Pražský hrad

Celková vydatnost všech vývěrů v pramenní kotlině Brusnice dosahuje 3-4 l/s. Dost vody se dnes zjevně ztrácí. Dříve to bylo příznivější, 3 hodiny napouštění a hodina mletí. Ale mlýnské kolo by muselo být hodně malé.

Pro pohon malých mlýnských kol na horní vodu stačil průtok 10 l/s, ale mlýny většinou potřebovaly 50-300 l/s, záleží na převýšení a šířce kola. Brusnicí dnes protéká 0,2-1 l/s. Z toho plyne, že mlýn na konci Jeleního příkopu byl málo významný. Dejme tomu, že museli den a noc napouštět, aby mohli alespoň hodinu mlít nebo brousit, pokud na kolo stačil přítok 10 l/s. Předpokládám však, že prameny Brusnice byly dříve vydatnější.

Je fakt, že to každých padesát let mohlo být jinak, vč. mlýnů. Formulaci "poblíž Čertovky" jsem někde převzal, upozorňuji ještě na tvrzení "V záhybu Chotkovy ulice původně u rybníčku stával mlýn. Pod ním tekla Brusnice stokou na Klárov a stáčela se Cihelnou ulicí k jihu, kde za dnešním parkem ústila do Vltavy.", které je v onom odkazu www.monet.cz/atlas.

Brusnice původně končila v zaniklém ramenu Vltavy někde v místě severní strany Klárova ústavu. Když se terén zarovnával, asi v 16.-17. století, tak se zřejmě udělaly štoly v nichž se Brusnice ztrácí. Tím navýšením terénu se zároveň směr Brusnice stočil jižně kolem vyvýšeniny s kostelem Sv. Petra a Pavla (dnes konec Mánesova mostu). Takže Brusnice vytékala ze štoly severně od stávající náplavky, kde Josef Švejk ukrad psa. Formulace, že Brusnice ústila poblíž Čertovky je tedy trochu zavádějící.

V Hlavsa-Vančura: Malá Strana je plánek z roku 1678 a u něj se uvádí, že zhruba v místě bloku severně od Klárova ústavu byl dům Walderodovský, při němž býval mlýn.

Řekl bych, že i na II. mapování v místě rozdvojení (roztrojení) drobný rybníček je. Na Hurtigově plánu (1891) je ještě Brusnice bifurkovaná, rybníček tam není.
Na Huberově prospektu zřejmě rybníček je, a je tam vidět koryto Brusnice až někam k začátku Mánesova mostu, kde u kostelíku Petra a Pavla v Rybářích končí, dosavadní koryto směřuje dál opravdu k ústí Čertovky, ale mohlo to prudce zahnout.

Díval jsem se na 1. voj. mapování. Brusnice tam končí rybníčkem, který by měl ústit rovnou do podzemní stoky. Na 2. voj. mapování se Brusnice rozdvojuje. Je to náhon? Rybníček tam není.

Dík, myslím jsem na to tehdy taky narazil. Ale původní údaj je z jakési knihy z 19. století, kde se popisovalo, jak se hospodařilo s vodou přitékající Císařskou strouhou atd., ale nevzpomenu si na ni a nemám čas to hledat. Každopádně na Císařských otiscích náhon zakreslen je.

Cinert: S tím souhlasím. Problém je však v tom, že často nemáme jistotu, jestli se opravdu jedná o menhir. Kdysi jsem šel přes kopec zvaný Boží skála. Když jsem odcházel, neměl jsem jasno, zda je to suk nebo možný menhir.

Hradiště se obvykle vyvíjela tak, že nejprve bylo v rozsahu akropole a později došlo k rozšíření o předhradí, případně o další předhradí. To co bylo původně mimo původní hradiště (akropoli) se po rozšíření o předhradí stalo součástí hradiště. Je pak jen otázka, kdy byla svatyně vytvořena. Také mohla být svatyně postavena záměrně hned na akropoli, nebo záměrně zcela mimo hradiště. Jednotný recept na to není.

Já nejsem odpůrcem existence svatyň na mírných kopcích. Zastávám názor, že svatyně musela být na takovém místě, kde se mohli pohodlně shromáždit lidé a mohli zde vykonávat obřady.