Pražský hrad

Vzpomněl jsem si na film, kde velmožové (nevím už, jestli na Pražském hradě) se bavili tím, že si zapalovali plyny fičící z řitního otvoru. No, ale pan prezident chřadne, tak to asi už nemá ty grády, aby to bylo vidět z Libušína. Vlastně Šárky. Teda, než tam byla katedrála, tak tam toho moc vidět nebylo ;-).

Problematice vůbec nerozumím, jen chci zopakovat, že klidně můžete zvolit -3000 ap., a dobrat se do Horizons. Azor to sice neumí spočítat, jen zapsat, ale Horizons ano.

Když jsem si odkazovanou fotku otevřel na notebooku, všiml jsem si, že je hodně přebarvená. Tak teď váhám, je to opravdu východ Slunce, nebo náš momentální prezident vstával a objevila se Rudá záře nad jeho Hradem? :-)

Podle Horizons východní chodba mohyly v Knowthu opravdu míří k východu Slunce sedm dní před podzimní rovnodenností, byť ověřeno pro rok -1000.

U západní chodby lze najít západy pro 15 až 21 dnů před jarní rovnodenností, podle toho, jaký se odečte azimut té zahnuté chodby. K tomu mne nic nenapadá, jen snad to, že podivně zahnutá a komorou nekončící chodba by nemusela mít astronomicky daný směr. Podobně, jako i u rondelů jej všechny vstupy nemají.

Stránka jsem uložil.

Teď mi došlo, že ve spěchu a jak přeskakuji z jednoho do druhého, jsem to v předpředposledním příspěvku pomotal. Je to obráceně.

Ve skutečnosti východní chodba by měla, či byla zamýšlená, ve směru 180. dne před podzimní rovnodenností, tedy ke konci Pěsťákova kalendářního období (9 x 20 = 180). Západní k 354. dni před jarní rovnodenností, tedy 11 dní před. Velmi se omlouvám za ten blud.

Mohyla Knowth je tedy ryze Pěsťákovská a vytvořili ji pastevci. Náš Luňácký Budulínek s Budeč - Psov je zemědělský. To proto, že Luňáka vymysleli neolitici a , jak jsme už probírali, vytvářeli prvotní rondely orientované ke slunovratům.

V mýtech jsou Pěsťáci pastevci, Luňáci zemědělci, nejznámější jsou pastevec Ábel a zemědělec Kain. Zabití Ábela (Apolla) je pozdějším vyjádřením odmítnutí 20denního měsíce a přijetí Kainova 30denního.

Pro jistotu přidám, že náš Přemysl je původně také Pěsťákem, ale při povýšení na heroje 19letého cyklu, se pastevectví změnilo na zemědělství, aby se to nepletlo s původními Pěsťáky a Luňáky.

Je to z mé strany už hodně trapné, že po letech zase přislíbím do začátku letošního léta. Stav je nyní takový, že dolaďuji mytologickou část, protože při čtení po delší pauze stále zjišťuji překlepy, nedostatky ve slovosledu, použitých termínech atd. Pak ještě chybí přídavkové kapitoly o Kristiánově legendě a založení Sázavského kláštera. Takže snad opravdu i díky volnému času kvůli pandemii, se letošní termín splní.

Snad nedopadnu jako profesor (J. Plachta) ve filmu Cesta do hlubin študákovy duše. :-)

Nejprve musím vysvětlit svá nazvání základních herojů:
Pěsťák - původní rostlinná síla rodící se na jaře z hlíny a končící na podzim. Při počítání času se použil "jeden muž" mající čtyři končetiny - týdny o pěti prstech zahrnující 20denní měsíc. Z toho pak mýty o stvoření člověka z hlíny. Podle pět, pěst, pěstovat a pást jméno Pěsťák.
Jeho původní čas trval 187 letních dnů, to je devět jeho měsíců a sedm dnů, k tomu 11 předchozích v zimním zásvětí.

Luňák - heroj rodící se třetí den po zimním slunovratu a mající měsíc blízký délce lunace, tedy 30 dnů. Ten musí nejprve prožít tři zimní měsíce v podsvětí pod ekliptikou zašitý do stehna zimního Dia, jako Dionýsos, nebo ochraňovaný jelenem jako Šmolíček.

Jejich časy, počítáno od začátku roku o jarní rovnodennosti, se sejdou po Pěsťákových devíti měsících a Luňákových šesti měsících, obojí 180 dnů. Pěsťák Thovt vyhrál nad Luňákem Chonsu svůj jeden pětidenní týden a doplnil tak čas na 365 dnů. To je posledních pět dnů před jarní rovnodenností. Je to však pozdní mýtus.

Původně Pěsťák porazil měsíčního hada po 70 svých pětidenních týdnech takže zajistil zbývajících 11 dnů do jarní rovnodennosti.

