Pražský hrad

Nikdy nepochopím, proč začátkem 19. století dopustili, aby krom centra Rakouska-Uherska nesměřovaly souřadnicové systémy k severu, navíc je to všude jinak (viz). Přitom Jüttnerův plán Prahy z r. 1811 je podle zemských souřadnic, tedy poledníky směřují k sever. Mimochodem jsou tam poledníky počítány ne od Greenwiche, ale od nejzápadnějšího ostrova Evropy.
Pak se všichni dodnes blamujeme. Ale že se to archeologové neučí ve škole, je taky pozoruhodné, když tam mírnixtýrnix furt dávají směrovou růžici.

Poukazuji na triviální chyby jiných a sám je dělám. Otáčel jsem kat. mapu na opačnou stranu a navíc ztotožnil mapy.cz s kat. mapou a jejími leteckými snímky, protože na mapy.cz se také dají zvolit. Tam jsou ale správně orientované ke skutečnému severu.
Omlouvám se a vysvětlení, že k tomuto odbíhám od jiné nutné práce, je samozřejmě jen trapnou výmluvou.

Ale mapy.cz jsou podle GPS. Jestli ta vaše červená šipka znamená směr k severu, přičemž je skoro souběžná s onou budovou vpravo, pak pouhým pohledem na mapy.cz je zřejmé, že to je chybně, tj. na mapy.cz by měla být budova severojižně, ale ve skutečnosti je odkloněna o 13.3° proti směru hodinových ručiček.

Ano, skleníky.

Jak jsem níže psal. Letecké snímky jsou vložené do kat. mapy (mapy.cz), takže pro Prahu jsou pootočené o -7,75°. Navíc lehce rozmázlé, takže svislice jsou někdy ujeté asi o 1° a nejsou tak zcela pravé úhly. Proto Vám vychází ona budova natočená o -13° od severu. Osa východního vstupu směřuje na 227° (47°), což je Vašich 60 - 13 + 180. Osa západního tím je 250,3°.

Pracovně se zatím jeví vytyčení podle západu nízkého Měsíce, což je duplicitní, zatím odhadem, s vytyčením rondelu v Těšovicích podle západu Slunce. Tyto linie obě směřují do středu rondelů.

Co se týká ujetí zeminy v Ruzyni, mohlo by se jednat o zdeformování jižní poloviny, tedy ujetí po svahu jihovýchodním směrem. Kdysi jsem četl o metodě "zpětné rekonstrukce" kostelů, kdy se provede původně zamýšlený půdorys kostela podle ideálních rozměrů. Tak se odstraní odchylky vzniklé nepozorností stavitelů. Zatím jsem si nevšiml, že by se tím někdo zabýval třeba u rondelů, čili oněmi možnými posuny podloží v průběhu tisíců let. Myslím si, že to by chtělo také zkoumat.

Ruzyně: jsou to opravdu základy zbořeného skleníku, viz mapy 1975 a 1956.
Ta dvoudílná budova vpravo dodnes stojí, ale není natočena severojižně, ale naopak o 13 stupňů doleva, dle mapy.cz.
Takže mi vyšla osa rondelu cca 60°. Podle jihozápadního vstupu, který je pravidelný, 56°. Ale ten severovýchodní je tak zpotvořený, přičemž zřejmě nejde o tisícileté posuny zeminy, že astronomickou funkci tvořit nemohl.
Ale je to tak nepřehledné, že se třeba mýlím.

Šedé čmouhy jsou sondy archeologického výzkumu a jsou součástí Tab. IV. v oné disertaci. Barevná mapa je letecký snímek z let 1999-2000. To sesazení byla také docela fuška, protože bylo málo, co by obrázky spojovalo. Navíc nesedí vždy uváděná metráž a ortofoto je trochu rozmázlé, asi aby pasovalo na kat. mapu.

Pro jistotu upozorním, že letecké snímky jsou orientovány podle kat. mapy, je to tedy něco jiného, než satelitní snímky na GE. Tam je orientace ke skutečnému severu.

