Pražský hrad

Dobrý den pane Homolo,

omlouvám se, že píši právě sem, ale nenašel jsem na vašich stránkách www.zhola.com kontakt přímo na Vás. Mám dotaz ohledně Vašeho příbuzného, armádního generála i.m. Bedřicha Homoly. Můj prastrýc Jaroslav Lisý, brigádní generál i.m., za Protektorátu sloužil jako náčelník štábu a velitel v Praze právě ve druhé garnituře ON pod generálem Homolou a stejně jako on byl v Plötzensee popraven. Můj email je karel.vysata@gmail.com , děkuji za Vaši odpověď.

S pozdravem Karel Vyšata.

Tak pozdravujte. Pan N. je velmi milý člověk. Ale tvrdil mi nejméně dvakrát, že pod přízemím věže (tím v rovině knihkupectví) jsou ještě dvě podzemní patra, vyšší a nízké. Teprve naposled jsem tam koupil sborník s bohatým stavebně-historickým materiálem o věži, tam ovšem je zmíněn jen jeden sklep, zřejmě pro jiný účel nikdy nevyužívaný. Tak byste ho moh potrápit.

Díky, že jste tomu věnoval pozornost.

Opravil jsem popisek na Struze.

Co se týče Martina Menšího, v doprovodném textu to trochu komentuji. Tady jsme o tom několikrát dlouze diskutovali s Janem Čihákem. Nemohl být předchůdcem sv. Eligia, protože zanikl nejdříve 1415 a Eligius byl založen patrně již za Karla IV. Umístění sv. Martina "proti nynějšímu Klementinu někde blízko ulice Valentinské" je převzato z Ekrta (Posvátní místa...), což je základní pramen, ze kterého všichni vycházejí, je pravda, že on to taky jen tipoval.

Kostel ve Psářích – taky se teď divím, kam jsem ho zakreslil (když je terčík šedý, jde o odhad), nekoresponduje to umístěním na Sadelerově prospektu. Pokud zanikl 1415, pak by asi takto na Sadelerovi neměl vypadat. Nicméně Dolní Psáře snad byly v oblasti, kde jsem terčík umístil. Máte pravdu, že toto heslo zmatené. Měl byste k tomu nějaké indicie?

Mapa zaniklých kostelů je pěkný počin. Měl bych pár oprav.:
*Kostel sv. Martina Menšího na St. M. kladete do Valentinské a podle popisu byl v Klementinu. Umělecké památky Prahy jej ztotožňují s kalí sv. Eligia.
*Pod kostelem sv. Petra na Struze máte popisek sv. Markéty v Psářích.
*Kostel v Psářích nemohl být v místě Nuselského pivovaru, ale mnohem blíže městu.

Nějak automaticky jsem předpokládal, že reliéf by měl být umístěn na svislé ose věže. Jenže, co když byl trochu na straně, aby vedle něho ještě mohlo být okénko - střílna? To by ještě chtělo výhledově posoudit na Juditině věži. Vlastně je to tak trochu přání, aby pak na Bílé věži byl ten zlobivý dveřní otvor ve 2. patře mimo předpokládané umístění reliéfu. Otvor je tam trochu vpravo, tak by se při jeho tvorbě mohli záměrně vyhnout reliéfu. Jen takový momentální nápad.

Pouze Juditina věž a Bílá věž byly vedle hlavních vstupních bran. Ostatní věže, to je Černá a Jižní na Hradě, věž v Pálffyho paláci a mnou předpokládaná severní věž od mostu na Malé Straně, byly jiného typu. Měly bránu v přízemí, tedy byla brána součástí věže, a byly to i brány vedlejší. Navíc Jižní hradní brána směřovala do předhradí, nikoliv přímo ven z opevněnného areálu. Uvažovaná severní věž u mostu sice nabyla funkci být na hlavní vstupní cestě, ale jak mi to vychází, byla až dodatečným kompromisem po postavení Juditiny věže. Z toho všeho plyne, že další reliéf by měl být jen na Bílé věži.
Dík za zeptání.

