Franta (Pondělí 8. prosince 2014)
Jan Cinert:

V pohádkách se ovšem taktně nenaznačuje, že Jiříka ze Zlatovlásky by měl časem čekat stejný osud jako pana krále.

Když už jste zmínil Nastěnku a Ivánka. Co ta Ivanova proměna na "medvěda"? Cernunnos se měl přeměńovat v Esa a zase naopak.
Viz třeba také medvěd v pohádce bratří Grimů Sněženka a Růženka

Zdá se podzimní a jarní heroové spylnuli časem v jednoho.



Jan Cinert (Pondělí 8. prosince 2014)
Já takovým zprávám z Nicaragui věřím asi tak, jako zprávám z Ruska.

Nejsem zoolog, ale mám za to, že roh neroste z ničeho. Měl by tam být i kus čela nevyvinutého dvojčete.

Jinak jsem si uvědomil, že spousta mýtů má počátek děje na podzim. Nastěnka se s Ivánkem setká před zimou, pak zmrzne a teprve potom se koná jejich jarní svatba. Jak jsme na to již dříve narazili, je otázka, kdy vlastně byl původně počátek roku. Také se často vyprávění počíná jsoucí vládou podzimního héroa, např. pana krále ve Zlatovlásce.


ZH (Pondělí 8. prosince 2014)
Kůň... to může být chybyný překlad v kterékoli době, který vedl k falešným představám, třeba se narvalovi, resp. kytovcům, někde říkalo mořský kůň. Kůň je lichokopytník jako nosorožec, tak kdyby už měl roh, tak uprostřed ;).


J. Čihák (Pondělí 8. prosince 2014)
Ta symetrická trojrohost je opravdu zvláštní. Přesto tomu věřím, neboť informaci zveřejnil webový magazín pro chovatele hospodářských zvířat. Anomálie byla vystavena na Národní zemědělské výstavě v Managui. Vtip to nebude. Jednorožci a trojrožci se vzácně vyskytovali. Lidé jimi byli ohromeni, přisuzovali jim božské vlastnosti a uctívali je. Potom se mnoho dalších generací klanělo jejich modlám a vyprávělo si mýty. Ale ten koňský jednorožec je opravdu jen produktem fantazie v mýtech.


Jan Cinert (Sobota 6. prosince 2014)
J. Čihák: Jak se dáíhodnověrně rozpoznat, že uvedená anomálie je pravda nebo novinářská kachna vytvořená fotomontáží? Pokud by se jednalo o skutečnou anomálii vytvořenou přítomností genů dvojčete v jednom těle, tak by měl mýt onen býček spíše čtyři rohy, neboť rohy jsou duální. Takhle přesně uprostřed čela je to divné. Byť vím, že anomáliím se nedá poručit.


J. Čihák (Sobota 6. prosince 2014)
Býk se třemi rohy je skutečná anomálie, viz. Určitě se takové anomálie vyskytovaly už ve starověku.


Jan Cinert (Sobota 6. prosince 2014)
Vysvětlení původu Reova oka je dodatečnou pohádkou, kterou si lidé vytvořili, když už nechápali jeho původní smysl. Ureus s kotoučem je totiž i u jiných. Jediné třetí oko je u Šivi, který je jako opozice Višny bohem podzimní rovnodennosti. Tím je i určitým dědicem prvotního boha počasí, jehož jedno oko bylo Sluncem mezi mraky, jako je i křesťanské oko Boha v trojúhelníku, nebo jedno otevřené oko germánského Odina/Wodana. Zřejmě z toho důvodu původně dostal "dědic" Šiva třetí oko, a byly k němu opět vytvořeny "vysvětlující pohádky".

Informace ze sklabonia.sk je nutné přejímat obezřetně. Snoubí se tam diletantství se slovenským národovectvím. Na onom obrázku je vpravo skutečně nalezený zlomek nádoby s býčkem a vpravo je nějaký suvenýr z Egypta, nebo nepublikovaná soška Apise s ulomeným kotoučem a rohy.


