Pražský hrad

Hezké fotky. Šlo tehdy o výšku terénu přechodu plošiny do svahu k řece, kde digitální modely se nedokázaly se zlomem vyrovnat. Pak o to, zda je obzor již u náměstíčka nebo dále. To jsem pak podle vrstevnic vyřešil a Vy to nyní potvrzujete (jen 1,5 m). Takže nyní je podstatné, zda tam je vizuální, asi dnes neověřitelný, dohled na východní obzor ve vzdálenosti 3,9 km s převýšením pouhých 12 m, protože jsou v linii městské domy.

Pozdrav ze Znojma: 1, 2, 3, 4. Kdysi jsme si nebyli jisti konfigurací terénu, už jsem zapomněl, o co tehdy šlo. Skála byla odstraněna kolem dokola, zejména od severu byla odstřelena, teď je kolem trochu násep. Pláň je jen mírně nakloněna, od náměstíčka je odhadem původní pata snad jen metr a půl níže.

Na severní straně je stavební spára v místě prvního zalomení. To by mohlo podporovat Vaší představu, zároveň to dokládá můj opačný výklad.
V odkazovaném článku ve SP je u staroměstské strany popis spodního zdiva I. etapy, tedy nástupní rampy, takový, že malta je podstatně chudší na vápno, nežli hořejší vrstva. Ta je od spodní oddělena 20 cm vrstvou písčité hlíny, což je podle mne doklad přestávky ve výstavbě mostu. Svrchní kvalitnější vrstva by měla být výškovým zarovnáním rampy s úsekem vedoucím přes řeku. Takže tam je jasná posloupnost, nejprve rampa s jedním obloukem a pak úsek přes řeku.

Byl jsem se podívat u hotelu Lundborg, dovnitř jsem se sice nedostal, ale skrz dveře je vidět stará dlažba v úrovni dnešní podlahy, tj. dva schůdky nad dnešní ulicí. Na rohu je značka povodně z r. 1890, teoreticky by sahala asi 75 cm nad mostovku. Mostovka Karlova mostu je ještě o 6 a půl metru výš. Dlažba JM je tu 415 cm nad dnešní hladinou Čertovky, na staroměstském břehu 460 cm (to je asi tím, že Čertovka je výš).
Jádro domu 82 je celé postaveno přímo na mostu v západo-východním směru (to je ten můj). Zatímco jádra domů 77 a 78 jsou sice taky celé zřejmě na mostě, ale směr je odkloněn do brány mezi malostranskými věžemi.
Tedy, domnívám se, původní podoba mostu vedla do předchůdkyně severní věže, zřejmě skrze bránu ve věži, později byla trasa odkloněna mezi věže. Zda šlo o dva různé mosty, jak si myslím, ovšem zatím prokázat nedovedu, musím ještě nastudovat složení stavebních kvádrů, které se v různých částech mostu liší.

Odpočítat skutečný sever se dá podle natočení rovnoběžek a poledníků v kat. mapě.

Ještě k té citaci z Vincentia. Možná se projevuje opět notorický problém s pochopením myšlenky sdělované kronikářem. Mohl mít na mysli, že nikdo z předchozích nedokázal začít dokončení mostu, tedy úseku přes řeku. V jeho době muselo být podstatné, že roky byly postaveny nástupní rampy na most a nikdo se neodvážil začít ani vymyslet dokončení mostu přes řeku.

Také mne kdysi překvapilo, že není souhrné zpracování a zakreslení všech nálezů JM, když se jedná o tak významnou záležitost.

Je to jen asi o 1.3°. S tou Severkou jste to někde četl? Na moravě jsou k. mapy podsatně méně natočené, ale Severka je furt stejně, protože hrozně daleko. Já mám onu teorii o hlavních triangulačních bodech Gusterberg a vídeňský Štěpán, které jsou takto ukloněšny od rovnoběžky, ale stejně mi to úplně nesedí.

Zeptal bych se dr. Dragouna, ale bojím se, že si přečte mé diletatnské hypotézy a nebude mě brát vážně.

