Pražský hrad

ZH: Minuli jsme se. Neolitici měli obecně v oblibě mírné jihovýchodní svahy. Také hrálo významnou roli sprašové podloží, do kterého se daly hloubit příkopy a hroby.

Vzhledem k tomu, co jsem teď níže napsal, je otázka, zda opravdu potřebovali velký výhled na dominanty na obzoru. To je třeba ještě v závislosti na volném času zkoumat.

Životnost se dá zhruda zjistit z popisů výzkumů, nějak mi utkvělo, že snad více desítek roků. Možná to souvisí s nezvládnutelným zaplevelením polí v okolí po desítkách let a nutností přesídlit na jiné místo a tam nově vyžďářit pole.

Mýlil jsem se, že ruzyňský rondel je zakreslen podle skutečného severu. Opět je to zákres do kat. mapy. Složil jsem různé obrázky dohromady a vyznačil skutečný sever.

U Těšovického rondelu se stejná chyba stala základem ulítlé teorie Z. Webera, že vytyčování se odehrávalo v noci podle tehdejší "severní hvězdy". Tím se vysvětlovala ona nesrovnalost. Zatím pracovní náčrtek je tady. Je to opět složené z různých zdrojů, včetně poslední studentské práce. V té si autoři byli vědomi odklonu kat. mapy, ale pootočení učinili z pilnosti dvakrát a pro jistotu ještě přidali dva stupně.:-)

Další jsem zatím u obou rondelů neřešil, ale už nyní mám silný pocit, že by si ta záležitost zasloužila samostatný článek na webu, když je to s těmi orientacemi celé tak zamotané a stále se opakuje a přenáší stejná chyba včetně chybných teorií.

Zdá se, že voda v příkopech je jen fakultativní, závislá na (průměrné a okamžité) hladině spodní vody, pokud by šlo o obranné hledisko, tak jistě vítaná. Ovšem obranná funkce valů a palisády je diskutabilní, ale k čemu by příkopy jinak sloužily...

Ten ruzyňský rondel je zajímavý svým nablblým umístěním, kdyby to byla nějaká astronomická observatoř, tak kousek nad tím je dnešní letiště, obrovská vodorovná plocha, ideální pro takový účel. Lze ovšem diskutovat o tehdejším porostu.

Stále mi není jasné, co jsem nadnesl na začátku letošní diskuse na toto téma, jaká byla životnost rondelu, jak jsem psal, Římané prý stavěli víceméně podobné, jen čtverhranné, tábory při tažení jen na jednu noc (?).

Pravda tedy je, že na jihu a jihovýchodě byl příkop mělčí, byť ne tolik, protože prý byl v těch místech původní terén již dříve snížen. Jenže archeologové by našli bahnité sedimenty, kdyby tam byla voda. Ve sprašové půdě by se voda navíc rychle vsakovala. Kdyby tam byla trvale proudící voda z potůčku, byly by stěny příkopů podemílány a hroutily by se. To by bylo nevýhodné pro údržbu příkopů a opět by archeologové museli najít po tom stopy.

Pokud se nemílím, tak je půdorys v příloze odkazované práce ke skutečnému severu. Od oka se jeví východní vstup orientovaný na východ Měsíce v maximu Vysokého Měsíce, západní na západ Měsíce v minimu Nízkého Měsíce. Nejsem v tuto chvíli schopen posoudit, zda se nemůže jednat o vztahy k východům a západům Jitřenky a Večernice v některých fázích.

Díky moc, to jste mi udělal radost, myslel jsem, že je tam jen abstract, a plnou verzi jsem přehlíd...

Zajímavé, že příkop byl na severu hlubší a na jihu (níže ve svahu) mělčí, autorka nediskutuje možnost, že tam byla vodní hladina.
Umístění rondelu v mapách v příloze je bohužel chybné, jednak se vzájemně liší, jednak je 50metrový rondel zakreslen jako 180 metrů dlouhý, přehnaně šišatý, navíc opačně atd.
Tady je dokument ČT z r. 2006, kde je pár pohledů, které můžou rondel lokalizovat, ta bílá plochá skladištní budova je ona dnes nejjižnější.

