čtu po sobě poslední příspěvek... "měl být hrob vytvořen již v I. fázi baziliky", tím myslím prázdný hrob v severní apsidě rotundy, ve skutečnosti v severní lodi baziliky, avšak náležící do I. fáze, protože zabíhá pod kamennou podlahu apsidy II. fáze baziliky. "Tím byl přenesen rovnou z lodi rotundy", míním hrob sv. Václava. Prázdný hrob v severní apsidě je položen mělce oproti kamenné podlaze apsidy baziliky, takže z toho odvozuji, že podlaha I. fáze baziliky by měla být výše, tak jako v kapli sv. Václava (o cca 60 cm). Na západní straně prázdné hrobové jámy je ta díra pod základem apsidy rotundy spíše vyvaleným podložím a jáma pod základ nezabíhá, jen pod základ kamenné podlahy apsidy baziliky na východní straně.

Nevím, jestli Vás nyní dobře chápu. Ten nízký široký oblouk je základové zdivo severní apsidy rotundy. Menší oblouk s kamennou podlahou je apsida severní lodi baziliky. "Divná věc" je opravdu divná, zdají se to být kvádříky nadzemního zdiva apsidy rotundy, ale ty se takto nemohly zachovat, protože vyčnívají nad úroveň podlahy baziliky. Možná, že se jedná o rekonstrukci z vyzdvižených kamenů, aby byla znázorněna zeď apsidy. Je podezřelé, že nejsou vyvázané, ale naskládané na sobě do sloupku, tak se nestavělo. Nevím. Jinak by zde stavební vývoj musel být složitější a v místě těchto tří kvádříku by muselo být něco nastavěno nad úroveň podlahy II. fáze baziliky, aby se kvádříky mohly takto dochovat. V I. fázi baziliky by mohly být zachovány, protože ta byla výše.

"Kamenný práh" se jeví spíše jako něco maltoidního, než kamenného, nebo je to zeminou obalená trubka?

Jižní apsida je pro prvotní uložení po přenesení z Boleslavi určitě mimo hru. Popis by musel být "v jižní kapli", "před/za bočním oltářem" atd. Napsal jsem omylem "vlevo", správně je "vpravo před samým přístupem k oltáři", variantně také "na jižní straně". Omlouvám se.

Poslední "odchylka" je z Maříková 1, Obr. 1/15.

Nějak se v tom ztrácím...

Každopádně severní apsida stojí za diskusi.
Jestli je ta velká díra v popředí na fotce onou hrobovou jámou, která byla při nalezení prázdná, tak ta na obou stranách podbíhá pod základy apsidy rotundy. Ty se mi zdají být položeny na rostlé zemi. na nich je podlaha, myslel jsem, že baziliky, a severní kaple baziliky, což ovšem není vidět.
Pak je tam podivná věc, zdivo apsidy rotundy přechází do velkého okrouhlého oblouku, jak ve Frolíkovi popisuje Hilbert. Ovšem tak, že apsida taktak překračuje oblouk (Frolík 4/24), tedy není klasickou rotundovou apsidou. Já jsem si toho zdiva všiml na fotce apsidy shora a když jsem ho rozvinul, vyšla mi ta velká rotunda na mém nákresu (budu ho muset někdy předělat). Pokud by to opravdu byla zeď velké rotundy (ala Zadar nebo Mantova (1046), pak by ten výklenek právě obkružoval důležitý hrob. Na té dvojici fotek shora v Maříkové je ještě jedna struktura, takový kamenný práh vlevo dole na prví fotce, co to může být? Viz.

Pokud se týče ubourávání baziliky, někde jsem četl, že v ní probíhaly liturgie ještě dlouhá desetiletí, musel bych to hledat, určitě však za Matyáše. Bazilika musela být funkční, dokud se liturgie nemohly konat v katedrále.

Pokud byl hrob vlevo před oltářem 12 apoštolů, tak ta jižní apsida je mimo hru, ne? Umístění oltáře 12 ap. však není známo, to je ale jediné, co o tom vím, nemám potuchy, jaký to mělo liturgický význam, jaká byla hierarchie oltářů v kostele, zda tento mohl být hlavní, nebo zda hlavním oltářem byl vždy oltář zasvěcený Kristu a další oltáře byly oltáři bočních kaplí, pak mohly být zasvěceny světci aj..

