Pražský hrad

Co se týče vkládání fotek, to se mi s tou satisfakcí zase nepovedlo ;). Zkoušel jsem to teď ve čtyřech prohlížečích a všude to funguje, pravda, že nemám Linux ani Mac. V čem byl přesně problém? PS Zkousel jsem to ted pres Linux - Firefox, funguje taky.

Deformace kotouče je způsobena průchodem šikmo skrze celou atmosféru, tlakový gradient nemusí být pravidelný kvůli různým atmosférickým poruchám.

Prsť nejspíše pochází již z prvního hrobu v rotundě a byla použita na zásyp hrobu v bazilice (jižní apsidě rotundy). Když se vybíral hrob v bazilice, tak se přimísil i rum. Nevím s kousíčky kostí, ale i ty by mohly pocházet z Václava a dřevo z rakve. Ze hřbitova pak nemusí pocházet nic.

Na "zevní straně" je zajímavý ten nízký široký práh uprostřed, jakoby kolmo do mezery mezi zábradlími. Ten je na opačné straně diskutovaného bloku zdiva a také podbíhá pod vnější stěnu II. fáze baziliky, takže je starší. Orientací s ničím nesouhlasí.

Ještě jsou zajímavé struktury zevní strany severní apsidy 1, 2, ale neumím z toho dedukovat...

Nicméně musím přibrzdit, na stříbrné destičce je uveden motiv, proč byla prsť uložena do truhly (»Zde jsou kosti a prach přesvatého Václava mučedníka, sebrané v zemi tohoto hrobu, aby hnilobou nebyly stráveny...«). Mám pocit, že se věřilo, že na soudný den Bůh vybrané nebožtíky zase sestaví a oživí. Je tam tedy napsáno v zemi TOHOTO hrobu.

Takže zůstávám v jižní apsidě. Rád bych souhlasil, že původní hrob byl otočen souhlasně s bazilikou, ale ty důkazy se mi nezdají přesvědčivé. Znamenalo by to, že hrob před r. 1348 byl vyzděn, bylo by v něm ale tolik prsti?

Pozoruhodné je, že Podlaha o prsti píše, že to byla "půda původně hřbitovní a nadto při pozdějších stavbách a opravách rumem promísená. Jsou v ní hojné drobné částečky kostí, dřeva ztrouchnivělého a spáleného", což vysvětluje tím, že rotunda byla na hřbitově, nicméně, proč by se ze hřbitova dostala do kaple, když kaple byla prastará. Zapomněl prsť porovnat s okolní zeminou. Tehdy to asi vypadalo jinak než teď, když je místo odvodněné do Plečnikových kolektorů.

Tak ještě k "podivné věci". Na odkazované fotce je vzadu vidět, že zdivo vnější zdi severní lodě baziliky dosedá na kolmou zeď, v jejímž popředí jsou ty diskutované kvádříky nadzemního zdiva apsidy rotundy. Z toho plyne, že příčné zdivo v severní lodi baziliky je z I. fáze baziliky, když k němu přiléhá stavební spárou severní zeď baziliky II. fáze. Pak zde bylo něco z I. fáze (ukončení původní severní lodě ?), co bylo využito dále v II. fázi baziliky. Proto mohly být i uchovány ony tři kvádříky. Napadlo mne, zda by nemohly být pozůstatkem vnitřní lizény, když jsou naskládány na sebe, ale nevím. Jinak jsem si nevšiml, že by celý tento blok příčného zdiva a jeho zvláštnost někdo důsledně řešil.

Ještě "ta struktura". Je přilepená z jihu k základu gotického oltáře 12. apoštolů. Takže stratigraficky naopak byl nejprve románský hrob sv. Václava a k němu byl od severu přizděn základ gotiského oltáře. Ale v základu oltáře zcela dole je lomové opukové zdivo považované J. Frolíkem a J. Maříkovou za pozůstaek zdi lodi rotundy před dodatečným přistavěním jižní apsidy. V článku to vyvracím, protože toto lomové zdivo vybíhá nad podlahu jižní apsidy, takže se stavbou jižní apsidy a vytvořením její podlahy by muselo být odstraněno. Uvažuji o původním knížecím sedadle, snad již Bořivoje. Za ním by byl zřízen románský hrob sv. Václava a pak základ sedadla teprve využit jako součást základu pro oltář.

