Pražský hrad

Vycházím z knihy L. Konečného o znojemské rotundě. Vysvětlení vzniku luceren je, že se do nich vkládalo světlo, které svítilo do okolí, z toho název "lucerna". Já mám trochu problém s tím, jak tam to světlo (lampu) mohli vkládat. Konkrétně u znojemské rotundy to bylo nemožné. Jedině zvenku s pomocí žebříku a dlouhých tyčí. Proto můj přístup, že se primárně jednalo o napodobení centrál s vnitřním ochozem. Jestli tedy u jiných luceren, vytvořených zároveň s kupolí, byl nějaký otvor pro vytažení lampy, tak měl jen takový účel a nebyl to oculus, kterým by byl osvětlován vnitřek kostela.

Kupole i klenby byly zděny na šalování na ramenátech a ty byly odstraněny až po zatvrdnutí celé kupole (klenby). Viz pověst o stavbě kostela na Karlově.

No, reagoval jsem na vaši větu "Jen namátkou je původní stav u pražských rotund sv. Kříže, sv. Martina a sv. Longina." Pokud "obnovili otvor do lucerny", každopádně tam dřív byl, každý zedník pozná, jestli tam je původní zdivo, nebo ne. Stavařsky asi není problém zakončit vrchol klenby věncem místo klenákem, klenby se zdily odspodu, tedy každý si mohl ověřit, že to v každé fázi drží i bez podpěry, ostatně okuly byly používány krom antiky v byzantské architektuře v 10. st.

Rotundy měly v klenbě malby, nikdo mě nepřesvědčí, že lucerny byly původně nefunkní, sloužily k osvětlení klenby, ať už světlo mělo nějaký symbolický význam, nebo ne. Nechal bych se přesvědčit, že původně tam žádné lucerny nebyly, ale že by byly falešné, to ne.

ZH: Měl jsem na mysli původní románské lucerny. Dodatečné pozdní úpravy nejsou z hlediska jejich původní funkce podstatné.

"Bůh otec" by měl být původním bohem počasí, případně jeho "dědic funcí" bůh podzimní rovnodennosti. S tím by světlo nemělo souviset. U héroia letního období, tedy i Ježíše, jsou základní časové momenty: narození o zimní rovnodennosti, příchod o jarní rovnodennosti, největší vzestup za letního slunovratu a úmrtí za podzimní rovnodennosti. Vzhledem k tomu, že Ježíš ale povýšil na héroia celého solárního roku, tak je jeho cyklus roztažen na celý rok a opětovně umírá a vstává z mrtvých na jaře. Zároveň je třeba počítat s posunem svátků v závislosti na Měsíci a záměrným posunem spojeným s pokřesťanštěním pohanských svátků.

Takže světlo může být spojováno jen s Ježíšem a jednotlivé svátky jsou pak trochu rébusem k luštění. Čeho je zoomorfikace holubice, čili Duch Svatý, já osobně nevím. Snad se jedná o pozdější spekulaci, kdy je vyjádřena boží myšlenka. Že by původně Diův posel Hermés? Ten byl ale také původně bohem oblohy.

Před časem jsem napsal tento odkaz. (Nepolemizuju, jen doplňuju.)

Že různá doba čekání na oheň při Holy Fire by mohla souviset s altitudou Slunce, je zajímavý nápad. Svého času jsem vyčetl a vydedukoval, že to závisí na tom, za jak dlouho se při (přiznaném) podvodu odpaří dejme tomu z fosforu sirovodík a fosfor vzplane.

ZH: obřad se koná o velikonoční sobotě a začíná v poledne. V poledne je Slunce na jihu, tedy vždy na shodném azimutu, a tím se ruší vliv toho, že Velikonoce jsou pohyblivé svátky, sluneční paprsek tedy dopadá se shodným azimutem, jen jeho sklon vykazuje odchylky - různá výška Slunce nad obzorem podle data Velikonoc.

Oheň má vystupovat z kamene. Inicializace jevu mají být speciální modlitby patriarchy. Sluneční paprsek na obrázku je velice sugestivní, ale hraje v obřadu skutečně nějakou roli? Oheň se objevuje někdy hned po odříkání motliteb, někdy mu to delší dobu trvá. Čeká na správnou polohu Slunce? Udělal někdo závěr, že se blagodatný oheň objeví když někam dopadne sluneční paprsek.

Otec, Syn, Duch Svatý - jediný Bůh ve třech osobách. Obávám se, že rozlišit ta světla je složitý teologický problém.

