Pražský hrad

Kopec s altánem asi bude tohle, ale přehnaně nakreslené.

Až budou hotovy testy DNA, možná se budeme divit. Jestli neznámý bojovník nemá příbuzenský vztah k ostatním, pak by to mohl být nějaký misionář, který k nám přišel šířit křesťanskou víru mečem.

No asi je to z mého oblíbeného místa, jak říkáte. Před pár lety byla na té skále pěkná loučka, teď je obehnaná strašlivou zdí, je tam jakási vila či co a ani na okraj skály vně zdi se prakticky nedá bez mačety dostat... Nicméně Mikuláš odtud je vidět dobře, akorát jinde než na obrázku, možná tam někdo dokreslil kostely dodatečně a nepřesně, normálně jsou na tu dálku nenápadné.
Vlevo v popředí je Libeňský zámeček, vpravo Bulovka, vlevo od ní asi Černá skála, ale co je ten kopec s altánem? Jakýsi náznak kopce je tam dodnes, že by byl odtěžený stejně jako Libušák?

Někdo myslí, že jde o jiný (moravský) Vyšehrad, někdo by si mohl myslet, že o jiného Cyrila.

Jen tak mě napadlo, že Cyril a Metoděj zakopali kostru nějakého světce na vyšehradské skále a misionáři z Východofrancké říše třeba na Opyši. Kdo to vlastně leží v hrobě neznámého bojovníka?

ZH: ?

Cinert: S těmi kronikami a legendami je většinou potíž. Ale docela věřím tomu, že oba pánové přinesli nějaké relikvie a někde je tady ukryli pod zem. Nemuseli ani zřejmě nemohli hned stavět kostel, ale měli tady posvátné křesťanské místo.

JČ: odkud myslíte, že je tohle kreslené? Podle směru (petřínský Vavřinec nad Mikulášem) snad z Ládví, ale ta stavba vpředu vypadá jako Šilboch, který je ale o dost dál.
Je tam i pohled z Ládví k severu.

J. Čihák: A odkud se to Pulkava píšící po půl tisíciletí ve 14. století dozvěděl? A jak to, že Vyšehrad byl založen až 100 roků po Metodějově smrti? A proč by se mělo jednat o Cyrila, když zemřel dříve, než Bořivoj přijal křest?

ZH: Dík za obrázek. Je vidět, že skály vystupovaly až na temeno Bulovky. Někdy udělám fotografii z Holešovic, pro porovnání.

Pulkava píše, že Cyril po tři roky uchovával kosti světce Klimenta v kostele sv. Klimenta na hradě Vyšehradě. Světec asi měl pro církevní historii Vyšehradu velký význam.

Je to jen fáma, že zasvěcení sv. Klementu patří v Čechách k nejstarším. Byla vytvořena podle výmyslu, že Bořivoj dal postavit kostel sv. Klementa v Levém Hradci. Doložená Svatoklementská zasvěcení jsou až z doby od konce 11. století.

Ekert píše v Posvátných místech o kostele sv. Klementa jako o prvním na Vyšehradě, i o "slavné škole slovanské" na Vyšehradě.
Ovšem kostel sv. Klementa měl existovat ještě za Přemysla O. II. a Karla IV., to již jako kaple při Petru a Pavlovi. O kostele sv. Vavřince tam ovšem kupodivu zmínka není.

Začal jsem letmo procházet kroniky, ale brzy jsem toho nechal. Podle archeologů pracujících na místě objevu neexistují žádné písemné prameny k bazilice sv.Vavřince ani k předchozí stavbě. Jen se spekuluje, že starší stavba byla zasvěcena sv.Klimentovi.

Bazilika sv.Vavřince pravděpodobně vznikla v souvislosti s korunovací Vratislava II.. Pokud by tato hypotéza byla správná, tak by to bylo kolem roku 1085.

To je ostuda, že zrovna já jsem se nechal nachytat na natočení katastrálních map ;). Hledal jsem mapu bez vegetace a na tenhle aspekt zapomněl.

Řekl bych, že makety to nejsou. Ty se dělají až po zasypání, aby půdorys byl viditelný nad terénem.

Bylo by to neštěstí archeoastronomické datování, kdyby byl kostel přesně podle světových stran. Podobný problém je u rotundy sv. Kříže na Starém Městě. Stejná závislost na svátku sv. Kříže by tu ovšem byla. Narozdíl od kostela v Sázavě, kde je od oka azimut asi 76,5°, tedy závislost na svátku Zvěstování nebo Nanebevzetí P. M.

Dík. Předpokládám tedy, že ty pruhy stejného kamení jsou jen makety.

Tady je rozhovor s dr. Varadzinem (viz – to druhé video), potěšilo mě, že ač se všude hovoří o jeho objevu století, přeci jen tam zmínil, že stavba byla objevena už před půl stoletím. Opravdu šlo o to, že cíleně našli východní apsidu a to je důkaz, že stavba byla větší.

Zkusil jsem zasadit jeden z nákresů do ortomapy, aby byla jakási představa, papír s nákresem není moc rovný, ale zdá se, že stavba byla přesně podle světových stran – viz. PS – chyba, mapa je natočena o 7° v souladu s katastrálními.