Pražský hrad

J. Čihák: Jsou tam podle uvedené fotky stromy, ale ty by teď v zimě mohly být řídké, bez listí. Možná by stálo zato, nyní zkusit fotku a pak jí složit s fotkou za letního slunovratu. Obzor je za letního slunovratu od "menhiru" až nad Špindlerovým Mlýnem, takže to může být zajímavé. Navíc, ono skalisko trochu vypadá jako přírodní vizír, linie jde mírnou prohlubní v jeho středu. Ale na druhou stranu je o několik metrů níže než "menhir".

Franta: Asi nějak chápu rozdíl mezi synodickým a drakonickým měsícem a časový posun mezi nimi přes 2,5 dne. Ale laicky logicky s tím mám stejně problém. V odkazovaném článku je i toto:
"Jev, kdy měsíční úplňky vidíme v zimě vysoko na obloze po celou noc, lze vysvětlit rozdílem v délce lunárního a drakonického cyklu Měsíce. V létě dochází k severnímu lunovratu (Měsíc je nejvýše) v obdobích blízko novu. Úplňky naopak nastávají v období jižního lunovratu, kdy je Měsíc nízko na obloze. V zimě naopak nastávají úplňky v období blízko severního lunovratu, kdy je Měsíc vysoko na obloze."

Když je za letního slunovratu Měsíc nejvýše za novolunní fáze, tak v tento den by měl vycházet a zapadat nejseverněji a v zimě naopak. Jak to potom ovlivňují lunovraty během drakonického měsíce?

Kámen mohl mít astronomický význam, docela tomu věřím. Připomíná jehlan, je špičatý, vcelku nepravidelný, trochu neforemný, ale má jednu trojúhelníkovou plochu, skoro rovnostrannou. Když se před ní postaví pozorovatel, kouká na severovýchod. Ve směru slunovratové linie se nachází skalisko. Na fotografii je však vidět, že výhledu brání porosty.

Viz také v poznámkách citovaného článku toto:

[a] 12 významných astronomických směrů na Slunce a Měsíc:
- východ Slunce při letním slunovratu
- západ Slunce při letním slunovratu
- východ Slunce při zimním slunovratu
- západ Slunce při zimním slunovratu
- východ nízkého Měsíce v období letního slunovratu
- západ nízkého Měsíce v období letního slunovratu
- východ nízkého Měsíce v období zimního slunovratu
- západ nízkého Měsíce v období zimního slunovratu
- východ vysokého Měsíce v období letního slunovratu
- západ vysokého Měsíce v období letního slunovratu
- východ vysokého Měsíce v období zimního slunovratu
- západ vysokého Měsíce v období zimního slunovratu

Jan Cinert:
viz
Lunovrat nemá přímou vazbu na konkrétní fázi Měsíce. Lunární cyklus (synodický měsíc) trvá zhruba 29,5 dní. Za tuto dobu se tedy Měsíc vrátí do stejné fáze. Drakonický měsíc trvá zhruba 27,2 dní. Fáze Měsíce a jeho lunovraty se vzájemně rozcházejí. [d]

z článku Měsíc (II.) - pohyb po obloze

Dosud mne nenapadlo ten kámen považovat za menhir. Asi protože vypadá trochu i jako skalní výchoz jsem si ho nikdy nevšiml. Nevím ani nic o tom, že by se nějak zkoumal. Ale na druhou stranu je umístění na volné ploše příhodné a linie východu Slunce za letní rovnodennosti od něj směřuje ke skalním výchozům na severní straně terénního bloku a linie západu Slunce líže nejzápadnější hranu akropole. Chtělo by to ale ověřit na místě, jak je to s dohledem na tyto prvky od "menhiru" (stromy tam tehdy jistě nebyly). Takže i námět pro fotografování J. Čiháka, jenže až za půl roku. :-(

Franta: Jak je to s nejsevernějším západem nízkého Měsíce? Chápu správně, že zapadá takto při fázi novolunní?

Zajímavý je také název "Dům u Drahomířina sloupu", který je v jižní frontě Loretánského náměstí. V jeho nádvoří nedávno archeologové objevili středověký příkop, takže zde vlastně končilo nejzápadnější opevnění Pražského hradu. Nalezený úsek příkopu vede od jihozápadu k severovýchodu, takže v jiném směru, nežli by se u jižního svahu očekávalo. Nejspíše zde byla složitější fortifikace. Samotný val musel být viditelný i ze staroměstské strany, takže byl na horizontu výrazným bodem. Z bodu - místa pak mohla vzniknout pověst o existenci sloupu. Chce to tedy ještě prozkoumat.

Omlouvám se, má to být skutečně "o letním slunovratu". Zima mne trochu spletla. Fotka je ve skutečnosti pořízena z parčíku pod Mánesovým mostem, takže nějaký čas před, nebo po letním slunovratu. Linie teoretického azimutu západu Slunce 309° o letním slunovratu míří od příčné rokle (ve které ústila jižní cesta) do prostoru trochu severně od rotundy sv. Kříže v ul. K. Světlé. Nepočítal jsem s hradním převýšením, takže k západu na horizontu dojde ve skutečnosti dříve, tedy linie bude mířit ještě o něco severněji, takže někam do prostoru kolem uličky Boršov. V této oblasti bylo v 11. a 12. století velké soustředění železářských pecí, dokládajících prosperující osídlení. Proto ta úvaha, že zde nejprve mohla být svatyně a pak osídlení.

Z úhlu pohledu těchto obyvatel, se jeví zajímavá místní pověst o propadnutí se kněžny Drahomíry, na níž dříve upozornil J. Čihák a já to považoval za nepodstatné. Na linii od onoho prvotního staroměstského osídlení je na Pohořelci západ nízkého Měsíce. V Ludmilské legendě se totiž trochu uplatnil mýtus o soupeření Letní a Zimní bohyně alias Novolunní dívky a Úplňkové ženy. Ovšem vychází mi to spíše tak, že stará Ludmila byla Dívkou a zlá Drahomíra Úplňkem. Tak by bylo zajímavé, co na to Franta. Já už zase, jako obvykle, z problematiky Měsíce trochu vypad.

Fotka hezká, ale řekl bych, že je to západ Slunce o letním slunovratu. A to je myslím i tématický námět Muchovy známky.
Myslím, že je i docela publikované pozorování západu Slunce o letním slunovratu pozorované z mostecké věže - včetně různých astrologických souvislostí. O zimním slunovratu zapadá slunce někde kolem azimutu 203 stupňů, to odpovídá spojnici Letná - katedrála. Tato fotografie by mohla být pořízená někde z azimutu 300 stupňů (Staroměstská mostecká věž - katedrála) - tedy někde mezi Mánesovým a Kalovým mostem

Ta "originální" fotka je opravdu vydařená. Stejný motiv byl použit na prvních československých známkách od A. Muchy. Jenže je známo, že záleží na zvoleném stanovišti na nábřeží, aby se dosáhlo toho, že slunce zapadá právě za katedrálou. Je ale zajímavé, že prvotní staroměstské osídlení bylo právě jižně od Karlova mostu. Že by kvůli svatyni záměrně umístěné tak, aby slunce o zimním slunovratu zapadlo v příčné rokli na hradním ostrohu?

Jinak se v zásadě v mýtech projevují západy/východy Slunce a Měsíce pozorované z dominantního osídlení, tedy z hradišť používaných v příslušné době.