Pražský hrad

To je ale podoba z mnohem pozdější doby, viditelná na Císařských otiscích, viz. Nehovoří se tam nic o 14. století. Na Sadelerovi to tak očividně není, tam jsou, u novomětstkého jezu, staroměstský pořádně vidět není, ty šikmé podpěry, ze kterých lze dedukovat, že tam prostor pro šikmou plochu jezu není. Jinak je to už na Ouden-Allenovi, kde na novomětstkém jezu šikmá plocha je, i když vypadá spíš na dřevo.

Ve středověké Praze míval snad každý dům studnu ve sklepě, případně se voda donášela. Od 15. století se stavěly vodárenské věže právě u mlýnů a zároveň jezů. V nich se voda z řeky čerpala nahoru a pak samospádem odváděla do kašen. Až později při rozrůstání města do vyšších poloh se musely stavět věže na uvedeném principu, že měly vlastní zdroje vody.

Výjimkou je hradní vodovod, což jsme tu dávno probírali a máte to na svých stránkách, kterým tekla do kašen a vůbec hradu voda samospádem. A vedle toho je na Hradě na II. nádvoří i klasická studna.

Pražský Staroměstský jez ze 14. století má dřevěnou komorovou konstrukce vyplněnou kamením a je šikmý. To samozřejmě nevylučuje nějaké odlišné místní "nadšenecké" konstrukce na malých tocích. Já kdybych měl potok a chtěl na něm udělat malý jez, tak bych vodu také přehradil třema kládama.:-)

Ono šlo spíš o optimální hladinu vody, která se reguluje, pokud nejsou extrémní průtoky, navýšením či snížením břeven (tedy asi ne po celé délce, ale dodnes se to tak dělá ve šlajsnách). Břevnová pole netěsní atd. Co se týče vodárenství, tam šlo víc o čerpání vody, než její dostatek, to jistě zajišťovaly studny u vodárenských věží, tak si to aspoň představuju, bylo to tak donedávna v Hodkovičkách i v Podolí, v Podolí to myslím ještě jako rezerva přetrvává.

Jez u Zátoně, který působí jako desítky let starý (byl jsem tam před 3 lety), je důkazem, že ten princip dřevěného jezu s šikmými podpěrami funguje a nějak destruktivně se to nepodemílá. Vltava je tam sice malá, ale průtok vztažený na šířku řeky srovnatelný, a přečkalo to ony velké povodně.

U jezu tehdy právě nešlo o zvyšování hladiny, ale o zabezpečení vody pro mlýny při nízké hladině. Takže naopak bylo výhodné budovat nízké jezy, přes které se přelije nadbytečná voda. Nemohly také být na principu: svislé sloupy a příčné trámy. Vznikl by pod nimi vývar, který by jez podemlel a zničil. Takže nízké šikmé konstrukce s kombinací dřeva a kamene.

Předpokládám, že mezi podepřenými kůly byly naskládány klády, vyvýšené kůly umožňovaly zvýšit hladinu a manipulovat s kládami s menším nebezpečím, že uplavou, srovnat vodorovně vršky kůlů asi nebylo úplně snadné, jez se jistě stavěl za sucha při nízké nebo nulové hladině, takhle se to dalo snáze doladit. Jezaři se při manipulaci s kládami potřebovali něčeho přidržet.

Třeba byly kůly ozdobeny pri mlynářských slavnostech ;-).

Krom toho ve svislých kůlech musely být dlaby, do kterých zapadaly čepy šikmých podpěr, dlab nemůže být úplně na konci kůlu, protože má tendenci se vylomit, a čím výše dlab je, tím je podepření důkladnější.

K navádění vorařů by teoreticky stačily kůly dva, jako to bylo pozděšji u šlajsen.

Z modřanského jezu, nejnovějšího v Praze, čouhají ocelové traverzy, hradící konstrukcí jsou ocelové klapky, je to podobný princip jako u jezů na Sadelerovi, jen jsou pole ocelová, ne dřevěná.

Mimochodem staroměstský jez na Císařských otiscích je hrázděný.

Ještě k těm kůlům. Musely tak vyčuhovat z vody v místě jezů, aby lodníci a voraři je viděli už z dálky a trefili se do propustě. Něco jako jsou dodnes závějové kůly v některých místech u silnic. Jezy tehdy byly záměrně tak akorát vysoké, protože jejich hlavním smyslem bylo při nízkém stavu vody svést vodu k mlýnům. Při vysoké hladině bylo nutné, aby se voda přelévala a jezy nestrhla. Takže to by je plující ani neviděli.

Stavil jsem se dnes na vyhlídce u Sacre Couer, je to dost nízko, v dnešní době brání částečně výhledu velké baráky i stromy, nicméně struktura města je docela dobře vidět, a byla ještě lépe, když většinou nebyly vysoké baráky a kostely víc dominovaly. Pak ale nechápu, proč je Sadeler tak chaotický, no asi jak píše Jan Cinert. Já si říkám, že bych to lépe načrtnul zpaměti, kdybych měl o něco lepší paměť ;-) a lépe znal Prahu, jak to bývalo, když jsem denně codil z Florence na Karlák různými trasami. Až dojdou křížovky, tak to možná zkusím.

Já bych se vrátil k mnou dříve uvedenému. Prvotní kresba byla Hrad z Petřína a zároveň načrtnutí celé Vltavy. To je vidět podle vyčuhujícího podskalského břehu před vyšehradskou skálu. Do toho se pak vkládaly dílčí kresby z jiných míst. Při jejich skládání se pak nevešel Vyšehrad se správnou proporcí na poslední desku, tak je takový smrsknutý a při pohledu na samotný Vyšehrad je za ním větší oblouk Vltavy i při zohlednění tehdejšího břehu. Je to totiž právě původní pohled z Petřína.

Kůly jsou určitě naznačením jezů. Vyčuhují z vody i na Sadelerovi.

V první řadě musím říct, že se Sadelereem končím, je to celé zdeformované, každej kus jako by byl odjinud, jediné geniální je, že se jim to přesto podařilo sesadit.

Ty kůly ve Vltavě, psal jsem před asi dvěma lety podrobný článek tady o mostech, ale kůly jsem opomněl. Nic jistého jsem o tom nikde nečetl. V Seville je Torre del Oro, zlatá věž, od ní přehrazoval řeku řetěz, který měl bránit, aby lodě nepronikly beze cla. No, taky kůly mohly bránit kládám, aby nepronikly až ke Karlovu mostu.
Ale ani jedno asi není to pravé, nad Lenorou je dřevěný jez Zátoň, který je takto konsturovaný, bohužel v dezolátním stavu. Když jsem pátral na netu po wooden weir, narazi jsem na fishing weir, tedy pro chytání ryb, což je taky dobrá hypotéza.