Vozovka jde od mostu dost šikmo dolů skrze bránu, ale to taky není podstatné. Dlažba v Saské ulici je zřejmě původní úrovní terénu v době Juditina mostu, tak to aspoň chápu, proto jsem ji uváděl jako základ pro výšku reliéfu. A co ostatní románské věže na Hradě? Z Jižní je asi přístupná jen severní a východní zeď, na Černé věži asi nic není, že.

Teď tu pár dní nebudu, ale pak se zkusím zeptat někoho, kdo má do NP přístup.

Na "stary-web.zastarouprahu.cz/vestnik/2-3-2007/priloha." se v závěru píše, že dnešní úroveň podlahy přízemí Juditiny věže je renesanční. Tím vzniká onen rozdíl od původní románské úrovně podlahy. Ve Staleté Praze XXV na str. 25 (je zkopírovaná v data/cp3) je zakreslena úroveň vozovky v bráně 193 m, takže úroveň ulice v Saské není nutné uvažovat. Na 196,75 m mi přibližně vychází podlaha 1. patra celnice. Hlavní ale je, že v Bílé věži by reliéf nebyl v úrovni případných nových dveří z chodby.

Smazal jsem poslední své dva příspěvky, protože jsem zaměnil podlahu 1. patra Juditiny věže s podlahou Celnice. Podlaha Juditiny věže je dle Veselého-Patrného 2008 196.07 m, což však nic neříká o výšce patra Celnice, nicméně patrně jsou ve stejné výšce.
Za základ se tam bere povrch vozovky Saské ulice (188.73).
Mezi podlahou knihkupectví a přízemím věže (která má mimochodem jen jeden sklep, ne dva nad sebou, jak tvrdil správce) není schod, jen nakloněná rovina, takže podlaha věže je o 20-25cm níže než knihkupectví. Je-li podlaha věže 190.78, pak tedy podlaha knihkupectví 191, plus 1,75 k chodníku u vchodu, plus 4 m k spodnímu okraji reliéfu (odměřeno na fasádě domu). Tedy 196.75. To je 8 metrů. To je o metr až metr a půl níže, než jste spočítal vy, takže je větší naděje, že by váš hradní reliéf nebyl překryt stropem ;).

Dveře budou vyšší podle níže umístěné kliky, odhaduji asi 220 cm. Odhadem mi vychází, že reliéf by měl začínat asi 1 m pod stropem. To by bylo nadějné z toho důvodu, že pak tam nebyl místo reliéfu nějaký pozdější otvor jako dveře nebo okno. Při uložení stropních trámů asi 30 cm do zazdívky by se ani reliéf nemusel příliš poškodit.

Koukal jsem na tu povodňovou mapu s vrstevnicemi, úroveň terénu v místě Bílé věže lze odečíst na 257.3 m.n.m. Jestli se úroveň liší, nebo jde o bordel v baltském vyrovnání, nevím, ale to není tak podstatné.
Okopíroval jsem z Google.maps inkriminované místo – viz, vypadá to, že váš reliéf, pokud by byl 9 metrů vysoko, vychází do podlahy mezi 1. a 2. patrem ;). Vycházím z toho, že dveře nad schody mají standardní výšku 2 metry (můžou mít víc), a že věž je zachována do výšky 17 metrů a sahá zřejmě po okap.
A ještě detail z Podrobného průvodce: viz. Zdá se, že zdivo je v nejvyšší chodbě obnažené.

Mám rýmu a vůbec mi to nemyslí, tak jsem si ještě odskočil k reliéfu. V Mediavelia Archaeologica 3 jsem našel údaj, že základový ústupek Bílé věže je na výšce 257,3 m, takže to je i výška původního terénu. Spodní hrana reliéfu na Bílé věži by tím měla být ve výšce 266,3 - 266,8 m. K výškám současných podlaží ve středním palácovém křídle doma nic nemám.

Maně si vybavuji, že dnešní podlaha přízemí věže je o něco níže, než knihkupectví. Jak jsem níže psal, není mi nyní také jasné, jestli dnešní úroveň podlahy věže je úplně původní, nebo byly odstraněny jen nejbrutálnější pozdní násypy.