Pražský hrad

Tak jsem se vydal po vašich stopách (doslova, stopy ve vzrostlé trávě byly jen jedny). Na vrcholové plošině byly terénní nerovnosti, které vypadaly jako zbytky místností se zdmi, vše ovšem překryto zeminou a zelení. Viděl jsem takový stav už na více zříceninách, třeba na "Kazíně". Hovořil jsem dlouze s milým majitelem domku přímo pod kopcem, který tam bydlí od narození, dušoval se, že 30 cm pod hlínou je skála, z lůmku v jihozápadním svahu kopce snad vozili hlínu, aby měly ovocné stromy zeminu, zároveň pak kameny, které se používaly jakou brousky, prý lepší než karborundum. Do lůmku jsem se podíval, má téměř svislé stěny, ovšem přišly mi jen hliněné, s občasnými šutry.
Po západním svahu jsem scházel zpět k litinovému křížku, teda inzerovaný skalní výchoz jsem bohužel neviděl. Je mi divné, pokud byla hlína uměle nanášena kvůli sadu, že by tam nebylo víc erozí obnažených skal.
Podrobně jsem metodiku použitých neinvazivních geologických akcí nezkoumal, nějak mi nejde do hlavy homogenní struktura na prvním obrázku a nehomogenní na druhém, no to je tím, že tomu nerozumím.
Jinak bych předpokládal, že jde o kruhovou obdobu egyptských pyramid z velkých bloků, takže výchoz, ač umělý, imponoval jako skála ;).

Četl jsem jen dříve odkazovanou zprávu o výzkumu v Pdf. V pododkazu "Tuhle" je na barevném řezu chyba, je přehozený východ a západ, přičemž by Z měl být spíše JZZ. Je to vidět i podle fota z 50. let, které je od silnice na JV. Val a vedle vedoucí pozdější úvoz cesty na západním svahu je výraznější, nežli je z řezů patrné.

Na barevném řezu jsou ve svahu červené fleky, snad zřícené zdivo nebo kamenitý násyp a pod ním zemina s nižším odporem. To je divné a ve zprávě se na to upozorňuje. Stejně je divná přítomnost "nasypané" zeminy nad "čočkou a spol.". Při stavbě tvrze se zakládalo na únosný podklad, takže pokud by se jednalo o zdivo tvrze, je nevysvětlitelný svrchní násyp na vrcholu a zároveň založení obvodového opevnění do nesoudržné zeminy.

Je to tedy záhada. Podle dosavadních poznadků bych odhadl, že na vrcholu mohla být navršena mohyla. Gotická tvrz mohla být spíše jen dřevěná, případně se zděnou obvodovou hradbou. Z toho důvodu byl vršek zarovnán a později využit pro stavbu snad barokního kostelíka. V tak malé gotické tvrzi by se totiž dala spíše očekávat jen soukromá kaple spojená s palácem.

V každém případě záhada trvá, protože přemístěná zemina na vrcholu těžko může pocházet z doby po zániku tvrze a třeba spojená s úpravou terénu pro stavbu kostelíka. To by bylo moc práce.
Nemohu do toho geologům moc mluvit, ale co když je ona "čočka" třeba jen zbytek tvrdé křemencové vrstvy, či něčeho podobného ?

Je to ovšem pozoruhodné místo, v plochém údolí říčky, okolo nic takového není, jen na druhé straně říčky hřeben nad údolím. Kopeček není sopečný, ale z usazených hornin. Kopec se jmenuje Hrádek už na I. voj. mapování z 2. poloviny 18. st. kde je na vrcholu stavba, na mapě obce z r. 1727 3D kaple sv. Jiří. Tuhle stránku a pododkaz asi znáte.

Říkáte, že kopec nemá tak kuželolvitý tvar, je to ostatně vidět na fotce 60 staré, kdy byl obnažený. Pokud tam byl hrádek, mohl být terén změněn kvůli opevnění. Nevím nakolik lze uvažovat, že nějaký kopec byl do tvaru mohyly otesán.

