Jan Cinert (Sobota 24. května 2014)

Jak Zavřel, tak i Sláma AR 42 je uložen na známém místě. Cosi tajemného ohledně genetiky je zde. "Jeden člověk" mi asi před rokem písemně naznačil, že by se snad nějaká naděje výhledově mohla objevit a že se uvidí.

ZH (Sobota 24. května 2014)

Dík. Tuším, že pro osobní badatelské účely je takové zapůjčení článků legální. Sedimentům na Malé Straně snad budu rozumět, horší to bude s antropologií. Omlouvám se, že jsem nezjistil, je-li nějaký pokrok v plánovaném genetickém výzkumu Přemyslovců, na které nebyl přidělen grant, bohužel dotyčná osoba mi neodpověděla.

Jan Cinert (Sobota 24. května 2014)

ZH: Článek J. Zavřela jsem poslal (Zavřel J., 2001).

Kdyby o něj měl ještě někdo zájem, mohu poslat. V článku je mapa, kde vyznačená východní hranice je hranicí řešeného území, nikoliv východním břehem nivy, jak chybně přebírají archeologové. Podle ochotného sdělení J. Zavřela je tam použit ještě Jadran a údaj o nejvyšší poloze náplavových sedimentů na kótě 185 m na nebovidské terase se prý týká pleistocenních náplavů, nikoliv z historické epochy, jak jsem to předtím mylně pochopil.

Několikrát jsem si uvědomil, po tom co jsem byl vyhnán z čítárny kvůli skončení návštěvní doby, že jsem ještě chtěl najít článek J. Slámy - Dva omyly v bádání o Přemyslovcích. J. Marounek to napravil, článek mi poslal, za což mu velmi děkuji. Samozřejmě, kdyby někdo chtěl, tak přepošlu.
Myslel jsem si, že když historik píše o omylech v historickém bádání, tak to o tom skutečně bude. Chyba lávky, autor (historik !) tam jen opakuje starou písničku o špatnosti výsledků E. Vlčka (antropologa !). Jak známo, tak ta písnička je veskrze falešná.
Prvním "omylem" jsou prý dožité věky a má to být doloženo články Brůžek - Novotný a Černá, které znevažují Gustavsonovu metodu a určení věku podle osifikace chrupavky štítné žlázy. Je tak činěno v samostatných článcích, protože oběma metodama se nezávisle došlo ke stejným výsledkům, čímž se doložila správnost výsledků. Kdyby se tak činilo zároveň v jednom článku, tak by se sami autoři usvědčili z nepravdy. J. Sláma se ani nezmiňuje o těchto různých metodách, jen odkazuje na články a vyjímá z nich "příhodné" základní citace. Poněkud manipulátorství.
Druhým "omylem" má být ztotožnění Bořivoje s ostatky K 1 z rotundy "sv. Víta" a nadhozená možnost příbuznosti Bořivoje s ostatky velmože ze Sadů, možná Svatopluka I. Autor argumentuje tím, že v zásypu Bořivoje se našly kousky malty, a tudíž pohřbený musel být uložen až v době po postavení rotundy sv. Václavem. Autor se však nezmiňuje, že v maltě I. fáze kostela Na Baště byl nalezen kus kvalitní omítky, takže již dříve na Hradě byl zděný kostel. Tím ovšem celá dosud oficiální koncepce (až konspirace) o chronologii hradních kostelů padá.
Možná příbuznost mezi Bořivojem a Svatoplukem byla nadhozena podle shodné anomálie ve stavbě vnitřního zvukovodu. Mimo Vlčka to tehdy zkoumal i specializovaný foniatr. Tomu je oponováno posouzením z roku 2007 několika antropology s tím, že "...při prvním běžném ohledání žádnou podobnost nenalézáme." Takže zase manipulátorství.
Nemá cenu se o tom šířeji rozepisovat. Jen bych připomenul, že uvedený článek, navíc s tak zavádějím názvem, byl publikován téměř čtyři roky po tom, co já jsem publikoval vyřešení oněch rozporů.

ZH (Čtvrtek 22. května 2014)

To bych byl pochopitelně rád.

Jan Cinert (Čtvrtek 22. května 2014)

Základní poznání o výškách je z dob, kdy se připravovalo metro (původně podpovrchová tramvaj), což jsou ty vrty na dříve odkazovaném řezu. To se dále zpřesňuje (plošně rozšiřuje) podle jednotlivých bodů získaných při archeologických výzkumech. Schodou okolností jsem včera požádal J. Zavřela o informaci, jaký systém použil v článku z roku 2001, abych si dal do pořádku některé údaje ve svém článku o prvním mostu. Uvědomil jsem si totiž velkou nesrovnalost mezi Kosmou popisovanou velkou povodní v roce 1118 a údajem J. Zavřela, že nejvyšší povodňový náplav je na nebovidské ve výši 185 m n. m. To by pak niva a nebovidská terasa v podstatě nebyly zaplaveny. Tak uvidíme co napíše.

Jinak bych mohl naskenovat zmíněný článek J. Zavřela, cca 16 stran, týkající se Malé Strany, snad zítra.

ZH (Čtvrtek 22. května 2014)

No, ono je to jakž takž vysvětleno v kap. 18.

ZH (Čtvrtek 22. května 2014)

V daném případě jde spíš o relativní hodnoty. Mimochodem na vrstevnicové mapě ze zdá být hladina Vltavy u Karlova mostu 183 metrů.
Před čase jsem sepsal poznámky k baltskému vyrovnání - viz, koho to zajímá.

