Jan Cinert (Čtvrtek 15. ledna 2015)

Tak opět došlo na to, že řešení mytologie je běh na dlouhou trať. Nějaký čas jsem jsem měl podezření, že mnou uváděná teze, že protivníkem jupiterského boha je prvotní bůh počasí, který je stínem zoomorfikovaným do podoby hada, nebude přesný. Při porovnání světové mytologie vychází jiný výsledek. Nepřátelským hadem, ohrožujícím vládu hodného boha je měsíční čas, který se rozchází s časem solárním. Předělal jsem v tomto smyslu kapitolu "Vývoj prvotního boha počasí" v článku Bůh Cernunnos a kultovní vozík ze Strettwegu.

Jan Cinert (Čtvrtek 15. ledna 2015)

vopicka: Ano, to je známé a o tom, že zde byla navíc postavena pevnost na vrchu Venusberg střežící oblast proti Moravanům v době knížete Svatopluka se zmiňuji v textu.

vopicka (Středa 14. ledna 2015)

Cinert: K vaší verzi polohy Wogastisburgu jedna zajímavost k významu města Traismauer - na české stránce Dolních Rakous je uveden text: Traduje se, že zde dokonce roku 833 byl pokřtěn první historicky doložený slovanský kníže – Pribina. V té době byl Traismauer důležitým centrem zdejšího karolínského kraje.

Jan Cinert (Středa 7. ledna 2015)

Ještě jsem si přečetl, že mezi účastníky tamějšího zájezdu do Egypta za grantové a sponzorské peníze byl V. Cílek. Takže se ani nelze divit takovému manipulátorskému výkladu.

Jan Cinert (Středa 7. ledna 2015)

Franta: Já jsem se již dříve pokoušel rozpoznat nějaké mytologické principy podle různých skalních maleb či rytin. Byť se mi několikrát zdálo, že vidím něco s jasnou výpovědní hodnotou, vždy jsem skončil u toho, že je to málo průkazné. Neboť takové malby jsou často vrstvené v několika etapách z různých dob a podle popularizačních fotografií se nedá zaujmout zásadní stanovisko.

To je právě případ údajné Nut z jeskyně Plavců. Je namalována jako by shora, což je pro pozemšťana nemožné, neboť ten by jí viděl nahoře. Hlavně je ta postava namalována světlou barvou a překrývá některé červené postavy "původního" výjevu. Že se v odkazu jedná o princip "přání je otcem myšlenky" je vidět při porovnání snímku originálu s rekonstrukční kresbou. Jsou vynechány právě ony nehodící se postavy, které se překrývatí s domělou Nut a další okolní. Právě z takových důvodů jsem zatím raději rezignoval na hledání mýtů ve skalních kresbách a jejich popisech.

Franta (Úterý 6. ledna 2015)

Jan Cinert (Úterý 6. ledna 2015)

Proti takovým pragmatickým vysvětlením vlivu roční doby atd. na narozeného jedince nic nemám. Ale jde o to, že výklad o vlivu znamení zvěrokruhu byl platný před dvěma tisíci lety a dnes se vykládá stejně, byť znamení jsou o jedno posunutá.

J. Čihák (Úterý 6. ledna 2015)

Vliv podnebí na vývoj člověka je prokazatelný. Zhoršené podmínky k počátečnímu vývoji mohou mít trvalé následky a projeví se na schopnostech, povaze a chování. Může mít vliv třeba to, že se novorozenec narodí v zimě, je stresován chladem a má nedostatek vitaminů.

ZH (Úterý 6. ledna 2015)

Já teda na horoskopy a důležitost postavení planet v období narození věřím. Alespoň v našich zeměpisných šířkách, jak je to na rovníku, nevím...

Protože: je rozdíl narodit se v létě, nebo v zimě třeba, co se slunečního svitu a tím i lidských aktivit s ním spojených týče, druhu stravy atd. Když řeknete, že v okamžiku narození to člověk nevnímá, tak ten imprintung lze posunout o půl roku dopředu, a co se stravy týče a dějů v organismu souvisejících s intenzitou světla, i dozadu.

