Pražský hrad

On ten "mostek" byl 50 m dlouhý a ve výšce asi 4-5 m. Byl v Praze a širokém okolí takový jediný, takže stačilo říct nebo napsat "most" a každý věděl o co jde.

Při povodni by kamenné pilíře měli vydržet a voda by odnesla jen dřevěnou mostovku. Ovšem nejspíše všechnu. U kamenného mostu jde o to, že když voda už má kudy protékat, tak se zmenší nápor na konstrukci a pilíře zůstanou. Římani dělali většinou do pilířů otvory právě proto, aby se umožnilo vodě protékat, když hladina stoupne a začne se zužovat profil v obloucích.

V Kosmově době byl kamenný most, ale přes potůček v obci Kamenný most u Kladna. Jen se neví jestli opravdu s obloukem. Tedy jestli první zmínka o vsi Kamenný most není pozdějším falzem.

V Praze byla povodeň 2002 výše než v r. 1845, Vltava ale byla v Praze částečně sevřena ochrannými hrázemi. Nicméně pokud se řeka vylila (1845) do Starého Města, tak už na nějaké umělé konfiguraci terénu nezáleželo. A řekl bych, že když šlo v r. 1118 o největší povodeň od potopy světa ;), to vsakování (stejně jako teď přehradní nádrže), přestalo mít vliv.

Nicméně je pozoruhodné, že voda vystoupila deset loket nad most a nepíše se o jeho zániku, který by snad musel přijít, vždyť ani kamenné mosty nevydržely (ale kvůli náporu dřeva z vorů atd.)
Já teda furt věřím, že šlo o most přes celou Vltavu, kdyby to byl jen mostek přes rameno, asi by Kosmovi nestál za zmínku.

Jak dopadají při povodni mosty s kamennými pilíři a dřevěnou mostovkou? Koukám na povodeň 1890, pilíře tehdy víceméně vydržely. Takže Kosmas mohl mít eventuálně na mysli 10 stop nad kamenné pilíře.

Že by stanovené délky loktů byly podle toho, že se do nich musely vejít kratší jednotky mne také napadlo, ale neřešil jsem to. Tu délku lokte jsem myslel tak, že se konec plátna uchopil mezi palec a ukazováček pak obtočil přes prostředníček, ale jen k loktu, dál už ne. Vycházím z toho, že v praxi se plátno muselo nějak uchopit při odměřování.

Nejsem si jistý, do jaké míry se dá porovnávat novodobá krajina se středověkou, co se týká nasákavosti a možností rozlití do šířky. Já myslím, že tehdejší krajina dokázala podstatně zmírnit povodeň rozlitím a vsakováním v lesích. Máte pravdu, že rozdíly u záznamů na Děčínské skále nejsou veliké. Jenže, je možné, aby výška povodňové vlny v tehdejší krajině byla stejná v Praze i vzdáleném Děčíně? Podle mne tam značka pro rok 1118 byla udělána dodatečně podle Kosmovy kroniky.

Otto. Zdá se, že za Přemysla Otakara II. vznil ten loket, jenž je dosud na Novomětské radnici, a byl zřejmě vypočítán násobením menších měr (4 zrna ječmene = prst, 4 prsty = dlaň, 10 prstů = píď, 3 pídě = loket). Název loket pro tuto míru byl asi převzat ze staršího lokte, který mohl být podstatně kratší, ale že byl název zaběhnutý, tak přetrval.

Kdyby se loket měřil překlápěním látky od lokte k nataženým prstům, měl by v mém případě 107 cm, resp. 107/2 = 53.

Podle mých poznámek byla původní hladina Vltavy u Karlova mostu 182 m.n.m, naposledy vzdutá Vltava 191 m.n.m.
Na děčínské skále je zaznamenána povodeň z r. 2002 ve výšce 997 cm, v r. 1845 (zřejmě věrohodně) ve výšce 1039 cm a v r. 1118 (zpochybňováno) ve výšce 1106 cm, což je podle mě pořád uvěřitelné, prostě lilo o pár dní déle. V Děčíně tedy byla za Kosmových dob voda o 109 cm výš než v r. 2002, v Praze by tedy byla plus minus 192 m.n.m., byla-li mostovka 5.5 metrů nad běžnou hladinou, mohla být v r. 1118 deset 45 centimetrových loket nad mostovkou ;).

S loktem je to tak, jak píšete, také tam poznamenávám, že není jasné, jak velký loket měl Kosmas na mysli. Také mi připadala délka staročeského lokte moc velká.

Řekl bych, že loktem se hlavně měřil rozměr plátna, kterým se platilo. Takže s nataženými prsty. Co když je délka lokte stanovena tak, že se plátno chytilo mezi palec a ukazováček a pak teprve obtočilo přes natažený prostředník k lokti? Tím by přibylo chybějících asi 10 cm.

U délky staročeského lokte se domnívám, že vychází z nějaké nepříliš odlišné tradice, tak jsem s ní v článku (nezávazně) pracoval.

To je dobrý nápad s reliéfem (mou zásluhou je jen, že jsem domluvil návštěvu příslušné prostory, celá Bílá věž dosud exsistuje, je zvazata do středního křídla Nového paláce). Těžko to ale ověřit, leda by byla fotodokumentace z dob Plečnikovy přestavby, pokud tereziánskou omítku osekali až na zdivo.

