Pražský hrad

Takže ještě se skoro nic neodkrylo, ale už se ví, kdo to nejspíše postavil. Asi by bylo nejlepší si nejprve přečíst poslední větu: "Nicméně něco zvláštního už přece jen objevili: zbytky čtyř spálených dveří z masivního dřeva dávají tušit, že je někdo během útoku vyhodil do povětří!" Pak má čtenář jasno, o čem je článek a jaký jeho autor.

Upřímně řečeno jsme váhali, zda "původní" znamená římské, nebo maurské, protože kdesi zase psali, že maurský most byl postaven na troskách mostu římského, a pak byl ve středověku a novověku znovu opravován. Třeba to někdy nastuduju pořádně.

To jste si užíval... Ony původní oblouky se jeví jako trochu hrotité, s tím přišli Arabové a k dokonalosti dovedla gotika. Nejsem odborník na Řím, ale u římského mostu by to bylo trochu zvlášní.

S šířkou 9 m se dostáváme zase k Juditinu mostu. Od doby bronzové byla dána šířka jednoho dopravního pruhu šířkou vozu se dvěma zapřaženými zvířaty. Z toho je odvozen i dnešní rozchod kolejí u železnice. Řekněme, že průjezdná šíře byla 2 m, takže čtyři pruhy byly asi 8 m. U dlouhého mostu v městě se muselo počítat se dvěma dopravními pruhy a odstavnými po obou stranách. Ty sloužily k odstavení porouchaných vozů a zastavení při prodeji výrobků denními trhovci. Pak by uváděná šířka Juditina mostu cca 7 m nebyla praktická. Proto také tvrdím, že vnější šířka úseku přes řeku byla 10-11 m.

Dočkal jsem se jednoduchého půdorysu neznámého kostela na Vyšehradě se severkou katastrální mapy. Odvodil jsem azimut 80,9°. Projevují se zde všechny slabiny AD: není celý půdorys a tím i je nejistý azimut, není známo zasvěcení a je dlouhé období možného založení. Vyšly roky 975, 1008, 1046 a 1050. Nejvíce se mi líbí rok 975, zasvěcení by bylo Zvěstování P. Marii jako u rotundy (sv. Víta) a jednalo by se o odsun staroslověnských duchovních z Hradu na Vyšehrad po založení biskupství. Byl by zároveň posun vzniku Vyšehradu, uvažovalo se dosud o nejdříve 80. letech. Výběr z dat je nyní dále závislý na jiné datovací metodě.

Hezké fotky. Šlo tehdy o výšku terénu přechodu plošiny do svahu k řece, kde digitální modely se nedokázaly se zlomem vyrovnat. Pak o to, zda je obzor již u náměstíčka nebo dále. To jsem pak podle vrstevnic vyřešil a Vy to nyní potvrzujete (jen 1,5 m). Takže nyní je podstatné, zda tam je vizuální, asi dnes neověřitelný, dohled na východní obzor ve vzdálenosti 3,9 km s převýšením pouhých 12 m, protože jsou v linii městské domy.

Pozdrav ze Znojma: 1, 2, 3, 4. Kdysi jsme si nebyli jisti konfigurací terénu, už jsem zapomněl, o co tehdy šlo. Skála byla odstraněna kolem dokola, zejména od severu byla odstřelena, teď je kolem trochu násep. Pláň je jen mírně nakloněna, od náměstíčka je odhadem původní pata snad jen metr a půl níže.

Na severní straně je stavební spára v místě prvního zalomení. To by mohlo podporovat Vaší představu, zároveň to dokládá můj opačný výklad.
V odkazovaném článku ve SP je u staroměstské strany popis spodního zdiva I. etapy, tedy nástupní rampy, takový, že malta je podstatně chudší na vápno, nežli hořejší vrstva. Ta je od spodní oddělena 20 cm vrstvou písčité hlíny, což je podle mne doklad přestávky ve výstavbě mostu. Svrchní kvalitnější vrstva by měla být výškovým zarovnáním rampy s úsekem vedoucím přes řeku. Takže tam je jasná posloupnost, nejprve rampa s jedním obloukem a pak úsek přes řeku.

Byl jsem se podívat u hotelu Lundborg, dovnitř jsem se sice nedostal, ale skrz dveře je vidět stará dlažba v úrovni dnešní podlahy, tj. dva schůdky nad dnešní ulicí. Na rohu je značka povodně z r. 1890, teoreticky by sahala asi 75 cm nad mostovku. Mostovka Karlova mostu je ještě o 6 a půl metru výš. Dlažba JM je tu 415 cm nad dnešní hladinou Čertovky, na staroměstském břehu 460 cm (to je asi tím, že Čertovka je výš).
Jádro domu 82 je celé postaveno přímo na mostu v západo-východním směru (to je ten můj). Zatímco jádra domů 77 a 78 jsou sice taky celé zřejmě na mostě, ale směr je odkloněn do brány mezi malostranskými věžemi.
Tedy, domnívám se, původní podoba mostu vedla do předchůdkyně severní věže, zřejmě skrze bránu ve věži, později byla trasa odkloněna mezi věže. Zda šlo o dva různé mosty, jak si myslím, ovšem zatím prokázat nedovedu, musím ještě nastudovat složení stavebních kvádrů, které se v různých částech mostu liší.

Odpočítat skutečný sever se dá podle natočení rovnoběžek a poledníků v kat. mapě.

Ještě k té citaci z Vincentia. Možná se projevuje opět notorický problém s pochopením myšlenky sdělované kronikářem. Mohl mít na mysli, že nikdo z předchozích nedokázal začít dokončení mostu, tedy úseku přes řeku. V jeho době muselo být podstatné, že roky byly postaveny nástupní rampy na most a nikdo se neodvážil začít ani vymyslet dokončení mostu přes řeku.

Také mne kdysi překvapilo, že není souhrné zpracování a zakreslení všech nálezů JM, když se jedná o tak významnou záležitost.

Je to jen asi o 1.3°. S tou Severkou jste to někde četl? Na moravě jsou k. mapy podsatně méně natočené, ale Severka je furt stejně, protože hrozně daleko. Já mám onu teorii o hlavních triangulačních bodech Gusterberg a vídeňský Štěpán, které jsou takto ukloněšny od rovnoběžky, ale stejně mi to úplně nesedí.

Zeptal bych se dr. Dragouna, ale bojím se, že si přečte mé diletatnské hypotézy a nebude mě brát vážně.

Zajímavé, že nelze najít zaměření pilířů z 40. let 20. st. V r. 1960 se slavilo osmisté výročí stavby Kamenného mostu, tehdy zřejmě byly publikovány různé materiály, např. Vl. Píša O staroměstském opevnění Juditina mostu.

Nezkoumal jsem to, ale podle mne je tam vkládáno do katastrální mapy. Je totiž přítomna také známá chyba, severka je svislicí kat. mapy, nikoliv skutečný sever. Nedávno jsem odvodil, že pro Prahu je odchylka kat. mapy +7,75°. V tom ale odlišnost ostrého zhlaví (červený trojúhelníček) asi nebude. Nenarazil jsem na internetu na zakreslení pilíře objeveného potápěči v roce 2009. To by už někde mělo existovat. Možná, že místo tápání by byl lepší přímý dotaz na Z. Dragouna.