Pražský hrad

Jan Cinert: s prvními dvěma odstavci souhlasím. Nicméně, pokud by šlo o starou tradici, mohl Karel tu věž na mostu posunout tak, aby to odpovídalo. Je postavena na prvním pilíři, první oblouk mostu je směrem k městu. Ovšem ve stejné úrovni, jako byla Juditina věž - vlastně jediný zachovalý oblouk Juditina mostu je taky vně věže. Jak to tam tehdy bylo? Křížovnická komenda byla snad oddělena příkopem od města, ale od řeky to nebylo třeba.

Konešně jsem objevil, na stránkách Lidovek, celý mapový list Samuela Globice z Bučiny 1660 - viz.

Vím, že se u tohoto tématu stanu ošklivým kačátkem, ale nemohu jinak. Již jsem tu nějak dříve uvedl, že pokud by měl být nějaký vztah mezi západem Slunce za letního slunovratu, chrámem na Hradě a staroměstským břehem, tak jedině v prvopočátku, tedy když Bořivoj zakládal rotundu Zvěstování PM. Slunce by mělo zapadat do jižní rokle, nebo přímo do rotundy na jejím východním svahu. Všechny další kostely byly umístěny na stejném místě jen proto, že byly pokračovateli předchozí stavby a jinde pro ně nebylo místo.

Karlův most byl umístěn tak, že byl vedle dále provizorně sloužícího Juditina mostu a zároveň, aby vedl příměji do Malostranského vstupu. Já bych v pozdních záležitostech nějaký prvotní úmysl nehledal. Podobně pracuji s se zněním prvotních písemných pramenů, nikov podle toho, co napsal A. Jirásek.

Ohledně "Cinertovy pražské osy" bych ještě upozornil na znění Kosmovy kroniky. Libuše nejprve ukazuje směrem na tesaře uprostřed hvozdu. Střed hvozdu je jen rozvodí na obzoru, takže tesař + střed hvozdu je místo na východním obzoru. Pak následuje konkrétní popis místa kde bude založeno město. Takže úkolem bylo vydat se od šáreckého hradiska na východ a tam pak nalézt určené místo vymezené Brusnicí a vltavským břehem.

Věž nejspíše stále skrývá stará tajemství. Přemýšlím o tom, že z ochozu (z výšky) lze vidět fiktivní slunovratový západ už o dva týdny dříve. Z brány (ze země) vidíme ve správný čas slunovratový západ skutečný. Samozřejmě obojí musíme vztahovat k jednomu místu na horizontu. V daném případě je to část střechy nad ostatky sv.Víta. Nevím, co si o tom mám myslet. Na věži byly nalezeny dvě palindromické věty. Datum založení je také palindromické. Je v tom všem symbolika nebo magie?

Jan Čihák: musím sebekriticky podotknout, že Homolův pentagram je poněkud pochybný, dva vrcholy má někde ve vodě a jedna z ulic, kterou vede příčka, je novodobá.
Pokud by ta sluneční show byla opravdu úmyslná, napadlo mě, jestli nenavazovala na předchozí, z věže Juditina mostu (nynější risalit kláštera).
Jestli v dnešní době se podařila show v jednom roce ze sedmi, byl to tehdy docela risk kvůli tomu umístit věž až někam do řeky, mimochodem, jak asi vypadal terén tehdy.

A ještě, jak se vyrovnat s údajem, že věž byla postavena až v 70. – 80. letech 14. století.

Franta: diskuse nám nabyla poněkud surrealistických kvalit, připouštím, že jsem s tím začal já. Řek bych, že nejde o směr zimního slunovratu, ale nízkého lunovratu při zimním, ehm. letním, slunovratu, není-liž pravda ;).

Měl bych ještě připomenout význam roku 1344. Papež Kliment VI. dne 30.4. vydal v Avignonu zřizovací bulu „Ex superne providentia maiestatis“, čímž povýšil Prahu na církevní metropoli a pražské biskupství na arcibiskupství. Čechy se tak vymanily ze závislosti na mohučské arcidiecézi. Prvním pražským arcibiskupem se stal Arnošt z Pardubic. V den převzetí svého pallia 21. listopadu posvětil základní kámen k nové gotické katedrále sv.Víta.

Franta: Pravda, Karel a jeho architekti navrhli efektní sluneční divadlo, ale to bylo nezasvěceným přístupné jenom částečně. Bylo takové divadlo pouze symbolické nebo v něm úzká skupina zasvěcených spatřovala magický význam? (Teď jsem si maně vzpomněl na Homolův pražský pentagram proti démonům.)

A co azimut té linie Tetín - Stará Boleslav - není to slunovratový směr? Tedy zimního slunovratu.

Ta má spekulace se s osou, která vede přes Petřín a je poněkud pošinutá, vychází z představy, že pokud z místa, kde je Mostecká věž někdo fixoval na obzoru krajní polohy západů Slunce, zafixoval západ o letním slunovratu tam, kde je nyní katedrála. Co tam bylo tehdy je otázka, ale možná právě proto byly později doneseny ostatky sv. Víta, které tomu místu s dlouhou tradicí zajistilo zase budoucnost. Důležité je, že Slunce zapadá do katedrály, její vežičky nejsou dle mého soudu nijak důležité.Karel IV a jeho architekti mohli navrhnout efektní divadlo, ale jádro je schované pod ním.