Franta (Sobota 6. prosince 2014)
Nepochybně je to s ureem složitější. Re ma kobru na hlavě protože je to jeho oko, které bylo napřed pověřeno bojem s nepřáteli Rea, protože boj trval dlouho, vyrostlo Reovi zatím oko nové. Když se oko vrátilo z boje,nebylo už pro něj místo a tak z něj Re udělal kobru.
Kobru na hlavě má i Hathor, která je někdy zobrazovaná jako kráva

S čtverhrannou lysinkou jsem reagoval na obrázek, na který odkazoval J. Čihák, kde byl srovnávaný býček od Štůrova se jinou souškou býka, který byl označen jako Hapi a také měl na čele trojúhelníček

Možná by některé "značky" na čele mohly mít souvislost s tzv. třetím okem


Jan Cinert (Pátek 5. prosince 2014)
Aha, tak čtverhranná lysinka má být na čele Apidově, nikoliv na čele býčka z Býčí skály.


Jan Cinert (Pátek 5. prosince 2014)
Končí mi tu teď wi-fi, tak stručně. Podle obrázků a popisů se jedná o trojúhelník z tehdy vzácného železa. S Ureem je to složitější, podívejte se na obrázky Reovy cesty podsvětím, tam ho má také na hlavě kolem kotouče.


Franta (Pátek 5. prosince 2014)
Ottův slovník naučný soudí, že lysinka měla být čtverhranná

Ureus by měla být kobra, jakého hada má na hlavě býk Apis nevím, ale o ureu jsem zatím slyšel jen v souvislosti s královskou korunou. No a králové tam měli vedle kobry ještě supí hlavu, tedy supici, tedy ptáka - jako Tarvos Trigaranus :-)


Jan Cinert (Pátek 5. prosince 2014)
Apis má mezi rohy sluneční kotouč obtočený hadem Ureem, který, dle mne, vyjadřuje protiklad světla, tedy stín. Není tam přímo kobra. Domnívám se, že to symbolizuje příchod býčka o jarní rovnodennosti.


J. Čihák (Pátek 5. prosince 2014)
Staroegyptský býk Hapi (Apis) má jen dva rohy, ale pozoruhodná je posvátná kobra mezi nimi. Může vyjadřovat rovnodennosti?

U Štúrova byla nalezena soška býčka s trojúhelníkovou značkou na hlavě jako má Hapi a býček z Býčí skály.


J. Čihák (Čtvrtek 4. prosince 2014)
Cinert: Chtěl jsem jen naznačit, že vymýšlení mýtických mutantů bylo ovlivněno reálnými tvory, kteří se vyskytovali v přírodě. Zvěsti o jejich existenci se mohly šířit přes celé kontinenty.

Pamatuji si, že už jsme tady diskutovali o jednorožcích, kteří opravdu existují, ikdyž jsou to vzácné případy genetických poruch. Tady se píše, že kozy mohou mít až osm rohů, ale jedná se o zděděnou genetickou vzácnost.


Jan Cinert (Čtvrtek 4. prosince 2014)
Jan Čihák: Třírohý chameleon je zajímavý, ale v mýtech se toto zvíře neobjevuje. Žije navíc v Africe a tu naši předci opustili dříve, nežli vznikly mýty.

Franta: Ta opakující se poloha je opravdu zvláštní. Máte postřeh, já si toho dříve nevšiml. Mohlo by se jednat o vyjádření "pokrčenosti" při průchodu "nízkým vchodem" na jaře. Nebo je to jeho "kráčení" po kračunu - vánocích? Ale spíše je opravdu podobnější ležení, byť na výšku. Pak by výjev na dně kotle vyjadřoval unaveného jarního héroa po letním slunovratu a příchod býka - podzimní rovnodennosti. Ale býk je také ležící a unavený. Nebo se naopak probouzí? Těžko to nyní rozhodnout.

Psal jsem tu o třech Popelčiných oříškách. To mne zblbnul známý film. V původním podání bří Grimmů je to jinak. Popelka zasadí lískovou větvičku na hrobu své matky a z té vyroste strom. Když princ pořádá třídenní ples, spadnou se stromu krásné šaty na první den, pak ještě krásnější a pak ještě krásnější se střevíčky ze zlata. Podobně byla postupně oblékána Innana při návratu z podsvětí. Podle mne je tím jednoznačné. že se jedná také o tři měsíce mezi zimním slunovratem a jarní rovnodenností, kdy polohy novoluního Měsíce začínají stoupat po obloze. Umouněná Popelka je tím krásnější a krásnější.

Filmaři také chtěli ušetřit na výplatě honorářů, a tak snížili počet Popelčiných sester ze dvou na jednu. Otku z lískové větve zasadil i Přemysl.