Pražský hrad

Vyzdívka hrobu z přesných kvádrů je zanořena do čehosi většího (na fotce vlevo). Frolík píše, že pískovcové kvádry jsou posazeny na nepravidelný lomový pískovcový základ. Ovšem ony jsou podle mě v levé části do něho zanořeny, tedy buď byl prostor pro obezdění do toho úvaru vysekán, nebo to bylo přizděno. Nebo (jak jsem psal minule) ten "násyp" byl z malty se zanořenými kameny a tohle je jeho zbytek.

To je dobrý úlovek. Hilbert má, dle mne, na mysli vnitřek hrobu a tam se žádné zdivo nenalezlo. Patrně si neuvědomil odchylku a původnost lomového zdiva viditelného z vnějšku ze severu, dodnes zachovaného a viditelného.

Podezdívka je totéž, co je vidět i na našich fotkách. V tom místě je násyp již odstraněn a zůstal jen pod dlažbou v popředí. Je také vidět, že hrobka z tesaných kvádrů s obrubou byla vytvořena ještě v době úrovně románské (raně gotické) dlažby. Obruba s krycími deskami coby náhrobek trochu vyčnívala nad podlahu. Na východní straně je deska bez sešikmených hran, takže zde asi byl oltář. Nějak se o tom zmiňuje i A. Podlaha.

JC: čtu si v Hilbertových "O nálezech rotundy Václavovy", je tam psáno "Pátraje pod hrobem sv. Václava z r. 1366, dílem Petrovým, a pod hrobem z r. 1348, dílem Matyášovým - vylíčení patří do jiné kapitoly - zjistil jsem pod dlažbou hrobu mělkou prohlubeň, vytesanou v jílovité břidle, lůžko původního pohřbu Václavova, z něhož teprve Karel ostatky ze země vyzvedl a některé z nich uložil do olověné skříně, aby dále netrpěly tlením.. Po původním oltáři nad hrobem nenašel jsem žádného zdiva základového."
Tady je detail fotky, podobné, na kterou jste odkazoval. Dělá mi potíže určit, co je "násyp z činnosti XI. stol." a co podezdívka hrobky.

Já jsem to opravil, proto to funguje. Zapomněl jsem, že je to zabezpečeno proti spamovacím robotům.

S těmi stepmi ap. je problém, protože u nás prakticky všechny dnes nezalesněné půdy byly hospodářsky využívány. Tady u konečné tramvaje na Barrandově je pole, které nechali dvacet let ladem, už tam je náletový lesík, ovšem pole bylo po staletí hnojeno, porost nebyl spásán atd. Podle mého laického názoru je to třeba porovnávat s opravdu panenskými oblastmi se stejným podložím a podnebím, fytogeografie to má jistě zmáklé, jen já o tom nic nevím...

Tak nevím, proč to předtím nefungovalo.

Vyfotografoval jsem polostepní vegetaci na návrší vedle Velké skály. Ty křoviny s travinami jsou zjevně neprostupné. Tento porost se místy asi šířil dále. Kdoví, čím se sv.Václav musel prosekávat na Proseku. Legenda vypráví, že pak ještě musel projít bažinami. Myslím, že jeho cesta vedla mezi Ďáblicemi a Čakovicemi. Foto

Fotografie:
/home/infoct/Obrázky/Fotografie/2013/10/24/dscn0078.jpg

Adresa odkazu:
https://zhola.com/praha/data/13826321771382632177dscn0078.jpg

Odkaz:
Zámka

ZH: Přijde mi ti skutečně jako základ částečně oblepený světlou maltou. Fakt je, že divně vyčnívá. Snad byla základem vyplněna nějaká předchozí jáma, nebo je to snad pozůstatek I. fáze?

Co se týče vkládání fotek, to se mi s tou satisfakcí zase nepovedlo ;). Zkoušel jsem to teď ve čtyřech prohlížečích a všude to funguje, pravda, že nemám Linux ani Mac. V čem byl přesně problém? PS Zkousel jsem to ted pres Linux - Firefox, funguje taky.

Deformace kotouče je způsobena průchodem šikmo skrze celou atmosféru, tlakový gradient nemusí být pravidelný kvůli různým atmosférickým poruchám.

Teď jsem hledal fotografie deformovaných slunečních kotoučů. Všechny jsou deformované symetricky podle vertikální osy a zpravidla to souvisí se zrcadlením.

Franta: 28.9.2013 v 18:42-43 jsem vyfotografoval kostrbatý sluneční kotouč, který v tu chvíli byl téměř u horizontu. Astronomická refrakce by měla způsobit jenom zploštění. Umíte to vysvětlit? Foto 1 a 2.

V posledním příspěvku ze soboty je pod č. 1 vidět pod obloukem bazilikální apsidy takové skalisko, které však Hilbert popisuje jako fundament (M 1/31). Jsou to fakt umělé základy? Dřív proudily podzemím davy turistů, před 3 lety jsem se tam horko těžko proprosil, tak se mi tam moc nechce...