Pražský hrad

Tady je zakreslení pílířů v Pinkasově domě, vypadá to superpřesně, ovšem byla odkryta jen část a bůhví, jak to vypadalo. Ostatně je rozdíl mezi základy pilířů a pilíři samotnými, ve velikosti bych problém neviděl, spíš v rozteči.

V domech u Luž. semináře jsou takové čárky, ze kterých těžko dedukovat, co zobrazují, na fotkách je vidět bok horní části oblouku, ale kde to je a na kterou stranu je to předpokládané těleso oblouku, není z nákresu patrno atd.

Dotyčná věž na staroměstské straně by měla chránit most, ne město.

Jak víte, že jsou pilíře chybně zakresleny? Je nějaké nové zakreslení? Potápěči to zkoumají, někdy před 70 lety byly pilíře vidět, ale neviděl jsem nové zakreslení.

Musím se zase vrátit k předchozímu tématu. Zjevně jsem se nechal zblbnout tím líbivým nápadem z diskutovaného článku, že sedm bran, kterými sestupovala Ištara, by mělo být sedm lunací během existence Jitřenky. Jak jsme probrali, tak to nevychází, a mýtická číslovka musí vycházet přesně a opakovaně, jestliže se uplatnila. Navíc, sedmi branami sestupoval k Ereštigale i bůh Nergal, který se dá identifikovat jako Mars. Pak se jedná už jedině o sedm úrovní Slunce a Měsíce, čili sedm nebeských sfér.
Tedy od hora:
1 - maximum vysokého Měsíce
2 - výška Slunce za letního slunovratu
3 - maximum nízkého Měsíce
4 - výška Slunce za rovnodenností
5 - minimum nízkého Měsíce
6 - výška Slunce za zimního slunovratu
7 - minimum vysokého Měsíce
Jitřenka při sestupu prochází těmito úrovněmi, které jsou branami stejně, jako je nízký vchod, který vytváří pražský Libušin rovnodennostní tesař.
Celé to ovšem neřeší to, co bylo na počátku úmyslem, kdo je hodnou maminkou Nastěnky.

K Juditině mostu zatím jen v bodech.
Omlouvám se za nepřesnou citaci z hlavy kronikáře Vincentia. Ale stejně mám za to, že Vincentius trochu přehání tvrzením, že nikdo před tím ani nepomyslel most začít, když je na Juditině věži onen reliéf mířící pohledově na most a tato věž souvisí s opevněním Soběslava I., který jej započal v roce 1135.

Věže na staroměstské straně bych neřešil. V době výstavby mostu nebylo na té straně nic opevněného, vše je až gotika po polovině 13. století.

U Dragouna nemohou být malostranské pilíře začátku mostu přesně zakresleny právě proto, že jejich těleso je až pod podlahami sklepů.

Rozměrům pilířu v Pinkasově paláci zatím moc nevěřím. Co když jsou zakresleny podle ustálené představy o šířce mostu 6,5 - 7 m? Sousední pilíř v Čertovce je široký 11 m a rovněž rozměry pilířů z druhé strany z plánu roku 1784 jsou daleko větší. Tehdy došlo k chybnému zákresu umístění všech pilířů vůči Karlovu mostu, ale u samotných rozměrů pilířů se těžko mohli tolik splést, to by museli být snad úplně blbí.

K organizaci výstavby mostu bych to viděl asi takto. Pilíře se mohly zakládat a vystavět samostatně, třeba všechny najednou. Pak ale při vytváření oblouků se nejspíše postupovalo ze dvou stran od břehů, protože se po předchozích dokončených obloucích dopravoval materiál již horem. Jenže to musela malta v obloucích vždy pořádně zatvrdnout, aby se na klenbě mohlo nadezdívat a vytvořila se dopravní plocha. To je zdá se nejvíce limitující v rychlosti výstavby.

Ostrov Kampa vznikl dle Edgara Th. Havránka scelením několika menších ostrůvků (Havránek navíc předkládá alternativní názor na vznik ostrova (než že vznikl umělým prokopáním Čertovky), tedy že vznikl nánosy pod jezem, no jez v tom nemusel hrát roli, myslím).
Je to dobře vidět na Ouden-Allenově prospektu z r. 1685, kdy velký ostrov končí nad Karlovým mostem a pod mostem je menší ostrůvek.
Havránek (1939) ještě viděl domy na Kampě na pilotách.

Na starších prospektech Sadelerově a Hollarově je v místě ostrůvku pod mostem vidět dvojice věží – v umístění, které by odpovídalo onomu hypotetickému mostu směrem do Platnéřské. V Hollarovi je cca v úrovni severozápadního nároží dnešního Klementina věž velmi podobná staroměstské Juditině. Na řezenském mostě byla třetí věž ve třetině mostu při ostrově, patrně z obranných důvodů.

