Pražský hrad

Ještě jsem si uvědomil, že kořen "aha" je na Praha nepřenositelný. Slované neznali hlásku -h- a při jejím vyslovení starousedlíky by jí neslyšeli, takže by opakovali Praja. Totéž se přihodilo při výrobě razidel pro mince kněžny Hemmy. Tvůrci H- v jejím jméně neslyšeli a tak vyryli Enma a Emma. Podobně vzniklo Jan z Johanes po vynechání -h- a koncovky -us. Rovněž je to doloženo mincemi z Vyšehradu, kde je Ian místo Iohanus.

"Kdo to vymyslel" nevím, ale asi to nikdo nevymyslel, prostě to tak bylo. Ono koukání z okna, jestli někdo nejde (nebrodí), nebylo významnou součástí tehdejšího života. Lidé pracovali na polích, chovali dobytek, vyráběli výrobky atd. Proto sídlili v místech pro tuto činnost nejvhodnějších. Hradní ostroh ani malostranská kotlina takovými místy nebyly. Jestli se někdo tehdy chystal někoho vojensky napadnout, tak se to nedalo utajit a napadení byli dopředu informováni. Nemuseli tedy sídlit tam, kde se dalo koukat, jestli někdo nejde. :-)
Bořivoj Prahu nezaložil ze strategických důvodů, ale aby více vydělal. Byla založena přímo na obchodní stezce. Lépe se dalo bránit hradisko v Šárce, a proto bylo staré ústředí právě tam. Jenže bylo moc vzdálené od brodu, kde se dalo lépe přinutit všechny obchodníky, aby zaplatili za "ochranu".

Zajímalo by mě, kdo vymyslel, že jde o běžný kopec, četl jsem to již před Vámi.
Odtud bylo možno z maximální možné blízkosti přehlédnouot jak staroměstskou kotlinu, tak, z mírně vyvýšeného místa, třebaz Žiži, i bubenečskou. Tedy všechny brody. Z Petřína to šlo taky, i z Vítkova, ale z mnohem větší dálky, v době před dalekohledy to bylo nepoužitelné.
Když to bylo strategické místo od Bořivoje dále, proč by nebylo i před tím? Jediná příčina toho názoru je, že tam archeologové nic nenašli. Jenomže to bylo stokrát přeryté až na holou skálu a zbytek je nedostupný.

Pokud by byla Praha pojmenována již "praevropsky", tak by se muselo jednat o průběžné osídlení v Bubenči a Dejvicích. Nikoliv o neosídlený celkem běžný kopec a malostranské miniúdolíčko. A jak by se z názvu poznalo, že se jedná zrovna o pražský brod, když by místo bylo pojmenováno obecným pojmem Brod? Ale je to tak, to bychom se točili v kruhu. :-)

Jako nelatiník jsem dosud pasívně přijímal, že v Nitraensi a Pragensi je koncovka -ensi. Teď jsem poněkud znejistěl, není tam vlastně koncovka -si? To by pak kořen byl Pragen od Pragani - Pražani?

Zdá se, že dcera se ve škole učila dobře a pamatuje si, protože teorie a jerech tak je.

Je tam ale i častá argumentační přesmyčka, aby platila stávající teorie: "mohlo se B-r-g přenést na město, kopec, hrad", ale zároveň i "Praha byla b-r-g, protože to bylo zásadní opevněné sídlo". Tak Praha byla pojmenována s významem "kopec" nebo jako "opevněné sídlo"?

Rovněž nejde porovnávat B-r-g a G-r-d, vždyť se jedná o zcela jiné slovní kořeny. Do souboru hlásek B- a P- patří ještě V-, takže B-r-g má vazbu na V-r(-g), čili Vrch, kdežto G-r-d na Gora (Hora). Protože se svým způsobem jedná o synonyma, říkáme také Vařit (V-r) a Pražit (P-r), ale Hřát (G-r), neboť když je v létě slunce nejvýše (Nahoře), je největší vedro.

Nemohu jinak, nežli zase konstatovat, že Praha byla pojmenována podle Práh, s významem "vyvýšené místo".

K diskusi o etymologii názvu Praha

Před časem mi dcera napsala mail, kde byl i tento text:

K jménu Praha – zaprvé je v Galicii (keltské území, tedy jako hrozně moc míst Evropy) město Braga, což by snad mělo znamenat kopec. Mně ale celkově nejlogičtější přijde, že je to všechno ze slova b-r-g (vslov s jerem, tedy jak jdyž vyslovuješ třeba ČSSR). Na gymplu jsme se v rámci vývoje jazyka učili, že původně byla čeština (a tedy předpokládám "indoevropština") bez samohlásek, resp. jen s jery, polosamohlásky. A ty pak na některých místech slov přešly v samohlásky nebo naopak vymizely.
Pokud si dobře vzpomínám, tak každý lichý jer od konce se zesamoháskoval a každý sudý zmizel.
Tohle se stalo v češtině a přijde mi logické, že v jiných přízvucích/jazycích ty samohlásky vznikly jinde. Tudíž jestli v prastaré době se něco jmenovalo B-r-g, tak někde z toho bylo braga, někde burg, někde gorod, někde hrad (změna g v h, jiný základ v jiné jazykové větvi). A protože města byla pravděpodobně na chráněném místě (např. kopec), mohlo se B-r-g přenést na město, kopec, hrad. Podle lokalit. Ale to už asi někdo povolanější nastudoval. Takže prostě Praha byla b-r-g, protože to bylo zásadní opevněné sídlo.

