Pražský hrad

K diskusi o etymologii názvu Praha

Před časem mi dcera napsala mail, kde byl i tento text:

K jménu Praha – zaprvé je v Galicii (keltské území, tedy jako hrozně moc míst Evropy) město Braga, což by snad mělo znamenat kopec. Mně ale celkově nejlogičtější přijde, že je to všechno ze slova b-r-g (vslov s jerem, tedy jak jdyž vyslovuješ třeba ČSSR). Na gymplu jsme se v rámci vývoje jazyka učili, že původně byla čeština (a tedy předpokládám "indoevropština") bez samohlásek, resp. jen s jery, polosamohlásky. A ty pak na některých místech slov přešly v samohlásky nebo naopak vymizely.
Pokud si dobře vzpomínám, tak každý lichý jer od konce se zesamoháskoval a každý sudý zmizel.
Tohle se stalo v češtině a přijde mi logické, že v jiných přízvucích/jazycích ty samohlásky vznikly jinde. Tudíž jestli v prastaré době se něco jmenovalo B-r-g, tak někde z toho bylo braga, někde burg, někde gorod, někde hrad (změna g v h, jiný základ v jiné jazykové větvi). A protože města byla pravděpodobně na chráněném místě (např. kopec), mohlo se B-r-g přenést na město, kopec, hrad. Podle lokalit. Ale to už asi někdo povolanější nastudoval. Takže prostě Praha byla b-r-g, protože to bylo zásadní opevněné sídlo.

Ve Stonehenge jsem nebyl, tak se raději nebudu více vyjadřovat.

Odskočil jsem si ale na Budeč, abych si ověřil něco k liniím opevnění. A tak jsem našel i "Václavovo lože". Je skutečně nad zastávkou Kováry na protilehlém svahu severovýchodně od hradiska. Je tam spousta obdobných buližníkových kamenů a zjevně se jedná o rozrušený skalní výchoz, až snad zřícený buližníkový suk. Václavovo lože je svalený kámen, opracovaný jen na horní straně, skutečně do podoby lože, včetně vyvýšení, jakoby podhlavníku. Opracování horní plochy je velmi jemné a muselo být provedeno velmi pečlivě a opatrně, aby se kámen při větších úderech nechtěně nerozštípnul. I když svislá strana "za hlavou ležícího" navozuje možnost, že by kámen i dříve mohl stát, neboť je dost rovná, tak se jedná o novodobě upravený kámen, který se dříve do své nynější polohy samovolně svalil. Orientace jeho podélného rozměru je zhruba na 15:00.

Velké kameny jsou z pískovce, zatímco těch 30+15 (viz) z vulkanické horniny, která je prý pro jižní Anglii cizí. Jde o rhyolit, nevím, nakolik je to podobný znělci, mám jakýsi pocit, že znělec zní proto, že se odlučuje v deskách.
Nicméně museli mít pádný důvod, proč ty vnitřní kameny jsou z odlišného tvrdého materiálu.

Každý nápad, se kterým příjde někdo jako první, je pěkný. Řekl bych, že stejně jako v jiných podobných případech, to někdo do půl roku odborně vyvrátí. Jenže se to už do médií, obzvláště našich, nedostane, protože to nebude senzace - pěkný nápad. Bude to už jen nudná pravda, a ta nikoho nezajímá. To taková dobře vymyšlená lež, to je jiná káva!

Už dříve mi přišla trochu divná udávaná vzdálenost, ze které se dopravovaly některé kamenné bloky, 240 km je opravdu hodně. Co když byla někde blíže vrstva stejného kamene a byla již dávno vytěžena? Takový výzkum by již nikdo nepodpořil, protože by tím utrpěla unikátnost Stonehenge. Leda by se muselo napsat, že toto naleziště lidé "vyzvonili", čili chodili tam tak dlouho klepat do skály až jí celou rozbili a roznosili domů jako kultovní předměty. :-)

Snažím se průběžně upozorňovat na to, že první část, kde je Betheimare, nemá s druhou částí, kde je Fraganeo, nic společného. Druhá část začínající "Osterabtrezi" vznikla asi po 100 letech.

