ZH (Úterý 7. července 2015)

Pozoruhodné je, že přesně na východ je hradiště Hostýn, vrchol je vidlicovitě rozdvojen.

ZH (Úterý 7. července 2015)

Zajímavé bude, co se najde v okolí neinvazivním průzkumem.

Poučte mě znalejší: mám vždycky problém z takovýchto fotek vydedukovat, co je archeologická sonda a co např. jáma pro sloup. Jak byly sloupy široké, ta nepřesnost uspořádání jde na vrub sloupům, sondám, posunům země během věků?

Jan Cinert (Úterý 7. července 2015)

Když to po sobě čtu, tak zjišťuji, že jsem napsal jen část své myšlenky. Těch případných sedm sloupů by bylo sedm letních lunací mezi rovnodennostmi a byly by třeba výškově tak, že by kopírovaly oblouk výšek Slunce a případně novolunního srpku na jižním obzoru.

Hlavně jsem raději ověřil orientaci. Je to skutečný "přesný" východ-západ, jen z toho co je k dispozici se úplná přesnost ověřit nedá. Stavba je zde. Publikované obrázky jsou vzhůru nohama, takže "chodba" směřuje k západu. Jenže vzhledem k převýšení západního obzoru dochází k odchylce paprsků Slunce, zatímco u východu Slunce nikoliv (uloženo na Azoru). Pokud je stavba skutečně orientována na 90°, tak byla koncipována na východ Slunce. Na východní straně bylo i ono zhuštění sloupů.

Franta (Pondělí 6. července 2015)

Já myslím, že sloupy tvoří jednu stavu, viz viz obrázek. Píše se, že je stavba 4m široká a 20 metrů dlouhá.
Jak s Měsícem na první pohled nevím, ale hrubým odhadem vychází, že příčné linie tří sloupů ve východní části by mohly být slunovratové - vržené stíny sloupů při slunovratových východech tvoří linii. Podobně by linii tvořily stíny dvou prostředních sloupů za rovnodennosti. Ostatně za rovnodennosti by stavba asi měla vrhat tři rovnoěžné linie stínů - žádný ze stínů by neměl na delších stranách opustit stavbu.

Jan Cinert (Pondělí 6. července 2015)

Zajímavé, i pěkně napsané, autor tam nic nepřidává a neplete.
Nevím s tím zatměním Měsíce. Co když je sloupů jen sedm v řadách a poslední dva jsou součástí relativně samostatné stavby? Pak by se mohlo jednat o sledování výšek Slunce a Měsíce v pohledu na jih, když tam má být zároveň hlavní směr na rovnodennostní bod na východě. Nebo jen symbolické vyjádření čísla sedm. Hlavně se nejspíše jedná o linii slunečních paprsků v dlouhé chodbě za rovnodenností. Doufejme, že se opravdu jedná o skutečný sever a ne katastrální mapy. Jak se to snadno poplete je vidět v pláncích vyšehradského kostela zde.

Franta (Neděle 5. července 2015)

Franta (Pondělí 29. června 2015)

Jan Cinert: nevím odkut informaci o věstci a vytyčování Cardo mám. Nepamatuji si už zdroj, ani jak moc byl(je) spolehlivý.

ZH (Pátek 26. června 2015)

Luopan podle anglické Wikipedie ukazuje k jižnímu magnetickému pólu. Jeho azimut se dost podstatně mění, ale zrovna v Číně je odchylka od směru k zemskému pólu dost stabilně kolem 0° (nevím jak před tisícem či dvěma let), viz gif z Wikipedie, pokud ho chcete znova spustit, tak aspoň ve Windows a Firefoxu Ctrl-F5.
Mimochodem např. na čínských trzích říká prodavač, že požadované zboží je např. na severu stolu.

J. Čihák (Pátek 26. června 2015)

Školu kompasu v učení Feng-Šuej neovládám. Při hledání jsem letmo narazil na zajímavou skutečnost. Světové strany a všechno ostatní je pootočeno o 22,5°. Tedy např. východ má azimut 67,5°. Moje znalosti tohoto učení jsou mizivé a tak bych se zatím nerad pouštěl do diskuze.

J. Čihák (Čtvrtek 25. června 2015)

Franta: Kompas Lo-Pan se mimo jiné používá pro orientaci staveb, zejména duchovních, jako jsou hroby a chrámy. Jedná se o věštění kompasem. Je to vlastně doladění na příznivý směr podle místních podmínek.

J. Čihák (Středa 24. června 2015)

Kruhové opevnění má jednu nevýhodu. Každý střelec může boční palbou bránit menší část hradby než u opevnění čtvercového. Palebná síla luků a praků je tím omezena.
Čtyři brány byly výhodné třeba pro zahájení protiútoku, ale byla to slabá místa pevnosti.

Jan Cinert (Úterý 23. června 2015)

Franta: Odkud máte informaci, že linie určoval věštec?

Franta (Sobota 20. června 2015)

Možná je to aplikace starého geomantického přístupu k zakládání sídel a také odvozeně vojenských táborů, kdy byly vytyčeny linie Cardo a Decumanus. Prostě něco starého, dobrého, osvědčeného, nad čím se moc nepřemýšlí. To pak vede ke čtyřem hlavním branám, vstupům, které oddělují zónu známého, ovládnutého světa od světa za hradbou. Možná pak vznikaly i další brány, ale u opevněného místa je asi obecně každý další vstup problém. Linie Cardo a Decumanus prý vytyčoval věštec zhruba v severojižním a západovýchodním směru.

Bavíme-li se o orientaci kostelů a chrámů, bude to pravděpodobně aplikace obdobného postupu.

ZH (Čtvrtek 18. června 2015)

Chápu, že tam byly dvě ulice a čtyři brány, ale ne, proč byly ty brány, u vojenského tábora, čtyři. Hledám paralelu s rondely, které měly taky až čtyři brány a zřejmě proto se vymýšlejí jiné možnosti, než že šlo o pevnosti. U rondelů snad ale brány neměly vrata.
Více bran asi souvisí s velikostí tábora, měly hranu třeba 500 až 700 metrů.

Jan Cinert (Středa 17. června 2015)

Protože při tom uspořádání vznikly dvě ulice, které se křížily. Pak musely být čtyři brány ve čtyřech směrech. Třeba to souviselo i s taktikou výpadů různého typu vojska, ale to už nevím.