Pražský hrad

Pěkné fotky a jak je vidět, procházka to musela být ještě hezčí. Hrad i s "první" Opyší odpovídá, stejně i Vyšehradská skála s Podskalím a zákrutem řeky za skálou. No a jak jsem psal, Belvedér byl kreslen z Kampy.

Zkusím zase trochu z jiného soudku. Jako student jsem amatérsky namaloval na plátno chalupu spolužákových rodičů. Pak se jim tam vloupal zloděj a jednou asi ze tří věcí, které ukradl, byl právě můj obraz. Domníval se, že se jedná o něco cenného. Spolužák byl naštvaný, ale já měl rozpolcené pocity. Vlastně to pro mne bylo určité vyznamenání. Teď se stalo něco podobného. :-)

Byl jsem se dnes projít po Petříně, tady jsou dvě fotky z mobilu: Hradčany a Nové Město a Vyšehrad. Foceno od průchodu baštou v Hladové zdi a z vedlejšího barokního bastionu sv. Karla.

Pochopil jsem, proč to na Sadelerovi nemohlo být obkreslení skutečnosti, třeba střecha Belvederu sotva vykukuje vlevo od Černé Věže atd., na Sadelerovi je malována Hladová zeď odshora dolů, museli si najít fiktivní místo někde vysoko nad Smíchovem (třeba vynalezli montgolfieru o 200 let dřív, říkal jsem si, ale to by bylo panorama uspořádanější).

Teď když to znovu čtu, tak se divím, že mi to zcela nedošlo. To jsou ty obtížné přechody z virtuálního světa do světa normálních lidí. Asi už jsem dlouho nebyl s někým na pivu. :-)

Vzpomněl jsem si na jednu dávnou akci v Německu, kde byli Slováci. Jeden sarkasticky parafrázoval Mečiara a já pod vlivem reportáží v Čt jsem si myslel, že hovoří vážně, jak náleží na Slováka té doby, a jal se s ním diskutovat. Po vysvětlení mi bylo dost trapně. Tož, taký je život.

Jak jsem duchem v psaní knihy, tak jsem opomněl dodat, že jde o nový plánek do knihy. Teď se na něj dívám s odstupem a zjišťuji, že co mi přišlo dokonalé, tak se nyní jeví poněkud až moc převymyšlené. Takže zase předělávání. :-)

Jestli máte na mysli článek První pražský most ..., tak tam je plánek trochu překonaný. Třeba je tam stezka na Opyši v místě (nových) Starých zámeckých schodů. Také jsem ten článek psal trochu v románovém duchu o hledání konečného výsledku ve snaze dostat do něj co nejvíce. I to je po 10 letech už překonané.

No, roušky jsou dobrá věc, ale kvalita asi není rozhodující, spíš při pasivní ochraně přiléhavost, viry neputují samostatně, ale v poměrně velkých kapénkách. Ale opravdu to sem nepatří.

Koukal jsem, kde máte svůj plánek, ale nenašel, zato jsem našel novou koncepci prvotního mostu, pořádně jsem to neprostudoval, ale to už se blíží skutečnosti ;-).

Ty břehy byly proměnlivé, všechno na štěrkopíscích, z pozdějších urbanistických úprav nelze moc vycházet.

Chápu to tak, že se jednalo velký kšeft s nekvalitními rouškami a respirátory, kterých se spíše Čína chtěla zbavit. Teď tam asi opravdu mohou být vyráběny kvalitní. No, mám trochu odpor věřit oficiálním informacím produkující tamní režim o koronaviru.

Hlavně jsem ale nechtěl zabřednout do toho, co na toto fórum nepatří. Mezitím jsem mrknul na svůj plánek s brody a přívozy v raném středověku. Vyšel mi tam už zmíněný brod od sv. Jana a nad ním k němu náležející přívoz od Betlémské k Sovovým mlýnům. A ten je kupodivu ještě i na Sadelerovi. V místě prvotního brodu od sv. Valentina (Mánesův most) byl pak přívoz.

K té Číně, myslím, že ty roušky a vše ostatní bude o několik tříd kvalitnější, protože před rokem za 6 týdnů měla 80 tisíc nemocných, a nyní, téměř za rok, má jen 89 tisíc nemocných, tedy to v miliardové Číně dokázali zastavit! Proč tam někdo nezajede, aby se od nich učil? A nepřiveze třeba i očkovací látku z netopýrů. Dodávám, že u nás máme případů přes milion.

Jak jsem níže psal o své zahleděnosti do raného středověku při koukání na veduty z novověku, tak to platí i obráceně. :-) Veduty jsou z doby po vybudování jezů, čímž brody zanikly. Ale přístupy k vodě zůstaly, takže tam pak byly přívozy, které jsou na vedutách.

Kostel se postavil na vyvýšeném místě kvůli povodním, ale přístup k brodu musel být přes nízký břeh. Proto určité vzdálenosti kostelů od brodů.

Dovolil bych si nesouhlasit s navrženou trasou nebovidského brodu. Jez jednoznačně směruje vodu k mlýnům na Starém Městě. Brod by měl vést přes řeku krátkou cestou, pokud nevyužil třeba ostrovy. Jednoznačný přístup k vodě je Náprstkova ulice, takže tam se chodilo, a sv. Jan byl trochu vedle na vyvýšenějším místě. Brod pak vedl do středu dnešní Kampy a pak je dále v tom směru sv. Vavřinec.

Staroměstský jez je v trase nebovidského brodu, tedy mezi svatým Vavřincem pod Petřínem a "kostelem sv. Jana Křitele u brodu". Předpokládám, že během určité doby sloužila konstrukce jak ke zvýšení hladiny, tak k přechodu, podle momentálního stavu hladiny. Problémem by ale byla šlajsna, vory se asi plavily od pradávna, tak tam propust být musela. Třeba tam byl padací most, resp. fošny?

Ty kůly... Za povodní by asi jez destabilizovaly, protože plující klády by je vykotlávaly, přes hladký jez by se voda valila bez velkého odporu. Kvůli chudým by je těžko instalovali, i když majitelé třeba stáli o mýto, drobnější než bylo na Karlově mostě. Na novomětstké stítkovské soustavě jezů jsou kůly na všech větvích, to nemohlo sloužit nikterak k přechodu řeky. Ze stejného důvodu to nemohlo sloužit k navigačním účelům.¨

Pořád mi vychází, že to bylo tak, jak už jsem psal, tedy svislé kůly, šikmé podpěry, vodorovná břevna, abych se trochu zavděčil, nad tím mohl být štěrkový či kamenný násep, který se postupně zdokonaloval a zpevňoval trámy až do dnešní podoby.