Pražský hrad

Našel jsem další stopy 20denního týdne. V Mýtu o Kumarbim se měl bůh jarní rovnodennosti Kumarbi (Kronos, Saturn, Enlil atd.) střídat ve vládě se svým podzimním protikladem Tešubem (Zeus atd.) po devíti letech. To není možné a střídali se po půl roce. Pak je devítka správně tradovaná a jedná se o devět 20denních týdnů, čili 180 dnů.

Obzvláště pyšný jsem nyní na nalezení téhož v pohádce O Otesánkovi, která má dobře dochovaný archaický původ. Otesánek byl nalezen bezdětným mužem vykopávajícím pařezy, tedy původně tesařem - héroem jarní rovnodennosti. Nalezený otesaný pařízek obživl a začal zázračně růst, jako přibývá Slunce na jaře. Snědl celkem devět elementů, až mu nakonec stará babka motykou rozpárala břicho, osvobodila snědené, ale hlavně zachránila svět před spálením přibývajícím slunečním žárem, v pohádce snědením. Otesánek tedy původně pojídal 20denní letní týdny stejně, jako třeba Kronos sedm letních lunací - svých dětí. Otesánek se tím jeví starší, než Sedm nezbedných kůzlátek.

Znáte archivnimapy.cuzk.cz?
Tam jsou oskenované papírové katastrální mapové listy, na Znojemsku se zdá být odchylka 5°, stejně mi to vyšlo na Podborského plánku. Je to bez záruky, protože já trpím skepsí k astronomickému účelu rondelů, tak jsem tomu zas tolik nedal ;).

ZH: Kladete otázku, jak se mýty přenášely. Jak se ale mohla navíc přenášet vyobrazení nejen ze země do země, ale i v čase. Porovnejte Ptáka s blíženci vlevo na románském reliefu v Itálii a totéž z doby měděné (eneolit) v Iráku - obr. asi v jedné třetině textu.

Podstata drtivé většiny mýtů má původ v době před rozchodem etnik. Později přenesené jsou až doplněné některé aktualizace, většinou zábavné. Těžko se to ale vždy s jistotou odlišuje. Pak samozřejmě lidé mohli na něco přijít také samostatně, a na to je pro posouzení současníkem rozum krátký.

Podle tohoto je odchylka kat. mapy na Znojemsku +6,61°. Před 30 lety by se použití kompasu nedalo vyloučit, ale mně to všude zatím vycházelo tak, že se jedná o zakreslení do kat. mapy.

Jak jsem už několikrát psal, furt mi není jasné, jak se ty znalosti a mýty napříč kulturami a věky přenášely, v době před internetem ;). Tj. že v tiché poště nezanikly, pokud je vytvořil nějaký geniální prapředek.
To dvojnásobné natočení v oné práci je pozoruhodné, když už si někdo dal práci s verifikací dříve chybného zápisu. Nicméně myslím, že to nebylo opačně.
Ale mimochodem, v oblasti Těšetic je odchylka katastrálních map jen 2.5°. Nelze vyloučit, že se směr určoval kompasem, v r. 2012 byla v těch místech magnetická deklinace +3.58, v r. 1988 cca +1.35°. Nic z toho ovšem tu odchylku -14° nevysvětluje. (viz)

Trochu odbočím. Probírali jsme dříve mayský 20denní měsíc. Teď mi náhodou došlo, že čínský drak, což je zoomorfikace zimní poloviny roku, má devět dětí, malých dráčků. Je to tedy 9 měsíců po 20 dnech, což je 180 dní, čili zimní polovina roku o 360 + 5 dnech. Stejně má řecký Kronos, letní polovina roku, šest dětí a sedmý kámen, tedy sedm začatých letních lunací. Princip 20denního měsíce je tedy starší než odchod do Ameriky a snad možná i starší, než oddělení asijských etnik od evropských. Znalost cyklu Vysokého Měsíce by mohla být až evropská, je závislá na usedlém pozorování východů a západů Měsíce.

U lidských znalostí je ovšem vždy problém, jestli na to nepřišli nezávisle na sobě. Počet dvacet je lidem zcela vlastní, protože všichni mají celkem 20 prstů, teda mimo mne, což dosud úspěšně tajím. :-)

Vykopávky se zaměřují velmi pečlivě, problém je vložení plánku do mapy. Asi se hlavně jedná o tradiční problém výuky. Důraz je kladen na formální dokonalost práce, zde aby výkres měl růžici a měřítko. Přemýšlení a znalost správného směru růžice už pro získání jedničky nejsou směrodatné. Zde je taková práce, o které jsem níže psal, že natočení bylo dvakrát a navíc o dva stupně (Obr. 1). Jenže ke všemu na druhou stranu, což jsem bezmyšlenkovitě převzal u sesazování obrázků obou rondelů.

Naše dnešní vyšší informovanost není naší zásluhou, ale vývoje lidstva, takže se na tomto fóru nemůžeme vysmívat nedostatečnosti podobných lidí před 20-40 lety. Ale také mne překvapuje, že i specializovaní odborníci tehdy přehlíželi rozdíl mezi skutečným severem a oním na kat. mapě a klidně podle toho vytvářeli, a dodnes uvádějí chybné teorie.

Životností rondelů jsem se zatím nezabýval, ale co když třeba tři cykly Vysokého Měsíce, zároveň "děd - otec - syn", byly určující pro přesun komunity na jiné nezaplevelené a bezodpadkové místo? A bůh ví, co všechno tehdy hrálo roli. Těžko k tomu nyní zaujmout stanovisko. Tehdejší "specialisty" na pohyby Slunce a Měsíce bych s jistotou předpokládal.

Já jsem vždycky myslel, že archeologům situaci zaměří nějaký geodet.

Pokud měl rondel omezenou životnost - např. 20 let - jaký by mělo smysl pozorovat jevy, které přesahují jeden sluneční rok - třeba východ vysokého měsíce? To, že by taková kultura dokázala zbudovat dočasnou přesně atronomicky orientovanou stavu by předpokládalo, že by ve svém středu měla nějakého specialistu.