Existují Letnice - seslání Ducha Svatého - 50 dnů po Velikonocích - tam, ale chybí to světlo...

Tak si myslím, že jediné "světlo" v západním křesťanství je "lumen Christi"

Franta: přiznávám, že se v současné liturgické praxi nevyznám, byť se do toho, jako nekřtěnec, montuju... Nevím jestli lumen Christi je totéž jako světlo z Ducha svatého (viz).

Jan Cinert: Jen namátkou ;)
Rotunda svatého Kříže má obnovený vrcholový otvor do lucerny, jak čtu v Uměleckých památkách. Nedávno jsem šel okolo před bohoslužbou a nahlédl tam, ale tohle jsem si nezapamatoval, tak vycházím z uvedeného.

V polovině 17. st. byl v rotundě sv. Longina zvětšen otvor do lucerny a původní románská lucerna byla částečně stržena a nahrazena raně barokní.

Paškál se zapálí od ohně rozdělaného venku vedle kostela. Pak se "světlo" vnese dovnitř kostela normálně dveřmi a je představeno slovy "lumen Christi". Její světlo dostane od ní každý pokřtěný - jeho svíce je zapálena od Paškálu. To je západní liturgická tradice, která tedy správné světlo v kostele už má. Nebyl by každý další pokus o další osvícení jiným způsobem už nadbytečný?

Nejspíš je to blízké zapalovaní Svatého ohně - v Jeruzalémě, na tom správném místě, je oheň seslán, jinde musí být asi zvoleno náhradní řešení.

Jen namátkou je původní stav u pražských rotund sv. Kříže, sv. Martina a sv. Longina. Mám ale pocit, že si stále nerozíme u rozdílu mezi lucernou rotundy nepropojenou s lodí oproti nad střechu vytaženým tubusem válcové lodi, jehož horní část nad obvodovou střechou měla okna osvětlující vnitřek.

Pravda, o Znojemské rotundě jste to psal už před týdnem. Tam je tedy lucerna falešná.
V pozdější době ovšem byly nesporně i lucerny, které kupoli osvětlují, s rotundami je pochopitelně problém, že se původní stav asi nikde nedeochoval, včetně tedy rotundy ve Znojmě.
Připouštím, že pokud byly rotundy třeba kopiemi rotundy Anastasis v Jeruzalémě, mohly být lucerny odjakživa falešné, to by ale národ moc ducha nepobral.

Znojemská rotunda měla dodatečně přidanou lucernu v roce 1134. Ta s kupolí nebyla propojena, ostatně narušila by se statika klenby kupole. Již před vytvořením lucerny bylo a jsou dodnes, sedm malých otvorů ve vrcholu kupole, které však neosvětlovaly vnitřek. Nevím o žádné rotundě, která by měla lucernu propojenou s kupolí.

Na vrcholul kupole Znojemské rotundy je bílá holubice, symbol svatého ducha. Lucernu ZR nemá. Nicméně kupole obecně jistě znázorňují nebeskou klenbu a ten nejvyšší princip je pochopitelně až nahoře.
"Přijď, ó Duchu přesvatý,
rač paprsek bohatý světla svého v nás vylít!"
Tvrzení, že lucerny nebyly propjeny s vnitřkem kostela není správné, kde je kupole a lucerna, tam jistě ano.

Proti užívání průniků světla do kostelů okny já vůbec nic nemám. Ale nebylo to lucernami, ty nebyly propojeny s vnitřkem kostela, takže jimi nepronikalo světlo dovnitř. Průchod slunečního kotouče skrz lucernu by závisel na libovolném stanovišti a nebyl by v tom daný řád. Proto jsem v tomto směru skeptický.

Svého času jsme tu diskutovali obřad Svatého ohně v Jeruzalémě, kdy patriarchové vynášejí zázrakem zapálený oheň, v rotundě Anastasis v tu chvíli míří sluneční paprsek z kupole na kapličku Božího hrobu.

Ježíš říká: „Já jsem světlo světa. ...".
Světlo v kostele nepochybně symbolizuje přítomnost Boha.

Když někdo umřel, nechávalo se otevřené okno, aby mohla dušička ven, nevím, v co se věřilo, když třeba byla mše u příležitosti svátku patrona atd. Já neodvozuju pravidla, ale jen nadhazuju, třeba se to v kruzích věřících obecně ví nebo vědělo.