Pražský hrad

https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/120128203/?lang=cs

Diplomová práce na téma Venuše kontra Hórovo oko
Charakteristika Venuše - nápadné těleso, které se vzhledem k SLunci neustále vzdaluje a vrací.

Zaznamenávali-li lidé mezní polohy Slunce a Měsíce (slunovraty a lunovraty), jistě by je napadlo něco podobného i s třetím nejjasnějším objektem na obloze. Tedy mimimálně maximální elongace by neušly jistě jejich pozornosti.

ZH: Nevím, co přesně myslíte tím, že dny jsou přesně dané. Byl to takový pokus jak napasovat do Venušina cyklu 2x7 lunací, jako alternativa k tomu, co popsal jan Cinert. Možná by se dalo ještě použít to, že lunací za Venušin cyklus je 99, viz číslo 2920. A že popis Inaniny cesty mohl být řízen fázemi Měsíce (viz JK, vstává z mrtvých první neděli po prvním jarním úplňku).

Když se nyní udává průměrná synodická perioda Měsíce 29,5 dne, mám takový pocit, že někde byloo uváděn, že se ta synodická doba mění v čase, myslím tím směrem do pravěku a že dříve bylo lunací 100

Jan Cinert: synodická perioda Venuše je 583.92 dne, oběžná doba Země 365.27 dne.
583.920 * 5 = 2919.6
365.257 * 8 = 2922
tedy rozdíl 2.4 dne

Ovšem v celých dnech:
584 * 5 = 2920
365 * 8 = 2920

Ještě jeden odkaz. Dlouho jsem dřív nechápal tu pětilistou růži (mochnu?), protože jsem si neuvědomil, že je to z geocentrického hlediska.

Franta: zatím jsem se do toho nedokázal ponořit, ty dny jsou přesně dané?

Psal to zase nějaký astrolog. Já nejsem schopen posoudit, do jaké míry něco jen odněkud opsal, nebo je to fundované. Venušin cyklus je jen o 2,4 dne kratší, než 8 solárních roků. Ale mohlo by to tak být, jen k tomu podvědomě nemám zcela důvěru. Průchod sedmi branami může být nejméně počátek sedmé lunace a nejvýše její průběh. Myslím si, že už ne ukončení sedmé lunace, to by bylo osm bran. Chtělo by to ještě nějak ověřovat.

Mimochodem u názvů Jitřenky jsem si něco uvědomil. Řecké FOS - světlo je vlastně náš PES, který je zoomorfikací jarní rovnodennosti, ale zároveň liška podle germánského FOX. Latinské LUX - světlo je naše *LIX-KA - liška. Jsme navyklí psí šelmu lišku označovat v ženském rodě, ale ve skutečnosti je pohádková Liška Ryška původně mýtickým psem.

Podle
http://www.khaldea.com/planets/venus_type.shtml

Tady cyklus Venuše popisují následně:
40 dní "retrograde period", která je složena z 20 dnů k dolní konjunkci (ekvivalent Novu u měsíce)a 20 dnů (3 týdny) k objevení se Venuše jako Jitřenky. 36 dnů po dolní konjunkci, tj. 16 dnů po objevení se Jitřenky je Venuše nejzářivější, za dalších 36 dnů je Venuše úhlově nejvíce vzdálená od Slunce. Maximální vzdálenost od SLunce by mohlo být chápano jako minimální přiblížení ke vstupu do podstvětí. Následuje 6x36 dnů, kdy Venuše putuje k horní konjunkci (ekvivalent úplňku u Měsíce).
6x36=216 dne, 7x29,5=206,5 dne. Během 216 dnů projde 7 branami, tedy může tam proběhnout 7 lunací, a dospěje k horní konjunkci. Od dolní konjunkce uplynulo 288 dnů. Za stejných 288 dnů a stejně členěných se Venuše vrátí k dolní konjunkci. 288+288=576. Chybí mi tedy vložit někam 8 dnů.
Takhle by to asi mohlo fungovat?
Obrázek se znázorněním cyklu Venuše

ZH: V odkazovaném článku je opravdu hodně "šamanistické" omáčky a také nemožné spojování býka s Měsícem.

Ale zaujala mne tam myšlenka, že sedm bran, jimiž prochází Innana při své návštěvě sestry Ereškigal v podsvětí, by mělo být sedm konjukcí s Měsícem během viditelnosti Jitřenky. Já zatím předpokládal, že se jedná o sedm letních lunací. Přehlížel jsem při tom, že Innana se pak stejným způsobem vrací. Byť se vrací po 1,6 roku, takže se střídáním polovin solárního roku to nejde dohromady, leda po osmiletech, tak by se mi to docela líbilo. Jak jsme tu uvedli, tak při první Jitřence sestupují umístění za východu Slunce a dělají onu křivku se smyčkou. Při druhé Jitřence po 1,6 roku umístění naopak stoupají. To by pěkně odpovídalo tomu, že Innana se vrací a postupně si bere ve stejném pořadí předtím odložené části šatstva.