Také mi přišlo divné, že Karel VI. měl nechat udělat hrob v románské kapli podle orientace se stavěnou katedrálou. Nechtěl jsem do toho šťourat, když to uvádí Podlaha. Ale je pravděpodobné, že již při založení byl vytyčen celý obvod katedrály a rozvržení stavby. Pak je otázka, jak vlastně byla bazilika "ubourávána". Podobně jako v případě ponechání jižní apsidy rotundy, mohla být také ponechána jen románská kaple sv. Václava. Bazilika byla v zásadě tvořena čtyřmi podélnými zdmi a ty se asi strhávaly po velkých kusech.

Podobné je to s vybráním hrobové prsti. To by znamenalo, že ještě v době románské byl hrob normálně zasypán, což je trochu divné. Ostatky světce by již měly být uloženy lépe. Ale toto posoudit nedovedu.

Legendární údaje "vlevo před samým přístupem k oltáři" v době rotundy v 1. polovině 11. století bych považoval za závazné. Hrob byl v lodi rotundy vlevo před před oltářem 12 apoštolů. Když to bylo takto popsáno, muselo se jednat o hlavní oltář.

Hrob v severní apsidě není navíc uprostřed (na ose), takže fakt nemohl být vytvořen v době rotundy. Pochází z I. fáze baziliky mezi roky 1060 - 1091.

Ještě jednou viditelná odchylka.

Já jsem naopak vyvracel teorii, že by bazilika směřovala ke slunovratu, a tvrdím stále, že její osa směřuje ke kostelíku sv. Klimenta ve Staré Boleslavi, dokonce od oltáře strahovské baziliky. Když si spojíte strahovskou bazilikou s kostelíkem sv. Klimenta, přímka prochází osou baziliky, resp. její západní části. Hilbert explicitně slovně uvedl i nakreslil odklon osy baziliky od katedrály 10.5°. Osa katedrály má 69.6°, minus 10.5 = 59.1°. A dotyčná linie má azimut 59.12°. Proč zrovna Kliment a ne sousední větší bazilika? Protože Kliment má shodný azimut. No a vysvětlil jsem si to tehdy analogicky s jeruzalémskou linií, prostě vzdali hold hlavnímu českému světci tím, že bazilika směřovala k Boleslavi. A pořád jsem si říkal, že by logiku mělo, kdyby tak směřoval původně Václavův hrob a bazilika by jeho osu kopírovala. To se nepodařilo prokázat v jižní apsidě, ale pokud je pravda, že hrobová jáma v severní apsidě má azimut shodný s bazilikou, tak by to byl doklad, že dotyčný azimut není náhodný.

Mimochodem, onen hrob je snad víc než metr a půl pod podlahou baziliky, zdá se, že byl přístupný z krypty. Možná se lidi chodili klanět do krypty a je otázka, co bylo na povrchu.

PS: zapomněl jsem že i Jan Cinert popisuje hrobovou jámu v severní apsidě, uvádí, že je souhlasná s osou baziliky a tudíž vznikla až v době baziliky. Pokud by však byla původní Václavova, mohlo by to být naopak tak, že Václava pietně uložili hlavou ke Staré Bolelslavi a bazilika byla postavena souhlasně s tím.

Problémem je umístění hrobu před samým oltářem, na jižní straně před přístupen k oltáři, vedle oltáře sv. Víta.. Nicméně v prvních dvou případech není zmíněno, jaký oltář mají na mysli, vedlejší kaple mají také svůj oltář, v daném případě možná Václavův.

