Pražský hrad

Díky, že jste to našel. Takže, jak jsem psal, opravdu to vypadá na 180. den před podzimní rovnodenností. Jiný smysl by ten směr nemohl mít. Teď zrovna se nemohu věnovat přesnějším porovnáváním se zohledněním převýšení atd., ale západní chodba by měla směřovat k 11. dni před jarní rovnodenností. Tehdy tesař, původně před přenesením úkolu na hromovládného Marduka atd., porážel Tiámat, či strom, u nás dělal vstup v místě Hradu, s měsíční délkou 12 lunací 354 dnů. Také u západní chodby jiný smysl nevychází.

Před časem jsem sem dal obrázek s odměřeným východem Slunce při pohledu ze šáreckého hradiska 11 dnů před jar. rovnodenností. Pak jsem si řekl, že nějaký Tomáš by tomu nemusel věřit, a tak se nyní modlím aby 9. bylo ráno jasno, já nezaspal a ranní snímek se povedl.

Také jsem si všiml, že to tam míří. Ale uniká mi smysl takového směrování.

Tady se azimut chodby špatně určuje bez přesného zaměření. Zkusil jsem na mapě propojit oba vstupy, protože podle plánku je spojnice rovnoběžná s východní chodbou. Tím mi vyšel azimut 85°. Takový skutečně odpovídá 180. dni letní poloviny roku. Takže některé nejasnosti či domnělé nepřesnosti azimutů takových staveb by se daly i tímto vysvětlit. Ne vždy měly mířit do rovnodennostního bodu. Podobné platí i pro zimní slunovrat. Azimut stavby by měl mířit do 3. dne poté, neboť až tehdy je viditelný posun východů Slunce.

Ještě mi došlo, že převýšení obzoru nezpozdí posun místa východu Slunce, ale naopak urychlí. Takže oněch 84° je buď až několik dní po jarní rovnodennosti při posunu východů od jihu, nebo před podzimní rovnodenností při posunu od severu. Mohlo by se jednat o kalendářní 180. den letní poloviny roku, kdy chybí ještě sedm dnů do podzimní rovnodennosti. Ale chtělo by to ještě prověřit. Jiné zdůvodnění odchylky mne nenapadá.

Jejej, díky mnohokráte za upozornění. Rytinu jsem našel při zadání "Newgrange" a uchvácen nálezem jsem to pak neřešil.

Eneolitu a době bronzové odpovídá sestava pěti bohyň, to je zmíněná novolunní Kaši se dvěma "dělohama" úsvitovou a soumrakovou a letní dobou a zimní dobou. Dobami můžou být ta dvě kolečka s rovnodennostní čárkou uprostřed. Není ale jisté, jestli k čelní scéně opravdu náleží, protože kameny v Knowthu se použily druhotně a mají rytiny i na neviditelných stranách. Jako spirála na horní straně.

Druhé zvýrazněné kolečko, pokud je to záměrně, může být kvůli nějakému významu druhé lunace, tedy když počítáno od jarní rovnodennosti po dnešním 20. dubnu. Že by Beltain? Tomu moc nevěřím.

Mýtická sedmička je i v případech, kde se o Venuši nejedná. S ní je spojeno jen počítání 4 + 4 = 8 roků. Pro vysvětlení, jak souvisí sedm letních novoluní s přeměnou novolunní herojky na Venuši sem dávám dvojstranu z knihy.

Zajímavá je orientace východní chodby. Plánek se jeví trochu otočený asi o dva stupně (neměřil jsem to) a podle mapy je azimut 84°. Snad to ovlivnil nedaleký kopec v tom směru s velkým převýšením, ale i to jsem neřešil. Důležité je, že předchozí megalitické stavby jsou ke slunovratům. Takže tady došlo k návratu k rovnodennostem, patrně pod vlivem pastevecké kultury šňůrové keramiky.

Rytina je na kameni v obvodu mohyly Knowth. Je na východní straně, odhadem, podle obrázku asi 20° severně od vstupu do mohyly. Takže by se "mohla koukat" na Jitřenku. V souvislosti s Jitřenkou mi tam moc nepasují ta letní novoluní. Třeba 7 koleček znamená něco jiného. Cyklus Jitřenka Večernice trvá asi 1,5 roku, tedy asi 7 měsíců září jako Jitřenka, pak na několik týdnů zmizí pod obzorem a následně se objeví jako Večernice.
Zajímavé jsou také grafické interpretace kamenů - viz Brennan, který pomíjí sedmý kotouček, který je tak trochu mimo hlavní zobrazovací plochu kamene (asi pro podporu teorie 6 months of the year?), Vaše prezentace zase nepočítá s třemi objekty vlevo. Co to druhé kolečko nahoře zleva, zdá se, že je zdůrazněné?