Počty mi ale nějak nevychází. Je tam uvedeno, že Jitřenka je vidět 260 dnů, což má odpovídat 7-8 konjukcím s Měsícem. Ve skutečnosti ale 7 lunací po 29,5 dne je 206,5 dne.

Tak jsem to spočítal takto:
7 lunací = 206,5 dne, včetně viditelné Večernice by to bylo x 2 = 413 dnů. Do 1,6 roku, tedy 584,4 dne, zbývá 171,4 dne neviditelnosti Jitřenky a Večernice, tím na samotnou neviditelnost Jitřenky : 2 = 85,7 dne. Takhle mi to připadá přijatelné, jen nevím jestli je myšlenka správná a výpočet realitě odpovídající.

Franta: Povedlo se Vám to krásně. U mne Stellárium nejde, takže se k tomu vyjádřím asi hodně laicky.

Nějak mi tam pořád chybí bod "cíp", kdy Venuše vychází na obzoru ve Slunci, čili heliakální východ. Tedy první možnost zaznamenání Venuše na východním obzoru před zmizením v záři Slunce. Domnívám se, že právě tyto nezamněnitelné okamžiky byly pro pozorování hlavní a tím by měl také začínat Venušin cyklus. Asi je umístění pentagramu dáno tím, že jste volil nejvyšší jasnost? Ta asi tehdy také nebyla určující. Při závislosti na oparu a bez možnosti vizuálního záznamu, tehdy nemohli s jistotou posoudit obdodí, kdy Venuše svítí nejjasněji.

Ten odkaz na Bulletin Aldebaran je výborný, tedy tak akorát pro mne. :-) Podle času se s jeho pomocí budu dívat na noční oblohu.

Já jsem to s tím pentagramem na obloze myslel následovně:

15.8.2015 je dolní konjunkce Venuše
21.9.2015 dosahuje Venuše nejvyšší jasnosti, při východu Slunce 21.9. má Venuše azimut přibližně 112° a je 31° nad obzorem. Další body jsou odečteny vždy o 584 dnů dále při východu Slunce
102° / 12°
154° / 27°
85° / 19°
145° / 17°
111° / 31°
V Stellariu jsem si nastavil datum, čas východu Slunce (Azor) a uložil snímek obrazovky. Pak jsem ty snímky naskládal na sebe jako vrstvy v GIMPu a postupně do průhledné vrstvy označil bodem polohy Venuše. Body jsem pak v pořadí, ve kterém byly vykresleny spojil
Pentagram Venuše

Zdroj informací o Venuši
Aldebaran bulletin
Stellarium

Takže vidět pentagram, jako takový, na obloze není. Venuše ale prochází body prostřednictvím jejichž spojnic lze pentagram nakreslit. Otázka je které to mají být body. Zvolil jsem ty, kdy má Venuše na obloze zářit nejjasněji - tedy na ranní obloze.

ZH: Také mi takto vycházely křivky zkusmo na Azoru s tím, že posuny byly v následujícím období Jitřenky opačně. Celé jsem to ale nezkoumal. Proto je pentagram nemožno vidět, ale jen části křivek z onoho "květu", jak jsem psal níže.

Franta: Určitě je znalost Venušina cyklu starší, nežli 19letého cyklu. Takže se jedná o osm samostatných solárních roků a podle mne byly podle poloviny počítány Olympijské hry, tedy kalendář. Devatenáctiletý cyklus se objevil až v průběhu doby bronzové, asi v malé Asii a do Řecka přišel s bohem Apolónem. Zároveň, nebo následně, se z Asie dostala jablka do Řecka a Říma. Takže jablka jsou v mýtech velmi mladou záležitostí a tento plod byl v mýtech používán poněkud volněji.

Měsíc a jeho čas je spojován s moudrostí, podle původnějšího slova "mínit". Devatenáctiletý cyklus je tím pádem také spojen s moudrostí, když je u něj shoda lunárního a solárního času. Proto je jablko spojeno s Apolónem, ale zároveň Eva s Adamem po snědení jablka byli obdařeni rozumem. To je právě příklad volného použití předchozího spojení jablko - moudrost. V původním mýtu o Paridovi jablko nebylo, prostě se rozhodl pro nejmladší ze sester, v pohádkách s pomocí hmyzu, který po jarní rovnodennosti, tedy v létě, začíná létat.

Něco jiného jsou granátová jablka, která ve skutečnosti jablky nejsou. Hodně se tyto pojmy míchají a já jsem zatím důsledně nepátral, jestli bylo nějak nejdříve použito mýtické granátové "jablko", nebo až dodatečně po příchodu skutečného jablka.