ZH (Sobota 23. listopadu 2013)

Už jsme tu mluvili o davelském Ostrově? Mapy.cz, stara-vltava.cz. Prý byl založen 999, zničen za husitských válek. Pro mě je zajímavé, že žádný z dnešních pražských ostrovů nebyl podobně využit, jak to bylo se staroměstskými ostrovy, tedy rameny Vltavy uvnitř dnešního města, je otázka.

J. Čihák (Středa 20. listopadu 2013)

Našel jsem spoustu vrcholových jezírek, která vznikla v lomech nacházejících se na kopcích. Vrcholy protínají nepropustné vrstvy a tak se voda nemůže vsakovat a vyvěrat pod kopcem. Dalším typem jsou vrcholová jezírka v rašeliništích, která pokrývají vrcholy kopců, ale to nebude případ Pavího vrchu.

ZH (Úterý 19. listopadu 2013)

Kolikrát jsem se divil, kolik vody nabere třeba Labe, Pančava a Mumlava z relativně malé Labské louky.

Ale napadlo mě, že Paví vrch původně nemusel být tak ukrojený, jako je dnes (mluvím o plošině s esétbáckou vilou a byvším jezírkem), je možné, že tam byl lom.

J. Čihák (Úterý 19. listopadu 2013)

Prameny se mohou nacházet blízko pod vrcholem, třeba pramen Moravy. Včera jsem četl, že těsně pod obvodovými srázy jedné stolové hory vyvěrá několik pramenů, ale ta paměť.
Pavím vrchem prý prochází celá spleť dnes již převážně zaniklých podzemních prostor.

ZH (Pondělí 18. listopadu 2013)

Jezírko nebylo úplně na temeni ("akropoli"), ale před východním průčelím té estébácké vily, nicméně taky nad srázy z ostatních tří stran, voda tam zřejmě prosakovala z toho poměrně velkého masivu. Mě Paví vrch zajímá sám o sobě, protože je to takový izolovaný kopec s vrcholovou plošinou přímo naproti Vyšehradu. Nevím teď z hlavy, kdo první přišel s dívčím hradem, ale řek bych, že měl na mysli toto, Děvín je hodně mimo. Tím nechci říct, že tam byl dívčí hrad doopravdy.

J. Čihák (Pondělí 18. listopadu 2013)

Paví vrch bych nesrovnával s hradčanským návrším. Tam se podzemní voda stahovala od Pohořelce. Na Pavím vrchu mohlo být vrcholové jezírko, z kterého pak udělali rybníček.

ZH (Čtvrtek 14. listopadu 2013)

PS: všechny ty košířské kopce včetně Pavího vrchu jsou z téhož materiálu 542, vždycky, když tudy jedu, každý kopec mi tam připadá jako vhodný pro hradiště... Když ještě na Pavím vrchu byl jakýsi park, byl tam na kopci i rybníček, tedy původně asi pramen na kopci, resp. těsně pod "akropolí".

ZH (Čtvrtek 14. listopadu 2013)

Jestli ty dlaždice, které tam dneska jsou, nebyly jen vráceny pro potřeby prohlídkového okruhu, rozkutali to tam opravdu důkladně.

Nevím tedy, jestli kdy bylo podzemí kaple přístupné veřejnosti, je možné, že ano. Velké vykopávky pod III. nádvořím za první republiky myslím přístupné byly, v Malých (mezi Mořicem a Věží) jsem jako dítě několikrát při běžné prohlídce byl. Teď už se nesmí ani do krypty, což ještě před pár lety bylo volně přístupné.

Vaše fotka: taky jsem hledal nějakou civilizací nedotčenou analogii, ale nevím, kde by bylo "jílovité břídlo", jakým způsobem zvětrává a co na něm roste, to poslední jsem teda někde četl zpracované v materiálech, které používáme.

Jan Cinert (Čtvrtek 14. listopadu 2013)

Modýlek hradního ostrohu je úchvatný. Já bych na něm hlavně viděl, jak je rotunda pěkně posazena tak, aby jí nemohl minout nikdo, kdo vystoupal na ostroh od brodu po tehdy hlavní cestě. Také je vidět, že je to vlastně v tomto smyslu nejpříhodnější místo. Význam studánky bych nepřeceňoval. Bylo tam ještě před rotundou pohřebiště a pohřebiště se studánkou se vylučují i podle tehdejšího nazírání.

Výčnělek, na němž postavili kapli sv. Mořice, byl spíše mírný skalní výchoz bez humózní vrstvy. Představoval bych si to tam asi
takto.

