Pražský hrad

Luopan podle anglické Wikipedie ukazuje k jižnímu magnetickému pólu. Jeho azimut se dost podstatně mění, ale zrovna v Číně je odchylka od směru k zemskému pólu dost stabilně kolem 0° (nevím jak před tisícem či dvěma let), viz gif z Wikipedie, pokud ho chcete znova spustit, tak aspoň ve Windows a Firefoxu Ctrl-F5.
Mimochodem např. na čínských trzích říká prodavač, že požadované zboží je např. na severu stolu.

Školu kompasu v učení Feng-Šuej neovládám. Při hledání jsem letmo narazil na zajímavou skutečnost. Světové strany a všechno ostatní je pootočeno o 22,5°. Tedy např. východ má azimut 67,5°. Moje znalosti tohoto učení jsou mizivé a tak bych se zatím nerad pouštěl do diskuze.

Franta: Kompas Lo-Pan se mimo jiné používá pro orientaci staveb, zejména duchovních, jako jsou hroby a chrámy. Jedná se o věštění kompasem. Je to vlastně doladění na příznivý směr podle místních podmínek.

Kruhové opevnění má jednu nevýhodu. Každý střelec může boční palbou bránit menší část hradby než u opevnění čtvercového. Palebná síla luků a praků je tím omezena.
Čtyři brány byly výhodné třeba pro zahájení protiútoku, ale byla to slabá místa pevnosti.

Možná je to aplikace starého geomantického přístupu k zakládání sídel a také odvozeně vojenských táborů, kdy byly vytyčeny linie Cardo a Decumanus. Prostě něco starého, dobrého, osvědčeného, nad čím se moc nepřemýšlí. To pak vede ke čtyřem hlavním branám, vstupům, které oddělují zónu známého, ovládnutého světa od světa za hradbou. Možná pak vznikaly i další brány, ale u opevněného místa je asi obecně každý další vstup problém. Linie Cardo a Decumanus prý vytyčoval věštec zhruba v severojižním a západovýchodním směru.

Bavíme-li se o orientaci kostelů a chrámů, bude to pravděpodobně aplikace obdobného postupu.

Chápu, že tam byly dvě ulice a čtyři brány, ale ne, proč byly ty brány, u vojenského tábora, čtyři. Hledám paralelu s rondely, které měly taky až čtyři brány a zřejmě proto se vymýšlejí jiné možnosti, než že šlo o pevnosti. U rondelů snad ale brány neměly vrata.
Více bran asi souvisí s velikostí tábora, měly hranu třeba 500 až 700 metrů.

Protože při tom uspořádání vznikly dvě ulice, které se křížily. Pak musely být čtyři brány ve čtyřech směrech. Třeba to souviselo i s taktikou výpadů různého typu vojska, ale to už nevím.

Pochopil jsem to tak, že původně se zastavilo římské vojsko v postavení jako před vojenským střetnutím. Pak se začalo opevňovat. Později se to stalo pravidlem i při výstavbě táborů s delším trváním.

Ta příčinná souvislosst (směrem k nepříteli, z toho dvě cesty a 4 brány) mi stále jasná není.
Útočilo se proti branám, nebo mimo ně? Píšou, že mj. i podopáním, "bomardováním" atd. Možná příkopy, byly-li vodní, byly prevencí i proti podkopání. Proti branám by se muselo beranidlem, což je přes příkop problém, nicméně rondely tam měly mola, ne padací mosty.

Podle toho odkazu bylo hlavní rozložení vojska v táboře směrem proti nepříteli. Z toho pak křížení dvou cest uvnitř, čímž vyplynuly čtyři brány na obvodu. To se pak přeneslo i na kamenné tábory, i když už to asi velký smysl nemělo.

Čtyři brány rondelů vždycky mátly, jinak by se asi automaticky rondely považovaly za pevnosti.
Ani u Římanů mi to není moc jasné, nicméně asi věděli proč to dělají, jednalo se o vojenské tábory, stavěné při tažení na jednu noc (i stálé). Můžu jen spekulovat, předpokládám, že měli tolik vojáků, aby mohla čtvrtina z nich ubránit jednu bránu, nepřítel by asi neútočil ze čtyř stran, ale z jedné, takhle se mohli taky vyrojit naráz všichni. Ale bitvám, zejm. v té době, nerozumím, nicméně jsou popsány tady.

Kruhové pevnosti stavěli i Slovani na severu, ale jen s jednou bránou, protože to je kvůli obraně výhodnější. Vikingské pevnosti organizačně připomínají římské vojenské tábory, také se čtyřmi branami. V době kolem roku 1000 ještě některé existovaly v podobě středověkých měst. Mohlo by se jednat o přenos principu z bývalých římských kolonií. Nezkoumal jsem to, ale jinak jsou čtyři brány nepochopitelné, leda by se třeba jednalo o astronomické směry.

Jak to neodborník redaktor splácal, je celkem jedno, tady je o vikingských kruhových pevnostech, tahle v jejich výčtu zřejmě ještě chybí.
Pozoruhodné je, že se podobají rondelům i causewayed enclosures, které jsou ovšem o několik tisíc let starší. tyto jsou kolem r. 1000 našeho letopočtu.