V sobotu jsem měl cestu po dálnici do Plzně, a tak jsem udělal zastávku v Libomyšli. Chtěl jsem udělat fotky v astronomických směrech, ale počasí a vzrostlé stromy tomu zabránily. Vršek byl nejlépe přístupný z nejpříkřejší východní strany, protože zde nebylo husté bylinné patro. Kopec nemá tak kuželovitý tvar, aby se dalo uvažovat o mohyle. Na západní straně je výrazný val, který je na východě nevýrazný. Vršek je tvořen nepříliš velkou plošinou. Hlavně díky bylinnému porostu jsem neviděl žádné skalní výchozy nebo zbytky zdiv. Nejspíše zde byla jen dřevěná tvrz. Z pouhého pohledu je na vršku zemina sprašového charakteru, která by tam mohla být záměrně umístěna. Zda pro vytvoření mohyly, nebo středověké tvrze, nejsem schopen posoudit.

ZH: Článek J. Zavřela jsem poslal (Zavřel J., 2001).

Kdyby o něj měl ještě někdo zájem, mohu poslat. V článku je mapa, kde vyznačená východní hranice je hranicí řešeného území, nikoliv východním břehem nivy, jak chybně přebírají archeologové. Podle ochotného sdělení J. Zavřela je tam použit ještě Jadran a údaj o nejvyšší poloze náplavových sedimentů na kótě 185 m na nebovidské terase se prý týká pleistocenních náplavů, nikoliv z historické epochy, jak jsem to předtím mylně pochopil.

Několikrát jsem si uvědomil, po tom co jsem byl vyhnán z čítárny kvůli skončení návštěvní doby, že jsem ještě chtěl najít článek J. Slámy - Dva omyly v bádání o Přemyslovcích. J. Marounek to napravil, článek mi poslal, za což mu velmi děkuji. Samozřejmě, kdyby někdo chtěl, tak přepošlu.
Myslel jsem si, že když historik píše o omylech v historickém bádání, tak to o tom skutečně bude. Chyba lávky, autor (historik !) tam jen opakuje starou písničku o špatnosti výsledků E. Vlčka (antropologa !). Jak známo, tak ta písnička je veskrze falešná.
Prvním "omylem" jsou prý dožité věky a má to být doloženo články Brůžek - Novotný a Černá, které znevažují Gustavsonovu metodu a určení věku podle osifikace chrupavky štítné žlázy. Je tak činěno v samostatných článcích, protože oběma metodama se nezávisle došlo ke stejným výsledkům, čímž se doložila správnost výsledků. Kdyby se tak činilo zároveň v jednom článku, tak by se sami autoři usvědčili z nepravdy. J. Sláma se ani nezmiňuje o těchto různých metodách, jen odkazuje na články a vyjímá z nich "příhodné" základní citace. Poněkud manipulátorství.
Druhým "omylem" má být ztotožnění Bořivoje s ostatky K 1 z rotundy "sv. Víta" a nadhozená možnost příbuznosti Bořivoje s ostatky velmože ze Sadů, možná Svatopluka I. Autor argumentuje tím, že v zásypu Bořivoje se našly kousky malty, a tudíž pohřbený musel být uložen až v době po postavení rotundy sv. Václavem. Autor se však nezmiňuje, že v maltě I. fáze kostela Na Baště byl nalezen kus kvalitní omítky, takže již dříve na Hradě byl zděný kostel. Tím ovšem celá dosud oficiální koncepce (až konspirace) o chronologii hradních kostelů padá.
Možná příbuznost mezi Bořivojem a Svatoplukem byla nadhozena podle shodné anomálie ve stavbě vnitřního zvukovodu. Mimo Vlčka to tehdy zkoumal i specializovaný foniatr. Tomu je oponováno posouzením z roku 2007 několika antropology s tím, že "...při prvním běžném ohledání žádnou podobnost nenalézáme." Takže zase manipulátorství.
Nemá cenu se o tom šířeji rozepisovat. Jen bych připomenul, že uvedený článek, navíc s tak zavádějím názvem, byl publikován téměř čtyři roky po tom, co já jsem publikoval vyřešení oněch rozporů.

