Pražský hrad

Trocha nezbytné mytologie. Orion by měl patřit mezi héroe podzimní rovnodennosti vládnoucí během zimní poloviny roku. Mrkněte na poslední obrázek v mém článku Bohé Arés, Mars, Tyr a další. Král Shapur má na hlavě a ramenou tři bambule, jako jsou hvězdy Orionova pásu. Jestli i další měchy připevněné na jeho koni můžou mít nějakou souvislost s hvězdami nevím.

A tady píšou něco o půlnoci a zimním slunovratu. Orion je známý tím, že je to zimní noční souhvězdí, takže by heliakální východ měl smysl. Ovšem východ do "noci". Tedy východ Orionu při soumraku večer?

Zase jsem si trochu pohrál, s heliakálním východem Alnilamu (prostřední hvězda Orionova pásu), viz.

Tedy spojnice krajních kruhů Thornborough Henges směřuje k heliakálnímu východu Orionu (nutno mít na paměti, že 25-30 km tím směrem je pohoří, cca 400 m.n.m., proto je pás trochu výš nad obzorem proti astronomickému obzoru. Netvrdím, že je to zcela přesné, ale docela přesvědčivé, třeba to někdo prověří, k výpočtu hel. východu jsem použil Heliac.

Kdybyste někdo namítal cosi o juliánském a gregoriánském čase, upřímně řečeno jsem ve Stelariu nenašel, jaký používá v r. -3000, zřejmě gregoriánský a SELČ, kdy vychází Orion za rozbřesku.

Ty Hurlers jsou přesný Orion (i podle nákresu, i podle ortofotomapy), stejně jako Thornborough henges a egyptské pyramidy. Ty kruhy uvnitř aveburského rondelu asi ne. Clava cairns jsou pozoruhodné, nicméně nepřesné, co se Orionu týče.
Nicméně ty tři případy přesné gemoetrické kopie vypadají dost přesvědičvě, že by o Orion mohlo jít. Otázka je, jestli se dá Orion pouhým okem tak přesně zaměřit a okopírovat do obřích pozemských rozměrů, a zda ty nepřesné triple circles nejsou nepřesné jen proto, že to právě nezvládli obkreslit.

Vlastně mi napadá ještě problém s atmosférickou refrakcí při obzoru, zejm. pokud je Orionův pás svisle - potom se útvar zkrátí a úhel mezi hvězdami zvětší. Pak by i Clava cairns odpovídaly.

Také je zajímavé, že vesměs mají všechny tyto útvary velmi podobný azimut.

Myslel jsem si, že má jít o CURSUS VELOX, kterým je dokládána pravost Kristiánovy legendy. Spojilo se mi to dohromady s diskuzí o Přemyslovcích.

Na té schůzce jsem nebyl :-), ale podle zúčastněných a stejného roku v němž bylo poprvé žádáno o grant na genetický výzkum Přemyslovců mám silný pocit, že šlo o to, aby předpokládaný Svatopluk nebyl zařazen mezi zkoumané Přemyslovce. J. Sláma je známý oponent teorií o moravském původu Bořivoje, proto bylo lepší "Svatopluka" preventivně vyřadit z výzkumu a dále se ohrazovat proti identifikaci K1 s Bořivojem. Já si myslím, že moravský původ je ptákovina a není nutné se v Praze bát forenzních výzkumů.

O Thornborough Henges si to pročtu.

Hodně informací o Thornborough Henges lze najít tady. Je tam zakreslen i Cursus, který dnes není vidět.
Také tam upozorňují na podobnost nejen s egyptskými pyramidami a Orionem, ale také s třemi pyramidami v Teotihuacanu, které jsou podobně uspořádány, ovšem evidentně hrubě nepřesně, pokud by měly napodobovat Orion. Jinak opravuji své tvrzení, že egyptské pyramidy a Thornborough Henges jsou orientovány přesně zrcadlově k světovým stranám, směry se liší asi o 1.5°. Nějak nejsem schopný s jistotou zjistit, jak vypadá pás Orionu třeba při heliaktickém východu.

Přečetl jsem si článek J. Slámy, k tomu se vůbec neodvažuji zaujmout stanovisko, nicméně souhlasím třeba s rozpaky, které budí citovaný zápis z jednání pěti antropologů, které svolal autor článku, že "po prvním běžném ohledání žádnou podobnost (zvukovodů) nenacházejí", člověk by čekal, že nebyli svoláni a vzácná lebka přivezena z Prahy do Brna k prvnímu běžnému ohledání, ale k následnému důkladnému. Skutečně to zavání manipulací s fakty.

Na té staré mapě je ještě více vidět, že vchody nemíří do sousedních kruhů, ale lehce mimo. S Orionem je to hezké, ale nějak si nedovedu představit tak sofistikovanou záležitost, vytvořenou s takovým úsilím, přičemž by pro pozemského pozorovatele byla neviditelná. Já vím, obrazy na plošině Nasca, ale stejně mi to hlava nějak nebere.

Brousky: Břidlice by byla vhodná tak akorát na poslední líznutí ostří, aby se zahladilo. Třeba u břitev. Jestli kvalitní brousky, tak spíš křemenec. Ten by byl buď z té mnou uvažované hypotetické vrstvy, nebo dovezený kámen na opevnění tvrze.

Cursus je něco jako: In nomine pAtris et fIlii et spiritus sAnkti. Akcenty na konci vět v určitém pořadí. Večer zkopíruji a uložím co mám k tomu od Ludvíkovského. Jiným zájemcům přepošlu.

Trochu jsem si pohrál, tady je mapa (old-maps.co.uk) z r. 1856 (takže to není novodobé falsum ;)), tady srovnání s Orionem -4000 (pás byl trochu víc přímý než dnes). Mimochodem, nepochopil jsem, co je to ten cursus.

Brousky: viděl jsem tam víc šutrů, ale břidlice to nebyly, takové tvrdé jemné světlé pískovce nebo co, pamatuju, že jsme měli pískovcový brus.

Jestli to nebude tím, že se o Orion nejedná a jsou to mytologičtí Tři bratři. :-)

Je otázka, zda všechny tři kruhy pochází ze stejné doby a existovaly funkčně zároveň. Neměla by nás mýlit ta novodobá travnatá spojnice mezi kruhy. Vchody u nezalesněných jsou přibližně ve směru východu a západu vysokého Měsíce a kolmice na tuto linii je přibližně ve směru východu a západu za letního slunovratu. Ale neprocházel jsem to podle Azora.

Libomyšl: Jak to že brousky, když tam má být břidlice ??? Pán asi myslel 30 cm ve svahu, násyp má být na vrcholu. Proč jsou ony rozdíly ve výsledcích dvou metod, jak je to na těch obrázcích, také moc nechápu. Seismická metoda snímá odrazy vln od rozhraní vrstev, odporová odpor vrstev podloží. Teoreticky by měly nalézt podobnosti. Ale také tomu nerozumím.