Ve Stonehenge jsem nebyl, tak se raději nebudu více vyjadřovat.

Odskočil jsem si ale na Budeč, abych si ověřil něco k liniím opevnění. A tak jsem našel i "Václavovo lože". Je skutečně nad zastávkou Kováry na protilehlém svahu severovýchodně od hradiska. Je tam spousta obdobných buližníkových kamenů a zjevně se jedná o rozrušený skalní výchoz, až snad zřícený buližníkový suk. Václavovo lože je svalený kámen, opracovaný jen na horní straně, skutečně do podoby lože, včetně vyvýšení, jakoby podhlavníku. Opracování horní plochy je velmi jemné a muselo být provedeno velmi pečlivě a opatrně, aby se kámen při větších úderech nechtěně nerozštípnul. I když svislá strana "za hlavou ležícího" navozuje možnost, že by kámen i dříve mohl stát, neboť je dost rovná, tak se jedná o novodobě upravený kámen, který se dříve do své nynější polohy samovolně svalil. Orientace jeho podélného rozměru je zhruba na 15:00.

Velké kameny jsou z pískovce, zatímco těch 30+15 (viz) z vulkanické horniny, která je prý pro jižní Anglii cizí. Jde o rhyolit, nevím, nakolik je to podobný znělci, mám jakýsi pocit, že znělec zní proto, že se odlučuje v deskách.
Nicméně museli mít pádný důvod, proč ty vnitřní kameny jsou z odlišného tvrdého materiálu.

Každý nápad, se kterým příjde někdo jako první, je pěkný. Řekl bych, že stejně jako v jiných podobných případech, to někdo do půl roku odborně vyvrátí. Jenže se to už do médií, obzvláště našich, nedostane, protože to nebude senzace - pěkný nápad. Bude to už jen nudná pravda, a ta nikoho nezajímá. To taková dobře vymyšlená lež, to je jiná káva!

Už dříve mi přišla trochu divná udávaná vzdálenost, ze které se dopravovaly některé kamenné bloky, 240 km je opravdu hodně. Co když byla někde blíže vrstva stejného kamene a byla již dávno vytěžena? Takový výzkum by již nikdo nepodpořil, protože by tím utrpěla unikátnost Stonehenge. Leda by se muselo napsat, že toto naleziště lidé "vyzvonili", čili chodili tam tak dlouho klepat do skály až jí celou rozbili a roznosili domů jako kultovní předměty. :-)

Snažím se průběžně upozorňovat na to, že první část, kde je Betheimare, nemá s druhou částí, kde je Fraganeo, nic společného. Druhá část začínající "Osterabtrezi" vznikla asi po 100 letech.

Trochu jsem si to nechal projít hlavou a vychází mi nyní nejlépe, že tak jako obvykle, tehdy ctili slovanské koncovky a jejich smysl, který určoval i obsahový význam. Ve spisu se v zásadě používají tvary s koncovkou -i nebo -ané/-ani, čili jedná se o názvy lidů podle země nebo hradiska. Liší se (ducatum) Fraganeum, protože nešlo zapsat Fragi, jako název lidí v zemi Fraga, ani Fragané, jako lidi náležející pod hradisko Fraga. Pražský kníže totiž ovládal nejen Fragu, ale i oblast Dolního Poohří, Čašu a Charváty a tohle všechno na "polabské linii" se nazývalo Fragansko, podle hlavního lidu Fraganů a jejich fraganského knížete.

To také vysvětluje, proč je pak tvar Lupiglaa. Je to provincia (země) Lupigla s koncovkou -a, takže ablativ I. deklinace (feminá). Čili v obou případech 1. pádů (nominativů) Fraganeum a Lupigla je správně zapsáno v ablativu: (in) Fraganeo civitates 40 - ve Fragansku 40 měst a (in) Lupiglaa civitates 30 - v Lupigle 30 měst.

Jsme tedy zase tam, jako v jiných případech. Je omylem řešit záležitost porovnáváním názvu země - města P/Fraga s názvem podle lidu P/Fragani. Tak, jako Germáni píšící latinsky, i my dnes musíme ctít správně zapsané tvary s koncovkami tak, jak jsou zapsané v původním písemném pramenu.

S Juditinou věží je to zajímavé, mám trochu obavu, jestli se tam v takovém případě nenahrne moc lidí a nebude klid na řádné prozkoumání.

Co se týče antické a středověké latiny, předpokládám, že gramatika se neliš. Liší se asi zvyklosti.
To je otázka, zda bavorák šel po severní, nebo jižní straně dnes pohraničního hřbetu, já maně předpokládal, že severně. Je-li tam Betheimare (Čechy), pak by, pokud by šli jižně od hřbetu, bylo Fraganeo severně od Labe a tedy by s Prahou opravdu nic nemělo.

Juditina věž - viz.