Pražský hrad

Díval jsem se na 1. voj. mapování. Brusnice tam končí rybníčkem, který by měl ústit rovnou do podzemní stoky. Na 2. voj. mapování se Brusnice rozdvojuje. Je to náhon? Rybníček tam není.

Dík, myslím jsem na to tehdy taky narazil. Ale původní údaj je z jakési knihy z 19. století, kde se popisovalo, jak se hospodařilo s vodou přitékající Císařskou strouhou atd., ale nevzpomenu si na ni a nemám čas to hledat. Každopádně na Císařských otiscích náhon zakreslen je.

Cinert: S tím souhlasím. Problém je však v tom, že často nemáme jistotu, jestli se opravdu jedná o menhir. Kdysi jsem šel přes kopec zvaný Boží skála. Když jsem odcházel, neměl jsem jasno, zda je to suk nebo možný menhir.

Rudolf Šimek: V knize Josefa Svátka Ze staré Prahy to zřejmě není, byla to jiná kniha z té doby. Ale tady o tom je pojednání.

Hradiště se obvykle vyvíjela tak, že nejprve bylo v rozsahu akropole a později došlo k rozšíření o předhradí, případně o další předhradí. To co bylo původně mimo původní hradiště (akropoli) se po rozšíření o předhradí stalo součástí hradiště. Je pak jen otázka, kdy byla svatyně vytvořena. Také mohla být svatyně postavena záměrně hned na akropoli, nebo záměrně zcela mimo hradiště. Jednotný recept na to není.

Já nejsem odpůrcem existence svatyň na mírných kopcích. Zastávám názor, že svatyně musela být na takovém místě, kde se mohli pohodlně shromáždit lidé a mohli zde vykonávat obřady.

Dobry den, jsem ponekud limitovany pobytem v cizine a pristupem pres mobil. Mam pocit, ze to bylo v knizce snad od Svatka o hradnich zahradach, dostupne online v mlp.cz, asi to neni uvedeno zde v literature, nestihal jsem...

Asi je to slabá náplast na zjištění, že s menhirem je to blamáž, ale podle N. Profantové by měl být i nějaký původní výrazný kámen někde snad až mimo opevněný areál. Jestli to dobře chápu, tak vlastně přichází v úvahu nejspíše lesík na východní straně. Případně pozvolnější jižní svah, kde jsou nyní třešně nebo višně. Na snímku z roku 1975 by tam něco takového mohlo být, ale na jiných snímcích to vidět není. Navíc jsem známým odpůrcem svatyň ve svazích a na vyvýšeninách. :-)

Dobrý den,

mohl byste mi napsat kde jste přišli na to, že cituji "Na konci Jeleního příkopu poháněla, jak již zmíněno, Brusnice mlýn pod rybníčkem v Chotkově ulici a stáčela se přes Klárov k jihu - ústila poblíž ústí Čertovky (dnes ústí potrubím u Železné lávky nad Strakovou akademií)." Napište mi prosím na r.moledor@gmail.com. S díky za odpověď

Rudolf Šimek

Včera jsem se přepsal. Podle mého odhadu kámen mohl ležet pod svahem ve směru západ až severozápad od současného umístění. Kámen nemusel kdysi stát na akropoli. Původně mohl stát na plošině, kde byl nedávno vztyčen. Pak byl dovalen na okraj srázu a svržen dolů. O důvodech se dá jen spekulovat. Třeba to souviselo se zánikem hradiště a s potlačováním pohanských kultů.

Kámen asi ležel pod svahem ve směru východ až sever od současného umístění. Z toho lze usuzovat, že původně mohl stát na akropoli a později byl z nějakého důvodu svržen do rokle.

P. Pavel ochotně odpověděl, že kámen byl převezen z rokle cca 200 m přes kopec a mnoho si na to již nevzpomíná. Fotku má jen ze vztyčení kamene. Tak jsem se ješte zkusil poptat, jakou rokli myslí.

Tak přeci byl přemístěn. Toto jsem okopíroval z www.praha6.cz.

Pátek 10.5. - 17,00 hod. - přemístění a vztyčení kamenného Menhiru za použití lidských sil jako pocta Thoru Heyerdalovi a za účasti ing. Pavla Pavla cca 350 m od hráze koupaliště Džbán (po značené cestě).