1344 byl položen základní kámen katedrály. 1348 byla do velké olověné truhly uložena "země neboli hlína slavného mučedníka sv. Václava ... shromážděná ... Arnoštem..."
V onom r. 1344 přijel do Prahy Matyáš z Arrasu, řídil stavbu do r. 1352, kdy zemřel, nikde však není uvedeno, co např. v r. 1348 již stálo. Každopádně bazilika byla v Matyášově době ještě nedotčena. Čili když se Karel rozhodl vytvořit nový hrob (1348), udělal ho buď souhlasně s původním, nebo souběžně se vznikající katedrálou. Vytyčit jeho osu však nebylo snadné, protože hrob byl uvnitř baziliky a vznikající chrám vně. Tím by se dala vysvětlit lehounká odchylka, která je zakreslena na Podlahově půdorysu a již zmiňuje.

Proč by se však Karel pouštěl do takového díla, shromáždil hlínu do truhly atd., zrovna v době, kdy věděl, že za pár let bude v tom místě nová kaple s podlahou o tři čtvrtě metru výš? Starý hrob s posvátnou hlínou by zůstal in situ a jen by se nad tím postavilo nové mausoleum. Při nové stavbě by se takto hluboko uložené struktury přece neporušily. Proč by je dával do truhly a tu vrátil na stejné místo, zbytečně by se svatá prsť narušila.

Z toho plyne revoluční myšlenka, že v původní bazilice (tedy v jižní části) vůbec Václavův hrob nebyl, natož v rotundách (tam byl by hlubší). Pokud Karel musel přenést ostatky i s hlínou, musely být vně baziliky a v půdorysu první fáze stavby chóru (postup prací však zřejmě znám není). Nabízela by se severní apsida velké rotundy a severní apsida baziliky. Nicméně tam Matyáš nestavěl. Buď přesto místo stavbě překáželo, nebo by Václavův hrob musel být někde na půdorysu chóru. Nicméně při stavbě chóru bylo nutno zbourat klášter, ke kterému severní apsida přiléhala, možná byl předpoklad, že se naruší její statika. V úvahu je třeba vzít i nově objevenou starou královskou hrobku, ostatně pod chórem tuším nikdy kopáno nebylo. Bylo by ovšem divné, že by Václavův hrob vůbec s bazilikou nesouvisel.

Myšlenka, že by hrob byl v severní apsidě, je pro mě lákavá, protože v obdobné severozápadní apsidě předpokládám hrob sv. Vojtěcha. Ve Frolíkovi (4/26 aj.) je v severní apsidě zakreslen hrob bez kostí a druhý s málo kostmi, bohužel je to jen zhruba načrtnuto, nicméně orientace něco mezi katedrálou a bazilikou. Jáma je dnes v podzemí vidět, orientaci si netroufnu odhadnout, co se týče výšky, od dnešní chodby u jižní apsidy se sem schází po dvou schodech, z paměti bych odhadl, že hrob je stejně nebo níž než K1 a K2. Ovšem hroby jsou tam dva, a hrobů bylo v místě asi spousta.

Je to jen první nápad, je pravděpodobné, že si neuvědomuji nějaké souvislosti, které by to vylučovaly, tak sem s nimi.

Dno hrobu: Myslím si to podobně. V podstatě je nemožné, aby nenadzvedli dlaždice a nepodívali se pod ně. Museli by se kvůli tomu prohledat deníky K. Hilberta. Nejspíše našli jen onu mělkou prázdnou prohlubeň, která pak se zpožděním byla zakreslena do Hilbertových řezů. Podlaha se o tom nezmiňuje nejspíš proto, že zde nebyl žádný nález.

Odchylka lomového zdiva: Nejvíce je to patrné na té malé černobílé fotce, která se po obtížích přece jen zobrazuje správně jako první. Lepší jsem nenašel. Zhruba uprostřed severní zdi s obrubou začíná být lomové zdivo rozrušené a snižuje se. To je právě tím, že v tomto místě kvádrové zdivo se již přiblížilo kamenům tvořícím líc lomového zdiva a proto byly odstraněny. Na východě zůstal líc zachován až do výše románské podlahy. Naše fotky jsou moc čelně, takže úhel není tak zřetelný. Přesto je vidět, že na západě lomové zdivo lícuje a na východě je předsazené.