Trochu jsem si to nechal projít hlavou a vychází mi nyní nejlépe, že tak jako obvykle, tehdy ctili slovanské koncovky a jejich smysl, který určoval i obsahový význam. Ve spisu se v zásadě používají tvary s koncovkou -i nebo -ané/-ani, čili jedná se o názvy lidů podle země nebo hradiska. Liší se (ducatum) Fraganeum, protože nešlo zapsat Fragi, jako název lidí v zemi Fraga, ani Fragané, jako lidi náležející pod hradisko Fraga. Pražský kníže totiž ovládal nejen Fragu, ale i oblast Dolního Poohří, Čašu a Charváty a tohle všechno na "polabské linii" se nazývalo Fragansko, podle hlavního lidu Fraganů a jejich fraganského knížete.

To také vysvětluje, proč je pak tvar Lupiglaa. Je to provincia (země) Lupigla s koncovkou -a, takže ablativ I. deklinace (feminá). Čili v obou případech 1. pádů (nominativů) Fraganeum a Lupigla je správně zapsáno v ablativu: (in) Fraganeo civitates 40 - ve Fragansku 40 měst a (in) Lupiglaa civitates 30 - v Lupigle 30 měst.

Jsme tedy zase tam, jako v jiných případech. Je omylem řešit záležitost porovnáváním názvu země - města P/Fraga s názvem podle lidu P/Fragani. Tak, jako Germáni píšící latinsky, i my dnes musíme ctít správně zapsané tvary s koncovkami tak, jak jsou zapsané v původním písemném pramenu.

S Juditinou věží je to zajímavé, mám trochu obavu, jestli se tam v takovém případě nenahrne moc lidí a nebude klid na řádné prozkoumání.

Co se týče antické a středověké latiny, předpokládám, že gramatika se neliš. Liší se asi zvyklosti.
To je otázka, zda bavorák šel po severní, nebo jižní straně dnes pohraničního hřbetu, já maně předpokládal, že severně. Je-li tam Betheimare (Čechy), pak by, pokud by šli jižně od hřbetu, bylo Fraganeo severně od Labe a tedy by s Prahou opravdu nic nemělo.

Juditina věž - viz.

Tak to jsem opravdu rád, že se nám to trochu posunulo a díky.
Jestliže použijeme interdisciplinární komparaci (hledání mezioborové shody), což je jediný postup, který já vyznávám, tak je to následovně. Z pohledu geografie (u mne str. 206, předposl. odst.) se jedná o řadu: Milčané (Horní Lužice), Běžunčané (hradiště v Lužici), Veruzani (Brušani - Zabrušany), Fraganeo, Lupiglaa (?) a Opolini město Opole v Polsku. Fraganeo se tedy nalézalo mezi povodím Bíliny a Lupiglaa, které je před Opole. Tím pádem muselo být uprostřed Čech a Lupiglaa připadá na Královéhradecko, které je v jasně dané řadě před městem Opole.
Použijeme-li jazykovědu, tak ve Fraganeo je použit kořen P/Frag, jako v názvu Praga. Je zde tedy shoda, narozdíl od střelby od boku v naší historické literatuře, že Fraganeo nemusí mít s Prahou nic společného.

Jestli se správně domnívám, tak mezi klasickou latinou a Vulgátou by snad velký rozdíl ve skloňování neměl být?