Čtu po sobě poslední příspěvek... "měl být hrob vytvořen již v I. fázi baziliky", tím myslím prázdný hrob v severní apsidě rotundy, ve skutečnosti v severní lodi baziliky, avšak náležící do I. fáze, protože zabíhá pod kamennou podlahu apsidy II. fáze baziliky. "Tím byl přenesen rovnou z lodi rotundy", míním hrob sv. Václava. Prázdný hrob v severní apsidě je položen mělce oproti kamenné podlaze apsidy baziliky, takže z toho odvozuji, že podlaha I. fáze baziliky by měla být výše, tak jako v kapli sv. Václava (o cca 60 cm). Na západní straně prázdné hrobové jámy je ta díra pod základem apsidy rotundy spíše vyvaleným podložím a jáma pod základ nezabíhá, jen pod základ kamenné podlahy apsidy baziliky na východní straně.

Nevím, jestli Vás nyní dobře chápu. Ten nízký široký oblouk je základové zdivo severní apsidy rotundy. Menší oblouk s kamennou podlahou je apsida severní lodi baziliky. "Divná věc" je opravdu divná, zdají se to být kvádříky nadzemního zdiva apsidy rotundy, ale ty se takto nemohly zachovat, protože vyčnívají nad úroveň podlahy baziliky. Možná, že se jedná o rekonstrukci z vyzdvižených kamenů, aby byla znázorněna zeď apsidy. Je podezřelé, že nejsou vyvázané, ale naskládané na sobě do sloupku, tak se nestavělo. Nevím. Jinak by zde stavební vývoj musel být složitější a v místě těchto tří kvádříku by muselo být něco nastavěno nad úroveň podlahy II. fáze baziliky, aby se kvádříky mohly takto dochovat. V I. fázi baziliky by mohly být zachovány, protože ta byla výše.

"Kamenný práh" se jeví spíše jako něco maltoidního, než kamenného, nebo je to zeminou obalená trubka?

Jižní apsida je pro prvotní uložení po přenesení z Boleslavi určitě mimo hru. Popis by musel být "v jižní kapli", "před/za bočním oltářem" atd. Napsal jsem omylem "vlevo", správně je "vpravo před samým přístupem k oltáři", variantně také "na jižní straně". Omlouvám se.

Poslední "odchylka" je z Maříková 1, Obr. 1/15.

Nějak se v tom ztrácím...

Každopádně severní apsida stojí za diskusi.
Jestli je ta velká díra v popředí na fotce onou hrobovou jámou, která byla při nalezení prázdná, tak ta na obou stranách podbíhá pod základy apsidy rotundy. Ty se mi zdají být položeny na rostlé zemi. na nich je podlaha, myslel jsem, že baziliky, a severní kaple baziliky, což ovšem není vidět.
Pak je tam podivná věc, zdivo apsidy rotundy přechází do velkého okrouhlého oblouku, jak ve Frolíkovi popisuje Hilbert. Ovšem tak, že apsida taktak překračuje oblouk (Frolík 4/24), tedy není klasickou rotundovou apsidou. Já jsem si toho zdiva všiml na fotce apsidy shora a když jsem ho rozvinul, vyšla mi ta velká rotunda na mém nákresu (budu ho muset někdy předělat). Pokud by to opravdu byla zeď velké rotundy (ala Zadar nebo Mantova (1046), pak by ten výklenek právě obkružoval důležitý hrob. Na té dvojici fotek shora v Maříkové je ještě jedna struktura, takový kamenný práh vlevo dole na prví fotce, co to může být? Viz.

Pokud se týče ubourávání baziliky, někde jsem četl, že v ní probíhaly liturgie ještě dlouhá desetiletí, musel bych to hledat, určitě však za Matyáše. Bazilika musela být funkční, dokud se liturgie nemohly konat v katedrále.

Pokud byl hrob vlevo před oltářem 12 apoštolů, tak ta jižní apsida je mimo hru, ne? Umístění oltáře 12 ap. však není známo, to je ale jediné, co o tom vím, nemám potuchy, jaký to mělo liturgický význam, jaká byla hierarchie oltářů v kostele, zda tento mohl být hlavní, nebo zda hlavním oltářem byl vždy oltář zasvěcený Kristu a další oltáře byly oltáři bočních kaplí, pak mohly být zasvěceny světci aj..