Pražský hrad

Jan Čihák: k naší dnešní diskusi - výšku střechy jsem spočítal na 52 metrů, nádvoří má 257 m.n.m., tedy střecha 309 m.n.m, lucerna pár metrů navíc, takže to asi v Azoru ponechám stejně, mimochodem, tady je srovnání Víta před dostavbou a po (fotka je trochu zešikma).
Horizons ukazují přesně, můj omyl je, že jsem minule nastavil souřadnice pozorovatelny jen od oka.

Souhlasím, že slunovrat asi nebyl pro Karla důležitý, ovšem, jinak je to spekulace. Řekl bych, že teorie o magickém smyslu Slunce zapadajícího ve vížce vznikla z novodobého empirického pozorování.

Včera dne 8.června 2014 jsem pozoroval západ Slunce skrze bránu Staroměstské mostecké věže. Foto 1, 2, 3. Slunce zapadlo přibližně za centrální vížkou Svatovítské katedrály. Obloha byla jasná. Slunce ostře svítilo až do posledních paprsků. Bez filtru nebylo možné pořídit uspokojivé fotografie. Teprve na závěr, když Slunce bylo částečně zapadlé za centrální vížkou, jsem udělal použitelný snímek. Přitom jsem myslel na to, že z ochozu Staroměstské mostecké věže bude západ vypadat jinak, že Slunce bude zapadat nad ostatky sv.Víta. Celé sluneční divadlo může pozorovat jeden člověk. Nejprve pozoruje z brány věže západ Slunce za centrální vížkou. Potom vystoupí na ochoz věže a znovu uvidí Slunce nad střechou katedrály, avšak tentokrát jak zapadá nad ostatky sv.Víta.

Nabízí se ošidná myšlenka, že navržené výškové proporce mostecké věže i katedrály byly ovlivněny oběma západy Slunce. V souvislosti s tím asi nebude náhoda, že v roce 1344 připadl svátek Nejsvětější Trojice na 7.červen současného kalendáře.

Přesto všechno věřím i na ten slunovrat, který už popsali a zachytili jiní. Celá geometrická situace mezi mosteckou věží a katedrálou může být složitější, než jsme si mysleli. Možná je založena na třech západech Slunce. Neznám důvod domnívat se, že kristianizovaný slunovrat Karel IV. odmítal.

Pokouším se to pochopit ;). V rámci této snahy jsem si všiml, že linie od kostela v Tetíně ke kostelíku sv. Klimenta ve Staré Boleslavi prochází přímo chórem staroměstské P. Marie. To přispívá k potvrzení mé teorie, že Praha byl za Bořivoje vodní hrad po vzoru Mikulčic. Ač z Dejvic, fandím byvším staroměstským archeologům, kteří neuznávali Borkovského autoritativní tvrzení, že P. Marie byla ona kaple na Baště, a tvrdili, že to byl předchůdce Týnského chrámu.
(Poznámka pro náhodné návštěvníky: jen to tak zkouším...)

Lítý boj sváděly jen dvě, úplňková Teta a novolunní Libuše a uprostřed jejich hradisk není nic jiného, nežli "Cinertova osa". Hlavně tento boj byl před Prahou, je a bude i po ní. Právě ta (mytologická) nepřesnost by měla být poučná pro současníky. :-) No, možná bylo již tenkrát pootočení map o asi 8 stupňů. :-)

Oceňuji půvab vašich fabulací, pane kolego ;). Leč v-osu máte poněkud pošinutu k jihu.

Mimochodem, Kosmas zamlčel, nebo to nevěděl, jakou lítou válku musely ony tři kněžky ze zapadákovů u nicotných potůčků svést, aby dobyly strategické místo u brodu přes matku řek.

V tom duchu, jak jsem psal, je "Cinertova pražská osa" jen ta, jak ukazovala Libuše ze šáreckého hradiska na rovnodennostního tesaře, který "konstruoval nízký vchod" do vestibulu, kde sídlily kněžky Vestálky, jejichž roztomilé zoomorfikace jsou naše vosy. Takže je to osa universální celosvětově. Jenom je rozdíl mezi "v" a "w", takže mezi vostok (východ) a west (západ). Jiné osy nikdy nebyly, jen se dnes nějaké linie vydávají za osy :-). Franta to nazval zjevně jen přibližně.

Tady jsou nějaké informace, mj. že kdosi chodil fotit jev 7 let a počasí na to bylo jen jednou...

Je taky zajímavé, že Slunce zřejmě opravdu napřed projde lucernou Velké věže (na té stránce to tam ovšem mají zmatené). Velkou věž asi Karel neprojektoval jako renesanční...

Nojo, napsal jsem zimní místo letní, asi nějaká depka ... Radši jsem to opravil.

Ovšem má to jednu vadu, před dostavbou chrámu před 100 lety byl na místě centrální vížky jen prázdný prostor. Nicméně, pokud by to byl Karlův záměr, už před začátkem staveb by to tak bylo vyprojektováno. Pokud to není náhoda, pak už Mocker či Hilbert by si toho museli být vědomi, aby udělali centrální vížku a právě takto.

ZH:
zimní slunovrat má magickou moc :-)

Spekulace o směru západu Slunce o rovnodennosti
Svatovítská katedrála to má, koukám, zhruba o deset stupňů posunuté (díky převýšení obzoru). Pokud je východ o letním slunovratu posunut o deset stupňů -> západ 299 - (jinak u obzoru asi 309) a to je nejsevernější hranice, ze které se Slunce zase po obzoru vrací, je pak západ Slunce o rovnodennosti v azimutu 260, a ten vede někam mezi vrchol Petřína a Petřínské skalky a dál někam do prostoru Strahovského stadionu.

Pokud by tedy byla "posvátná geometrie" založena na místě Mostecké věže, je to, slovy Jana Cinerta, "Pražská osa"?

Jan Čihák: k diskusi o západu Slunce o letním slunovratu nad Vítem. Uložil jsem to do Azoru, stanoviště foťáku 195 m.n.m, lucerna centrální vížky sv. Víta 317 m, azimut dle mapy -60.71° WGS (299.29), azimut východu Slunce dle Azoru pro 21.6.2014 60.69°, tj. západu -60.69, ověřoval jsem to dle NASA Horizons (elevace 6.52°), čas je 20:21 SELČ. (Horizons: 2014-Jun-21 18:21 | 299.3240 | 6.5245)

Trocha nezbytné mytologie. Orion by měl patřit mezi héroe podzimní rovnodennosti vládnoucí během zimní poloviny roku. Mrkněte na poslední obrázek v mém článku Bohé Arés, Mars, Tyr a další. Král Shapur má na hlavě a ramenou tři bambule, jako jsou hvězdy Orionova pásu. Jestli i další měchy připevněné na jeho koni můžou mít nějakou souvislost s hvězdami nevím.