Už nějakou dobu mám pocit, že puntík do té vrstevnicové mapy jsem nezakreslil správně, že tedy rondel nebyl na onom výběžku, ale jihovýchodně od něj na stráni. Ale nepodařilo se mi nasadit ony nákresy z disertačky na žádnou mapu, abych to měl opravdu přesně, vám se to podařilo. Ty šedé čáry přes rondel je asi bývalý skleník, ale co je to za mapu, kde je přesně zakreslen? (Správný bod)

ZH: Minuli jsme se. Neolitici měli obecně v oblibě mírné jihovýchodní svahy. Také hrálo významnou roli sprašové podloží, do kterého se daly hloubit příkopy a hroby.

Vzhledem k tomu, co jsem teď níže napsal, je otázka, zda opravdu potřebovali velký výhled na dominanty na obzoru. To je třeba ještě v závislosti na volném času zkoumat.

Životnost se dá zhruda zjistit z popisů výzkumů, nějak mi utkvělo, že snad více desítek roků. Možná to souvisí s nezvládnutelným zaplevelením polí v okolí po desítkách let a nutností přesídlit na jiné místo a tam nově vyžďářit pole.

Mýlil jsem se, že ruzyňský rondel je zakreslen podle skutečného severu. Opět je to zákres do kat. mapy. Složil jsem různé obrázky dohromady a vyznačil skutečný sever.

U Těšovického rondelu se stejná chyba stala základem ulítlé teorie Z. Webera, že vytyčování se odehrávalo v noci podle tehdejší "severní hvězdy". Tím se vysvětlovala ona nesrovnalost. Zatím pracovní náčrtek je tady. Je to opět složené z různých zdrojů, včetně poslední studentské práce. V té si autoři byli vědomi odklonu kat. mapy, ale pootočení učinili z pilnosti dvakrát a pro jistotu ještě přidali dva stupně.:-)

Další jsem zatím u obou rondelů neřešil, ale už nyní mám silný pocit, že by si ta záležitost zasloužila samostatný článek na webu, když je to s těmi orientacemi celé tak zamotané a stále se opakuje a přenáší stejná chyba včetně chybných teorií.

Zdá se, že voda v příkopech je jen fakultativní, závislá na (průměrné a okamžité) hladině spodní vody, pokud by šlo o obranné hledisko, tak jistě vítaná. Ovšem obranná funkce valů a palisády je diskutabilní, ale k čemu by příkopy jinak sloužily...

Ten ruzyňský rondel je zajímavý svým nablblým umístěním, kdyby to byla nějaká astronomická observatoř, tak kousek nad tím je dnešní letiště, obrovská vodorovná plocha, ideální pro takový účel. Lze ovšem diskutovat o tehdejším porostu.

Stále mi není jasné, co jsem nadnesl na začátku letošní diskuse na toto téma, jaká byla životnost rondelu, jak jsem psal, Římané prý stavěli víceméně podobné, jen čtverhranné, tábory při tažení jen na jednu noc (?).

Pravda tedy je, že na jihu a jihovýchodě byl příkop mělčí, byť ne tolik, protože prý byl v těch místech původní terén již dříve snížen. Jenže archeologové by našli bahnité sedimenty, kdyby tam byla voda. Ve sprašové půdě by se voda navíc rychle vsakovala. Kdyby tam byla trvale proudící voda z potůčku, byly by stěny příkopů podemílány a hroutily by se. To by bylo nevýhodné pro údržbu příkopů a opět by archeologové museli najít po tom stopy.

Pokud se nemílím, tak je půdorys v příloze odkazované práce ke skutečnému severu. Od oka se jeví východní vstup orientovaný na východ Měsíce v maximu Vysokého Měsíce, západní na západ Měsíce v minimu Nízkého Měsíce. Nejsem v tuto chvíli schopen posoudit, zda se nemůže jednat o vztahy k východům a západům Jitřenky a Večernice v některých fázích.

Díky moc, to jste mi udělal radost, myslel jsem, že je tam jen abstract, a plnou verzi jsem přehlíd...

Zajímavé, že příkop byl na severu hlubší a na jihu (níže ve svahu) mělčí, autorka nediskutuje možnost, že tam byla vodní hladina.
Umístění rondelu v mapách v příloze je bohužel chybné, jednak se vzájemně liší, jednak je 50metrový rondel zakreslen jako 180 metrů dlouhý, přehnaně šišatý, navíc opačně atd.
Tady je dokument ČT z r. 2006, kde je pár pohledů, které můžou rondel lokalizovat, ta bílá plochá skladištní budova je ona dnes nejjižnější.