S kostelíkem sv. Ondřeje je to tak. Dnes ale není zcela jistý průběh cesty na Pětikostelním náměstí. Nalezená cesta v Pálffyho paláci je více východně, takže může platit starší představa o serpentině podle dnešního stavu kamenné zástavby, nebo původní cesta vedla přímo od zaniklého ramene po svahu nahoru a serpentina přes Pětikostelní náměstí je až pozdější. Sv. Ondřej by byl postaven až takto později a zároveň u napojení cesty vedoucí od jihu dnešní Sněmovní ulicí.

Zkoumal jsem ohledně dlažeb i naše fotky a zatím vůbec nikde jsem nenarazil na nějaké souvrství dlažeb nad sebou, jak se všude podle Hilberta uvádí. Navíc chronologicky by pořadí mělo být: 1. pískovcová dlažba, která je i ve východní kryptě, 2. terakotová reliéfní dlažba (popisovaná), 3. pozdně románská až raně gotická z mramoru a hadce (na fotkách). Přitom tato poslední leží přímo na odbouraném vnějším prstenci. Ta je svojí strakatou částí zároveň kompromisní v orientaci, takže by měla příslušet až roku 1348. Je to tedy celé nějaké komplikované, ale jako určitá cesta z toho ven je, že Hilbertův údaj o souvrství nebude přesný. Někde se mohlo jednat o výměnu dlažby při zachování stejné úrovně a okolní nevyměněné dlažby. To zatím naznačuje právě poslední dlažba ležící na vnitřním prstenci.

ZH (Čtvrtek 14. listopadu 2013)

Zřejmě při cestě do Jižní barány stál kostelík sv. Ondřeje viz, zřejmě rotunda, píše o něm Ekert, v 19. století tam prý ještě bylo prostranství, které k němu příslušelo.

ZH (Čtvrtek 14. listopadu 2013)

Obávám se, že jsem to včera napsal obráceně, s ohniskovými vzdálenostmi, tak jsem to přepsal. Kamery na Google jsou super.

Dělá mi problém představa hradního trerénu dle AA, tak jsem si udělal takový modýlek.

Dlouho mi vrtá hlavou, jak už jsem asi psal, že rotunda byla umístěním taková popelka, přikládám to tomu, že patřila ke studánce. Mohli mít tenkrát představu, že napití z vody, kam mohly prosakovat atomy z posvátných ostatků (dneska dost odporná představa) mělo zázračné účinky, a ev. že celá Malá Strana tíám byla příznivě ovlivněna?

Ten vedlejší vyšší pahorek, na kterém je kaple sv. Mořice, údajně starší než západní zdi baziliky, mi skutečně přijde jako dominanta. Buď na něm tedy bylo Žiži, nebo předchůdce Mořice (Mořic je postaven na holé skále, kterou asi před tím řádně očistili, takže z ev. předchůdce nemohlo nic zůstat).Mořic má tentýž neobvyklý azimut jako západní krypta baziliky, směřuje tedy do St. Boleslavi k podobnému kostelíku sv. Klimenta, který má týž azimut. Je-li bazilika pozdější, zdědila tedy azimut po Mořici.

J. Čihák (Čtvrtek 14. listopadu 2013)

Fotografové potřebovali někdy zachytit co nejvíce. Proto už staré fotoaparáty měly objektivy v přepočtu 35 mm.
Zadejte do Googlu plate camera, najdete spoustu obrázků a článků.

ZH (Středa 13. listopadu 2013)

Jestli jsem to dobře spočítal, jde o mírný širokáč, objektiv se střední ohniskovou vzdáleností by měl mít 35 cm, tento má 28 cm. Ovšem, jestli si to dobře pamatuju, soudkovitost lze soustavou čoček kompenzovat (u statického objektivu), od jaké doby se tak dělo, nevím.

J. Čihák (Středa 13. listopadu 2013)

ZH: Profesionálové používali deskové fotoaparáty, příklad. Kvalita se nedala obejít. Desky se v astrofotografii používaly ještě v 90. letech.

Jan Cinert (Středa 13. listopadu 2013)

Teď z hlavy nevím, jestli u Podlahy nebo v přílohách JMK je zmínka o osobě nebo firmě, která přišla objednaná fotografovat.

Teoreticky by měl být pramen spíše skutečně na západním svahu prolákliny, nebo přímo v ní. Jenže tam byla postavena bazilika, a tím by se situace měla změnit. Pak spíše byla vytvořena tato studánka, ale nic o tom nevím. Je na vrstevnici 254 m, takže při hloubce cca 2 m by byla již pod úrovní prolákliny přes hřbet a mohla jímat vodu prosakující směrem od západu.