Pražský hrad

Ulice Na Korábě se jmenuje podle domu s výraznou architekturou, převyšujícím okolní zástavbu, bohužel jsem ho v "Libeň - zmizelý svět" nenašel. Stál ovšem zřejmě až u tramvaje, tipnul bych si, že to byl první dům po pravé straně, když se jde Zenklovou od Rokosky. Chodil jsem tam mimochodem s babičkou na nákup a i podle těch vzpomínek mám zafixováno, že to bylo tam. Název převzal hřbitov, a pak asi i ten kopec.

Bulovka se jmenuje podle majitele vinice (hrabě Bernard Bulle z Bullenau, 1724) (Pražský uličník).

Takže keltští mužové mohli na Bulovce uctívat třeba boha Sucella, který bývá zobrazován se džbánem piva v ruce. Ženy se shromažďovaly na vedlejším vršku Koráb, kde se klaněly modlám milované Brigid.

Pravda, bude dobré, když si čas od času zopakuji znalosti, abych ve spěchu nedělal zmatek.
Také mně došlo, že v daném místě je horizontem stadion.

Zaujala mě vyhlídka na bývalém viničním vršku zvaném Na Korábě, odkud je skvělý výhled na Prahu.

Azor nepomlouvejte, neukazuje tak, není určen na západy ;).

Místní pravé sluneční poledne je ten den ve 11:57:22 hodin CET.

11:57:22 minus 8:02:12 (východ Slunce dle Azora) rovná se 3:55:10.
a
11:57:32 plus 3:55:10 rovná se 15:52:42.

Ovšem časová rovnice se během dotyčného dne mění asi o půl minuty, takže (30/8=4) se dostaneme k výslednému času cca 15:52:38 (nechce se mi to počítat úplně přesně).

Ty "paneláky" tvořící obzor - on je na baště barokní hradby v tom místě asi 10 m vysoký a hodně široký vojenský dům, hladová zeď je v tom místě celá níž, za vojenským domem jsou koleje a naposled velký stadion, a ten to je, podle zábradlí nad tribunou a velína. Ačkoli je postaven jen snad o 3-4 metry na vyšší ploše, než je bašta, tribuna je ovšem hodně vysoká.

Když jsem fotil zapadnutí Slunce za Petřínskou rozhlednou, stiskl jsem spoušť několik sekund před zmizením posledních paprsků, 15:52:39. Málem jsem o ten snímek přišel. Podle Azora azimut odpovídá, ale Slunce mělo zapadnout o 4 minuty později.

Kdepak, 3. snímek jsem pořídil až později. Jsou na něm dobře vidět detaily horizontu. V místě, kde Slunce zapadlo, se rýsuje nějaký panelák, který převyšuje Hladovou zeď. Takže k těm 335 m musíte pár metrů přidat.

Včera bylo stále příznivé počasí a proto jsem se znovu vydal na Bulovku. Mým cílem však nebylo pohodlné stanoviště, kde jsem fotil v pondělí. Vylezl jsem na vrchol Bílé skály, odkud je rovněž dobrý výhled na Prahu. Souřadnice přibližně 50°6'54.158"N, 14°27'24.045"E. Výška foťáku asi 260 m. Foto 1, 2, 3, 4. Pohled na vrchol Bílé skály od Vltavy.

Nojo, já jsem to opravil tak, jak říkáte, ale zapomněl uložit... Obzor bude možná o metr a půl nižší, protože na Vavřinci je, pokud si vzpomínám nivelační cedule, asi tak vysoko nad zemí. Výška foťáku by mohla být 253 m. Tak to jdu uložit.

Díky! To je zcela vyčerpávající servis.
Doba západu Slunce je asi zachycena na 3 obrázku
EXIF.DateTimeOriginal: 2013:12:16 15:59:04
Na druhém nejspíš "jen mizelo" z horizontu

Čas ve fotoaparátu jsem srovnal v neděli podle televize. Na fotografii není zachycen poslední paprsek, ten zhasl až trochu později a byl o kousek napravo. Teď nejsem schopen posoudit, jak se uplatnily refrakce. Byl opar a smog. Podle meteorologických zpráv je počasí v posledních dnech anomální. Nad Evropou se střídají teplé a studené výběžky vzduchu. Proto v Egyptě a Palestině padá sníh.

V Azoru není zadaná výška horizontu odpovídající současné situaci. Nadmořská výška horizontu je cca 327+8=335 m. Horizont je zvýšen Hladovou zdí, která má výšku asi 8 m.

Výška pozorovacího stanoviště bude cca 250 m (spíše věřím vrstevnicím v turistické mapě).

Trochu jsem tam ještě upravil nadmořské výšky vč. hladové zdi, a atm. podmínky. To spíš kvůli testování Azoru. O slunovratu by Slunce mělo vycházet o 1/4 stupně víc vlevo, tedy takto těsně před západen přímo v místě Vavřince. Každý jistě namítne, že je to k ničemu, když místo pozorování je na táhlém hřbetě vyspekulované. Ale dle Císařských otisků bylo právě v místě hypotetické pozorovatelny, tedy za východním křídlem VÚTRN, mohutné skalisko, dnes dávno odtěžené, zřejmě dominanta buloveckého kopce.

Ještě jsem si trochu pohrál, Horizons ukazují pro azimut -128.43 čas 14:52:11 UTC, což se Janovu času blíží víc. Problémem asi bude časová rovnice, která má pro ten den hodnotu 4:37 min, což by odpovídalo (15:52:11 CET + 00:04:37 = 15:56:38), ale po pravdě jsem vyšel ze cviku a neumím si teď správný algoritmus výpočtu představit, tak jsem jen sečetl dvě čísla, která mám k dispozici...

Protože Jan, jak ho znám, odpoví až někdy zítra v poledne, tak ho zastoupím.
Zadal jsem případ do uložených stránek v Azoru, viz, vyšlo mi, že na mapě naměřený azimut je -128.43°, východ (západ) Slunce (první při východu, resp. poslední paprsek při západu) je 16.12.2013 dle Azoru (-)128.44°, a to v 8:03:22 h (15:56:38). Exif data snímku (viz) ukazují 15:51:30, což je trochu zklamání, doufám je foťák dobře nastaven. Petřín je převýšen o 100 metrů.