Pražský hrad

Pěkné. Chápu to tak, že takto natočená lodgie by mohla být kdekoliv na linii mezi Velišem s Jičínem a Valdicemi. Ale Zebín se posunout nedal, takže byla umístěna právě zde. Proto zároveň to umělé navýšení obzoru v parku, aby vyšla linie východu Slunce se Zebínem, do něhož se vnořil Měsíc podobně jako na druhém obrázku Slunce do Veliše.

V lodžii jsou pěkné fotky od p. Pravoslava Prokeše, neuměle jsem mobilem vyfotil jeden z panelů: viz.

Západ nad Zebínem tam tuším nebyl, jen u Veliše viz. Podotýkám, že pohled je ze vrat dvora, špičatá věž je věž opevnění, dnes s vyhlídkovým ochozem, tehdy snad byla nižší a střechu neměla. Valdštejnův barokní kostel je cca pod slunečním diskem. Veliš je na té reprodukci poněkud mlhavý, vrchol spíše vpravo nad věží.

Ono je z lodžie vidět na tři strany, ze dvora na dvě, mj. přímo alejí na Veliš, ale na Zebín vidět není. Lodžie ovšem měla (či měla mít) na střeše terasu, odtud by to jistě šlo a změnilo by to poněkud poměry.

Aha, tak rybník v návrhu zahrady nebyl. Ta "homolka", podle zákresu svahů na II. voj. m., může být i přírodní útvar, nebo uměle zvýšený. Je tam v lese na křížení cest cosi vyvýšeného, jako by vizír. Ale výklad podle uvedené fotky je trochu divný. Slunce je již asi dva kotouče nad obzorem, takže v průseku nevychází. Při vytyčení cesty nemohly počítat s v budoucnu vzrostlými stromy. Ale nejspíše je to tak, že onen "vizír" uměle zvýšil obzor na krátké vzdálenosti a Slunce nad ním skutečně vychází s určitým zpožděním, tedy i s jižnějším azimutem. Případně stejně může posloužit i ona "homolka". Pak ale stejně fotka by neměla být přesně o zimním slunovratu.

Podobně převýšení na obzoru při západu Slunce urychlí západ a ten je jižněji. V takovém případě nemůže být západ Slunce na téže linii nad Zebínem a tam může být jen západ vysokého Měsíce při severním lunovratu, jak jsem níže psal. Nad Velíšem bych západ o zimním slunovratu bral, ale nad Zebín se podle mne Slunce za letního slunovratu nedostane, zapadne při jeho úpatí na azimutu 307°.

PS: na II. voj. mapování je na konci jihovýchodního průseku jakási homolka, která snad v lese dosud je podle kóty na moderní mapě. Rybník tam tehdy nebyl, jestli myslíme tentýž.

Jo, a na II.v.m. jde směrem od lodžie k vrchu Železný taky jakási alej. V lodžii je výstavka představ astronomů 17. století o sluneční soustavě, napadlo mi, jestli ty vršky, kterých je tam několik, třeba nepředstavují sluneční soustavu.

S rovnodenností se omlouvám, vlastně už si nepamatuji, co kustodka přesně říkala, tak jsem to radši ve svém příspěvku opravil, abych ji nekompromitoval. Byla mimochodem velmi milá.

Jsou tam docela dobré fotky východů/západů Slunce nad průsekem, nad Zebínem a nad Velišem. Odchylka průseku od slunovratového směru je dána tím, že Slunce vychází nad lesem v průseku viz. Jinak jsem to ale moc nezkoumal, začínám si uvědomovat, že Slunce o zimním slunovratu zapadá na stejné ose, kde opačným směrem o letním slunovratu vychází atd., což jsem si snad dřív ani neuvědomil.

Tak to jsem dosud neznal. Jičín mám nějak z ruky. Ale je to bombácké. Alej je skutečně na linii letního slunovratu, ale linie průsekem lesa přes lodžii na vrch Zebín není rovnodennostní. Je na 318°, tedy na směru nejsevernějšího západu, resp. nejjižnějšího východu Měsíce za velkého lunovratu s cyklem 18,6 roku. Se skály - Zebízu tedy skákala severozápadním směrem místní Šárka, snad zhrzená dívka Zeba, která se nedočkala místního Ctirada. Vodoteč je sice v tom směru ve vzdálenosti 1 km, ale je tam. Stejně je na linii východu Měsíce cíp rybníka, v této lázni se měsíční dívka Zeba vynořila. Pak šlo o to, jestli jí přitom biblický David, kníže Oldřich a pod. spatří. Když ne, tak potom skočila nešťastná s Zebína. Neznám původ názvu, ale Zebín má ženskou koncovku -ín. Jak vlasně asi vzniklo slovo "zebe", které použijeme, když je nám zima? Chtělo by to zapátrat v místních pověstech. Zebín musel přitahovat pozornost dlouhodobě.

Nevím, jestlii znáte Valdštejnskou lodžii mezi Jičínem a Valdicemi, kterou vybudoval Albrecht z Valdštejna. Od Jičína k ní jde přesně slunovratová alej, linie pokračuje k baroknímu kostelu v klášteře ve Valdicích (dnes věznice), na druhou stranu k plánovanému klášteru na (pod?) vrchu Velíš. Linie l východu Slunce o zimním slunovratu pak vede průsekem v lese jihovýchodním směrem, na druhou stranu k vrchu Zebín, který je mírně odkloněn (resp. lodžie), zřejmě proto, aby Slunce zacházelo na jeho temeni. I lodžie sama je přizpůsobena jihovýchodnímu průseku, nikoli přesně slunovratové aleji.
To vše byl Albrechtův urbanistický záměr (přebudoval Jičín, Valdice, chtěl postavit pod Velíšem klášter), tak můžeme sledovat, jak přesně se mu to podařilo v barokní době, v porovnání s námi sledovanými staršími možnými liniemi.

Teď jsem si uvědomil, že jsem to dokonale popletl. Spletla mne dřívější diskuze o pěkném snímku se západem Slunce nad katedrálou a o tom, odkud byl pořízen. Bylo to z parčíku jižně od Mánesova mostu. Skutečná slunovratová linie vede přibližně od křižovatky Na Perštýně s Národní k rotundě. Tedy místo pohledu bylo případně ze středu prvotního osídlení na staroměstské straně. Jenže v době Bořivoje tam nejspíše ještě žádné osídlení nebylo. Ale nějaké obřadní shromaždiště "mezi vsi" by tam být mohlo. Nepočítal jsem ale přesně s převýšením hradního ostrohu, je to jen odhad.