Franta (Sobota 18. dubna 2015)

V roce 2004 a 2012 bylo možno pozorovat přechod Venuše pře sluneční kotouč.
K tomuto jevu vzniklo na internetu množství zdrojů, viz např.:
http://www.astrohk.cz/vt-2012/schema.php
Přechod venuše přes Slunce je vzácná varianta konjunkce Venuše a Slunce, kdy Venuše přímo přechází přes sluneční kotouč. Obvykle všek sluneční kotouč míjí a v sluneční záři přestává být vidět

"Budeme-li na obloze sledovat pohyb Venuše vůči Slunci, zaznamenáme, že při horní konjunkci se Venuše vůči Slunci pohybuje od západu na východ a pomaleji, při dolní konjunkci rychleji a od východu k západu."

Na stránce jsou uvedeny dolní konjunkce Venuše a Slunce v letech 1996 až 2020.
První cyklus Venuše můžeme v tabulce odečíst pro:
10.6.1996
16.1.1998
20.8.1999
30.3.2001
31.10.2002
8.6.2004

Mezi 8.6.2002 a 10.6.1996 Excel spočítal 2920 dnů, pokud to vydělíme číslem 583.9211 (required for it to return to the same position relative to the Sun as seen by an observer on Earth, is 583.9211 days. - viz http://freemasonry.bcy.ca/anti-masonry/venus.html)
dostaneme 5,000676 - tedy za 8 let, pět konjunkcí se Sluncem.

Když budeme pozorovat Slunce při východu, budeme s ním někdy také pozorovat Venuši jako Jitřenku.

"Při pohledu ze Země se Venuše na obloze může od Slunce dostat maximálně do úhlové vzdálenosti 47°. Podle toho, na které je straně, hovoříme o východní elongaci (Venuše je pozorovatelná jako Večernice) nebo západní elongaci (Venuše je Jitřenkou). Mezi tím se vyskytují konjunkce (v původním astrologickém významu spojení) -- období, kdy Venuše prochází okolo Slunce. Ve skutečnosti se při konjunkci se Sluncem Venuše nachází na spojnici Země--Slunce, buď mezi Zemí a Sluncem, nebo za Sluncem; hovoříme pak o dolní resp. horní konjunkci."

Na stránce http://freemasonry.bcy.ca/anti-masonry/venus.html nahoře je animovaný gif, který vykresluje pentagram a dole je obrázek (zelená klikatá čára), který vykresluje všechny pozice Venuše. Pentagram je namalovaný za použití pozic, do kterých se dostane Venuše po 584 dnech od nejzápadnější elongace (Uruk, starting at sunrise, 06:12:07 am, March 23, 716BCE)

Takže pentagram by měl být znázornění mezních hranic, do kterých se Venuše dostane - tedy cyklus by začínal mezní polohou - venušovratem?

"K poslednímu vysokému lunovratu došlo v červnu 2006. V rozmezí let 2005 až 2007 Měsíc vycházel a zapadal severněji (a o dva týdny později zase jižněji) než jsou slunovratové pozice Slunce. Stejně tak v průběhu každého drakonického měsíce dosáhl Měsíc vyšší polohy na nebi, než kdy stálo Slunce (tedy než bývá při letním slunovratu). A obdobně vždy o dva týdny později vystoupala Luna ve svém měsíčním minimu ještě níže, než je Slunce při zimním slunovratu. Příští vysoký lunovrat nastane v dubnu 2025." - viz http://www.myty.cz/rservice.php?akce=tisk&cisloclanku=2012120003

Úvaha - jeden Venušin cyklus trvá 584 dní - měl by se tedy "vejít" do období nízkého nebo vysokého Měsíce - myslím tím do období které je popsáno v citovaném textu výše (rozmezí let 2005 -2007)

18,6 roku je 235 synodických měsíců asi po 29,5 dnech, tj asi 6932,5 dne. cyklus Venuše je 583,9211 dne. Celkem tedy 6932,5x583,9211=4 048 033 dní - to je doba za kterou by se oba cykly synchronizovaly

Jan Cinert (Sobota 18. dubna 2015)

Jakkoli je to zajímavé, tak při tvorbě mýtů a kalendářů bylo použitelné jen to, co mohl pozemšťan jednoduše sledovat. Takže fáze Venuše se mohly těžko uplatnit. Podobně, byť tu píšeme o výškách drah, tak lépe pozorovatelné jsou spíše místa východů na obzoru, které odpovídají proměnám výšek těles. Takže ta mýtická potkání až svatby se s železnou pravidelností odehrávají při východech za rovnodenností. Zřejmě jsem to níže napsal v rychlosti špatně, že ještě dvakrát v rámci cyklu 18,6 roku. Asi je správně, že čtyřikrát:
1 - při stoupání nízkého Měsíce
2 - při stoupání vysokého Měsíce
3 - při klesání vysokého Měsíce
4 - při klesání nízkého Měsíce
Uměl by někdo v mé hlavě představitelné prakticky ověřit?

