Pražský hrad

Dovolil bych si nesouhlasit s navrženou trasou nebovidského brodu. Jez jednoznačně směruje vodu k mlýnům na Starém Městě. Brod by měl vést přes řeku krátkou cestou, pokud nevyužil třeba ostrovy. Jednoznačný přístup k vodě je Náprstkova ulice, takže tam se chodilo, a sv. Jan byl trochu vedle na vyvýšenějším místě. Brod pak vedl do středu dnešní Kampy a pak je dále v tom směru sv. Vavřinec.

Staroměstský jez je v trase nebovidského brodu, tedy mezi svatým Vavřincem pod Petřínem a "kostelem sv. Jana Křitele u brodu". Předpokládám, že během určité doby sloužila konstrukce jak ke zvýšení hladiny, tak k přechodu, podle momentálního stavu hladiny. Problémem by ale byla šlajsna, vory se asi plavily od pradávna, tak tam propust být musela. Třeba tam byl padací most, resp. fošny?

Ty kůly... Za povodní by asi jez destabilizovaly, protože plující klády by je vykotlávaly, přes hladký jez by se voda valila bez velkého odporu. Kvůli chudým by je těžko instalovali, i když majitelé třeba stáli o mýto, drobnější než bylo na Karlově mostě. Na novomětstké stítkovské soustavě jezů jsou kůly na všech větvích, to nemohlo sloužit nikterak k přechodu řeky. Ze stejného důvodu to nemohlo sloužit k navigačním účelům.¨

Pořád mi vychází, že to bylo tak, jak už jsem psal, tedy svislé kůly, šikmé podpěry, vodorovná břevna, abych se trochu zavděčil, nad tím mohl být štěrkový či kamenný násep, který se postupně zdokonaloval a zpevňoval trámy až do dnešní podoby.

Upustil jsem od nápadu, že se ke kůlům upoutávaly sítě nebo vrše na odchyt ryb. Nezdá se mi pravděpodobná ani domněnka, že takto byly vyznačeny propusti. K tomu by stačily dva kůly. Kdysi jsem četl, že bohatí chodili přes most a chudí se brodili po koruně jezu. Tomuto nápadu nejsem nakloněn, nicméně kůly by pak mohly sloužit k vyznačení trasy.

Mě z Vašeho podrobného porovnání spíše vychází, že jez(-y) byly pro kreslíře důležité rozdílně. Někdo se jen soustředil na domy, jiný kvůli větší věrohodnosti zachytil jezy v různé míře.

Vyčnívající kůly se musely obnovovat, protože střídáním voda - sucho uhnívají. Také byly při povodni strženy díky plujícím kmenům atd. Naopak trvale pod vodou uložené v kostrukci ztvrnou a přečkají.

Tak to je bingo ;-).

No,
- na schematickém Hartmanovi 1493 staroměstský jez zakreslen není
- na Gerungovi 1536 jez je, kůly ne
- na Kozlovi 1562 jez zakreslen není
- na Braunovi 1572 jez zakreslen není, na novoměstském jsou vysokánské kůly, je mu sice vidět pod sukně, ale nic tam vidět není
- Sadeler 1606 - staroměstský jez s kůly
- Pasovští v Praze 1611 - jez zřejmě s kůly, na které jako by nabíhala podélná bidla, odtok hodně prudký
- Merian 1635 - kůly
- Hollar 1635 - jez bez kůlů, prudký
- Globic 1660 - bez kůlů, zřejmě plochý s podélnou dřevěnou výztuhou
- Ouden-Allen 1685 - s kůly, pod sukně vidět není
- La Citta di Praga 1715 - staroměstský neznatelný, novoměstský s obludnými svislými kůly
- Huberův prospekt 1769 - jez dnešního typu s dřevěnou šlajsnou, konstrukce ale patrna není
- Jüttner 1811- jen schematická čára
- Císařské otisky cca 1840 - dřevěný rošt s kamennou výplní

Nevím, co ty kůly znamenají, jestli v stále stejné konstrukci buď jeden čas byly, jindy ne, anebo jestli se konstrukce kolem r. 1635 zgruntu změnila.
Když vynecháme Meriana, který to zřejmě slepě obkreslil ze Sadelera, zdá se, že kůly zmizely před rokem 1635, no ale na Ouden-Allenovi zase už jsou.

Snad se to vysvětlí při té rekonstrukci, neumím si ovšem představit, že by byly zachovány původní středověké prvky, i kdyby ideová konstrukce byla dodnes stejná. Ale vlastně, pod pilíři Juditina mostu dřevo zůstalo.

To je ale podoba z mnohem pozdější doby, viditelná na Císařských otiscích, viz. Nehovoří se tam nic o 14. století. Na Sadelerovi to tak očividně není, tam jsou, u novomětstkého jezu, staroměstský pořádně vidět není, ty šikmé podpěry, ze kterých lze dedukovat, že tam prostor pro šikmou plochu jezu není. Jinak je to už na Ouden-Allenovi, kde na novomětstkém jezu šikmá plocha je, i když vypadá spíš na dřevo.

Ve středověké Praze míval snad každý dům studnu ve sklepě, případně se voda donášela. Od 15. století se stavěly vodárenské věže právě u mlýnů a zároveň jezů. V nich se voda z řeky čerpala nahoru a pak samospádem odváděla do kašen. Až později při rozrůstání města do vyšších poloh se musely stavět věže na uvedeném principu, že měly vlastní zdroje vody.

Výjimkou je hradní vodovod, což jsme tu dávno probírali a máte to na svých stránkách, kterým tekla do kašen a vůbec hradu voda samospádem. A vedle toho je na Hradě na II. nádvoří i klasická studna.

Pražský Staroměstský jez ze 14. století má dřevěnou komorovou konstrukce vyplněnou kamením a je šikmý. To samozřejmě nevylučuje nějaké odlišné místní "nadšenecké" konstrukce na malých tocích. Já kdybych měl potok a chtěl na něm udělat malý jez, tak bych vodu také přehradil třema kládama.:-)

Ono šlo spíš o optimální hladinu vody, která se reguluje, pokud nejsou extrémní průtoky, navýšením či snížením břeven (tedy asi ne po celé délce, ale dodnes se to tak dělá ve šlajsnách). Břevnová pole netěsní atd. Co se týče vodárenství, tam šlo víc o čerpání vody, než její dostatek, to jistě zajišťovaly studny u vodárenských věží, tak si to aspoň představuju, bylo to tak donedávna v Hodkovičkách i v Podolí, v Podolí to myslím ještě jako rezerva přetrvává.

Jez u Zátoně, který působí jako desítky let starý (byl jsem tam před 3 lety), je důkazem, že ten princip dřevěného jezu s šikmými podpěrami funguje a nějak destruktivně se to nepodemílá. Vltava je tam sice malá, ale průtok vztažený na šířku řeky srovnatelný, a přečkalo to ony velké povodně.