Ženy budou jejich podobou asi poněkud zklamány. :-) Ale je to pokrok a chválihodné, že se toto dělá. Byť v doprovodném textu o historii jsou opakovány staré bláboly, okořeněné vyloženými chybami:
"Radiokarbonové datování ostatků pomohlo vědcům upřesnit věk obou bratrů. Spytihněvovi bylo přibližně 40 let, když zemřel. Legendy mluví o 36 letech. Vratislav se dožil přibližně stejného věku, nicméně dobové záznamy jej pohřbívají již jako 33letého muže."

Radiokarbonové datování vůbec neurčuje a ani nemůže zjistit dožitý věk. Legendární věk 36 roků náleží Bořivojovi, nikoli Spytihněvovi a Spytihněv se dožil 40 roků přesně, ne "přibližně". Vratislav začal vládnout ve 33 letech a dožil se 46 roků. Nejsou o tom "dobové záznamy", ale 33 je legendární ůdaj a 46 zjištěný Gustafsonovou metodou stomatologem Janem Kilianem.

Včera běžel v ČT zase jeden z úchvatných pořadů "klubu sedmilhářů" historie.cs, jak já už tyto pořady o raném středověku pouze nazývám.

Co bylo natočeno ve studiu, se mohlo ve stejné podobě natočit klidně už před desetiletími, když se zase jen opatrně opakovalo staré. Je až humorné, když se tam zcela vynechávají data a nevede o nich rozprava, či liné konkrétní údaje, a hovoří se o tom, co Ludmila jedla a jak se oblékala atd. Do té bezbřehé rozpačitosti jsou nenáležitě vloženy ukázky právě ze zmíněných rekonstrukcí obličejů, aby to celé bylo zabaleno do jakéhosi vědeckého hávu.

Já narazil na jiný veledůležitý 3D skan. Rytinu na kameni irského New Grange. Uprostřed je naše Kaši (latinsky Kazi), coby sedm vln "sedm přílivů při sedmi letních novoluní", což je navíc nahoře potvrzeno sedmi kolečky tzv. Plejádami (nejedná se o souhvězdí). Vlevo, čili na východě při pohledu na jih, je úsvitová Teta jako ubývající srpek, vpravo soumraková Libuše jako přibývající srpek. Všimněte si, že obě sestry jsou zároveň v podobě pozdějších kosočtverců na chodbách a ve výtazích. Navíc soumraková je jakoby "chlupatá", tedy zastíněná. To vše je zcela správně, neboť se jedná o dvě mýtické dělohy letní bohyně Kaši, které rodí Blížence Světlo a Stín.

Podle je "Reprezentativní publikace je přehledným souhrnem poznatků o Ludmile, její době, ale také o jejím „druhém životě“."

Já proti církevním požehnáním nic nemám, ať si každý požehnává co chce v rámci církví. Ale vidím rozdíl mezi odkazovaným požehnáním sošek Jezulátek a knihy, která by měla být výsledkem příprav na "celostátní oslavy" výročí kněžny sv. Ludmily. Zároveň zaštítěného politickými světskými osobami a na konference dotyčného spolku byli zváni odborníci z řad archeologů a historiků. Ostatně i hlavní autor je aktivním historikem.

Domnívám se, že je velký rozdíl mezi oslavou osvobození z tělesných pout křesťanské mučednice Ludmily a úmrtím skutečně žijící kněžny Ludmily. Ta zemřela o sedm let později a nejsou sebemenší doklady o jejím zavraždění.

Mučednice stvořená myšlenkou v legendách skutečně byla zavražděna 16. září, protože je tak psáno v legendách. Ale kněžna zemřela zatím neznámo kdy, asi během léta, a určitě v roce 928. Cítím to jako podvůdek, když se to směšuje dohromady a s jistotou se tvrdí, že byla zavražděna "v noci z 15. na 16. září" v roce 921. Není k tomu žádný výsledek vědeckého výzkumu ani hodnověrný písemný doklad.

Potom obvinění kněžny Drahomíry z vraždy bez důkazu je křivým obviněním a to je běžně trestné.