Trošku jsem si pohrál viz, protože jsem nikde kloudný plán nenašel. Je složen z Císařských otisků jako podklad, nákresů pilířů Juditina mostu z r. 1784 (snížení hladiny kvůli rekonstrukci Karlova mostu po povodni), nového zaměření pilířů v Pinkasově domě a Dragounova nákresu, za jehož přesnost neručím.
Napadlo mě, že zdiva ve sklepích domů U Lužického semináře by mohla být kombinací nájezdu na starší most vedoucí do Platnéřské ul. a Juditina mostu (kdoví jestli). Tím by se vysvětlila překvapivá úzkost vozovky v těch místech oproti Juditinu mostu.
Ta větší mezera mezi posledním říčním pilířem a prvním červeným může být způsobena tím, že autor použil Jüttnerovu mapu, která má pilíře Karlova mostu v tom místě poněkud posunuty k západu. Někdo tam kreslí pilíř navíc, ten se tam ale každopádně nevejde. Pozoruhodná je ale různá rozteč v řece a na Kampě...

Okolí pilířů Juditina mostu mohl vymílat proud řeky, zejména při povodních. Proto okolo základů byly zaraženy kůly, aby nedošlo v budoucích letech k narušení statiky mostu. Nedostatek základů asi byl odstraněn roku 1190.

Kdyby na výstavbě každého pilíře a každého oblouku pracovala jedna stavební parta, pak by bylo možné stavbu mostu velmi urychlit. V tom je výhoda třeba oproti věži, kde mohla pracovat pouze jediná parta kameníků a zedníků. Otázka však je, jestli v té době mohli na stavbu mostu sehnat tolik vyučených lidí.

Tady píšou, že řezenští archeologové se domnívají o svém mostu, že většina těch oblouků nebyly přímo oblouky, ale že stály vyzděné pilíře a přes ně byla dřevěná konstrukce.

Nemůžu najít přesné zaměření prvních malostranských pilířů, přesně jsou jen ty v Pinkasově domě. Zdá se, že trasa Juditina mostu od průjezdu u Mostecké věže jde přesně západovýchodně (tedy v "mém" směru do Platnéřské a k Prašné bráně) a teprv někde u Čertovky se prudce lomí ke Karlově ulici. To by bylo v souladu s mou spekulací, že původní most vzala voda, zůstaly malostranské oblouky a na ně navázal nový Juditin most. Nechci jít tak daleko, že předešlý most do Platnéřky byl obloukový a Juditin trámový na kamenných pilířích, postavený za tři roky, to si ještě necháím uzrát ;).

Tady je originální text česky i latinsky (str. 408-9), zní to, jako by opravdu most byl postaven za tři roky, kdyby byl jen za tři roky dokončen, jak kdosi tvrdí, asi by tam nebylo, že žádný z knížat... vymysliti ani začíti nemohl.
Slovo perficitur (od perficio) v sobě nemá ono ke konci, mohlo by to třeba být i zhotoven, ne ke konci přivedeno.
Je sice pravda, že při obou březích řeky jsou zachovány dva oblouky, uprostřed mohl být ale most tabulový, tj. opravitelnější po povodních.

Údaj o dendrologickém zařazení k r. 1190 nepatří přímo k roštu, ale ke kůlům okolo roštu a není jasné, zda se jednalo o opravu mostu, nebo dodatečně zbudovaný ledolam.

ZH: Cinert: Nevím, jak ve 12.století zvládali racionalizaci a intenzifikaci práce. Samozřejmě hodně záleželo na tom, kolik sehnali na stavbu lidí. Našel jsem na webu zajímavý názor na dobu stavby Juditina mostu.

"Podle Vincencia trvala stavba neuvěřitelně krátkou dobu: "...císařské dílo mostu Pražského...ve třech letech ku konci přivedeno jest.". Ve skutečnosti zřejmě stavba mostu zabrala času o něco více - most byl budován asi mezi lety 1167 až 1172 a v korytě řeky se při archeologických výzkumech našly pozůstatky dřevěných roštů pilířů se dřevem dendrochronologicky datovaným dokonce do roku 1190. Je možné, že Vincencius měl na mysli třeba jen finální fázi výstavby mostu s klenutím oblouků a nepočítal v to zapouštění pilířů apod."

Asi jsem to posledně nenapsal dost výstižně. Myslel jsem hloubku zaniklého ramena, přes které vedl most pro povozy vjíždějící po dalších pár metrech do brány opevnění. Jako byly mosty třeba v Mikulčicích. Pěší a mezci mohli jít přímo od brodu cestou do jižní hradní brány. Rozdíl v náročnosti mezi stavbou baziliky a mostu bych viděl asi tak, jako mezi chůzí po zemi s vylezením na strom a plaváním ve vodě s potápěním. :-)

Juditin most byl povodní poničen z jedné třetiny, nebo jedna třetina zůstala. Kdyby se jednalo o most s dřevěnou vozovkou na kamenných pilířích, a jen vozovka by byla smetena, nebyla by to nenapravitelná škoda. Na Malé Straně jsou dochované dva oblouky. Kronikář Vincentius vysloveně píše, že Judita most dokončila, což se nepodařilo žádnému z předchozích knížet a králů. Takže jej během "nějakých" tří let jen dokončila, ale nepostavila.

Obrázek z roku 1892 může také trochu mýlit. Není zřetelné, jak hluboké bylo koryto v pozadí, kde byla hlavní proudnice toku na vnějším oblouku.