Jan Cinert: konečně jsem potkal IP, ptal jsem se, jaký by byl nominativ od Fraganeo, pokud by to byl ablativ nebo dativ, tedy by to bylo Fraganeum ev. Fraganeus. Tam se ovšem těžko hledá souvislost s Prahou, právě tak, jako kdyby bylo Fraganeo v nominativu. Když jsem řekl, že o Prahu jít nemusí, ožil a říkal, že Fraganeo tedy může být v nominativu, tuším III. deklinace (nevím, jestli to dobře reprodukuju, podotýkám ještě, že se Ivan zabývá antikou, ne středověkem a text nezná). Já osobně, jak jsem tu již říkal a neuspěl, si myslím, že o Prahu či Pražsko nejde.

Genetický výzkum je také provázen obavami z výsledků. Těžko můžeme předvídat, co všechno mohly způsobit milostné intriky manželek panovníků. Hypoteticky mohlo docházet i k dosazování nevlastních synů panovníků na trůn. Z genetického hlediska to znamená vymření po meči, ale historicky panovnická linie pokračovala dále.

Náhodně jsem se koncem roku dozvěděl, že jisté pražské genetické pracoviště mělo dělat tento výzkum, ale nebyl udělen grant, tak z toho sešlo. Říkal jsem, že znám člověka, který by to velmi rád zaplatil, tak už to málem bylo domluveno, ale pak jsem upřesnil, že on asi nemá peníze, tak z toho opět sešlo ;). Kdyby to chtěl někdo z diskutujících zaplatit, tak to rád ještě domluvím ;).

Vítáme diskutující Bánovou!
Ze svého pohledu bych si dovolil se vyjádřit následovně.
Je mojí dlouhodobou prioritou očištění jména a výsledků výzkumu E. Vlčka v historickém bádání, protože mu bylo opravdu hodně a zcela svévolně ukřivděno.
U genetického výzkumu se dají opět očekávat odlišné výsledky, nežli uvádí současný oficiální výklad. Z celého je celkem jasné, že opět budou používány stejné protiargumenty, jako v případě E. Vlčka.
Ohledně dalších, nově vzniklých otázek to nevidím paušálně. Pro 9. a 1. polovinu 10. století otázky naopak vymizí, ale vzniknou nové pro počátek 11. století. Tady totiž máme k dispozici na pět vládnoucích panovníků pouze dvoje ostatky, a tak ani genetický výzkum vše nemůže vyřešit. Nehledě na skoro úplnou absenci ostatků manželek.

Na tomto fóru řešíme jen nějaké dílčí záležitosti, které jsme případně schopni dotáhnout podle svých sil a znalostí. Problém s neuskutečněním genetického výzkumu je ale celospolečenský, a ten my tady nevyřešíme. Teprve až se více jedinců bude zajímat o tento výzkum a něco budou ochotni pro něj udělat, situace se změní.

Dobrý den,

mohli byste se přestat přít a upřít své síly na obnovení výzkum DNA Přemyslovců, čímž by se hodně otázek vyřešilo, i když akademická obec historiků se tomuto výzkumu brání. Domnívám se, že po tomto výzkumu by bylo nastaveno mnoho dalších otázek, že se naši historici nemusejí obávat, že by neměli o čem psát. Zároveň by došlo k očištění vědeckého renomé prof.Vlčka, který byl poslední léta svého života osočován a vláčen vědeckým tiskem pro stanovení stáří koster Přemyslovců, což se nehodilo do schématu. Je otázkou zda by vědeckost výzkumu forenzní DNA nebyla zpochybněna podobným nevybíravým způsobem.

Článek je to hodně obsáhlý, obsahuje odvážné kostrukce, ale já osobně se k nim nemohu vůbec vyjadřovat. Nejen kvůli nedostatku znalostí, ale zejména se jedná o jiné období, nežli je raný středověk. Autor řeší jen Kelty a Germány ohledně Boiohaema a neporovnává to se zprávami z pozdějších dob. Proto ta pochybná úvaha, na kterou jsme narazili.

Jestli jsem to správně pochopil, tak se jedná o Emanuela Šimka. Takže s odstupem času u něho napsané již nelze zcela přejímat.