Tím nám zase přibývají možné maminky a macechy. Časové úseky mezi setkáním Slunce při proměnách vysokého a nízkého Měsíce.

J. Čihák (Sobota 18. dubna 2015)

Galileovo pozorování fází Venuše bývá popisováno nepřesně. Pravda je, že se jedná pouze o první známé pozorování.

Pozorování srpku Venuše pouhým okem prý může napomoci stínítko s dírkou. Nemám to ale ověřeno.

Jan Cinert (Pátek 17. dubna 2015)

Tak ten odkazovaný příspěvek ZH jsem si měl dobře zapamatovat a ušetřil bych si problémy. Ach, ta přibývající léta.
Mezitím mne ještě napadlo, že úmrtí hodné maminky Jitřenky může být i třeba jednou za osm roků a seznámení vyhnané Nastěnky s Ivánkem na podzim také jednou za více let, nikoliv každoročně. Šlo by o ztotožnění výšek drah Měsíce a Slunce, což je dvakrát v rámci střídání vysokého a nízkého Měsíce. Na tento cyklus 18,6 roku tu několikrát upozorňoval Franta, ale mně pořád připadalo, že se tento cyklus v mýtech neprojevuje. Takže možná v tomto směru upozorňoval správně, ale já byl hluchý a slepý. Chce to ještě promyslet.

Jinak jsem si ještě na Azoru všiml, že u první Jitřenky se její východy posouvají od severu k jihu a při další zase naopak. Víc jsem to neprověřoval, ale z hlediska tehdejšího pozorovatele to také mohlo být významné při sledování Venušina cyklu, případně pro tvorbu mýtů. Ale to jen zatím na okraj.

J. Čihák (Pátek 17. dubna 2015)

O pravěkém pozorování osmiletého cyklu Venuše už jste diskutovali, viz.

Jsou i jiné nevyjasněné skutečnosti. Bylo určeno, že Galileo Galilei byl prvním, kdo pozoroval v prosinci 1610 fáze Venuše. Přesto nacházím řadu informací o tom, že někteří lidé s dostatečnou ostrostí zraku vidí v nejbližší opozici planety dokonce její srpek pouhým okem.

Jan Cinert (Pondělí 13. dubna 2015)

Znělo to krásně, ale jen proto, že jsem někde převzal, že Jitřenka je na jaře a Večernice na podzim. Bylo mi trochu divné, jak to může vycházet, když je pět oběhů planety Venuše během osmi solárních roků. Ale dal jsem na údajně chytřejší. Teď jsem si o Velikonocích všiml, že je Večernice, takže to skutečně není pravda. Ověřil jsem si to zkusmo na Azoru a skutečně se období Jitřenky a Večernice posouvá a vrátí se do původní doby po uzavření osmiletého Venušina cyklu. Což je právě to zřetelné pro pozemského pozorovatele a nejspíše podle toho byl objeven Venušin cyklus.
Takže hodná maminka Nastěnky neumírá vždy během léta a není tedy vazba na podzimní sňatek hodného tatínka se zlou macechou. Teoreticky by Jitřenka mohla být matkou Nastěnky, ale jen na principu, že Jitřenka otevírá světlý den, stejně jako stoupání Novoluní Nastěnky otevírá světlou letní polovinu roku, což mi přijde trochu málo příznačné. Je třeba to tedy dál zkoumat.
Ach ty ženy.

ZH (Pátek 20. března 2015)

Zní to krásně.
S tím despektem k srozumitelnosti žen jako byste mi z oka vypad, doufám, že ve svých knížkách něco takového národu neimplikuji, jako to dělali jiní velikáni české kultury, no dosah mám naštěstí nepatrný ;).

Jan Cinert (Čtvrtek 19. března 2015)

Byla to docela fuška s přemírou mytologických ženských postav, protože jak známo, se ženskými jsou jen potíže. Snad jsem konečně pochopil, jak je to s ženami v mýtech myšleno, tedy pokud si to měsíční héroiky mezitím zase nerozmyslely. :-)
Sveřepě jsem se držel představy o dvou protikladných sestrách, novoluní Dívky a úplňkové Ženy, a pořád to systémově nevycházelo pro všechny mýty. Dvě sestry jsou obě novoluní, ale jedna vládne od podzimní do jarní rovnodennosti a druhá přes léto od jarní do podzimní rovnodennosti. Je to tedy úplně stejné, jako střídání vlády mezi solárními héroi při rovnodennostech.
Takže základní rodinný vztah žen je následující. V létě umírá jarní podoba planety Venuše Jitřenka, hodná maminka letní Nastěnky. Na podzim si bere také hodný, ale neaktivní, tatínek podzimní Večernici zároveň s její línou, zlou, ošklivou, tlustou a brejlatou dcerou Marfušou. Hodná Nastěnka odchází do nebytí - zmrzne. Na jaře se vrací a do téhož nebytí odchází nyní Marfuša, v pohádce proto, aby také dostala bohatství.
Například mi pořád nevycházelo, že P. Marie je matkou Ježíše, ale zároveň se o něj stará s otčímem Josefem, jakoby jej oba nalezli na jaře, třeba v košíku jako Plaváčka. P. Marie je sloučením obou novoluních Dívek, zimní rodičky a letní pěstounky.
No, snad si to ženy mezitím, než jsem to dopsal, nerozmyslely. :-)