A co se týče planet, to už jsem tady psal, ale pro kohosi jsem to přepsal sem: Charvátové pohyb.

;-)

Jan Cinert (Úterý 6. ledna 2015)

Dovolil bych si učinit několik poznámek k posledním příspěvkům a uvedeným odkazům.

Precese je rozpoznatelná po dlouhodobém pozorování a záznamech. Jak mohou "někteří historici" vědět, že znalost precese se promítla do mýtů již v 8. tisíciletí př. n. l., když sami většinou nechápou podstatu mýtů? Hlavně však, kdo by dělal před tím ony potřebné záznamy v předchozích tisíciletích, aby byla precese rozpoznána? A konkrétně v kterých mýtech by to mělo být a jak?

Sfinga z 3. tisíciletí př. n. l. má hledět na souhvězdí vytvořená až v průběhu 1. tisíciletí př. n. l.? Přitom se má jednat o stav před 10. tisíci lety? To by měla být trochu silná káva i pro záhadologické fandy.

Myslím si, že kauza s Plejádami je poučná. Původních 7 letních lunací umístil bůh Zeus jako souhvězdí Plejád na oblohu jen proto, že v té době toto souhvězdí vycházelo na jaře. Před tím tomu tak nebylo a není zase už ani dnes. Samo souhvězdí není příznačné sedmičkou. Takže vytváření teorií založených na dvou tisícileté krátkodobosti před přelomem letopočtu není přijatelné. To by bylo stejné, jako horoskopální blbnutí podle narození v určitém znamení zvěrokruhu. Tato znamení mají vazbu na čas před dvěma tisíci lety a dnes jsou znamení posunutá o jedno oproti kalendáři. To ovšem věštitelé budoucnosti a vykladači daných osudů před svými fanatickými obdivovateli zatajují. Asi se vyjadřuji hodně příkře, ale mám za sebou nedávné kratší spolubydlení s takovými "čarodějnicemi". :-)

Franta (Pondělí 5. ledna 2015)

Franta (Pondělí 5. ledna 2015)

Jan Čihák: tady je něco o sfinze a drakovi

Jesliže byla hvězda Thuban v pozici světového pólu, otáčel se Drak jako vrtulka kolem hvězdy Thuban, která je součástí jeho ocasu. Dělal tedy to samé, co dnes dělá Malý vůz. Otočil se kolem Thubanu jednou za den. Jesli by se z toho dalo vydedukovat, že se chce zakousnout do svého vlastního ocasu, nevím...

J. Čihák (Pondělí 5. ledna 2015)

Ještě musím dodat, že Drak se kdysi otáčel okolo světového pólu jednou za rok. Okolo pólu ekliptiky se otočí jednou za precesní cyklus. Precese byla pravděpodobně známa už starým Egypťanům a podle některých historiků byla tato znalost začleněna do mýtů, které vznikaly před více než 8.000 lety.

J. Čihák (Pondělí 5. ledna 2015)

Rozdíl je ale v tom, že Drak se kolem severního pólu ekliptiky otáčí a ostatní souhvězdí severní oblohy pól obíhají, viz obrázek. Hvězda Thuban před 4800 lety ukazovala sever a to mohlo být považováno za počátek precesního cyklu.

Jan Cinert (Sobota 3. ledna 2015)

Nikdy nekončící cyklus by nebyl cyklem. Spodní a horní kulminace Draka se na obloze posouvaly stejně jako u ostatích souhvězdí v závislosti na precesi jarního bodu. Takže dlouhodobě to také nemá význam. Ještě kdyby tak měl Drak tři hlavy, jako v pohádkách, ale to tam asi není zřetelné. V pohádkách se zřejmě zase jedná o tři měsíce od zimního slunovratu do jarní rovnodennosti. Draky je ovšem nutné odlišovat od saní (san/Sonne - slunce), jejichž sedm hlav bude nejspíše sedm letních lunací. V ugaritských Bálovských mýtech se "Plejády" jmenují Košarat (Košary), což bude mít nějaké širší etymologické vazby, ale jejich odhalení je nad mé síly. V semitských jazycích moc odborník nejsem. :-)