Grau, teurer Freund, ist alle Theorie...
Dal jsem si práci, abych nalezl, kde přesně byl ruzyňský rondel, nebylo to jednoduché, ale tady, co je ten červený puntík. Na nových mapy.cz jsou z obou stran cosi jako potůčky.
Podotýkám, že trať tam byla narovnána, už mezi lety 1953-75 tam vyrostla jakási skladiště, takže bůhví, k jakým terénním úpravám došlo. Bylo by zajímavé mít dokumentaci z arch. výzkumu, zda byl rondel opravdu vodorovně, jak se dle vrstevnic zdá.

Čtyři rondely u Kolína se zdají být v nižších místech, kde je nehluboko spodní voda, jak známe z okolních pískoven.
Rondel v Ruzyni je v ďolíku u potoka, takže tam odpadá obzorová archeoastronomie, na této fotce ostatně jakýsi přivaděč vidím, dodnes je tím směrem pramen potůčku, podle mapy.
Jiné rondely jsem v tomto směru nezkoumal.

ZH: Pěkný úlovek. Kdysi jsem usilovně hledal cokoli k rotundě na Pohansku a ještě nic nebylo. Tohle mi už uniklo.
Hned mě doslova praštila do očí shoda tvaru apsidy s apsidou rotundy v Budči. Moravský archeolog ale porovnává s analogiemi jen z Moravy. :-) Navíc považuje VII. "kostel" v Mikulčicích za rotundu, já se domnívám, že šlo o "pohanskou" svatyni. Tím autor i podle mne přeceňuje roli dřeva ve zdivu rotundy na Pohansku, přitom podle popisu se kůlové jamky nacházeli hlavně pod zdivem. Musím to ale ještě v klidu prostudovat, abych nedělal ukvapené závěry.

Pokud vím, tak se nikde nenalezlo napojení na vodní zdroje, které by zaplňovaly vodou příkopy u jakýchkoliv kruhových objektů. Je pouze mýtus, např. u polského knížete Popela, že se dotyčný snažil uchránit před hordou vyhladovělých myší v opevnění na ostrově, ale ty ho stejně nakonec sežraly. Podle mne je to ale zase jen obrazné vyjádření o porážce 19letým cyklem. Myši jsou velmi velkým množstvím lunací v 19letém cyklu, proto také stejný slovní základ Měsíc - myš.

Co se týká odkazu Archeoastronomické památky na Moravě - Rostislav Rajchl, tak jsem již dříve upozorňoval na chybu u údajné orientace kostela na Pohansku. Autor se domníval, že severka na katastrální mapě je skutečný sever, a tak mu vyšla orientace na letní slunovrat. Kostel je ve skutečnosti orientován na 45°, což je méně právě o rozdíl asi 6,5°. U takového specialisty je to hodně překvapivé a jeho práce proto u mne nemají důvěru. Nicméně, chtělo by to u rondelu podrobně ověřit, co se týká započtení převýšení podle Azoru, jestli tam u uvažovaných krajinných dominant opět není chyba.

Neumím francouzsky, ale onen Francouz na You Tube mi připadá jako nadšenecký manipulátor. Sešat má na hlavě jednoznačně vyjádřenu číslici 7 a on klidně mění úhly mezi paprsky aby to vyhovovalo jeho pábitelské konstrukci o bodech slunovratů. Navíc zřejmě nechápe v jiném dílu pořadu, že v době vytváření rondelů nebylo ještě 12 znamení zvěrokruhu, ta se objevují až v egyptské Dendeře. Není mi jasné, kde takoví lidé berou peníze na vytváření jinak pěkně výtvarně udělaných pořadů.

Ne že bych měl snad špatnou náladu, když tu takhle píšu. Jen mi to připadá už nějak moc pořád dokola s těmi atraktivně udělanými amatérskými spekulacemi, které lidem pletou hlavu znova a znova a znova...