Pražský hrad

ZH měl přeci jen pravdu v reakci na můj poslední příspěvek ke kostelu na Vyšehradě. Příslušný archeolog mi dnes sdělil, po mém připomenutí se dalším emailem, že informaci mi podat nemůže, protože dosud není zpracovaná dokumentace zaměření. Takže nezbývá, nežli trpělivě vyčkat a pak uvidíme.

JČ: všiml jste si, že plicní pavilon na Bulovce kopíruje siluetu odtěžených skalisek, jak má po stranách vyšší risality? Možná proto, aby lidi nereptali nad novotami, když byli zvyklí na "býčí skálu", třebas opředenou nějakou symbolikou.
Bulovka se prý jmenuje podle majitele hraběte jménem Bernard Bulla z Bullenau, stejně jako Bulovka v Košířích. Nikde jsem však Bullenau na netu nenašel. Chabé zbytky němčiny mi napovídají, že Bullenau a Bulovka může znamenat totéž, a tedy, že se hraběcí rod možná jmenoval podle dotyčné skály (Bulle). Býk se německy řekne der Bulle, anglicky bull, z protogermánského bullon.
Takže Býčí skála, ovšem jen při pohledu od Libně a Karlína, nebo naopak z Kobylis.

Já to beru tak, že je přirozené, když se lidé bojí nových věcí jako čert kříže. Problém nastává, když se takto chovají odborníci, nebo ti, kteří si na ně hrají, neboť ti ovlivňují myšlení a rozhled ostatních lidí. Kdokoliv má svobodnou možnost metodu vyvrátit, nebo najít chyby v dosavadních výsledcích. Za to druhé bych byl dokonce vděčný. Chápu také, že už samotný název "archoastronomické datování" může leckomu připadat nedůvěryhodný. Právě proto je veřejně popsán celý postup, který si kdokoliv může vyzkoušet. Když to nikdo nečiní, zbývá jako zdůvodnění jen panická hrůza z nových metod.

Dochovaný základ portiku je trochu šikmo vůči jižní zdi lodi a celkovému doplněnému půdorysu. Já jsem vycházel z jižní zdi lodi. Dále jsem odměřoval od dnešní západní zdi ohrady a západního průčelí Starého proboštství, protože ve svislém směru papír obrázku není zkroucen. Pak mi vychází 79,13°. Zkusil jsem nyní ještě i ideální azimut rekonstruovaného půdorysu a pak by vycházelo 78,83°. Už z tohohle našeho tápání a vycházení z obrázku na zkrouceném papíře je vidět, že takový postup nemá cenu, mají-li se najít přesné výsledky. Zatím zůstává, že kostel byl pravděpodobně dědicem zasvěcení
Zvěstování P. M. potom, co byla rotunda přesvěcena na sv. Víta a staroslověnští odsunuti.

Azimut jižního okraje střechy proboštství je 93.2°, odklon zachovaného základu portiku je od ní odkloněn o 9.1°, mně tedy vychází 84.1° pro nejstarší kostel.
Doufám, jako vždycky, že dotyční pánové teď uvažují nad azimutem a odpovědí vám, až to spočítají, nebo vám oznámí, že to přesně nelze. Já totiž pokaždé nechci věřit, že by někdo dokázal, byť sebepošetilejší, dotaz nechat bez odpovědi. Ovšem skoro vždycky se zklamu ;).
Nicméně, to archeoastronomické datování může leckomu připadat jako slabina vašich teorií.

Je to již 14 dní, co jsem zkusil požádat archeologa spjatého s novým výzkumem kostela na Vyšehradě o azimut pro archeoastronomické datování. Archeologa spojeného se starším výskumem jsem oslovil před týdnem. Výsledek je stejný, jako v jiných předchozích případech. Vůbec žádná odpověď.

Zkusil jsem stanovit azimut podle obrázku na internetu a GE. Vyšlo mi 79,1°, údaje jsem uložil v Azoru. Žádné závěry nečiním, když azimut není ověřený.

Díky, že jste na tom zapracoval, mně nyní chybí čas. Mezi Bulovkou a náměstím Na stráži se zřejmě nacházelo keltské pohřebiště.

Vy jste prosazoval Per-ahwa jako brodiště (přes, skrze). Per také může znamenat podle nebo podél. Per-ahwa může vyjadřovat totéž, co názvy obcí Poříčí.

JČ: A ještě vrstevnicová mapa Bulovky z r. 1910, kde ještě je západní skalisko, zatímco východní je už odtěženo, viz. Skála tedy měla přes 264 m.n.m, nynější skála s rozhlednou má nyní 258 m, měla 261. Každopádně to bylo skvělé místo pro ev. hradiště, takže souhlasím s vašimi byvšími úvahami.

Ještě jeden pohled.

Nejvyšší místo Bílé skály je skalka asi 50 m západně od plicního pavilonu, cca 10 m vysoká, je na ní mimochodem rozhlednička (vyhlídková plošina se zábradlím, samozřejmě zchátralá a obrostlá stromy, původně vypadala takhle). Skalka je na západní straně odtěžená lůmkem, který zřejmě není starý. Skála byla odtěžena i hlavně na východní straně, aby udělala místo pavilonu (viz), přičemž hlavní dvě skaliska byla jižně pavilonu, oddělena roklí, kterou dnes vede zásobovací cesta do sklepa pavilonu. Řekl bych, že na onom obrázku je již skála z obou stran uříznutá, proto má tak strmé okraje.