Jan Cinert (Sobota 7. března 2015)

Podařilo se mi nezapomenout na dnešní prohlídku reliéfu. Skutečně není na ose. Vpravo je 2,5 m od rohu věže, vnitřní šířka výklenku je 1,6 m a vlevo je k rohu asi 5 m odhadem, protože se jedná o venkovní stěnu.

Ohledně Bílé věže to znamená, že tam by podle toho byl reliéf v místě dnešních dveří a tím zničen, pokud by byl umístěn podobně blíže k bráně. Jenže, na Juditině věži je reliéf umístěn dále od rohu opevnění, který byl i levým rohem Juditiny věže. Potom by i na Bílé věži mohl být také déle rohu opevnění, byť tam byla brána, a nacházet se v dnes omítnuté části stěny. Tak že je to pořád otevřenou záležitostí.

Karel V. (Sobota 7. března 2015)

Dobrý den pane Homolo,

omlouvám se, že píši právě sem, ale nenašel jsem na vašich stránkách www.zhola.com kontakt přímo na Vás. Mám dotaz ohledně Vašeho příbuzného, armádního generála i.m. Bedřicha Homoly. Můj prastrýc Jaroslav Lisý, brigádní generál i.m., za Protektorátu sloužil jako náčelník štábu a velitel v Praze právě ve druhé garnituře ON pod generálem Homolou a stejně jako on byl v Plötzensee popraven. Můj email je karel.vysata@gmail.com , děkuji za Vaši odpověď.

S pozdravem Karel Vyšata.

ZH (Pondělí 2. března 2015)

Tak pozdravujte. Pan N. je velmi milý člověk. Ale tvrdil mi nejméně dvakrát, že pod přízemím věže (tím v rovině knihkupectví) jsou ještě dvě podzemní patra, vyšší a nízké. Teprve naposled jsem tam koupil sborník s bohatým stavebně-historickým materiálem o věži, tam ovšem je zmíněn jen jeden sklep, zřejmě pro jiný účel nikdy nevyužívaný. Tak byste ho moh potrápit.

Jan Cinert (Pondělí 2. března 2015)

V sobotu je prohlídka reliéfu v Juditině věži, tak pokud nezapomenu, půjdu tam oměřit umístění vzhledem ke svislé ose.

ZH (Sobota 21. února 2015)

Díky, že jste tomu věnoval pozornost.

Opravil jsem popisek na Struze.

Co se týče Martina Menšího, v doprovodném textu to trochu komentuji. Tady jsme o tom několikrát dlouze diskutovali s Janem Čihákem. Nemohl být předchůdcem sv. Eligia, protože zanikl nejdříve 1415 a Eligius byl založen patrně již za Karla IV. Umístění sv. Martina "proti nynějšímu Klementinu někde blízko ulice Valentinské" je převzato z Ekrta (Posvátní místa...), což je základní pramen, ze kterého všichni vycházejí, je pravda, že on to taky jen tipoval.

Kostel ve Psářích – taky se teď divím, kam jsem ho zakreslil (když je terčík šedý, jde o odhad), nekoresponduje to umístěním na Sadelerově prospektu. Pokud zanikl 1415, pak by asi takto na Sadelerovi neměl vypadat. Nicméně Dolní Psáře snad byly v oblasti, kde jsem terčík umístil. Máte pravdu, že toto heslo zmatené. Měl byste k tomu nějaké indicie?

Pavel K. (Sobota 21. února 2015)

Mapa zaniklých kostelů je pěkný počin. Měl bych pár oprav.:
*Kostel sv. Martina Menšího na St. M. kladete do Valentinské a podle popisu byl v Klementinu. Umělecké památky Prahy jej ztotožňují s kalí sv. Eligia.
*Pod kostelem sv. Petra na Struze máte popisek sv. Markéty v Psářích.
*Kostel v Psářích nemohl být v místě Nuselského pivovaru, ale mnohem blíže městu.

Jan Cinert (Úterý 17. února 2015)

Nějak automaticky jsem předpokládal, že reliéf by měl být umístěn na svislé ose věže. Jenže, co když byl trochu na straně, aby vedle něho ještě mohlo být okénko - střílna? To by ještě chtělo výhledově posoudit na Juditině věži. Vlastně je to tak trochu přání, aby pak na Bílé věži byl ten zlobivý dveřní otvor ve 2. patře mimo předpokládané umístění reliéfu. Otvor je tam trochu vpravo, tak by se při jeho tvorbě mohli záměrně vyhnout reliéfu. Jen takový momentální nápad.