Texty na monet.cz o neživé přírodě Prahy atd. jsou skvělé, bohužel jsou tam zaměněny legendy k obrázkům, je těžké se v tom vyznat, pro laika jako já jsou problémem i terasy, nejen proto, že mají staré a nové číslování (např. nebovidská dříve IV, nyní VII, v textu jednou užívají to, jindy ono), ale moc toho o těchto geologických vrstvách a jejich lokalizaci nevím, nenarazil jste na nějaký souvislý článek o tom? Ani nevím, jak lze zjistit např. výšku nebovidské terasy, možná z těch profilů, ale plocha terasy není vodorovná.

Jan Cinert (Čtvrtek 22. května 2014)

Ještě jde o to, zda se jedná o Jadran nebo Balt. Jadran je o cca 0,4 m výše. Jinak co se týká tam uváděné přesnosti na decimetry, tak jinde se uvádí rozmezí údajů o předpokládané výšce vodní hladiny 1 m.

ZH (Středa 21. května 2014)

Tady (jistě to znáte) je názorný profil v úrovni Mánesova mostu, podloží 175.6, původní dno 180, původní hladina 181.7, dnešní dno 183.2, dnešní hladina 184.9 m.n.m. Píšu si to tady jako poznámku pro sebe...

Jan Cinert (Středa 21. května 2014)

Jirka Marounek: Mohu-li poprosit, tak na jan.cinert@centrum.cz. Už se těším!

ZH: Skutečně s břehem bývalého ramena pod Opyší je to problém. Jenže v Josefské byl nalezen kameny dlážděný úsek, podle J. Čihákové konec 8.-9. století. Pokud by tato cesta vedla do jižní rokle hradního ostrohu, tak pak jedině dále po ostrohu na západ a od Pohořelce dom Dejvic. Takhle to dost do kopce a snadnější by to bylo přes Strahov. Také je třeba rozlišovat mezi lokální cestou obsluhující prostor od Radlic po pražské hradisko a dálkové trasy, což je podle dosavadního poznání obtížné. Také by trasa Myší dírou od 6. století mohla do bubenečsko-dejvické osady vést od jihu přes rameno, kde předpokládám první most a po výplavovém kuželu Brusnice na druhou stranu do Myší díry.

Nebovidská terasa VIIc začínala na kótě asi 185,5 m. n. m., běžná hladina vody asi 181-182 m. To jsou základní údaje pro raný středověk, takže výškový rozdíl mezi hladinou a úrovní osídlení byl asi 4 m.

ZH (Středa 21. května 2014)

Do Myší díry (pokud myslíte tu mezi Letnou a Chotkovými sady) by to šlo přímo těžko kvůli zátoce s ostrovy v místě Klárova atd. Možná proto by byla cesta z jihu na sever odkloněna nad záplavovou oblast. Ostatně průlom Brusnice vč. začátku cesty na Opyš jsou hodně nízko a asi nebyly moc dobře schůdné. Tím v mých očích narůstá význam jižního přístupu na Hrad Svatováclavskou roklí.

Mimochodem, diskutovali jsme o tom, že původní koryto Vltavy bylo o 3.8 m níže než dnes, neb bylo dno zanášno sedimenty kvůli existenci jezů od poslední čtvrtiny 13. století? Povodně, tedy zřejmě menší, tak startovaly níže, předpokládám, že u stoletých to bylo celkem fuk. Tím i úroveň okolního terénu byla níž, to je ostatně zřejmé z arch. nálezů, a terén byl uměle zvyšován. Píšu to proto, že si to málo uvědomuju, i když to vím.

Jirka Marounek (Středa 21. května 2014)

Jene kam Vám mám poptávaný článek poslat?

Jan Cinert (Středa 21. května 2014)

ZH: To je právě ten problém s postupně publikovanými nálezy versus jejich celkové vyhodnocení. Souhrnem tady pak je, že zde byla tzv. "strategická stavba", křížení dřevěných cest vně opevnění, pokračující cesty v hradisku a ona mokřina znesnadňující útok na bránu. Fakt je, že J. Čiháková upozorňovala na nejstarší dochovanou "ulici", což by měla být Josefská. Byla zde nalezeny pozůstatky vydřevěné cesty, takže 10. století, a vedle dvě zemnice, jako by tvořící uliční frontu. Mě také pořád nějak podvědomě chybí původní přirozená cesta z jihu do Myší díry. Jenže z 7.-9. století. V každém případě by měla vést jižně od Karmelitské a po založení Prahy se pak stočit Prokopskou do oné předpokládané brány. Nějaký úsek románské kameny dlážděné cesty byl nalezen na Maltézkém náměstí. Tady jde zase o to, že na jednotlivých nálezech se nedá stavět historická hypotéza.

ZH (Středa 21. května 2014)

J. Čihák: zajímavé, škoda, že tam nepíšou, o které útvary jde. A že asi nedělali ty, o kterých jsme diskutovali.

Jan Cinert: dík za reportáž, já se tam nedostal. Párkrát už jsem prolistoval článek Čihákové o opevnění MS, ale ne dost do hloubky, abych našel, zda byla opravdu nalezena raně středověká fortna v onom průjezdu, získal jsem dojem, že se vše jen předpokládá podle písemných pramenů z mnohem pozdější doby a předpokladem, že fortna byla furt na stejném místě díky setrvačnosti.

J. Čihák (Úterý 20. května 2014)

ZH: Pomocí georadaru je možné nedestruktivně zjistit, jestli je mohyla přírodní, umělá, zda je uvnitř skála nebo hrobka. Viz ukázky 1 a 2.