Zajímavé, že nelze najít zaměření pilířů z 40. let 20. st. V r. 1960 se slavilo osmisté výročí stavby Kamenného mostu, tehdy zřejmě byly publikovány různé materiály, např. Vl. Píša O staroměstském opevnění Juditina mostu.

Nezkoumal jsem to, ale podle mne je tam vkládáno do katastrální mapy. Je totiž přítomna také známá chyba, severka je svislicí kat. mapy, nikoliv skutečný sever. Nedávno jsem odvodil, že pro Prahu je odchylka kat. mapy +7,75°. V tom ale odlišnost ostrého zhlaví (červený trojúhelníček) asi nebude. Nenarazil jsem na internetu na zakreslení pilíře objeveného potápěči v roce 2009. To by už někde mělo existovat. Možná, že místo tápání by byl lepší přímý dotaz na Z. Dragouna.

Snažil jsem se porovnat různé mapy, podle mě je nákres z r. 1784 přesný, s výjimkou malostranských věží, které jsou úplně blbě.

Některé mapy jsou hodně nepřesné. Tipnul bych si, že na dotyčné mapce s červenými zákresy je chyba v tom, že byla přizpůsobena ortofotomapě, kde si ovšem autor mapového podkladu neuvědomil, že mostecké věže nejsou zachyceny orto. Takže chyba je v nové mapě, ne ve starém nákresu.

Ta část pilíře do Platnéřské je pod domem ;), ale bez podrobnější skizzy to těžko hodnotit, na fotce pilíře podle mě moc velký kus pilíře nečouhá, našli to i pod domem?

Dík, toho červeného trojúhelníčku ve St. Praze jsem si nevšiml, je ovšem poplatný tomu nepřesnému zakreslení samotného Karlova mostu. Tedy údajně nepřesného, mně to tak nepřesné nevyšlo, mapy jsou různé, ještě to někdy porovnám.

Pamatuju se, že kámen má hustotu asi 3, tedy to zas tak těžké není.

Ty výšky je třeba porovnat, Karlův most je v místě těch domů u Luž. semináře strašně vysoko, snad 7 metrů nad vozovkou. Nevím, jak vysoko byly klenáky ve fasádě, ale myslel bych si, že JM byl přeci jen vyšší.

ZH: Pilíř v Čertovce ve Vašem směru do Platnéřské ale není. Je už natočen do nejkratšího směru přes řeku.

Našel jsem obrázek, o kterém jsem níže tvrdil, že by tam měl být červeně zakreslen nález pilíře z roku 2009. Jedná se o starší nález a obr. je ve Staleté Praze (pondělní odkaz J. Čiháka). Článek je oskenován na známém místě a obr. je v oddíle 5.

Fakt je, že hypoteticky by mohlo být vyzděno obvodové zdivo na plovoucím roštu, který by zatížením klesl. Tím by se vlastně vytvořil potřebný keson a pak by se teprve vytvořilo vnitřné lité zdivo (malta s lomovým kamením). Tím by odpadla potřeba vytvářet obvodové komory, ze kterých se musela čerpat voda. Ale zcela si to nyní nedokáži reálně představit, asi by se to muselo ověřit experimentálně. Zatížení zdivem by bylo podstatně větší, nežli váha kapaliny roštem vytlačené.

Jestliže byla výška mostovky JM 189,5 m n. m., tak byla asi 8 m nad běžnou hladinou. K nakupení ker a stromů blokujících průtok pod oblouky by stačila povodeň s výškou asi 6 m a oblouky by byly strženy. To jen dodatek k diskuzi, zda je možné, aby v roce 1118 vystoupala voda ještě 10 loktů nad tehdejší most.

Sáhl jsem do knihovny pro Dragounovu Prahu 885-1310 (ostuda, že jsem na ni zapomněl), kde je podrobné pojednání o Juditině mostě, klenáky jižní strany mostu opravdu vystupovaly nad úroveň dnešní vozovky ve fasádě domu 82/III. Fasáda tohoto domu je přesně západo-východní a licuje s jižní stěnou větší malostranské věže. Tedy skrze bránu její předchůdkyně vedl most předcházející Juditinu (to je ten můj hypotetický do Platnéřské, orientovaný stejně). Most v tomto směru předpokládal už Píša, byť je leckým vysmíván ;).