Jak známo, se základní myšlenkou vašeho textu (že před Juditiným mostem byl jen most přes malostranské rameno Vltavy, ne přes celou řeku) nejsem srozuměn. Nicméně mě zaujala úvaha o výšce Vltavy při neobvyklé povodni (při ostatních, byť zřídka, sahala Vltava sotva k mostovce, nyní deset loket nad ni, což zpochybňujete, bylo by to prý přes 6 metrů).
Staročeský loket (je dosud na Novomětské radnici) měal 59.3 cm.
V originále Kosmovy kroniky je použit výraz ulna, běžně je loket jakožto délková míra latinsky cubitus (cubitum).
Římský loket (cubitus) měl 44.4 cm.
No, když dám předloktí svisle na stůl, naměřím od lokte ke konci prstů 48 cm, mám 184 cm, odhadl bych, že římský loket byl u nižších postav měřen takto. Když obtočím provaz kolem lokte a jamky mezi palcem a ukazovákem, vyjde 86 cm. Nechápu moc, jak se dospělo k těm 59 cm, vídeňský loket (77.8 cm) bude asi ten krejčovský způsob.

No a ulna je v lékařské terminologii loketní kost, tj. lze ji na předloktí naměřit od konce lokte po jamku mezi předloktím a zápěstím, což není úplně vyloučený způsob, je poměrně přesný, v mém případě je to 30 cm, u středověkého průměrného člověka by to mohlo být kolem 27 cm.

Trochu teď odbočím. Probírali jsme tu hypotetické umístění románského reliéfu na hradní Bílé věži, obdobně, jako je tomu na Juditině věži. Zakreslení je nyní vloženo ke konci článku o prvním pražském mostu v Exkurs II. - Románský reliéf na Juditině věži.

Nelze pominout poděkování ZH, který se záležitosti aktivně zúčastnil.

Franta: Myslel jsem to tak, že počátky římských kalendářních měsíců byly stanoveny tak, aby byly 40 dní po slunovratech a rovnodennostech (mimo Samhainu, kde to nejde). Čili s posunem 144 x 20 = 2880
2920 - 2880 = 40, který jste uvedl a mně se zalíbil. Beltain by podle toho měl být původně jarní rovnodenností a kvůli tomu by se pálily čarodějnice. Stejně to ale předpokládá jednorázovou akci, kdy by se počítání podle Venušina cyklu s celkem 144 měsíci po 20 dnech dalo do souladu s římským kalendářem. Přebývalo by totiž oněch 40 dnů. Je to zatím jen taková myšlenka podle Vás, jak známo, tak na tom 40denním posunu jsme si zatím vylámali zuby.

Myšlenka ZH v odkazu je zajímavá a zřejmě vychází. Nekontroloval jsem to. :-) Je i jiná možnost, byť nevychází úplně přesně. Dvanáct lunárních měsíců dá 354 dnů, takže zbývá 11,25 dne do solárního roku. Rozdíl mezi 21. 12. a 1. 1. je 10 dnů. Jako by zde byl zakuklen "13. měsíc", který vyrovnával solární a lunární čas.

Já osobně báchorkám, že římský kalendář měl původně jen 10 měsíců nevěřím. Tak staré zápisy nejsou, aby se to dalo doložit. Takže podle mne po desátém "decembru" následoval jedenáctý leden a dvanáctý únor. Ten pak měl jen zbylý počet dní. Ovšem i tohle je pozůstatek nějaké reformy, kdy začátky měsíců byly posunuty od rovnodenností a slunovratů.

Franta: S těmi 40 roky plus přidanými 40 dny mi to přijde už spíše jako náhoda, protože je to trochu komplikovanější pro pravěké zobecnění. Muselo by to být tak, že v určité dané době po uplynutí 40 roků + 40 dnů, by Keltové stanovili pevný kalendář s posunutím svátků o 40 dnů oproti dělení solárního roku. Nedokážu to posoudit, ale jinak máte pravdu.

Mayské počítání je založeno na používání dvojky, neboť Indiáni opustili Euroasii před uplatněním šedesátkové soustavy. Tu naopak později znali Egypťani, takže podle nich je 36 x 10 = 360 + 5 = 365.

A co když nejen Keltové, ale i Římani? Nemusel být 1. leden stanoven o šest dnů po rozhýbání sluníčka, jeho narození apod. mohlo být hlavní stanovení 1. listopadu 40 dnů po podzimní rovnodennosti a tomu přizpůsoben zbytek kalendáře. Dochované římské názvy měsíců by byly pozdější, po stanovení lednového počátku. No, ale s jistotou to netvrdím.

My a Germáni také počítáme do 20 jinak. Třináct oproti dvacet tři, dreizehn oproti dreiundzwanzig. Takže společné dědictví tu je, dokonce s Indiány. Asi se klidně mohlo souběžně počítat 18 x 20 i 36 x 10, když se počty do jednoho roku sešly.

Ještě mne napadlo, že sedm bran nemusí být celá viditelnost Jitřenky. Mohl by to být jen sestup bez té smyčky, kterou končí příslušná křivka sestupu viditelné Venuše. Čili část těch křivek pětilístku v odkazu. Tím by ubyly zlobivé přebývající dny.