Pražský hrad

Pouze Juditina věž a Bílá věž byly vedle hlavních vstupních bran. Ostatní věže, to je Černá a Jižní na Hradě, věž v Pálffyho paláci a mnou předpokládaná severní věž od mostu na Malé Straně, byly jiného typu. Měly bránu v přízemí, tedy byla brána součástí věže, a byly to i brány vedlejší. Navíc Jižní hradní brána směřovala do předhradí, nikoliv přímo ven z opevněnného areálu. Uvažovaná severní věž u mostu sice nabyla funkci být na hlavní vstupní cestě, ale jak mi to vychází, byla až dodatečným kompromisem po postavení Juditiny věže. Z toho všeho plyne, že další reliéf by měl být jen na Bílé věži.
Dík za zeptání.

Vozovka jde od mostu dost šikmo dolů skrze bránu, ale to taky není podstatné. Dlažba v Saské ulici je zřejmě původní úrovní terénu v době Juditina mostu, tak to aspoň chápu, proto jsem ji uváděl jako základ pro výšku reliéfu. A co ostatní románské věže na Hradě? Z Jižní je asi přístupná jen severní a východní zeď, na Černé věži asi nic není, že.

Teď tu pár dní nebudu, ale pak se zkusím zeptat někoho, kdo má do NP přístup.

Na "stary-web.zastarouprahu.cz/vestnik/2-3-2007/priloha." se v závěru píše, že dnešní úroveň podlahy přízemí Juditiny věže je renesanční. Tím vzniká onen rozdíl od původní románské úrovně podlahy. Ve Staleté Praze XXV na str. 25 (je zkopírovaná v data/cp3) je zakreslena úroveň vozovky v bráně 193 m, takže úroveň ulice v Saské není nutné uvažovat. Na 196,75 m mi přibližně vychází podlaha 1. patra celnice. Hlavní ale je, že v Bílé věži by reliéf nebyl v úrovni případných nových dveří z chodby.

Smazal jsem poslední své dva příspěvky, protože jsem zaměnil podlahu 1. patra Juditiny věže s podlahou Celnice. Podlaha Juditiny věže je dle Veselého-Patrného 2008 196.07 m, což však nic neříká o výšce patra Celnice, nicméně patrně jsou ve stejné výšce.
Za základ se tam bere povrch vozovky Saské ulice (188.73).
Mezi podlahou knihkupectví a přízemím věže (která má mimochodem jen jeden sklep, ne dva nad sebou, jak tvrdil správce) není schod, jen nakloněná rovina, takže podlaha věže je o 20-25cm níže než knihkupectví. Je-li podlaha věže 190.78, pak tedy podlaha knihkupectví 191, plus 1,75 k chodníku u vchodu, plus 4 m k spodnímu okraji reliéfu (odměřeno na fasádě domu). Tedy 196.75. To je 8 metrů. To je o metr až metr a půl níže, než jste spočítal vy, takže je větší naděje, že by váš hradní reliéf nebyl překryt stropem ;).

Dveře budou vyšší podle níže umístěné kliky, odhaduji asi 220 cm. Odhadem mi vychází, že reliéf by měl začínat asi 1 m pod stropem. To by bylo nadějné z toho důvodu, že pak tam nebyl místo reliéfu nějaký pozdější otvor jako dveře nebo okno. Při uložení stropních trámů asi 30 cm do zazdívky by se ani reliéf nemusel příliš poškodit.

Koukal jsem na tu povodňovou mapu s vrstevnicemi, úroveň terénu v místě Bílé věže lze odečíst na 257.3 m.n.m. Jestli se úroveň liší, nebo jde o bordel v baltském vyrovnání, nevím, ale to není tak podstatné.
Okopíroval jsem z Google.maps inkriminované místo – viz, vypadá to, že váš reliéf, pokud by byl 9 metrů vysoko, vychází do podlahy mezi 1. a 2. patrem ;). Vycházím z toho, že dveře nad schody mají standardní výšku 2 metry (můžou mít víc), a že věž je zachována do výšky 17 metrů a sahá zřejmě po okap.
A ještě detail z Podrobného průvodce: viz. Zdá se, že zdivo je v nejvyšší chodbě obnažené.

Mám rýmu a vůbec mi to nemyslí, tak jsem si ještě odskočil k reliéfu. V Mediavelia Archaeologica 3 jsem našel údaj, že základový ústupek Bílé věže je na výšce 257,3 m, takže to je i výška původního terénu. Spodní hrana reliéfu na Bílé věži by tím měla být ve výšce 266,3 - 266,8 m. K výškám současných podlaží ve středním palácovém křídle doma nic nemám.

Maně si vybavuji, že dnešní podlaha přízemí věže je o něco níže, než knihkupectví. Jak jsem níže psal, není mi nyní také jasné, jestli dnešní úroveň podlahy věže je úplně původní, nebo byly odstraněny jen nejbrutálnější pozdní násypy.

Jo, zapomněl jsem komentovat údaj o 190 m.n.m, na té podrobnější mapě je opravdu těch 193 m.
Nicméně se mi nechce věřit, že by schůdky do knihkupectví KzSP měly 4.6 metru. Leda by se do věže šlo z knihkupectví po schodech dolů, to ale myslím tak není, mám ve vzpomínce, že jsou podlahy v rovině.
Jak vypadá zeď Bílé věže z chodby v 1. patře NP, se časem zeptám.

Tak jsem z jednoho obrázku ve Staleté Praze odměřil následující hodnoty:
výška současné vozovky v bráně - 193 m
výška podlahy 1. patra domu - 196,5 m
z toho plyne, že spodní hrana reliéfu je 9 - 9,5 m od původního terénu na kótě 188,4 m.
Stejně by to mělo být i na Bílé věži od úrovně vozovky v přilehlé bráně.

Psal jsem, že by se mělo variantně počítat s pohledem diváka s výše umístěné vozovky Juditina mostu. Je to zřejmě zbytečné, protože vozovka by se měla nacházet na cca 189,5 m, což je jen o 1,1 m výše než úroveň podlahy přízemí a terénu Juditiny věže (188,4 m). Navíc se rampa mostu myslím k břehu snižovala.

Odkaz "mapa" mi nefunguje (chyba 404). Zatím se dá orientačně nějak vyjít z vrstevnic. Ale u takového detailu, jako je výška reliéfu, se asi mapám moc nedá věřit. Že by se reliéf na Bíle věži měl nacházet v dnešním 1. patře palácového křídla si myslím také. Jde o to, že by bylo lepší hypotetické umístění prověřit a zpřesnit.

Juditina věž byla primárně součástí románského opevnění, ale v tomto místě a tak velká, byla postavena proto, že vedle ní měla původně procházet hlavní vstupní komunikace z východu. Takže ona diskuze o jejím účelu mi připadá celkem zbytečná.