Základní poznání o výškách je z dob, kdy se připravovalo metro (původně podpovrchová tramvaj), což jsou ty vrty na dříve odkazovaném řezu. To se dále zpřesňuje (plošně rozšiřuje) podle jednotlivých bodů získaných při archeologických výzkumech. Schodou okolností jsem včera požádal J. Zavřela o informaci, jaký systém použil v článku z roku 2001, abych si dal do pořádku některé údaje ve svém článku o prvním mostu. Uvědomil jsem si totiž velkou nesrovnalost mezi Kosmou popisovanou velkou povodní v roce 1118 a údajem J. Zavřela, že nejvyšší povodňový náplav je na nebovidské ve výši 185 m n. m. To by pak niva a nebovidská terasa v podstatě nebyly zaplaveny. Tak uvidíme co napíše.

Jinak bych mohl naskenovat zmíněný článek J. Zavřela, cca 16 stran, týkající se Malé Strany, snad zítra.

V daném případě jde spíš o relativní hodnoty. Mimochodem na vrstevnicové mapě ze zdá být hladina Vltavy u Karlova mostu 183 metrů.
Před čase jsem sepsal poznámky k baltskému vyrovnání - viz, koho to zajímá.

Texty na monet.cz o neživé přírodě Prahy atd. jsou skvělé, bohužel jsou tam zaměněny legendy k obrázkům, je těžké se v tom vyznat, pro laika jako já jsou problémem i terasy, nejen proto, že mají staré a nové číslování (např. nebovidská dříve IV, nyní VII, v textu jednou užívají to, jindy ono), ale moc toho o těchto geologických vrstvách a jejich lokalizaci nevím, nenarazil jste na nějaký souvislý článek o tom? Ani nevím, jak lze zjistit např. výšku nebovidské terasy, možná z těch profilů, ale plocha terasy není vodorovná.

Jirka Marounek: Mohu-li poprosit, tak na jan.cinert@centrum.cz. Už se těším!

ZH: Skutečně s břehem bývalého ramena pod Opyší je to problém. Jenže v Josefské byl nalezen kameny dlážděný úsek, podle J. Čihákové konec 8.-9. století. Pokud by tato cesta vedla do jižní rokle hradního ostrohu, tak pak jedině dále po ostrohu na západ a od Pohořelce dom Dejvic. Takhle to dost do kopce a snadnější by to bylo přes Strahov. Také je třeba rozlišovat mezi lokální cestou obsluhující prostor od Radlic po pražské hradisko a dálkové trasy, což je podle dosavadního poznání obtížné. Také by trasa Myší dírou od 6. století mohla do bubenečsko-dejvické osady vést od jihu přes rameno, kde předpokládám první most a po výplavovém kuželu Brusnice na druhou stranu do Myší díry.

Nebovidská terasa VIIc začínala na kótě asi 185,5 m. n. m., běžná hladina vody asi 181-182 m. To jsou základní údaje pro raný středověk, takže výškový rozdíl mezi hladinou a úrovní osídlení byl asi 4 m.

Do Myší díry (pokud myslíte tu mezi Letnou a Chotkovými sady) by to šlo přímo těžko kvůli zátoce s ostrovy v místě Klárova atd. Možná proto by byla cesta z jihu na sever odkloněna nad záplavovou oblast. Ostatně průlom Brusnice vč. začátku cesty na Opyš jsou hodně nízko a asi nebyly moc dobře schůdné. Tím v mých očích narůstá význam jižního přístupu na Hrad Svatováclavskou roklí.

Mimochodem, diskutovali jsme o tom, že původní koryto Vltavy bylo o 3.8 m níže než dnes, neb bylo dno zanášno sedimenty kvůli existenci jezů od poslední čtvrtiny 13. století? Povodně, tedy zřejmě menší, tak startovaly níže, předpokládám, že u stoletých to bylo celkem fuk. Tím i úroveň okolního terénu byla níž, to je ostatně zřejmé z arch. nálezů, a terén byl uměle zvyšován. Píšu to proto, že si to málo uvědomuju, i když to vím.