Dlažby: Oběma rotundám náleží úroveň nejspodnější, to je ta co je i na našich fotografiích. Dlažba jižně od hrobu byla sice zřejmě jen ve větší apsidě, ale je až z doby románské a tudíž výškově odpovídá úrovni podlah baziliky. Nevím jestli jsem správně pochopil, jak to myslíte, tak to raději takto píšu.

Ta vlhkost bude velmi závislá na více faktorech v daném místě. Jenom násyp versus rostlý terén zde asi nehraje velkou roli, když na Hradě je povrch z propustné zvětralé břidlice.

Přečetl jsem si znovu dotyčnou Podlahovu pasáž, tentokrát s vědomím našich otázek. Ono je tam vše, o čem diskutujeme, pregnatně řečeno a doloženo fotografiemi a nákresem.
Na fotografiích jsou vidět místa kolem obruby hrobky z r. 1348, o kterých diskutujeme. Bohužel ne jižní dlaždice, které jsou vždy ve stínu. V půdorysu jsou již v tomto r. 1911 zakresleny obě apsidy, část okrouhlé lodi rotundy a sloupek baziliky.
Napřed odstranili Sobkovo (arcibiskup 1668-75) mramorové obložení a obnažili gotickou mensu (1371), tu dali pryč a odstranili její základy a narazili na hrob z r. 1348, který obsahoval velkou olověnou truhlu s posvátnou prstí z hrobu a v ní menší olověnou skříňku s kostmi. Tento hrob měl onu k jihovýchodu pošinutou osu. Je to vidět i na nákresu, nicméně natočení není tak velké, aby odpovídalo ose apsid (divil bych se, kdyby Podlaha, když na to v textu dvakrát upozorňuje, z toho jednou tomu věnuje odstavec, to nezakreslil věrně). Pak vyndali skříňku, pak celou truhlu s prstí, narazili na spodní dlažbu hrobu, tím zřejmě kopání skončili, protože není popsáno, a hrob zaplnili prstí z truhly.
Při zkoumání základů mensy z r. 1371 (tj. před tím, než narazili na hrob 1348)) našli raně gotickou dlažbu s orientací odpovídající bazilice (resp. dávno známé západní části) a pod ní (asi hned pod ní) cihlovou zdobenou dlažbu románskou. Na to to celé rozkopali a našli apsidy. Teprve potom našli onen hrob z r. 1348.

Čili se zdá, že pod dlažbu hrobu z r. 1348 nešli. Předpokládám, že později tam taky nikdo nekopal. Nicméně na Hilbertově nárysu a bokorysu je pod dlaždicemi mělká prohlubeň. divil bych se, že by je nenapadlo prostor pod dlaždicemi zkoumat, dlaždice jsou do hrobu vsazeny, ne že by na nich obložení sedělo. Buď tam tedy nehrabali, nebo při tom Podlaha nebyl a nic pozoruhodného nenašli, takže to nestálo za zmínku. Ale při důkladnosti Podlahově bych se tomu divil. Takže je pořád možné, že pod hrobem z r. 1348 je ještě hlubší původní hrob. Hilbert taky, jak jsme minule zmínili, zaměnil rostlý terén za druhotně nasypaný, možná tedy pod dlaždicemi, pokud se tam kouknul, viděl jen hutnou hlínu a tím to zhaslo.

Na fotkách jsem neviděl to, co naznačujete na těch náčrtcích, že by obezdění rámu hrobky bylo natočené paralelně s osou baziliky.

Ještě jsem usoudil, že ta jižní dlažba, souhlasná s osou apsidy, je zřejmě ona cihlová, odpovídá totiž výškově té spodnější z dvojice severnějších dlažeb. Pak by tato byla z velké rotundy a ta spodnější z dvojice v severní části taky, ta nejspodnější dlažba pak ze starší rotundy.

Napadlo mě taky, jestli fakt, že olověné schránky byly zespodu rozrušené vlhkostí, nemůže něco vypovídat o podkladu, tj. rostlém terénu versus udusané druhotné hlíně, s tím ale nemám zkušenosti, leda z chaty, kde je ale jílovitá země, tam to rozdíl je.