Franta (Neděle 12. července 2015)
Jan Cinert (Úterý 7. července 2015)
Na obzoru by měl být až vrch Čerňava, vyšší než Hostýn o asi 100 m. Ale právě zákryt obou dominant mohl být tím určujícím pro umístění svatyně u Brodku u Prostějova. To je zase to, co je nejlépe ověřit na místě, včetně dohlednosti. Takže pojede-li někdo na Moravu ...
Sonda je odstranění zeminy na podloží, takže v tomto případě se jedná o plošnou sondu v rozsahu zkoumané plochy. V sondě se jámy poznají podle tmavší humóznější hlíny, protože původní světlejší byla kdysi vybrána a později se do jámy dostala ta z povrchu. Po stanovení jam následuje pečlivý výběr zeminy z jam a ta se pak prosévá apod. Fotky jsou tedy někdy z různých fází, kdy třeby ještě jámy nebyly vybrány. Šířka sloupů se dá jen odhadnout, byly užší než jáma, avšak jámy nebyly dělány zbytečně širší, než byly sloupy. Takže tady byly sloupy asi opravdu široké. O posun zeminy se tu může jednat, protože je ujetý celý zpadní konec severní řady.
Chtělo by to také zjistit pro další úvahy, jak přesná je orintace na východ.
ZH (Úterý 7. července 2015)
Pozoruhodné je, že přesně na východ je hradiště Hostýn, vrchol je vidlicovitě rozdvojen.
ZH (Úterý 7. července 2015)
Zajímavé bude, co se najde v okolí neinvazivním průzkumem.
Poučte mě znalejší: mám vždycky problém z takovýchto fotek vydedukovat, co je archeologická sonda a co např. jáma pro sloup. Jak byly sloupy široké, ta nepřesnost uspořádání jde na vrub sloupům, sondám, posunům země během věků?
Jan Cinert (Úterý 7. července 2015)
Když to po sobě čtu, tak zjišťuji, že jsem napsal jen část své myšlenky. Těch případných sedm sloupů by bylo sedm letních lunací mezi rovnodennostmi a byly by třeba výškově tak, že by kopírovaly oblouk výšek Slunce a případně novolunního srpku na jižním obzoru.
Hlavně jsem raději ověřil orientaci. Je to skutečný "přesný" východ-západ, jen z toho co je k dispozici se úplná přesnost ověřit nedá. Stavba je
zde. Publikované obrázky jsou vzhůru nohama, takže "chodba" směřuje k západu. Jenže vzhledem k převýšení západního obzoru dochází k odchylce paprsků Slunce, zatímco u východu Slunce nikoliv (uloženo na Azoru). Pokud je stavba skutečně orientována na 90°, tak byla koncipována na východ Slunce. Na východní straně bylo i ono zhuštění sloupů.
Franta (Pondělí 6. července 2015)
Já myslím, že sloupy tvoří jednu stavu, viz
viz obrázek. Píše se, že je stavba 4m široká a 20 metrů dlouhá.
Jak s Měsícem na první pohled nevím, ale hrubým odhadem vychází, že příčné linie tří sloupů ve východní části by mohly být slunovratové - vržené stíny sloupů při slunovratových východech tvoří linii. Podobně by linii tvořily stíny dvou prostředních sloupů za rovnodennosti. Ostatně za rovnodennosti by stavba asi měla vrhat tři rovnoěžné linie stínů - žádný ze stínů by neměl na delších stranách opustit stavbu.
Jan Cinert (Pondělí 6. července 2015)
Zajímavé, i pěkně napsané, autor tam nic nepřidává a neplete.
Nevím s tím zatměním Měsíce. Co když je sloupů jen sedm v řadách a poslední dva jsou součástí relativně samostatné stavby? Pak by se mohlo jednat o sledování výšek Slunce a Měsíce v pohledu na jih, když tam má být zároveň hlavní směr na rovnodennostní bod na východě. Nebo jen symbolické vyjádření čísla sedm. Hlavně se nejspíše jedná o linii slunečních paprsků v dlouhé chodbě za rovnodenností. Doufejme, že se opravdu jedná o skutečný sever a ne katastrální mapy. Jak se to snadno poplete je vidět v pláncích vyšehradského kostela
zde.
Franta (Neděle 5. července 2015)
Franta (Pondělí 29. června 2015)
Jan Cinert: nevím odkut informaci o věstci a vytyčování Cardo mám. Nepamatuji si už zdroj, ani jak moc byl(je) spolehlivý.
ZH (Pátek 26. června 2015)
Luopan podle anglické Wikipedie ukazuje k jižnímu magnetickému pólu. Jeho azimut se dost podstatně mění, ale zrovna v Číně je odchylka od směru k zemskému pólu dost stabilně kolem 0° (nevím jak před tisícem či dvěma let), viz
gif z Wikipedie, pokud ho chcete znova spustit, tak aspoň ve Windows a Firefoxu Ctrl-F5.
Mimochodem např. na čínských trzích říká prodavač, že požadované zboží je např. na severu stolu.
J. Čihák (Pátek 26. června 2015)
Školu kompasu v učení Feng-Šuej neovládám. Při hledání jsem letmo narazil na zajímavou skutečnost. Světové strany a všechno ostatní je pootočeno o 22,5°. Tedy např. východ má azimut 67,5°. Moje znalosti tohoto učení jsou mizivé a tak bych se zatím nerad pouštěl do diskuze.
J. Čihák (Čtvrtek 25. června 2015)
Franta: Kompas Lo-Pan se mimo jiné používá pro orientaci staveb, zejména duchovních, jako jsou hroby a chrámy. Jedná se o věštění kompasem. Je to vlastně doladění na příznivý směr podle místních podmínek.
J. Čihák (Středa 24. června 2015)
Kruhové opevnění má jednu nevýhodu. Každý střelec může boční palbou bránit menší část hradby než u opevnění čtvercového. Palebná síla luků a praků je tím omezena.
Čtyři brány byly výhodné třeba pro zahájení protiútoku, ale byla to slabá místa pevnosti.
Jan Cinert (Úterý 23. června 2015)
Franta: Odkud máte informaci, že linie určoval věštec?
Franta (Sobota 20. června 2015)
Možná je to aplikace starého geomantického přístupu k zakládání sídel a také odvozeně vojenských táborů, kdy byly vytyčeny linie Cardo a Decumanus. Prostě něco starého, dobrého, osvědčeného, nad čím se moc nepřemýšlí. To pak vede ke čtyřem hlavním branám, vstupům, které oddělují zónu známého, ovládnutého světa od světa za hradbou. Možná pak vznikaly i další brány, ale u opevněného místa je asi obecně každý další vstup problém. Linie Cardo a Decumanus prý vytyčoval věštec zhruba v severojižním a západovýchodním směru.
Bavíme-li se o orientaci kostelů a chrámů, bude to pravděpodobně aplikace obdobného postupu.