Takže v Knowthu je zaneseno Pěsťákovo předjarní vítězství na východě a konec kalendářního letního období obou herojů západem Slunce ve 180. den v západní chodbě. Protože Luňákovy měsíce jsou blízké lunaci, měl by být jen on míněn západní chodbou podle západů novolunního srpku následující po západu Slunce.

"180 dní po jarní rovnodennosti je 16.9" to je dnes, ale v roce 1052, kdy podle mne byla napsána prvotní ludmilská legenda, bylo 16. září 187. dnem. Proto do první hodiny noční 16. září bylo vloženo legendární zavraždění sv. Ludmily. Je to však běžný odchod novolunní herojky po ekliptice pod světový rovník. Proto je i zmínka o jejím odchodu na Tetín, který je ve směru západů novolunního srpku po podzimní rovnodennosti.

Franta: smazal jsem to.
Už si to nepamatuju, ale při zadání archaického data vyskočí tenhle alert: "Omluva. Rok je mimo vhodný interval -1000 až 2100, údaje jsou orientační (tj. okamžik slunovratů, rovnodeností aj. nemusí být správný, azimut východu Slunce v těchto eventech by však měl být v pořádku)."
Tak bych si myslel, že azimuty východů Slunce budou stejně přesné (či nepřesné) jako v současnosti. Přes pátý sloupec, kde jsou časy východů, se lze dostat na Celestial Sphere a dole v tabulce pak do NASA Hizons, kde jsou zřejmě nejpřesnější údaje, které lze získat. V celestiální sféře lze upravovat časov hodnoty, v NASA Horizons lze pak okamžik slunovratu vyhledat metodou pokus/omyl, nebo možná při zadání hodnot z formuláře ne Celestial SPhere, ale z Horizons, takový event přímo nalézt, to už si nepamatuju.

Pokud uvažuje, že azimut 85° ukazuje na 180 dne po jarní rovnodennosti, pak to to předpokládalo třena měsíc dlouhý 20 dnů (nebo týden 10 dnů jako v Egyptě). Zbylo by pak 5 dnů, které by do roku nepařily - viz Thovt, který je vyhrál v kostkách.

Když uvažujete 11 dnů před jarní rovnodenností a tedy předpokládáte 12 lunací, tedy rok dlouhý 12x29,53dne=354,36.

Jsou to tedy situace ve dvou různých kalendářních systémech?

180 dní po jarní rovnodennosti je 16.9. - to je hezké datum že

A je potřeba počítat s nějakými korekcemi, viz:
He found an azimuth of: 85.0° +/- 1' (sun at 5.9 days after spring equinox or 5.7 day before autumn equinox in 3300 BCE) - Azor funguje jen do -1000

ZH: prosím smazat z Azora stránku Knowth-Dowth - nezadal jsem minus u západní délky. Chtěl jsem se podívat jak moc se změní azimut když se to posune na sever a do minulosti. Nepovedlo se, stejně mi chybí 2300 let, tak to prosím smažte. Děkuji.

Díky, že jste to našel. Takže, jak jsem psal, opravdu to vypadá na 180. den před podzimní rovnodenností. Jiný smysl by ten směr nemohl mít. Teď zrovna se nemohu věnovat přesnějším porovnáváním se zohledněním převýšení atd., ale západní chodba by měla směřovat k 11. dni před jarní rovnodenností. Tehdy tesař, původně před přenesením úkolu na hromovládného Marduka atd., porážel Tiámat, či strom, u nás dělal vstup v místě Hradu, s měsíční délkou 12 lunací 354 dnů. Také u západní chodby jiný smysl nevychází.

Před časem jsem sem dal obrázek s odměřeným východem Slunce při pohledu ze šáreckého hradiska 11 dnů před jar. rovnodenností. Pak jsem si řekl, že nějaký Tomáš by tomu nemusel věřit, a tak se nyní modlím aby 9. bylo ráno jasno, já nezaspal a ranní snímek se povedl.

Také jsem si všiml, že to tam míří. Ale uniká mi smysl takového směrování.

Tady se azimut chodby špatně určuje bez přesného zaměření. Zkusil jsem na mapě propojit oba vstupy, protože podle plánku je spojnice rovnoběžná s východní chodbou. Tím mi vyšel azimut 85°. Takový skutečně odpovídá 180. dni letní poloviny roku. Takže některé nejasnosti či domnělé nepřesnosti azimutů takových staveb by se daly i tímto vysvětlit. Ne vždy měly mířit do rovnodennostního bodu. Podobné platí i pro zimní slunovrat. Azimut stavby by měl mířit do 3. dne poté, neboť až tehdy je viditelný posun východů Slunce.