No a pokud někdo fixoval letní slunovratový západ Slunce a fixoval ho s tou desetistupňovou odchylkou, určitě fixoval i rovnodennostní směr (a také směr zimního slunovratu) a fixoval ho na obzoru, který má také značné převýšení. A pokud ho tam někde na obzoru fixoval, fixoval tam "pražskou rovnodennostní osu".
Že "Osa je jen jedna, a to ta přesně na východ ve směru rovnodenností.", to já samozřejmě vím, ale co je to "ve směru k rovnodennosti"? Nejspíš tam kde Slunce o rovnodennosti vychází nebo zapadá. A celé se to redukuje na to jak byla určena rovnodennost.

Zjednodušeně řečeno, kde v Praze zapadá o rovnodennosti Slunce, když se pozoruje z místa, kde stojí Mostecká věž? Když je západ Slunce o letním Slunovratu posunut o 10 stupňů k jihu (z 309 na 299) bude o rovnodennosti posunut taky (předpoklad stejného převýšení, v případě Petřína je převýšení ještě větší než u Pražského hradu) No a ten odhad je, že z 270 se pošine na 260.
A protože je to linie vytyčená v Praze, je to pro mne "Pražská osa"

Ještě jedna spekulace
Orloje prý mají takový kotouč, kterému se říká "cisoján" - od mnemotechnické říkanky, která umožňovala zapamatovat si jak jsou za sebou svátky světců v kalendáři. Kruh s výsečemi, pro každý den jednu, který se každý den posune o jeden dílek. A takové pomůcky mohly být i přenosné, třeba namalované na kůži. No a ta kůže se mohla donést na místo, kde měl být zbudován kostel a pak už stačilo jen kůži "zorientovat" a vybrat výseč se jménem světce a tím směrem vytyčit osu kostela. Astronomické pozorování by se zjevně mělo použít k orientaci té kůže, třeba orientovat ji podle "poledne". Co když se tak kostely opravdu zakládaly a ta navigační pomůcka byla byla zkalibrovaná podle jiné osy než té, která směřuje tam, kde dnes říkáme, že je východ.

Jan Čihák: k naší dnešní diskusi - výšku střechy jsem spočítal na 52 metrů, nádvoří má 257 m.n.m., tedy střecha 309 m.n.m, lucerna pár metrů navíc, takže to asi v Azoru ponechám stejně, mimochodem, tady je srovnání Víta před dostavbou a po (fotka je trochu zešikma).
Horizons ukazují přesně, můj omyl je, že jsem minule nastavil souřadnice pozorovatelny jen od oka.

Souhlasím, že slunovrat asi nebyl pro Karla důležitý, ovšem, jinak je to spekulace. Řekl bych, že teorie o magickém smyslu Slunce zapadajícího ve vížce vznikla z novodobého empirického pozorování.

Včera dne 8.června 2014 jsem pozoroval západ Slunce skrze bránu Staroměstské mostecké věže. Foto 1, 2, 3. Slunce zapadlo přibližně za centrální vížkou Svatovítské katedrály. Obloha byla jasná. Slunce ostře svítilo až do posledních paprsků. Bez filtru nebylo možné pořídit uspokojivé fotografie. Teprve na závěr, když Slunce bylo částečně zapadlé za centrální vížkou, jsem udělal použitelný snímek. Přitom jsem myslel na to, že z ochozu Staroměstské mostecké věže bude západ vypadat jinak, že Slunce bude zapadat nad ostatky sv.Víta. Celé sluneční divadlo může pozorovat jeden člověk. Nejprve pozoruje z brány věže západ Slunce za centrální vížkou. Potom vystoupí na ochoz věže a znovu uvidí Slunce nad střechou katedrály, avšak tentokrát jak zapadá nad ostatky sv.Víta.

Nabízí se ošidná myšlenka, že navržené výškové proporce mostecké věže i katedrály byly ovlivněny oběma západy Slunce. V souvislosti s tím asi nebude náhoda, že v roce 1344 připadl svátek Nejsvětější Trojice na 7.červen současného kalendáře.

Přesto všechno věřím i na ten slunovrat, který už popsali a zachytili jiní. Celá geometrická situace mezi mosteckou věží a katedrálou může být složitější, než jsme si mysleli. Možná je založena na třech západech Slunce. Neznám důvod domnívat se, že kristianizovaný slunovrat Karel IV. odmítal.

Pokouším se to pochopit ;). V rámci této snahy jsem si všiml, že linie od kostela v Tetíně ke kostelíku sv. Klimenta ve Staré Boleslavi prochází přímo chórem staroměstské P. Marie. To přispívá k potvrzení mé teorie, že Praha byl za Bořivoje vodní hrad po vzoru Mikulčic. Ač z Dejvic, fandím byvším staroměstským archeologům, kteří neuznávali Borkovského autoritativní tvrzení, že P. Marie byla ona kaple na Baště, a tvrdili, že to byl předchůdce Týnského chrámu.
(Poznámka pro náhodné návštěvníky: jen to tak zkouším...)